V dnešním testu bude řeč o nástroji zhotoveném v dílnách všem určitě dobře známé kanadské společnosti Godin, v jejímž čele stojí její zakladatel a člověk, který kytarám zasvětil svůj život – pan Robert Godin. Kytary nesoucí jeho jméno si za dobu, po kterou jsou na hudebním trhu k mání, vydobyly velmi solidní pozici a to zejména díky kvalitě použitých dřev a materiálů, jakož i díky důrazu kladenému na kvalitu celkového zpracování každého nástroje.
V nabídce firmy najdeme kytary různých typů a tvarů, kytary levné, dražší i ty poměrně drahé. Kytara s příznačným názvem Godin Passion (passion = vášeň) RG-3 patří bezesporu do té nejvyšší kategorie toho, co Godin Guitars nabízejí. Svědčí o tom i fakt, že byla vyrobena v Godin Premier Ateliers, což jsou dílny, kde se „vaří ta nejhustší mlha“; jinými slovy – kde pracuje jen pár nejlepších kytarářů společnosti a kde se (dle slov Roberta Godina) zúročují léta zkušeností a poznatků a kde se vytvářejí kytarové sny pro kytaristy. Jak se tedy podařilo zhmotňování snu v tomto případě, to si hned řekneme…
Už na první pohled je jasné, že před sebou nemáme žádné „ořezávátko“! Opravdu je na co se dívat! Kytara zlatavě září a vypadá, jakoby ji zrovna vytáhli ze sudu s medem. Celodřevěná svrchní deska bez pickguardu (a celý nástroj) je v přírodním provedení, kdy z průsvitného laku – vyleštěného do vysokého lesku - vystupuje krásná kresba dřeva. Tvar pickguardu je na svrchní desce rafinovaně naznačen černě lakovanou mělce vyfrézovanou linkou. Jako celek působí nástroj velmi elegantním a kompaktním dojmem. Vizuální dojem bych tedy shrnul termínem mladší generace: „huuustýýý“! Jak je z obrázků patrné, Passion RG-3 je tvarově strat se třemi singly, který má ale v sobě ukrytých několik překvapení, která jej z tohoto velmi obecného zařazení trochu posouvají někam výš, ale jedno po druhém…
Nástroj zapůjčený k testování z Praha Music Center je vyroben z těchto dřev: tělo – spodní deska ze smrku sitka; vrchní deska z nádherného žíhaného javoru, šroubovaný krk (25 1/2") je z javoru horského (používá se dřevo výhradně z javorů rostoucích ve vyšších horských polohách, kde drsné klimatické podmínky příznivě ovlivňují hustotu dřevní hmoty a její akustické vlastnosti) a hmatník s 22 pražci zakulacený v poloměru 12“ je taktéž javorový. (K dostání je testovaný model ještě s palisandrovým hmatníkem, popřípadě se Passion dělá ještě s tělem z červeného cedru, s vrchní deskou z mahagonu, javorovým krkem a hmatníkem buďto z palisandru nebo z javoru.)
V těle kytary je ukryto první překvapení. Je zde totiž vyfrézováno 5 rezonančních komor, z nichž každá rezonuje jiným tónem. Tyto komory jsou vzájemně rezonančně synchronizovány, navíc jsou všechny vzájemně propojeny zvukovodnými kanálky, které ve finále vedou rezonující vzduch ke snímačům, což má za následek barevnější a frekvenčně mnohem bohatší zvuk a vynikající sustain. Díky komorám je tělo kytary oproti běžným zvyklostem samozřejmě podstatně lehčí. Co se hardwaru týká, ve výbavě jsou tři speciálně odstíněné singly Godin GS-3 s extra velkými ferity; ladící mechaniky Gotoh s poměrem 18:1 (a klesající výškou otvoru pro uchycení struny – nejvýše je u spodního éčka, nejníže u tenkého); jednozvratná kobylka Godin, jejíž ladící kameny jsou (kvůli zvukovým vlastnostem) z nerezové oceli; 5polohový přepínač; potenciometry Volume a Tone a druhé překvapení v podobě malého tlačítka mezi potenciometry Volume a Tone, jehož zamáčknutím uděláte z pasivních snímačů aktivní (bez baterie by to samozřejmě nešlo; 9V článek najdeme v dutině na zadní straně těla, která je bohužel trochu obtížněji přístupná - musíte se „prošroubovat“ dost velkým počtem šroubečků držících kryt)! Děje se to pomocí mikročipu zabudovaného v kytaře a tato technologie byla pojmenována H.D.R. – High Definition Revoicer. Nejedná se o klasický midboost, jak to známe třeba u některých Fenderů, ale o celkovou změnu charakteristiky snímačů. Více si ale řekneme v části věnované samotnému hraní na nástroj.
Jak už bylo řečeno, kytara je lehká a příjemně se „nosí“, je dobře vyvážená a nepřepadá. Krk je mírně zeštíhlený (oproti mému stratu) a perfektně padne do ruky. Od roku 2002 jsou krky kytar Godin opracovávány technikou ergocut. Jednoduše řečeno: jsou ergonomicky tvarovány tak, aby poskytovaly co nejvyšší pohodlí a komfort při hře. Pohyb ruky po hmatníku je zcela volný a přirozený, hraje se pohodlně ve všech polohách, vytahování strun jde zcela hladce. Veškeré spoje a začištění jsou bezvadně provedeny. Tělo má zkosené hrany na čelní straně tam, kde bývá opřená pravá ruka a na zadní straně těla také, čili netlačí kytaristu na jeho přední straně těla tam, kde kdysi bývalo břišní svalstvo. :o) A vůbec, tento nástroj se zdá jaksi podezřele „přítulný“.
Nezapojená kytara hraje díky komorám v těle velmi hlasitě, zvuk je cinkavý, s převahou jasných a čistých výšek, užší ve středech, ale nepostrádá vcelku solidní bas. Sustain je už na sucho opravdu dlouhý.
Co na to lampičky? (čili „On Air“)
Lampičky na to říkají „ňam ňam“. A uši ostatně také... Tahle kytara opravdu hraje krásně! Díky javorové svrchní desce a krku bych čekal (stejně jako při hře „nasucho“) tón, který bude laděn hodně do výšek a basů, s užšími středy. K mému překvapení jsou ale u čistého zvuku středy poměrně bohaté a tón je frekvenčně krásně vyvážený a barevný s opravdu velkým počtem vyšších harmonických frekvencí. Výšky skutečně zvoní, cinkají a zdravě „koušou“, ale netrčí ze zvukového spektra a nedělají tedy z výsledného zvuku žiletku. Basy jsou, řekl bych, přehledné, hutné a přitom čitelné a ve výsledku je jich „tak akorát“.
Jednotlivé polohy snímačů jsou zvukově velmi výrazně odlišeny (víc, než jsem zvyklý u jiných kytar), žádná však nepostrádá dřevitost, teplost a plnost – a to platí i u kobylkového singlu, který je vždycky trochu pichlavý a drátěný. Nejvíce „dřevnatý“ mi přijde prostřední snímač, kde je dřevo krásně slyšet, krkový snímač je pak správně masitý a šťavnatý, mezipolohy jsou zase barevné až křišťálové. Kobylkový singl je správně kousavý a průrazný. Pořád mám ale pocit, že ve zvuku je ještě něco navíc. Při úderu trsátka se rozkmitá struna, ta rozezní dřevo, ale nad tím se ještě vznáší jakýsi „opar“ z harmonicky barevných frekvencí! Komůrky, zdá se, pracují skvěle… Zvuk je vzdušný a konkrétní, přitom široký a košatý a nemůžu si pomoct – prostě „medový“. Při hře je cítit, jak tělo kytary rezonuje a jakoby dýchá s vámi. Tohle se mi vážně líbí!
Artikulace a odezva nástroje je výborná, taky je slyšet všechno, co zahrajete. Na druhou stranu, hraní tady není taková dřina jako u fendráckých stratů (ať mi můj stratouš odpustí), a to jednak díky profilu krku, jednak také díky nízko nastavenému dohmatu. Chce to ale tlustší struny, pak z nástroje vymáčknete ještě víc!
Magické tlačítko H.D.R.
Po přepnutí z pasivního režimu do aktivního vyskočí úroveň signálu o dobrých 20% nahoru, ale není to jen otázka středů nebo hlasitosti! Jak jsme si už řekli, technologie High Definition Revoicer změní v aktivním režimu charakteristiku snímačů. Opravdu je slyšet nemalá změna v charakteru zvuku, který snímače dávají. Zvuk se otevře, ztuční, zhuňatí a ještě více se proteplí a (lepší formulace mě nenapadá) chytne „hustší zrno“. Charakterově to barvou a bohatostí trochu připomíná gibsoňácké humbuckery s Alnico V magnety a zrnitostí pololubovou kytaru. (Což do jisté míry tenhle Godin je). Výborná je dostupnost tlačítka přímo při hře, můžete přepínat podle libosti.
Zkreslené zvuky
Tak tady jsem si užil nemálo příjemných chvil! Po přešlápnutí na zkreslený kanál mě ještě víc udivila bohatost a teplost středů Passion RG-3. Zvuk byl docela nadupaný, ale přitom vyvážený, se základem z hutných basů a s důrazem právě na ty frekvence, které při zkresleném zvuku nejvíc potřebujete, což jsou právě středy, nad nimiž poletují zpěvné výšky. Celkový sound je na singly hutný, tučný, příjemně pastovitý a mírně hrubozrnný, což vynikne zejména při doprovodech (popř. na tlustých strunách). Při hraní sóla uslyšíte, jak si kytara krásně zpívá, zvuk se dobře táhne a „jde pěkně za prstama“.
V pasivním režimu si užijete výbornou čitelnost a konkrétní plný zvuk, pokud přepnete na aktivku, čitelnost malinko poníží díky nárůstu objemu a chlupatosti (zejména při akordické hře, nejvíce je to patrné při palm-mutingu). Zato při sóle si vychutnáte to správné plnotučné pohráníčko!
Hodnocení
Hraní na tohoto Godina je opravdu radost, čím víc jsem hrál, tím víc se mi to líbílo. Řekl bych, že tak, jak kytara vypadá, tak i hraje - tedy výborně. Myslím, že se podařilo vytvořit nástroj, který přináší po zvukové stránce do světa kytar něco nového. Zvuk je hodně osobitý, vyzrálý a kultivovaný, což ale neznamená, že nemá šťávu! K dispozici je celkem 10 různých zvukových poloh, 5 v pasivním a 5 v aktivním režimu. Pokud k tomu přičteme ještě možné využití širokého záběru zvukové clony, je vážně hodně z čeho vybírat. Kdybych měl použít metafory, přirovnal bych tuto kytaru za skvěle upravenou, zralou a sebevědomou dámu středních let, dámu distingovaného vystupování a chování, která - když na to přijde - zná i drsnější výrazy. Má osobnost a velké vnitřní kouzlo, které vás k ní připoutá. A když se spolu neuvidíte, stejně na ni budete pořád myslet. Prostě tuhle kytaru nemohl vymyslet žádný zelenáč. Naprosto skvělý bude nástroj zejména do blues, rocku, country i popiny, zkrátka do všech žánrů hudby, kde kytarista dokáže využít obrovský potenciál, který v sobě tato kytara má. To jest tam, kde se pracuje s dynamikou a kde je potřeba cit. Řečeno oklikou, tahle kytara si zaslouží kytaristy, kteří to s ní budou umět.
Jediné, co bych zmínil jako drobné mínus, byla práce s pákou a vracení strun do původní polohy. Bude nutné buďto přihodit pružiny anebo spíše použít grafitový prášek nebo jiné „mazadlo“ do žlábků strun v sedlovém pražci, protože už při nikterak drastickém pohybu pákou se struny mírně rozladí, což je u tak kvalitního nástroje škoda. Vyšší cena naprosto odpovídá kvalitě, kterou za ni dostanete. Zbytek je už jen na vás.
P.S.: Kytary Godin Passion RG-3 jsou dodávány v pevném (a hodně velikém) luxusním kufru Godin Tour Case (a navíc ještě v gig-bagu).
