StudioProjects CS 1

Velkomembránový kondenzátorový mikrofon
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
14 090,00 Kč

Značka StudioProjects je relativně mladá (založil ji Alan Hyatt v roce 1999), ale má za sebou řadu úspěchů v podobě ocenění a přízně zákazníků díky kvalitě svých produktů. Jde hlavně o řady profesionálních studiových mikrofonů a mikrofonních předzesilovačů. Společnost má základnu v Kalifornii, v USA a (jak v přiloženém návodu uvádí) úzce spolupracuje s čínským výrobcem - firmou Beijing 797 Audio Co. LTD., která se zabývá výrobou mikrofonů a profesionálních výrobků od roku 1952. My se v tomto testu se budeme věnovat kondenzátorovému mikrofonu ze série CS.

StudioProjects CS 1 je studiový velkomembránový kondenzátorový mikrofon s ledvinovou snímací charakteristikou. V pomalu už nepřehledné záplavě obdobných výrobků nabízí SC 1 vedle zvukové kvality i několik dalších individuálních vlastností, kterými se ve své kategorii odlišuje od obecného standardu a díky tomu určitě stojí za povšimnutí. Na první pohled mikrofon zaujme svým designem, ze kterého na nás okamžitě dýchne polovina dvacátého století a tento dojem se ještě umocní po montáži do odpruženého držáku, kterým není typický pavouk, ale robustní konstrukce, která dotváří retro vzhled mikrofonu. Jak můžete z dopro- vodných obrázků vidět, tak pokud jde o vzhled, určitě si mikrofon nespletete s některým z Neumannů nebo s jeho klony. Jestli se vám zdá, že mikrofon CS 1 vypadá docela robustně, tak mohu potvrdit, že ve skutečnosti je přesně takový, jakým se zdá být. Spolu s odpruženým držákem máte v ruce poctivý kus kovu. Mikrofon je dodáván v aluminiovém kufříku, ve kterém kromě samotného mikrofonu a odpruženého držáku naleznete ještě pěnový protivětrný kryt snímací kapsle a náhradní gumičky pro odpružený držák. Takový je exteriér mikrofonu včetně příslušenství. Jeho vlastnosti a technické parametry jsou následující.

Snímací kapsle mikrofonu CS 1 má externě polarizovanou kardioidní snímací charakteristiku. Použitý materiál je mylar o tloušťce 6 mikrometrů. Elektronika mikrofonu se nachází na dvou destičkách plošných spojů a je ryze polovodičová, bez výstupního transformátoru. Zapojení využívá bipolární tranzistory 2N5551 v kombi-naci s unipolárními tranzistory typu FET. Mikrofon CS 1 má sice pouze jednu snímací charakteristiku (ledvina), ale na druhou stranu nabízí neobvykle širokou paletu filtrů potlačení frekvenčního pásma a několik stupňů snížení citlivosti. U kondenzátorových mikrofonů se běžně setkáváme s filtrem na potlačení nežádoucích nízkých frekvencí, většinou s pevně daným kmitočtem od kterého k potlačení dochází. U CS 1 existuje možnost výběru ze čtyř frekvencí: 50 Hz, 75 Hz, 150 Hz a 300 Hz, což je určitě slušná výbava. Tím to ale nekončí. CS 1 má také ještě poněkud méně obvyklý filtr pro potlačení vysokých kmitočtů, opět s volbou ze čtyř zlomových kmitočtů 15 kHz, 7 kHz, 5 kHz a 3 kHz. A do třetice, pokud je potřeba snížit citlivost mikrofonu z důvodu příliš vysoké úrovně snímaného signálu, opět si můžeme vybrat ze čtyř možností útlumu a to o -5 dB, -10 dB, -15 dB a -20 dB. Nastavení všech těchto filtrů se provádí pomocí otočných přepínačů. Na čelní straně mikrofonu je to přepínač útlumu citlivosti mikrofonního zesilovače a na zadní straně jsou přepínače obou filtrů (potlačení basů a výšek). Aktuálně nastavenou hodnotu vždy vidíte v okénku pod každým z otočných přepínačů. K tomuto popisu vlastností a výbavy mikrofonu CS 1 je myslím vhodné dokreslení uvést také některé důležité technické parametry. Mikrofon samozřejmě vyžaduje ke svému provozu fantomové napájení + 48 V, proudová spotřeba je 4 mA. Přenášené frekvenční pásmo je 20 Hz až 20 kHz, citlivost -32 dB, výstupní impedance 200 ohmů, doporučená zatěžovací impedance 1000 ohmů. Ekvivalentní úroveň šumu je 10 dB podle křivky A, odstup signál/šum 84 dB podle křivky A. Maximální akustický tlak SPL pro 1% celkového harmonického zkreslení THD je 134 dB, při zařazení útlumu -20 dB je maximální dosažitelný akustický tlak SPL pro 1% celkového harmonického zkreslení THD 154 dB. Elektronika mikrofonu dá maximální výstupní napětí 10 dBu. Mikrofon CS 1 je tvůrci doporučen pro následující aplikace: snímání zblízka při vysokých úrovních akustického tlaku (bicí, kytarové aparáty), pro broadcasting a dabing (mluvené slovo), nahrávání zpěvu, jako „spot" mikrofon pro dechové nástroje, smyčce, perkuse, činely, pro stereo snímání (například technikou X-Y, M-S).

A teď k praktickému použití a provozu. Dodávanou součástí celé soupravy je výše zmíněný držák mikrofonu, který tvoří dvě robustní obroučky na společné hřídeli. Uvnitř obrouček je pružné zavěšení pro samotný mikrofon. Celý systém je upevněn na kovovém kloubu, který se standardně montuje na mikrofonní stojan. Tento kloub je na hřídeli držáku zajištěn vroubkovanou kontra matkou, kterou lze povolit a celý držák podle potřeby natočit. Samotný kloub umožňuje při patřičném natočení (na opačnou stranu než obroučky držící mikrofon) překlopení mikrofonu o 180° dolů do polohy, kdy je mikrofon takzvaně „hlavou dolů". Při nastavování polohy kloubu držáku jsem náhodně přišel na to, že když kloub úplně odšroubujete z držáku, uvnitř hřídele se nachází další závit pro mikrofonní stojan, takže je možné kloub úplně vynechat a držák přišroubovat přímo na mikrofonní stojan bez možnosti sklápění. Po tomto zjištění jsem si tak nějak říkal, jestli náhodu není stejný závit také na opačném konci hřídele nahoře. Po odšroubování vroubkované krytky (čepičky) na vrchní straně držáku jsem nakonec i zde nalezl závit pro našroubování na mikrofonní stojan. To znamená, že je možné držák nesoucí mikrofon přišroubovat ke stojanu napevno také tak, aby byl mikrofon „hlavou dolů".

Mikrofon máme tedy v potřebné poloze na mikrofonním stojanu a už nám nic nebrání v tom snímat zdroj zvuku. Během doby, po kterou jsem měl mikrofon k testu, jsem ho stihl použít ve třech případech dotáčení zpěvu do nahraných základů. Šlo o škálu výrazů od konkrétního, téměř recitovaného zpívání až po expresivní, vypjatý vokál, kdy se do toho zpěvák pěkně opíral. Výchozí vzdálenost úst zpěváka od mikrofonu byla vždy okolo 20 centimetrů, a protože se nahrávalo v uzavřeném interiéru, kde nehrozil žádný vítr, použil jsem mikrofon bez nasazeného pěnového krytu. Po všech provedených záběrech jsem spokojeně konstatoval, že mikrofon nejen dobře vypadá, ale i dobře snímá. Pokud jde o výsledný zvuk, tak jeho charakter je takový, jaký produkují kvalitní velkomembránové kondenzátorové mikrofony. Přenášené výšky jsou čisté, dostatečně transparentní, basy dostatečně plné a konkrétní. Použitá ledvinová charakteristika vytváří výsledný obraz, který je zaostřen na zdroj zvuku, ten výrazně převažuje nad prostorovou složkou. To dává dobrý základ pro pozdější obohacení umělými dozvuky a jinými prostorovými efekty při mixáži. Téměř mluvený zpěv má intimní charakter, obsahuje maximum basové složky a přesto má dobré rozlišení. I ve skladbách, kde jsou pasáže s expresivním, místy křičeným zpěvem, mikrofon dobře přenáší charakter a barvu hlasu. Přenášený zvuk je do určitého akustického tlaku vyrovnaný, neutrální, od určitého bodu se zvuk jakoby více soustřeďuje do středů. To je znamení, že je možná čas upravit citlivost. Mikrofon snese poměrně hodně a v některých momentech stačilo pouze nepatrně mikrofon zaklonit dozadu, aby zpěvák nekřičel přímo do něj a bylo to v pořádku. Pokud to nestačí, mikrofon je, jak už bylo popsáno, vybaven filtry a útlumovými pady na několika úrovních, takže je možné charakteristiky mikrofonu zásadně změnit. Nikomu asi není třeba představovat funkci útlumového padu, nebo filtru pro potlačení basů. Filtr pro potlačení výšek na mě stále působí trochu exoticky. Ale budiž. Důležité je, že tyto filtry a útlumový pad nabízí několik možností nastavení. Mít tyto možnosti k dispozici je určitě výhodou, ale na druhou stranu je to potencionální past, do které se může zvukař chytit, pokud bude chtít ještě před spuštěním nahrávání odpovědně rozhodnout, na které ze čtyř frekvencí potlačit basy, jestli a kde potlačit výšky, nebo o kolik snížit citlivost zesilovače mikrofonu. Tyto věci, a obzvlášť korekce frekvenčního průběhu, se před pořízením záznamu většinou dost špatně odhadují, takže to vyžaduje určitou zkušenost nebo jistotu, že dané nastavení je přesně to, co do nahrávky potřebujeme. Neustálé vybíhání z režie do nahrávací místnosti kvůli přenastavování jednotlivých prvků, zpětný poslech a snaha vyhodnotit, která kombinace je nejoptimálnější nemusí přinést očekávané výsledky a spotřebuje to určitý čas. Situace bude o něco lepší v těch studiích, kde má zvukař k dispozici pomocníka, který mu může jednotlivé kombinace přepínačů podle pokynů přepínat. Pokud není k dispozici potřebný čas ani pomocník, bude asi lepší spolehnout se na výchozí charakteristiky mikrofonu, který sám o sobě dává dostatečně kvalitní zvuk, jež lze dodatečně zpracovat a upravit jakýmkoliv způsobem. To je pokud jde o praxi při nahrávání ve studiu.

Zcela opačná situace může nastat například ve vysílací místnosti rádia, nebo při dabingu. V těchto případech se většinou pracuje za stejných podmínek a možnost trvale upravit charakteristiky mikrofonu pro konkrétního moderátora, dabéra a akustické prostředí může být proti předchozímu případu naopak výhodou. A tím by vlastně mohlo začít finální hodnocení.

Velkomembránový kondenzátorový mikrofon StudioProjects CS 1, o kterém je dnešní test, je plně profesionálním zařízením. Vedle kvalitního zvuku nabízí také nadstandardní počet korekčních možností pro optimální přizpůsobení dané aplikaci. Přes svůj zdařilý retro design nabízí zcela současné elektronické obvody a jak tyto obvody, tak i snímací kapsle jsou uloženy v dostatečně robustní konstrukci těla mikrofonu. CS 1 podle mého názoru splňuje všechno to, co o něm jeho tvůrci proklamují a určitě bude dobrým nástrojem pro práci se zvukem. Pro úplnost bych se nakonec ještě rád zmínil také o modelu CS 5, který je navíc vybaven pěti snímacími směrovými charakteristikami a tak ještě dále rozšiřuje možnosti, které nabízí CS 1.