Na první pohled
Longboard 61 svým provedením a krémově bílou povrchovou úpravou působí decentním dojmem a jeho design jakoby odpovídal konceptu funkcionalismu – je účelově jednoduchý. Začneme-li s popisem od zadního panelu, narazíme nejprve na vstup pro Kensington klíč, který bude asi nejvíce využitelný pro vzdělávací instituce (školy a „lidušky“), neboť znemožňuje odcizení přístroje. Vedle něho máme vypínač/přepínač, který vypíná přístroj ve středové poloze. Vlevo přepínáte na napájení z USB portu a vpravo stranu pro napájení z 5V adapatéru, který je součástí balení.
Přístroj funguje i na baterie, jmenovitě na 6 monočlánků. Dále tu máme levý a pravý analogový výstup jack 6,3 mm, připojení pro Volume a Sustain pedály, pětikolíkový MIDI IN a OUT. K tomu bych chtěl poznamenat, že Longboard můžete používat i jako MIDI interface pro počítač ve spojení s dalším MIDI kontrolerem. Dále se nabízí připojení pro USB kabel (také součástí balení) a otočný potenciometr a tlačítko pro nastavení kanálu bezdrátového spojení s E-MU Pipe line. Pokud se podíváme na přední ovládací panel, po levé ruce máme Modulation Wheel a Pitch Bend. Pod těmito kolečky jsou z přední strany nástroje umístěny dva sluchátkové stereo výstupy. Nad kolečky jsou tlačítka určená pro transpozici oktáv. Tato jsou podsvícená, takže pokud se pohnete na klávesnici nahoru či dolů, patřičné tlačítko signalizuje posun oktávy. Číselně se potom posun oktáv zobrazuje na třísegmentovém displeji vlevo nahoře. Pod displejem je ještě otočný potenciometr pro globální hlasitost nástroje a posuvný slider, ke kterému můžete přiřadit více funkcí, např. volume či posun v nástrojové bance. V počítači s ním můžete ovládat i panoramu, pokud přiřadíte patřičný kanál přes CC. Napravo od slideru máme otočné potenciometry pro ovládání enginu zvukového modulu - syntezátoru. Pro ovládání Filteru je k dispozici CutOff a Resonance a pro ovládání obálky Attack (náběh) a Decay/Release (sustain, nebo také doběh). Všechny hodnoty při manipulaci s potenciometry se opět zobrazují na displeji od 0 po 127. Pod těmito „poťáky“ najdete podsvícené tlačítko Select a čtyři ledky Program change (Změna programu), MIDI Chnl (pro editaci MIDI kanálu), Velocity Curve (pro nastavení velocity křivek, nabízí se osm nastavení) a System. Vedle těchto LED diod potom naleznete podsvícené tlačítko pro rozdělení klávesnice. To použijete, pokud chcete mít na každé části klávesnice jiný zvuk. Zvuky můžete i vrstvit na sebe. Intenzitu mezi nimi určuje posuvný fader. Dále zde máme dva otočné potenciometry pro ovládání intezity chorusu a reverbu. Pátral jsem po tom, zda-li se dají tyto efekty nějak editovat, nedopátral jsem se však žádného výsledku. Musíte si tak zřejmě vystačit s přednastaveným továrním presetem obou efektů. Já osobně bych uvítal, pokud bych mohl měnit alespoň charakter místností u reverbu.
Teď už nám zbývají jen tlačítka pro editaci nástrojové banky. V bance se pohybujete buď vertikálně po sloupcích, nebo horizontálně po řádcích. Vždy je podsvícena LED patřičného sloupce a řádku. Nástrojové presety se přepínají okamžitě, žádné dlouhé načítání. Dohromady jich máte k dispozici 192, včetně General MIDI banky s bicími. Přepínání v bance je velice přehledné a rychlé, vždy musíte ovšem zmáčknout jen jedno tlačítko - buď sloupec, nebo řádek. Nemůžete stisknout obě zároveň.
Zbývá podotknout, že všechna ovládací tlačítka jsou podsvícena slušivou červeno-oranžovou barvou. Ergonomie a design keyboardu jsou navrženy velice přehledně, jak jsem se již ostatně zmínil. Svým jednoduchým a přehledným funkčním menu bude určitě i dobrou volbou pro začínající klávesáky.
Připojení
Longboard není dodávaný s žádným CD s doprovodným softwarem či drivery. V krabici naleznete keyboard, 5V zdroj, USB kanel a manuál. Systém automaticky detekuje keyboard. Na stránkách výrobce www.emu.com si můžete stáhnout pouze manuál v PDF, který obsahuje i celý soupis klávesových presetů včetně GM banky. (Podle vyádření tuzemského distributora by v době vydání recenze měl být k dispozici již také návod v češtině.) Na webu si lze také poslechnout demonstrační skladby se zvuky interní banky, která je podle mě koncipována trochu old-schoolově, nikoliv však ve špatném smyslu slova. Připravte se jednoduše na to, že banka nabízí přehlídku klasických i vintage zvuků od Grand piano, Rhodes, Clavinetu, Wurtilizeru až po syntetické zvuky typu Moog. Všechny ty léty prověřené nástroje, které se buď stále používají anebo postupně vrací do aranžmá. Při poslechu demonstračních snímků jako bych sem a tam zaslechl klávesové party z desky Gaucho kapely Steely Dan z roku 1984. Člověk, který bude očekávat spíše zvuky pro Dance produkci, by mohl být trošku zklamán. Nicméně stále můžete propojit keyboard se zvukovým modulem či počítačem s patřičnou zvukovou bankou v daném žánru (Sonic Reality, Big Fish Audio). V tomto se vám zvukové meze nekladou. Ostatně sama firma E-MU nabízí obdivuhodnou hromadu banek s moderními zvuky pro svoje softwarové zvukové moduly EmulatorX3 či ProteusX. Pro běžné hraní stačí keyboard připojit do sítě pomocí 5V adaptéru, připojit sluchátka či jej propojit s libovolným zvukovým systémem přes výstupní jacky 6,3 mm (kombo, aktivní bedny). Pro užití s počítačem keyboard pouze propojíte přes USB nebo MIDI rozhraní a ve zvoleném sekvenceru jej aktivujete. Při připojení přes USB jej můžete používat jako MIDI interface. Keyboard funguje na obou platformách PC i Mac. Na YouTube naleznete asi desetiminutové demonstrační video Longboardu 61 z veletrhu NAMM 2010, který probíhá každoročně v Anaheimu. Je zde celkem názorně předvedeno, co vše můžete s keyboardem provádět.
Zvuková výbava keyboardu
Co všechno toto „dlouhé prkno“ pod svojí kapotou ukrývá? Hlavním hnacím motorem celého přístroje je nový čip výrobce - 8030, který umožňuje kvalitní interpolaci a polyfonii až pro 128 hlasů při 32bitovém zpracování efektů. Co se týká zvuků samotných, osobně se mi velice líbil zvuk Grand piana, který údajně samplovali přímo na Berklee (Steinway piano). Pokud si najdete vyhovující velocity křivku (k dispozici máte 8 možností), tak tato simulace funguje velice věrohodně. Plasticky a čistě hraje i Rhodes piano či Clavinet. Posouzení ostatních zvuků nechám na vás, neboť bude lepší, když si je sami poslechnete na webu E-MU, nebo si klávesy zajdete osobně vyzkoušet k některému z prodejců. Zvuky můžete také editovat přímo v reálném čase při hraní. Přimíchat dozvuk či chorus nebo upravovat a prznit zvuk pomocí filtru či envelopy syntezátoru... Pokud byste chtěli editované zvuky uložit, stačí přidržet tlačítko Select a potom zmáčknout tlačítko ve sloupci patřičné banky. Na displeji se objeví nápis Sto jako Store. (Editované zvuky můžete samozřejmě vrátit zpět do továrního nastavení. Přidržíte tlačítko Select a zapnete přístroj.) Můj dojem z Longboard 61 nepatrně pokazila banka General MIDI. Zvuky z ní zní ne úplně dynamicky, jakoby komprimovaně. Do zvukové banky General MIDI se přepnete, když stisknete tlačítko GM po dobu dvou sekund, potom stisknete tlačítko Select. Posuvným faderem se již potom pohybujete přímo v bance GM. Pokud by vám tedy tyto zvuky nestačily, je tady možnost spojit klávesy přes MIDI či USB s počítačem s kvalitnější GM bankou nebo se sekvencery jako Reason, Samplitude, Logic, Cubase, Sonar, kde se nabízí nespočet kvalitních virtuálních nástrojů.
Pipe Line
Vychytávkou, kterou jsem si šetřil na závěr, je bezdrátový systém PipeLine. Ten je v tomto případě přímo zabudovaný v keyboardu. Pro přenos ještě potřebujete jednotku pro příjem signálu a to je receiver, který je potřeba dokoupit zvlášť. Nekomprimovaný digitalizovaný signál z kláves (16bit/48 kHz) je přenášen na radiové frekvenci 2400 - 2483,5 MHz a přenos je garantován až na 15 m. Při přímé viditelnosti by měl vydržet až na 22 m. Přenos jsem zkoušel v domácích podmínkách cca na 10 m. Signál byl bez výpadků, a to dokonce i v momentě, kdy nebyla obě zařízení vzájemně v přímém „dohledu“. Mohu provést srovnání s bezdrátovým ovladačem DAW Transport od Frontier Design, u něhož je udáván v manuálu přenos na 10 m i přes zdi. V praxi je to ovšem tak, že to může být 10 m, ale na jednotku vysílače musím vidět, jinak signál vypadává. Křest ohněm pro takové záležitosti je většinou zkouška někde mezi světelnými rampami a všemi těmi železnými konstrukcemi, které na koncertech prostě bývají. PipeLine v tomto případě ale jasně zvítězil.
Synchronizace transmitteru (vysílače v klávesách) a receiveru (malé jednotky přijímače PipeLine) je velice rychlá. Na keyboardu zvolíte jeden kanál ze tří, zmáčknete tlačítko connect a na receiveru také zmáčknete tlačítko connect/link. Bílá LEDka na receiveru bliká až do sladění s frekvencí transmitteru, potom začne svítit (pozor jednotka pro přijímání signálu musí být přepnutá do polohy receive). Opět odkazuji na Youtube, kde je vše názorně předvedeno. Stačí zadat Longboard 61 či E-MU PipeLine a vyjedou vám patřičné odkazy.
Bez zajímavosti není ani možnost bezdrátového spojení dvou samostatných jednotek PipeLine. Pakliže jednu z nich nastavíte do režimu vysílání a druhou do režimu přijmu můžete bezdrátově přenášet audiosignál (stereofonní linku nebo digitální SPDIF) z jedné do druhé a to na zmíněnou vzdálenost přes 15 m. To se hodí na spoustu věcí, můžete si tak například posílat po bytě signál z věže v obýváku do ložnice aniž byste museli tahat jediný kabel, případně stejným způsobem distribuovat sigál pro ozvučení například v kostele (kde je obvykle problém sekat do zdí žlábky pro kabeláž). K jednotce PipeLine je možné rovněž připojit klasická sluchátka (výstup na 3,5mm jack) a použít přijímač pro poslech hudby tak říkajíc „v pohybu“. Muzikanty samozřejmě ihned napadá otázka, zda by se dal PipeLine použít i jako In-Ear odposlech pro sluchátka na jevišti. Samozřejmě dal, tedy pakliže vám stačí dosah kolem 15m (vysílač musí být tedy umístěn v prostoru jeviště) a pouze stereofonní provoz (ovládání hlasitosti je na přijímači k dispozici). Ostatně s tímto použitím výrobce i tak trochu počítal, čehož důkazem je s PipeLine dodávané silikonové pouzdro opatřené pevnou ocelovou sponou na opasek. Při testování mě samozřejmě zajímala výdrž vestavěného akumulátoru, neboť není nic horšího než když vám v průběhu koncertu vypadne poslech. Jednotka PipeLine se nabíjí přímo připojením adaptéru (jedno nabití trvá asi 4 hodiny) a podle testů vydrží přijímač v trvalém provozu (zatížěn in-ear sluchátky s impedancí 32Ohm) něco kolem sedmi hodin, což je čas velice příjemný.
Klaviatura
Klaviatura s polovyváženou mechanikou působí při hře velice solidním a spolehlivým dojmem. Trošku mě mrzí, že klávesy nejsou plné, ale dobrému pocitu ze hry to nevadí, a to jsem porovnával i s o poznání dražšími keyboardy některých renomovaných značek. Abych to shrnul: klaviatura není blátivě měkká a působí celkem příjemným protitlakem při uvolnění kláves. Chod kláves je plynulý, a pokud si na něj zvyknete a budete někdy hrát na jiný, třeba i na dražší nástroj, nepocítíte žádný markantní rozdíl. Některé syntetické zvuky z interní banky jsou naprogramované tak, že Aftertouch působí jako Pitch Bend, takže nemusíte otáčet Modulation kolečkem, stačí pouze přitlačit na klávesy.
Závěr
Komu by se tento keyboard mohl hodit? Nejsem si úplně jist, že by svojí výbavou uchvátil hráče, kteří používají keyboardy v ceně několika desítek tisíc. Základní klávesová banka zní velice čistě a dynamicky, příjemné v této cenové hladině jsou zvuky složené ze dvou dynamických vrstev. Ušetřeno bylo dle mého názoru na General MIDI bance, jejíž zvuky jsou tak trochu doplňkem navíc. Přeci jen, i když nový čip E-MU oplývá kvalitní interpolací, 64 MB pro celý GM není moc. Navíc ve specifikacích je uváděno 16bitové zpracování, což v dnešní době je už poněkud překonaný dynamický rozsah. Zůstaňme ale při zemi, nástroje je možné pořídit pod deset tisíc, za což u jiných výrobců koupíte třeba jen pouhý MIDI kontrolér. Velké využití vidím pro hudební školy, už jen proto, že má Longboard dva sluchátkové výstupy (například pro žáka a pro učitele) a zámek proti odcizení. Také hráči, kteří si vystačí s firemní sadou 64 dobrých zvuků budou s E-MU Longboard spokojení, tím spíš že pro studiovou práci jej lze připojit k jinému modulu po klasickém MIDI, nebo k počítači přímo po USB. Možná to bude znít překvapivě, ale napadá mě, že by se tento nástroj neztratil ani v kostelní schóle a v podobných takových sdruženích. Vzhledem ke své koncepci by to mohl být úžasný pomocník právě do těchto prostor (koncepce zvuků, bezdrátové propojení). Bezdrátový systém PipeLine nejvíce oceníte při živém hraní s tím, že nebudete muset tahat kabely ke kombu a zakopávat o ně. Pokud ještě budete fungovat na baterie, budete úplně “wireless”. Koncepce nástroje je taková, že můžete keyboard pohotově zapnout a hrát přes interní banku, a nebo jej připojit přes USB či MIDI k počítači nebo zvukovému modulu a používat jej jako MIDI kontrolér. Tak můžete nástroj posunout do další zvukové i cenové kategorie, protože na jeho klaviaturu se hraje velice příjemně a je srovnatelná i s dražšími nástroji konkurence. V případě E-MU určitě nebudete přeplácet za “přeplácanou funkční výbavu”, navíc v jeho zvukovém modulu najdete podle mého názoru velice podařené zvuky pian a mnoho klasických retro zvuků (Hammondy, Fenderpiana, Clavinet, TB303, Moogy a podobně), které se o své využití bát nemusí. Provedení ovládání je účelově jednoduché, volené funkce jsou značeny přehledným podsvícením. Samotný display není sice žádný luxus, ale své informativní poslání plní bez výhrad. Jinými slovy, rozhodně doporučuji si E-MU Longboard 61 (či menší Shortboard 49) přinejmenším zajít vyzkoušet!
