Když jsem v telefonu uslyšel slovo „APHEX", bleskla mi hlavou jakási utkvělá myšlenka.
To znám..., to je firma, co umí parádně „nabušit" zvuk za pomoci nějakých svých přísně hlídaných patentů.
Kdysi jsem zkoušel jejich legendární analogovou „104" na povzbuzení ochablosti svých prvotních mixů. Zkušenější kolega - zvukař mi ji půjčil a já jen zíral co ta „párčudlíková" škatule dovede. Dnes mají pro nás připraveny nástrojové D.I.boxy.
První dojmy
Ve studiu netrpělivě pářu papírovou krabici. V ní jsou uloženy tři menší jiné krabice. Uvnitř se nachází barevné, pestře potištěné masivní kovové škatulky. Jedna z nich je pro baskytary, druhá pro akustické nástroje a třetí pro kytary. To už mi kytarista jednu bere a zapojuje ji mezi aparát a kytaru. Kroutí čtyřmi knoflíky, něco se děje, ale zase ne nic tak převratného. Se slovy „žádnej zázrak" ji odkládá.
O pár dní později se k přístrojům opět vracím. Mezi tím jsem o těchto strojích a filosofii APHEX trochu něco vyčetl z našich i cizích zdrojů.
Oč vlastně běží?
Exciter řadíme mezi enhancery - tj. zařízení generující nové harmonické kmitočty přičítané k původnímu signálu. Vznikají kupodivu zkreslením, díky němuž se zvuk rozjasní a zvyšuje se jeho čitelnost i v hustším mixu. Celý zázrak se odehrává v oblasti středních a vyšších frekvencí. Firma APHEX má na tento vynález patent od roku 1975.
Big bottom pak stejně sofistikovaným způsobem upravuje spodní pásmo. U obou těchto úprav krajních pásem pak nedochází k prudkému nárůstu hlasitosti, jenž by ohrozil reproduktory, či přebudil nežádoucím způsobem nahrávku. Není proto nutné použít dramatickou kompresi, která smazává dynamiku hry a činí tak záznam plochý.
Pokud však nastavení přeženete, druhý den se nestačíte divit, jak řezavě či „nabasovaně“ vaše nahrávka zní. I zde platí přísloví „o šafránu".
APHEX si je vědom kvality svých produktů a na internetových stránkách je patřičně vyzdvihuje. Nazývá svůj Aural exciter jediným pravověrným enhancerem.
Pojďme se tedy podívat, zda právem...
Nejprve popis přístrojů
Všechny tři přístroje jsou velmi pěkně designérsky provedeny. Jejich vzhled neurazí ani klasiku milující staré bluesmany, ani punkově či hardcoreově orientované „řezníky".
11,5 cm široké, zhruba 9 cm dlouhé(hluboké) a 3,5 cm vysoké „krabičky" jsou vyrobeny z dvoumilimetrového ohýbaného plechu, v rozích navíc vyztuženého sloupky, do nichž je vyříznut závit pro kónické křížové šroubky držící dno. Hrany jsou zaobleny a dno velmi přesně příléhá a zabraňuje tak pronikání prachu do přístroje. Možná to trochu přeháním, ale mám s prachem v potenciometrech špatné zkušenosti (zejména pak u výměny potenciometrů zaoceánského původu).
Vrchní deska je osazena čtyřmi otočnými knoby s gumovými „knoflíky", dále pak kovovým nášlapným přepínačem, LED diodou signalizující aktivitu přístroje a zároveň upozorňující na stav baterie. Masivnost boxů mě nadchla, o to méně však potenciometry. Po sundání gumových knobů se na mě usmívaly umělohmotné hřídelky.
Ano, přesně takové, které se po razantním nakopnutí spoluhráčem, či po nechtěném upadnutí na podlahu, ulomí. Už vidím, jak se váš kamarád-elektrikář „šťourá" v mašince chráněné dvěma patenty.
První dva potenciometry se váží k funkci „Big bottom". Jeden určuje výběr pásma, druhý pak nastavuje úroveň tohoto pásma. Druhé dva potenciometry pracují v režimu „Aural exciter" a mají identické ovládání s předchozí dvojicí. Podle typu nástrojů jsou různě nastaveny frekvenční rozsahy všech tří x-citerů.
Dno je potom opatřeno protiskluzovými gumovými podložkami. Zadní stěna oplývá klasickým jackovým vstupem a výstupem, symetrickým XLR výstupem směřujícím buď zvukaři přímo do pultu, nebo ve studiu do lampového preampu a zdířkou pro napájení. Dále se zde nachází tři malé přepínače. Červený se váže ke vstupu-mění režim užití pasivního či aktivního nástroje. Šedý pak slouží k odzemnění při problémech vniklých při napájení. Bílý přepínač patří k D.I. výstupu a vypíná či zapíná nastavený efekt. Všechny tři přístroje jsou vyvedeny v odlišných barvách. Mají shodný potisk.
Nastavení ovládacích prvků je patrné i v přítmí a hudebník tak nemusí zjišťovat polohu parametrů hmatem.
Přejděme k činům
Jako první jsem rozšrouboval basový exciter 1402 a vsunul do šachty devítivoltovou baterii. Šachta je vyložena molitanem a dno pak musíte pevně přimáčknout. Tím je zamezen volný pohyb baterie. Několikrát jsem pokus opakoval, protože mi vždycky někde koukaly ven drátky od napájení. Naštěstí baterii nemusíte měnit často, vydrží totiž neuvěřitelných 100 až 150 hodin provozu (výrobce doporučuje alkalickou baterii). Pak jsem si ale všiml, že se dá použít napáječ bez ohledu na jeho polaritu. Tak to je super.
Ve studiu jsem do pultu napřímo zapojil baskytaru a nahrál krátký úsek bez použití korekcí a kompresoru. Byl jsem se zvukem spokojen, protože baskytara GL2000 opravdu nezní špatně. Do cesty jsem vřadil basový xciter, všechny korekce dal na nulu a přístroj zapnul. Natočil jsem stejný part. Zvuk se nezměnil. Nemusím vůbec říkat, jak je tento aspekt důležitý. Krabička tedy nekrade signál či ho jinak nedeformuje. Na funkci „Big bottom" jsem nastavil zvuk lehce zdůrazňující nižší basy a na „Aural exciteru" ostřejší středy. Nahrál jsem opět stejný úryvek. Po poslechu všech tří tracků jsem došel k jednoznačnému závěru-pánové od APHEXU opravdu nelžou. Linka hraná přes Xciter je plastičtější, barevnější. Basy nejsou (pokud to nepřeženete) dunivé a nezahlušují ostatní nástroje. Středové pásmo se projasnilo a basa krásně chroupala. Znovu jsem se zapojil přímo do pultu a podle ucha nastavil stejný zvuk pouze pomocí korekcí. A ejhle, nejen že jsem stejné korekce nevyloudil, ale vzrostla hlasitostní úroveň - stopa byla přebuzená. Při použití lehké komprese byla výsledkem ztráta dynamiky. Utajený dynamický proces uvnitř přístrojů je opravdu silnou zbraní APHEXU.
Připojil jsem na D.I output XLR konektor vedoucí do lampového mikrofonního předzesilovače. Teď byl zvuk opravdu parádní. Lampy vytvořily měkkost, xciter dodal dynamickou hloubku a průraznost. Po stisku bílého tlačítka Source/wet se nastavený efekt vyslaný z D.I. vypnul. Na hlavní nožní přepínač však tento výstup jakoby vůbec nereagoval. Nejprve jsem si s tím nevěděl rady a pak mi svitlo. Můžete si totiž vybrat - buď poslat čistý zvuk z linkového výstupu do aparátu a zvukaři D.I. signál upravený pomocí parametrů, nebo obráceně. Pokud obě tlačítka vypnete, funguje xciter pouze jako rozbočovač symetrického a nesymetrického signálu. Ve studiu pak zvukař může využít natáčení nástroje do dvou stop. Do jedné jde přímý signál z D.I. výstupu, druhá je posílána např. do aparátu snímaného mikrofonem. Obě stopy po správném zfázování pak vytvoří kvalitnější a pevnější zvuk. Možná by někdo mohl namítnout, že jeho aparát disponuje symetrickým výstupem a tudíž je přítomnost dalšího přístroje zbytečná. Ale znovu upozorňuji na parádní zvuk vytvořený pomocí funkcí „Big bottom a Aural exiter".
Majitelé méně kvalitních aparátů mohou svůj sound pozdvihnout a „profíci" si určitě také nebudou stěžovat.
Přes basový xciter jsem dále testoval analogový syntezátor KORG 707 a elektrický kontrabas. Výtečné vylepšení vykazovaly zejména softwarové syntezátory (Subtractor, Malström/Reason). Zvuk prohnaný xciterem velmi získal.
Model č. 1401 určený akustickým nástrojům byl testován na elektrických houslích s pasivním snímačem Barcus-Berry a elektroakustické aktivní kytaře Epiphone.
Výsledek byl opět pozitivní. Nástroje zněly plastičtěji a silněji než při pouhém použití parametrických korekcí. Podle typu piezzo snímače můžeme volit mezi pasívním a aktivním režimem.
Pro kytaristy je určen poslední přístroj 1403. Testovali jsme ho na aparátu Laney VC50 spolu s kytarou Gibson SG a Fender Statocaster. Kytaristé však preferují snímání komb či boxů mikrofony. Zde, stejně jako výrobce, hlavní výhodu vidím v posílení a zčitelnění základního čistého i zkresleného signálu jdoucího do aparátu.
Ve studiu je též možné natočit „tlustý" čistý zvuk z D.I. výstupu do zvláštní stopy a se zkreslením laborovat dodatečně.
Závěrečné shrnutí
Všechny tři výše popsané přístroje jsou určeny pro všestranné použití jak při živém hraní, tak i pro studiovou práci. Firma APHEX zde vychází z mnohaletých zkušeností na poli profesionálních produktů. Nastavení přístroje je intuitivní a empirickou metodou se k němu dopracuje i naprostý laik. Manuál je pouze v angličtině, ale je zpracován velmi podrobně včetně historie patentů. Cena 5 527,- Kč za kus je zcela přiměřená kvalitě výrobku. Možná bych uvítal snadnější výměnu baterie a lépe vyřešený slot, ale při její výdrži je to nepodstatné. Jedna věc mi u všech modelů vádí. Vlastním D.I.box firmy MXR M-80. Tento box, pokud je připojen k lampovému preampu, může být tímto napájen přes Phantom. Odpadá tak další kabel a trafo. Phantóm je ve studiu pohodlnější. To je však jediná piha na kráse a účelnosti. Více naleznete na www.aphex.com
