„Hele, ta "carviňácká" hlava je právě prodaná, ale nechceš otestovat toho novýho Cratea?", ozvalo mi před nedávnem v telefonu z redakce. Při zaznění jména „Crate" jsem jenom vyhrkl „Sem s ním" a už si pro něj jel.
Ale ouha. Je to přece jen 300 W živé lampové síly. Tenhle drobeček váží téměř jako pytel cementu a při průchodu dveřmi se musíte natočit. A protože budí respekt už od pohledu, byl jsem moc zvědavý, jak hraje a získá-li si muzikantský respekt i svým zvukem. Můžete jen hádat, jak to asi dopadlo.
Konečně se dá naplno vidět, co to znamená celolampový zesilovač. Neboť toto je „celolampový" aparát doslova: zleva doprava, odpředu dozadu, samé lampy. Šestnáct. A i když počet lamp nic ještě nevypovídá o zvuku, přece jen si člověk podvědomě říká něco jako že víc lamp víc ví. A navíc, pokud si takovýto zesilovač pořídíte, nemusíte už nic, jak se říká, „nechávat koňovi" - protože v tomto případě máte „hlavu" rozhodně větší.
Pěkně od začátku
Svými rozměry a hmotností přesahuje BV300 běžné míry. Celá konstrukce je koncipována jako velmi „solid", onu uvedenou hmotnost mají na svědomí dřevěné šasi dvoucentimetrové tloušťky a hlavně obrovská trafa; ale zase je pravda, že takový zesilovač jen tak něco na pódiu z vaší reprobedny nesfoukne. Je celkem pochopitelné, že na horní straně nenajdeme žádné ucho na uchopení; úchyty jsou po straně a jsou velmi bytelné (řekl bych vojenské). Samotné „dílenské" zpracování je poměrně precizní, jak se ostatně na profi třídu sluší, a i designersky nápadité. Za efektní kovovou mřížkou jsou všechny lampy (8x12AX7, 2x12AU7, 6x6550), trafa a i dva chladicí větráčky jako na výstavě. Efektní je toto řešení zvláště po zapnutí, kdy se za lampami rozsvítí ještě velké centimetrové kontrolní ledky a dávají svou žlutooranžovou barvou pocit opravdového nažhavení celého zesilovače. Opravdový „hand-made" dojem ještě umocňují popisky, které jsou od ruky a velmi osobité. Výbava této „supermašiny" je jasná: plnokrevný tříkanál s efektovou sériově/paralelní smyčkou a útlumovou kompenzační výstupní korekcí. Žádné reverby, haly, efekty, simulace. Má za úkol především zesílit signál elektrické kytary a dělá to dokonale.
Na čelním panelu najdeme vlevo hned vedle jackového vstupu tři šestice potenciometrů pro plnou kontrolu nad každým kanálem, přepínače volby kanálů, ledky odpovídajících barev (zelená, oranžová a červená), přepínač efektové smyčky, potenciometry Ugh a Eek pro kompenzaci výstupu na nízkých a vysokých frekvencích, no a nakonec nezbytné vypínače power a standby. Zadní panel obsahuje šest výstupů na reproboxy, z nichž dva jsou speakonové, přepínač impedance reproboxů, zásuvku pro footswitch (s DIN konektorem), slave-out výstup a potenciometr jeho úrovně pro nahrávací konzolu či jiný zesilovač, vstup/výstup a ovladače efektové smyčky a zároveň přepínač jejího typu (chceme-li paralelní nebo sériovou), dále dvě otočné kontrolky, s kterými by měl manipulovat pouze autorizovaný servis (nastavení předpětí), pojistka a jako poslední vstup pro síťový kabel.
Plná síla
Určitě se prý nemáme bát těch ohromujících 300 wattů. Asi si každý vybaví, že k pocitu podobného akustického tlaku stačí lampám poloviční výkon oproti tranzistorům, ovšem rozhodně neplatí, že zde bychom měli jakoby 600 W tranzistorových. Nejde tu tolik o výši deklarovaného výkonu k údivu a obdivu zákazníků, jako se dnes honí výrobci procesorů za co nejvyšší taktovací frekvencí. Tady jde jen a jen o čistotu a maximální věrnost přenosu a zesílení signálu. 300W vám dovolí uslyšet každý detail a dynamiku hry mnohem realističtěji a účinněji. Zvuk je naprosto odlišný od toho, co jste kdy slyšeli předtím. BV nepotřebuje „volume doprava", aby začal hrát, neboť plné spektrum lampového soundu začíná už na 2. a 3. stupni volume zkreslených kanálů. Teprve s takovýmto výkonem uslyšíte a pocítíte plnou dynamiku při mutingu na basových strunách. Mnoho hráčů tak bylo často ochuzeno a velkou část barevného spektra zvuku zkreslené kytary, protože jejich zesilovače byly pod optimální hranicí vybuzení koncového stupně. Tady se vám ovšem všech těchto výsad dostává v plné míře, a to už od snesitelných úrovní hluku. A přesto, že konstrukčně jsou jednotlivé kanály postaveny odlišně, na jiných platformách, výsledek je vždy vynikající; koncový stupeň jen podtrhuje barevnosti jednotlivých zvukových řešení.
Jeden, druhý, třetí
Je obrovskou výhodou, že každý kanál má svoje vlastní korekce a hlavně jak gain, tak i celkovou hlasitost. Je tak možné mít k dispozici nepřebernou škálu crunch zvuků nebo odlišně posazených čistých barev. Celý zesilovač je totiž postaven a určen pro ty kytaristy, kteří ví, kde je na kytaře volume a co se s tím knoflíkem dá dělat. Takto využijete naplno to, co BV nabízí - prací s volume na kytaře. Je až k neuvěření, jak ohromné množství barev tónu je vám naráz k dispozici. Vaše kytara i hra dostane naprosto nový, jiný rozměr. Garantuji. Po měsíci hraní na BV mohu říct, že je to celé o středových frekvencích a nižších výškách, na které je naše ucho nejcitlivější a které kytara nejvíce produkuje. BV vám umožňuje ovládat a definovat právě tyto barvy a to v rozsazích, které jsou svou šíří záběru překvapující. Každý z kanálů má velkou vymoženost, ne běžnou ani v této třídě zesilovačů, a to svoje vlastní nastavování frekvencí a rozsahu středových pásem. Je to opravdu profi třída a moji celkovou poklonu si zaslouží konstruktéři ze St.Louis hlavně pro naprosto intuitivní ovládání, žádné složité manuály, všechno jasné a slyšitelné na první pohled - poslech a dotek.
Čistý kanál nabízí všechny myslitelné barvy elektrické kytary, stratosférické cinkavé výšky a „sklo", zemitý plný a tučný humbuckingový zvuk gibsonů a téměř všechno mezi tím. Kdo tvrdí, že transistorové zesilovače mají jasnější a průzračnější čistý zvuk, ať si poslechne tohoto Cratea. Je to plný, tlustý, kulatý lampový zvuk a zároveň, jako přidaná hodnota, všechny ty krystalické a alikvotní složky tónu. Radost si hrát se zapojením snímačů a hlavně, a to platí plně i pro zkreslené kanály, měnit typ materiálu trsátka. V doprovodném manuálu jsou popsány všechny frekvence, na kterých pracují jednotlivé korekce včetně jejich rozsahu, resp. zisku, a je poměrně poučné sledovat, jak jsou citlivě pro dané typy zvuků jednotlivých kanálů navrženy. Na čistém kanále jde, díky gainu a volume, nastavit také jemný crunch, barevný a plnohodnotný, pro čisté blues či jazzové vyhrávky jako stvořený. Mnohé jiné tříkanály mají podobný crunch jako je tady už na čistém kanále. Při použití humbuckingů je správně jedovatý a agresivní. Stačí však přepnout na singl či stáhnout volume na kytaře a hned je tón hodný a hebký. Úžasné. Často jsem celý den hrál jen na čistý kanál, protože ty rozsahy se jen tak neslyší.
Crunch kanál nabízí nejúžasnější přehlídku přechodu mezi čistým a zkresleným zvukem. Podobně jako lze na čistém kanále nastavit crunch, jde pohodlně i zde nastavit čistý zvuk, ovšem pochopitelně odlišného zabarvení než na čistém kanále. Ovladač rozsahu MidBoost je zde nastaven jako filtrující od basů po zvolenou hodnotu středů, a je nutno zkonstatovat, že velmi dobře postihuje právě žádaná a potřebná spektra crunchových barev. Celý druhý kanál je koncipován svou tonalitou jako "british", používaný velkou většinou hráčů. Teplý a měkký zvuk přirozeně přebuzených lamp je umocněn celkovým výkonem tohoto kanálu. Citlivost, dynamika a mírná komprese, která vzroste při použití humbuckeru, jdou ruku v ruce s tímto tradičně laděným zvukem preampu. Bez nesnází tu nastavíte i plnohodnotný lead sound dvoukanálových zesilovačů jiných značek, rockový zvuk ostrý jako břitva, snad nejpodobněji lze přirovnat k Marshallům osmistovkám v jejich nejlepší kondici, ale nechci to předkládat jako závaznou charakteristiku. Jen zkrátka staré dobré pecky (Strange kind of woman, Highway star a podobně) právě tady znějí věrně a naturalisticky. Při volume mírně(!) doprava se dynamikou BV300 rázem přenesete do atmosféry živého koncertu, chybí už jen ty davy.
Kanál 3 je „power driver", je tu všechno, co v rockové hudbě přišlo na scénu od osmdesátých let. Hard rock až nu-metal, progress, core a všechny ty hi-gainové tvary, ale i starý poctivý český bigbít. Všechno. Míra komprese je znatelnější a plynule navazuje na druhý kanál, svými rozsahy se opět oba kanály částečně překrývají a nabízí se tak ještě bohatší výběr barev, než je obvyklé. Najdete tu ty nejšťavnatější rockové zvuky, jaké si lze jen představit. Jako crunch kanál pracoval se středy, tady jsou preferovány k výběru nižší výšky. Nejvíce mně osobně učarovala poloha na 6 kHz se všemi ostatními korekcemi doprava. Nekompromisní hardrockový sólový zvuk, kde slyšíte každý pohyb na struně. V tu chvíli nemá basa ani bicí šanci. V tu chvíli jste nejlepší. Ano, poloha 6k s „nakrmenými" středy, to je to, co jste hledali.
A co teprve 8 a 10 k! Heavy ve svých nejlepších letech, pumpující palm-muting a řezající halenovské velké tercie nebo „metallicové či alice-in-chaincové nóny“, to je opravdový zážitek. Tvrdý, plný a hlavně jako skála pevný tón ve všech rozsazích, to je kanál 3.
Hot tip
Efektová smyčka je výhodně řešena jako volitelná mezi sériovou a paralelní. Můžeme si tak jednoduše udělat obrázek o vlivu jednotlivého typu smyčky na výslednou barvu zvuku. Všechny z mnou zkoušených efektů byly v pohodě a nedocházelo k žádným nežádoucím nesouladům. Efektová smyčka je přes footswitch samostatně vypínatelná a nabízí ještě jednu příjemnou věc - „jump". Spojíme-li send a return smyčky kabelem, dostane náš zesilovač boost na výstupu, a to 6dB v sériovém a 9 dB v paralelním režimu.
Uff - íík
No a aby toho všeho nebylo málo, nabízí se nám možnost korigovat práci s reproboxy. Jinými slovy, když už vám nezbudou peníze na pořádný box, nezoufejte, tyhle dva potenciometry mnoho napraví. Eek kontroluje množství vyšších frekvencí power-ampu a Ugh zase těch nižších. Vliv na výsledek je značný, a když vašemu boxu dojde dech, tohle vám jej určitě rozpumpuje; unaveným reproduktorovým cívkám dodá novou svěžest, která trvá a trvá.
Kdo za to všechno může
No přece v zásadě použité lampy. 12AU7 je mnohem čistější, měkčí a jasnější než 12AX7, která je zase pravá kouzelnice, pokud se zkreslení týká. EL34 mají zase tendenci jít ochotněji do zkreslení, dávají krémovější sound s plnými „spodky", 6550 jsou pevnější, jakoby tvrdší (ale ne jako 5881), zůstávají čistější i při velkých výkonech a pokud jdou do zkreslení, produkují pevné, pro heavy metal ideální koncové nakreslení s velkým množstvím síly v tónu. O tom všem se přesvědčila naše domácnost, kdy se po (přehrání Smoke on the water na polovinu rozsahu volume) vzniklými rezonancemi ve zdech samovolně přerovnaly hrnečky ve skříních. Velmi efektní. Chcete-li si doma pouklízet, zapojte a hrajte. A to nemluvím o tom, co dělaly květináče na parapetech (to už jsem ale musel uklidit já).
Velký vliv na výsledný zvuk měl také zapůjčený reprobox Carvin Legacy s 4x12 Celestion Vintage. Ovšem i při zkoušení na boxy Trace Elliot, Peavey a ESH bylo bezpečně poznat, o jakou třídu zesilovače jde. Takže kvalitní box jen umocní přednosti BV300. A nutno také podotknout, že pro opravdu skvělý požitek je potřeba použít dva a více boxů; ostatně s jedním boxem tu ani, v možnostech nastavení výsledné impedance, nepočítají. Opravdu to chce pořádnou plochu membrán reproduktorů. Ten zážitek stojí za to. A i když právě nemáte v úmyslu nechat si uklidit hrnečky ve skříňce, určitě BV vyzkoušejte.
