Fostex PM-2

Ze západu levněji
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
10 990,00 Kč

Po krátkém čase se opět scházíme nad testem profesionálních studiových monitorů. Posledně (v květnovém čísle Music Store) jsme se zaposlouchali do monitorů u nás relativně nové firmy Samson Audio a dnes nás čeká trochu těžší kalibr, profesionální studiové monitory PM-2 firmy Fostex.

Tento výrobce má na poli studiového poslechu nemalé zkušenosti a tak se dá očekávat, že tyto při vývoji monitorů PM-2 jistě plně využil. To, co je ale v tuto chvíli naprosto jisté, je fakt, že i takový výrobce, jako je japonský Fostex, využil levné pracovní síly svých nedalekých sousedů (pro nás geograficky méně zběhlé kupodivu v západním směru!), a tak monitory PM-2 spatřily světlo světa v Číně.

Ohledání

Profesionální studiový monitor Fostex PM-2 je aktivní dvoupásmová reproduktorová soustava určená pro poslech v blízkém poli, v tomto případě, dle doporučení výrobce, ve vzdálenosti od jednoho do dvou metrů. Skříň monitoru má rozměry 411 mm (výška) x 254 mm (šířka) x 300 mm (hloubka) a celý produkt váží 14.7 kg. Povrchová úprava připomíná černý plast, ale skříň je nejspíš vyrobena standardně z MDF (výrobce použitý materiál neuvádí). Čelní stěna monitoru je osazena jednopalcovým tlakovým vysokotónovým měničem a basovým reproduktorem o průměru 8 palců. Mezi oběma reproduktory jsou vyvedeny dva otvory bassreflexu. Na zadní straně reproduktorové skříně pak nalezneme všechny potřebné ovládací prvky a připojovací konektory. Dobré dvě čtvrtiny plochy zadní stěny pokrývá chladič zesilovačů. Není divu. Oba dva reproduktory mají svůj vlastní zesilovač (bi-amplifikace) a každý z nich je poměrně velkoryse dimenzován na výkon 120 W. Takový výkon už vyžaduje dostatečné chlazení. Nad chladičem je zabudován vstupní kombo konektor, potenciometr hlasitosti, potenciometr citlivosti vysokotónového měniče a přepínač citlivosti hlubokotónového reproduktoru.

Vstupní kombo konektor je symetrický a umožňuje připojení symetricky i nesymetricky zapojených kabelů zakončených buď konektorem XLR, nebo konektorem 1/4". Potenciometr hlasitosti volume má přesný chod (s aretací v jednotlivých polohách na odporové dráze) a díky tomu se dá poměrně snadno nastavit stejné zesílení dvou ( a více ) současně použitých monitorů. Stejně je proveden i otočný potenciometr citlivosti vysokotónového měniče (tweeteru). Ten umožňuje jemné doladění průběhu vysokých frekvencí monitoru v rozsahu +/- 3 dB na 5 kHz. Uprostřed dráhy potenciometru je 0 dB, tedy rovný průběh. Obdobnou možnost jemného doladění má i hlubokotónový reproduktor, zde je však k dispozici pouze třípolohový přepínač. Ve střední poloze přepínače je rovný průběh, 0 dB. Přepnutím doprava zvýšíme zesílení o 3 dB, přepnutím doleva naopak o 3 dB zeslabíme a to na frekvenci 60 Hz. Podíváme-li se dolů pod chladič, tam nalezneme konektor pro připojení napájecího kabelu a spínač napájení zesilovačů monitoru. Zapnutí napájení je ošetřeno tzv. měkkým (soft) startem, kdy relé připojí reproduktory k zesilovačům až po stabilizaci obvodů zesilovačů. O zapnutí napájení nás informuje cvaknutí relé, ale hlavně kontrolní LED dioda na čelním panelu monitoru, kde je zakomponována do nápisu Fostex.

K této popisné části si ještě přidejme technické údaje výrobce. Udávaný frekvenční rozsah je od 50 Hz do 20 kHz v tolerančním poli +/-2 dB. Výrobce dále uvádí, že na obou koncích frekvenčního rozsahu monitoru je signál (poměrně strmě) potlačen a to o 10 dB na frekvenci 40 Hz a rovněž tak na frekvenci 22 kHz. Jak už bylo řečeno, oba zesilovače mají výkon 120 W, zkreslení zesilovačů je menší než 0.05% THD při 50 wattech do 6 ohmů v pásmu 20 Hz až 20 kHz (v tomto míste bych asi vytknul nepřesnosti firemnímu webu - obrátit znaménko znamená naprosto zmást uživatele a degradovat parametry!) Odstup S/N u zesilovačů je větší než 90 dB (20 Hz – 30 kHz) a rychlost přeběhu 10 V/usec. Tolik řeč technických údajů a na řadu přicházejí uši, aby bylo možné posoudit, co všechno výše uvedené znamená v praxi.

Membrány v pohybu

Pro účely poslechu jsem si jako obvykle připravil některé své nahrávky a pak hlavně porci cédeček vybranou napříč časem i hudebními žánry, abych si udělal obrázek o tom co monitory PM-2 dokážou. Nejprve jsem si (po připojení a propojení) „sešteloval" hlasitost obou monitorů. U PM-2 to jde poměrně dobře díky tomu, že potenciometry hlasitosti mají průběh s aretací jednotlivých poloh a tak je možné si na začátek „odkrokovat" stejný počet kliknutí na potenciometrech obou monitorů. To jsem také udělal, ale pozor! Pozor na uši. Když k monitorům přímo připojíte (například) CD přehrávač, může se vám stát (jako mě), že neodhadnete nastavení hlasitosti.V každé bedně jsou dva 120 wattové zesilovače a hlasitost monitorů jde poměrně prudce nahoru už v první čtvrtině dráhy potenciometru Volume.

První poslechový dojem, který jsem získal se dá vyjádřit jediným slovem – dynamika. Dostatečně dimenzovaná výkonová rezerva těchto monitorů se podle mého příznivě projevila na dynamice reprodukovaných hudebních snímků. Jednoduše řečeno, pokud je něco v nahrávce potichu, tak je to potichu a pokud je něco nahlas, je to nahlas. Skvěle vyznívá konec mohutného forte symfonického orchestru (originální verze muzikálu Jesus Christ Superstar s Ianem Gillanem – skladba Gethsemane) bezprostředně následovaný velice tichým partem klavíru a basy. Velmi dynamicky vyznívá například také nástup bicích do skladby Little Wing na albu Axis: Bold As Love od J. Hendrixe. To se mi opravdu líbilo a užil jsem si to několikrát. To jsou jen některé příklady. S dobrým dynamickým projevem monitorů úzce souvisí i analytičnost projevu. Při poslechu jste schopni jasně posoudit, jak dobře je daná nahrávka zpracována. I při vypjatých gradacích symfonických, nebo sborových pasážích monitory neztrácejí přehled o situaci a vy jste schopni sledovat, co se děje. Jednotlivé nástroje a hlasy se v sobě vzájemně neztrácejí, pokud ano, můžete téměř s jistotou říci, že to není záležitost monitorů, ale nahrávky samotné. Velmi dobré je také podání stereofonní báze. Prostor mezi monitory je vcelku rovnoměrně obsazen, sólový zpěv „sedí" pěkně uprostřed. Na doporučení výrobce jsem vyzkoušel poslech opravdu z blízka, tedy okolo jednoho metru, ale více se mi líbila druhá doporučovaná varianta poslechu, tedy ze vzdálenosti dvou metrů. Z této vzdálenosti byl poslech jednoznačně plastičtější, lepší bylo i podání stereobáze, přestože oba monitory od sebe nebyly příliš daleko (cca 1,5 m). Je potěšitelné, že monitory na sebe příliš neupozorňují, spíše pouze vymezují poslechovou bázi a na té je, co do intenzity, nahrávka rozložena rovnoměrně. Nikdy jsem během poslechu neměl pocit, že to, co je uprostřed mezi monitory, zní slaběji, než to, co je v okrajích báze.

To všechno jsou dojmy, které jsem získal při poslechu se základním (výchozím) nastavením frekvenčního průběhu monitorů. Jak je ale popsáno výše, monitory umožňují jemnou korekci průběhu vysokých a nízkých frekvencí o +/- 3 dB. Úprava v tomto rozpětí je skutečně téměř kosmetická, ale úprava to je a tak se podívejme na to, jak to funguje. Osobně to chápu tak, že toto jemné doladění je k dispozici pro případy, kdy se monitory poslouchají v akusticky nevhodných podmínkách. Mě při poslechu opravdu nic nescházelo, nebyl důvod frekvenční průběh upravovat. Pokud jsem při poslechu přidal na vysokých frekvencích, posunula se dynamika více do vyšších středů a výšek samotných. Najednou se mi zdálo více činelů, u některých zpěvů byly více čitelné sykavky. Nešlo o nějaké velké zdůrazňování, spíše o posun zvukové intenzity směrem k vyšším frekvencím. Naopak, při ubrání této korekce jsem čekal, že to bude, jako když někdo přes monitory hodí deku, ale kupodivu, ubrání nebylo tak výrazné, dalo se poslouchat bez problémů. U spodních frekvencí bylo zdůraznění v mnoha případech spíše jen pocitové, jakoby se zvětšila hloubka nahrávky, ale neměl jsem pocit, že by basa, nebo kopák přidal na hlasitosti. Jen u některých nahrávek jsem měl dojem, jakoby se rozostřila a říkal jsem si, že v poslechových prostorách se sklonem k rezonancím na nízkých frekvencích, by asi došlo k nepříjemnému dunění. To je ale spíše věc konkrétní nahrávky, než tohoto malého zdůraznění. V opačném případě, při potlačení basů se opět nic moc velkého nedělo, u některých nahrávek se jen jakoby lehce spodní pásmo „vyčistilo". Při dlouhodobém poslechu mi nejvíce vyhovovalo základní „rovné" nastavení. Současné přidání na výškách i basech je sice v první chvíli celkem líbivé, ale ucho si za chvíli zvykne a líbivost je pryč. Pokud bych se chtěl na monitory opravdu spolehnout, volil bych osobně neupravený průběh frekvenční charakteristiky. To je tak asi vše co můžu o těchto monitorech říci.

Rozuzlení

Závěrem bych už jen rád dodal, že zde vyřčená hodnocení a soudy jsou subjektivní a nelze je považovat za absolutní. Při poslechovém testu zaznamenávám své okamžité pocity, opírám se o své zkušenosti a vycházím z toho, co od studiových monitorů pro poslech v blízkém poli sám požaduji. Pokud se tedy pokusím své dojmy nějakým způsobem stručně shrnout, musím říci toto: aktivní studiové monitory Fostex PM-2 se poslouchají velice dobře a to i delší dobu v kuse. Jejich předností je neutralita projevu a velice dobré podání dynamiky nahrávky. Další důležitou vlastností je dobré rozlišení, které umožňuje skutečně analytický poslech. A jestliže nepatříte mezi ty, kdo poslouchají ze vzdálenosti několika málo centimetrů s bednama na uších, můžete si také vychutnat podání stereofonní báze. Zkrátka, myslím si, že monitory Fostex PM-2 patří mezi monitory pro poslech v blízkém poli, na kterých se dá opravdu kvalitně „dělat". Hezký poslech!