ESI ESU 1808

Externí zvuková karta
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
10 490,00 Kč

V adventním období k nám jako každý rok nepřichází rychle jen čas vánoční, ale i nejrůznější nadělení… Mně v mikulášské nadílce skončila kromě černého uhlí také vícevstupá externí zvuková karta ESU 1808 od německé firmy ESI. Již na první pohled mě zaujala svým jakoby „applovským“ stříbro-bílým designem…

Ačkoliv se může zdát, že trh s audio náčiním je již přesycen všemi možnými druhy zvukových karet a zařízení, ESI se nebojí tvrdit, že přichází s revolučním řešením. A co tím myslí? S největší pravděpodobností 18 vstupů na USB (2.0) rozhraní a technologii hi-speed Xtreme, pod níž je nám dovoleno představit si rychlou výměnu dat (až 480 Mbps). Nutno uznat, že většina karet, které mi zrovna přicházejí na mysl a jsou podobného ražení, disponuje nejčastěji konektivitou „osm na osm“ (vstupy/výstupy). Faktem také zůstává, že koncepce osmnácti vstupů vám dává obrovské možnosti hlavně pro nahrávání živých koncertů či zkoušek kapel a živého nahrávání vůbec, kde tyto vstupy prostě fyzicky potřebujete. Vemte si například, kolik stop vám „sežerou“ jenom samotné bicí. Přece jenom, když to muzikanti umí a nahrají své party dohromady, jde to potom z nahrávky vycítit.

Nejvyšší samplovací frekvenci můžete u ESI ESUO 1808 nastavit až na 96 kHz, bitovou hloubku potom na 24 bitů. Karta podporuje všechny možné ovladače - MME, WDM, ASIO 2.0, Direct X, Core Audio či GSIF 2.0. Zatím jsem na stránkách výrobce nenašel ovladače pro Vista 64 bitů, ale jsou zcela jistě plánovány (usuzuji z updatu driverů na Vista 64 u starších zvukových karet, který je anoncován na webu ESI). Zatím tedy můžete s touto kartou fungovat na Windows XP a Vista 32 bitů.

Zážeh

V balení produktu naleznete kromě samotné karty (19“ rack) ještě USB kabel, síťový adaptér, manuál, CD s ovladači a DVD s Cubase LE 4. Instalace karty u mne probíhala celkem dramaticky. Na stránkách výrobce jsem se dočetl, že je karta určena pro flexibilní práci na notebooku (což je asi součástí revoluce). Neváhal jsem tedy a ESU nainstaloval nejprve právě tam. Jenže notebook se bránil! Po instalaci a následném zážehu karty se objevil „Blue Screen Error“ a následně došlo k restartu počítače. Odpojil jsem všechny pochybné periférie (jako web kameru nebo tiskárnu), ale nic z toho nepomohlo. Příliš úspěšná nebyla bohužel ani jinak velice vstřícná pomoc technické podpory výrobce přes email (za ochotu komunikovat tedy velké plus). Zkrátka jeden restart za druhým… Nedalo mi to, abych nevyzkoušel notebook stejné značky (Fujitsu-Siemens) své přítelkyně. Kradmo jsem se vplížil do jejího pokoje, nainstaloval ovladače a přepojil ESU k ní a…?! Tam již naštěstí nebyl žádný problém a vše běželo, jako na drátkách. Pokud jsem teď vyděsil čtenáře i dovozce, tak se omlouvám. Po delším testování jsem došel k závěru, že na vině byl nejspíš vadný USB řadič mého stroje. Důležité je nepodlehnout panice a vylučovací metodou najít viníka! ESI je tedy zproštěna jakékoliv viny… :o) Na klasickém stolním PC (Win XP), který používám jen na zvuk a hudbu, a který není připojený k netu, se karta rozběhla bez problémů. Pro práci používám výhradně PC platformu, ale jablkářům, jak si již určitě všimli, se nabízejí i ovladače pro Mac OS. Po velmi krátké instalaci ovladačů a po softwarovém pokynu k propojení hardwaru připojíte kartu a bez restartu s ní můžete pracovat. Vlastně ještě zbývá doinstalovat Cubase LE 4, který je součástí balení. Vícestopý recording session může začít.

Na spodním panelu se vám objeví ikona ESI. Pokud na ni kliknete, zobrazí se poměrně jednoduchý softwarový mix. Zde můžete monitorovat signál vstupů a výstupů. Na nějaké pokročilé funkce routování jsem nenarazil, podobně jako na softwarové mutování či sólování vstupů. Třeba ESI dodá ještě nějaký update driverů. Na druhou stranu si říkám, že jednoduché funkční ovladače jsou lepší než nějaké překombinované, které neustále zpomalují počítač anebo (při nejhorším) i tuhnou. Pod záložkou Config můžete přepínat samplovací frekvenci a latenci karty. Ta se nenastavuje v milisekundách, ale dle speciálních laických termínů pro rychlost jako: Normal, Fast, High Speed, Rapid… Možná je to snadněji pochopitelné pro začínající PC „muzitroniky“ a rychleji se jim podaří nastavit fungující poměr bufferu. Každý nemusí vědět, co ty milisekundy znamenají, takže proč ne?! V okně je také ovladač pro nastavení výstupní úrovně signálu. Ten může být zvolen buď symetrický na + 4 dBv nebo nesymetrický 10 dBv. Kartu lze také přepínat mezi digitálními formáty Consumer (uživatelský) a Professional – to kvůli synchronizaci přes SPDIF.

Kapota a palubní deska

Karta je provedena v klasickém 19palcovém rackovém šasi kovové konstrukce, takže se počítá s nějakým tím převozem a tvrdším zacházením. Potenciometry jsou potaženy gumovou hmotou a překvapivě se příjemně ovládají, tedy alespoň nepodkluzují v prstech tak, jako třeba ty umělohmotné. Pojďme se tedy podívat, co nalezneme přímo na palubní desce karty. Začněme hezky od leva ve směru hodinových ruček. K dispozici máte dva mikrofonní XLR vstupy s nastavením gainu, tlačítko pro útlum (10 dB), aktivaci fantomového napájení +48 V pro kondenzátorové mikrofony a ledky indikující úroveň signálu. (Napadá mě, že výrobce mohl použít klidně XLR samice, kde můžete zapojit i symetrický jack pro větší flexibilitu zapojení. Ale je to jen momentální nápad.) Dále tu máme dva nástrojové vstupy s potenciometry a indikací klipu. Ty jsou osazeny klasickým jackem 6,3 mm. Vedle nich jsou 4 nesymetrické linkové vstupy. Potom tu máme tlačítka A mono a B mono pro mono monitorování signálu. To aby se zpěvák či kytara z mikrofonních či nástrojových vstupů slyšeli na sluchátkovém výstupu uprostřed. Šikovná věcička, pokud nemáte kartu zapojenou přes mixpult. Po té následuje potenciometr pro výstupní úroveň pro monitory a vstup pro sluchátka, rovněž s regulací hlasitosti. Myslím si, že sluchátkové výstupy mohly na takovou přesilu vstupů klidně být i dva. Pokud se vám sejde víc muzikantů, budete zkrátka potřebovat sluchátkový distributor. Stejně tak si myslím, že by neuškodilo více regulátorů gainu pro ostatní vstupy. Musí to být ovšem vždy dřina vymyslet kompaktní design a najít kompromis mezi bohatou konektivitou, počtem ovládacích prvků a menšími rozměry produktu.

Co naleznete na odvrácené straně ESU 1808? Například spínač pro zapnutí. Je to takové pidi tlačítko (hned vedle síťového kabelu), trochu netradiční velikost pro spínač této funkce. Napájení karty je tedy realizováno přes adaptér ze sítě. V zadu ještě máme MIDI IN a OUT (16 kanálů I/O) , RCA konektory pro digitální SPDIF IN a OUT, 6 symetrických výstupů (TRS jack), 7/8 jako Mix out – výstup pro monitory a zbývajících 8 symetrických vstupů jack 6,3 mm. Síťový adaptér je perfektně odstíněný, žádný rušivý brum se naštěstí nekoná. Naposledy jsem toto zaznamenal u jedné FireWire karty renomovaného výrobce, která přes notebook vyžadovala adaptér. 50 Hz síťového napětí solidně „prosakovalo“ do mých poslechových monitorů. Velice nepříjemná záležitost…

Kolik koní pod kapotou…

Pojďme se podívat, jak se s ESU pracuje v praxi. Po nastartování v Sonaru, který používám jako svůj hlavní DAW (přes ASIO ovladač), jsem ESU přihlásil jako hlavní audio driver. Adresoval jsem všechny vstupy a započal samotnou práci zvukového laborování a koláží tak, abychom se o sobě dozvěděli co nejvíc. Masochisticky jsem v Sonaru aktivoval všech možných 18 stop a přidal ještě MIDI stopu… a zkusil čtyři minuty záznamu se samplovací frekvencí 96 kHz a s hloubkou 24 bitů. Hodlal jsem pěkně zatížit Xtreme hi-speed sběrnici pořádným nákladem dat. Výsledek? Nahrávání bylo bez dropů, ale přehrávání bylo pro můj hard disk opravdu náročné. Jakmile metr v Sonaru ukazuje přes 80 procent zatížení disku, tak je amen. Musel jsem tedy zvýšit buffer disku z 128 na 512. Potom už to můj Opteron 1,8 GHz s 1 GB RAM utáhl. (Hard disk mám na 7200 otáček.)

Předzesilovače karty (tedy jak nástrojový, tak mikrofonní) mají rovný neutrální zvuk. S tím jsem byl velmi spokojen. Poměr signál šum jsem testoval na domácím AKG C 2000. Předzesilovač reaguje poměrně brzy a je poměrně tichý. (Výrobce mluví o ultra tichých předzesilovačích). (Nevím, jak by vybudil například Neumann U 87 (přeci jenom jde o mikrofon, u kterého jsem musel předzesilovač vždy hodně vytáčet), leč jsem doma v době testu neměl.) Sluchátkový zesilovač ESU reagoval dokonce lépe a hrál silněji, než ten, který mám na své kartě Saffire od firmy Focusrite. Stejně tak i v Cubase LE či mém oblíbeném Reasonu nebyl žádný konflikt s ovladači. V Reasonu jsem zkoušel i MIDI přes master keyboard Evolution a vše fungovalo rychle a hlavně s nízkou latencí. V době, kdy jsem měl kartu připojenou k počítači, jsem si kvůli komparaci (s jinými kartami) občas pustil některé ze svých rozpracovaných věcí. Mohu s čistým svědomím napsat, že karta za nic nemůže… Líbí se mi, že zvuk nijak nezabarvuje, což platí jak pro záznam, tak i pro playback. Hraje jednoduše „flat“.

Zimní výbava zdarma

Zimní výbavou se v tomto případě myslí software Cubase Le 4, který dostanete přímo ke kartě společně ještě s dalšími zvukovými utilitkami. ESI tedy nadělila audio/MIDI sekvencer Cubase, který i ve své light verzi znamená hodně pro každého muzikanta či sound designera (rozuměj zvukaře). K dispozici tedy máte DAW pro záznam a editaci, (nikde jsem nevypátral, kolik stop můžete použít), velkou zásobu efektových plug- inů a kvalitní VST instrumenty s použitelnými presety. Za výrobce ESI tady promlouvají například nástroje ESI Bovbjerg (grand piano a zvukový modul), ESI Atti-tube VST (kytarový a baskytarový simulátor aparátů) a ESI FX pack (balíček sedmi efektových procesorů). Samozřejmě, že se dá kolekce rozšířit i o další efekty a nástroje. Co bych však vypíchl, to jsou Tassman ESI, softwarový syntetizér či HalionOne. Presety těchto nástrojů zní skutečně plasticky a plně (řekl bych dokonce „nakopnutě“).

Summa sumárum

aneb do jakého terénu je karta určena Myslím si, že za příznivou cenu se k vám dostává poměrně slušný stroj, a to jak po stránce hardwarové, tak i po té softwarové. Karta působí pevně a spolehlivě. Mohu ji směle doporučit i pro polní podmínky. Každý, kdo potřebuje spoustu vstupů v externí kartě, ESU 1808 určitě uvítá. Velice slibně znějí i technické parametry. Řekl bych dokonce, že jsou ve standardu toho, co se dnes očekává od profesionální karty. (Viz technická data vpředu)

A jak to hraje?

Nic při záznamu ani při přehrávání nerušilo. ESI ESU 1808 je karta v cenové relaci kolem deseti tisíc a v této třídě je určitě přínosem a něčím novým. Jediné, co mi trošku vadilo, to jsou ovladače (respektive ovládací prvky). Myslím, že na nich by mohl výrobce ještě zapracovat, popřípadě přidat alespoň nějaké krokové gainy pro zbylé vstupy. Kartu ESU 1808 doporučuji do menších a středních studií, pro kapely do zkušebny, nebo pro zvukaře, kteří dělají živé záznamy a potřebují jak flexibilitu, tak také výkon. Karta rozhodně nepůsobí jako křehká slečinka a v terénu by měla něco vydržet.

Minimální požadavky pro PC

  • Pentium 4 nebo Athlon 1,4 GHz, 512 RAM
  • 1 GB volného místa na hardisku
  • internetové spojení pro aktivaci Cubase LE
  • Windows XP (service pack 2) nebo Windows Vista 32/ bit

Technické specifikace

  • 18 vstupů a 8 výstupů
  • 2 mikrofonní vstupy
  • 2 nástrojové vstupy
  • 4 symetrické/nesymetrické vstupy zepředu
  • 8 symetrických/nesymetrických zezadu
  • 2 digitální SPDIF vstupy, 2 SPDIF výstupy
  • 1 MIDI vstup/výstup – 16 kanálů
  • 8 symetrických/nesymetrických výstupů
  • 1 sluchátkový výstup (6,3 mm jack)
  • podporované samplovací frekvence: 44,1 kHz, 48,0 kHz, 88,2 kHz, 96 kHz
  • Linkové vstupy: Poměr signál šum: -100 dB (@-1dBFS) Přeslechy mezi kanály: 110 dB Zkreslení: 0,0006 %(1 kHz @ -3 dNFS) Dynamický rozsah: 107 dB (@-60 dBFS)