Firma DigiTech je mezi výrobci kytarových efektových procesorů a pedálů velice dobře etablovaná a snad každý kytarista měl někdy možnost rozeznít některý z jejích modelů. V posledních letech napíná DigiTech svou pozornost několika směry - kromě klasických krabiček, "autorských" pedálů se zvuky různých slavných střelců a "kytarových stanic" řady GNX má ve své nabídce menší a mobilnější procesory řady RP. Její už tak celkem početnou nabídku nedávno rozšířila trojice dalších modelů, ze které pochází i tento testovaný kousek, model RP250.
Koncepce a vzhled
U DigiTechu se zjevně rozhodli nevynalézat znovu kolo, a tak model RP250 celkem jasně odkazuje (stejně jako jeho kolegové s čísly 150 a 350) na svého předchůdce, procesor RP200A. Vzhledové změny nejsou tolik výrazné - výrobce mírně obměnil tvar, barvu tlačítek, povrch expression pedálu a podobné maličkosti, ale hlavní myšlenka zůstala nezměněna - procesor má dvě "šlapátka", expression pedál, alfanumerický displej a veškeré myslitelné nastavování se provádí pomocí čtveřice potenciometrů (s mírně překopanou funkcí, ale o tom později). Přibyl ovšem i jeden podstatný doplněk - USB rozhraní, převzaté z "vedoucího" celé starší edice, modelu RPx400. Podobně jako třeba v případě Black Box od M-Audio máme tedy v rukou kombinaci procesoru pro živé hraní a externí zvukové karty. Krom toho nelze nezmínit možnost nahrávat do procesoru presety stažené z internetu, kterou dává prográmek X-Edit, na stránkách DigiTechu volně ke stažení.
Na počtu efektů a modelovaných zesilovačů není radno šetřit (zřejmě z marketingových důvodů), a tak si uživatel RP250 může dle propagačních materiálů vybrat až z 89 variací - výrobce toto číslo získal součtem 21 modelů zesilovačů, 14 modelů boxů a 54 efektů, je ale třeba pamatovat na to, že jsou leckde započítány i jednotlivé variace téhož (tolik efektů snad ani neexistuje, když tak nad tím přemýšlím). Procesor obsahuje celkem 120 paměťových pozic, z toho 60 je obsazeno tzv. továrními presety, dalších 60 je připraveno pro zvukové experimentování majitele. Sestavu doplňují automatický bubeník a integrovaná ladička.
Co se týče možností zapojení, vše podstatné najdeme u RP250 na zadní stěně - vstup pro kytaru, levý a pravý výstup (vše 1/4" TRS), sluchátkový výstup, vstup AUX (oba 1/8"), USB konektor a zdířku pro 9 V zdroj. To vše doplňuje přepínač výstupní úrovně Mix/Amp, díky kterému lze přizpůsobit sílu výstupu aktuálnímu použití procesoru.
Nastavení a ovládání
U nastavování parametrů zvuku se asi uživatel znalý RP200A na chvilku zarazí. Došlo tu totiž k určitému zjednodušení, díky kterému je možné výsledný zvuk nejprve snadno načrtnout a pak teprve podrobně upravit jednotlivé parametry. Výrobce této možnosti přizpůsobil funkci otočných ovladačů - prvním z nich v tomto základním módu vybíráme model zesilovače a jeho nastavení (máme k tomu 30 možností), druhým efektovou sestavu (opět 30 na výběr, nejedná se pouze o jeden efekt, ale o celý řetězec), třetím úroveň efektů ve výsledném mixu a konečně čtvrtý slouží jako Master Volume.
Pokud nám tento výběr nestačí, postupuje se již klasicky, jako u starších modelů - pomocí dvou šipek proskáčeme všech jedenáct "chlívečků" (dvanáctý slouží k nastavení bubeníka) a změníme to potřebné. Řazení je klasické a pevně dané - Pickup Simulator - Wah - Compressor - Distortion - Amplifier - EQ - Noise Gate - Chorus / FX - Delay - Reverb - Expression - (Drums). Stiskem prvního potenciometru rozhodujeme o zařazení příslušné sekce do řetězce, jeho otáčením pak volíme konkrétní efekt, model, nebo krabičku. Zbývající tři "poťáky" slouží k editaci dalších parametrů, o čemž vypovídá přímo na pedálu vyvedená tabulka - přehledné a snadné řešení.
Zvuk a praxe
Nedá mi to, abych nejdříve nezhodnotil zvuky, ke kterým se uživatel dostane jako první - to jest presety, resp. "polopresety" - zvuky obsažené v jednotlivých "rychlých" knihovnách, dostupné otočením jednoho z potenciometrů. Nuže, něco se výrobci povedlo lépe, něco hůře (jak to tak chodí). Na první poslech je patrná špičková kvalita hallů a delaye, ze které těží hlavně čisté zvuky - simulace akustické kytary mě v dobrém slova smyslu dostala. Co mě naopak moc nepotěšilo a na co ostatně hřeší většina podobných zařízení, byla kvalita "hi-gain" presetů. Opravdu nevím, jestli je ideální cestou k vzorku zkresleného zvuku metoda: "gain na plno, vyřezat středy a navrch delay," kterou se velká většina presetů prezentuje. Je to dvojnásobná škoda, protože s trochou experimentování a nastavování umí RP250 i pěkné zkreslení, bez bzučení a hald modulačních efektů.
Kromě už zmíněných dozvukových záležitostí zaslouží DigiTech absolutorium i za zařazení další "vychytávky" z jeho stáje, čímž mám na mysli Whammy pedál. Je dobře zvládnutý a jeho použitý pro různé "ohýbačky" snadné. Modulační efekty jsou fajn, snad bych jen opět poukázal na jejich nesmyslné "přetěžování" v presetových zvucích. Méně je někdy více a o efektech to platí dvojnásob.
Ovládání při hraní je snadné, trochu ošemetné je spínání ladičky současným sešlápnutím obou pedálků (občas se holt člověk netrefí). Jako drobnou nevýhodu vidím absenci numerického displeje s čísly presetů, mezi šestipísmennými zkratkami se člověk ztratí jedna dvě. Plusem je, že při změně presetu a zapnutém bubeníkovi nezačíná tento znovu od začátku taktu, ale pokračuje nerušeně dál (někomu to možná připadá samozřejmé, ale u dřívějších modelů tomu tak nebylo).
RP250 a počítač
I tady bude moje hodnocení dvojsečné. Palec nahoru dávám DigiTechu za bezproblémovou instalaci - na Windows XP s instalovaným .NET 2.0 není potřeba nic řešit, stačí zapojit a je to (někdy to tedy nebude tak snadné, nad konektorem USB totiž výrobce rafinovaně umístil šroubek, a tak do RP250 některé kabely prostě nestrčíte). V jakémkoli multitracku je stvoření nahrávky věcí vteřiny, kvalita je výborná, samplovací frekvence 44.1kHz při rozlišení 16 nebo 24 bitů je současným standardem.
Na druhou stranu mě poněkud zarazila skoro nulová podpora ze strany výrobce - žádné CD, žádný kabel, v manuálu sotva zmínka, až mi připadá, že se DigiTech rozhodl dosadit schopnosti zvukové karty do tohoto zařízení na poslední chvíli. Počítačově zběhlému jedinci to nejspíše vadit nebude, ale do této kategorie určitě všichni uživatelé procesoru nespadají. Za zmínku stojí, že pomocí software X-Edit, který slouží ke správě presetů, můžete editovat i parametry, které jsou na samotném procesoru nedostupné, například frekvence středů a výšek v sekci EQ.
Pro koho se hodí
Možnosti použití RP250 jsou celkem široké, ale nejlépe si ho dovedu představit jako domácí cvičítko a snadno použitelné nahrávátko. Jeho doporučená cena 5190,- Kč včetně DPH k tomu přímo vybízí. Komu nevadí omezené možnosti procházení mezi zvuky pomocí dvou tlačítek, nebude mít problém použít procesor i při živém fungování. Hlavně se při zkoušení téhle věcičky nenechejte odradit některými „převoněnými" presety a zkuste si "nanečisto" vytvořit svůj vlastní zvuk - nejlépe tak poznáte, zda se pro vás hodí, či je potřeba se porozhlédnout jinde.
