Většina dvourukých tvorů, kteří propadají vášni ke kytarovým oblinám, tradičně touží po „hřejivém" (leckdy doslovně) tónu lampového aparátu. Pro mnohé však tato touha zůstává v rovině snění, neboť cenové rozmezí celolampových aparatur zpravidla nebere v potaz ani bohémský život umělce a s tím spojenou problematiku příjmů a výdajů, natož výši průměrných reálných mezd středoevropského regionu. Jako velmi zajímavé by se poté mohlo jevit řešení, které se nabízí v podobě komba, jímž se hodláme zabývat v následujícím textu.
Dvoukanálové kytarové kombo GAT-1250R firmy Img Stage Line, oblažující nás výkonem plných 50 W (RMS) už na první pohled působí elegantním dojmem solidně postaveného masivního celku. Rozměry 575 x 500 x 260 mm vypovídají o tom, že se jedná o relativně skladnou „drobnůstku". Ovšem váha, představovaná číslovkou v nadpisu dokládá skutečnost, že se při přenášení kombíčka nijak zvlášť nudit nebudete - i když toto tvrzení může být v mnoha ohledech sporné. Barva ovládacích prvků, včetně krytek rohů je barvou kovu, který je měkký, leč těžký a nadmíru ceněný. Takto zlatě vyvedené drobnosti spolu v kombinaci s černou průzvučnou tkaninou, chránící 12" reproduktor, spolu s černou koženkou, která obepíná strany bedny, vytváří již zmiňovaný dojem elegance. Zadní část komba je zčásti zakryta, zčásti překlenuta mřížkou, skrze kterou můžete pozorovat lampy, jak si žhnou.
Na tradičně, tedy ve stylu „zlatých" panelů, pojatém čele nalezneme (bráno odleva) nad sebou vstupy HIGH a LOW, rozlišené vstupní impedancí a hned vedle nich ovladače míry zkreslení. Protože je možno volit mezi dvěma druhy gainu, jsou potenciometry zkreslení odděleny klasickým čtvercovým zamačkávacím přepínačem, kdy je signalizace zvoleného typu zkreslení indikována diodou (pro každý typ svou vlastní). Následují equalizační potenciometry zkresleného kanálu, společné pro oba typy zkreslení, tedy ovladače basů, středů a výšek. Celou sekci zakončuje ovladač LEVEL, jímž nastavujeme hlasitost zkresleného kanálu. Vedle něj sídlí čtvercový přepínač pro výběr kanálu (CHANNEL SELECT) a ovladač hlasitosti pro nezkreslený signál. I čistý kanál nám nabízí volbu mezi normálním zvukem čisté kytary a zvukem nakresleným, kdy aktivaci jednoho nebo druhého provádíme opět přepínačem, aby nás o volbě informovaly ledky nad přepínačem umístěné. Následují equalizační potenciometry pro čistý kanál, v chlívečku MASTER ovladač pružinového revebru, jehož aktivace je signalizována opět diodou a celková hlasitost komba. Pro možnost připojení sluchátek je vedle posledního zmiňovaného ovladače hlasitosti 6,3 mm zdířka, následovaná pro lampové kombo nezbytným přepínačem STANDBY a přepínačem POWER.
Na zadním panelu GAT-1250R je (opět zleva) zdířka pro síťový kabel, jistící pojistka, zásuvky pro připojení externích reproduktorů (zde se zastavím – jsou dvě a umožňují buď připojení extenzního boxu doplňujícího možnosti interního reproduktoru 8 Ohm/, nebo zapojení celé externí reprosoustavy, např. 4 x 12", se kterou zvuk samozřejmě nabývá na nových parametrech /4 Ohm/) a zásuvky pro efektovou smyčku spolu s přepínačem volby citlivosti EFX returnu. Výčet zakončíme vstupy pro nožní ovladač reverbu a ovladač volby kanálů.
Aparát je vybaven „no name" měničem, který označením G12T-75-8 připomíná staré známé Celestion.
Kombo je osazeno na vstupu čtyřmi lampami, kombinace 12AX7EH a 12AT7EH, ruské výroby a na konci dvěma EL34, taktéž původem z Ruska. Všechny lampy nesou logo, v současnosti rusko-americké, společnosti Electro-Harmonix, a jsou tudíž ze skupiny těch nejkvalitnějších na trhu.
Ve spodní části komba se pod krytkou schovává pružinkový reverb, který lze do signálu přimíchávat s pomocí výše zmiňovaného ovládacího potenciometru na čelním panelu.
Co můžeme očekávat?
Připravte se na „nářez". A to začneme čistým kanálem. Ovšem už na něm poznáme, že toto kombo je předurčeno spíše pro rockovější scénu. Rozhodněte nečekejme žádnou akustickou, jemnou zvonkohru. Jakmile se více opřete do beglajtů, pocítíte nakreslenost signálů, kterou po přepnutí přepínačem CHANNEL MODU do boost potvrdíte nabroušenou středovýškovou prokresleností. V tomto modu „čistého" kanálu se velmi projevuje dynamika hry, proto jakmile víc zaberete za struny, je to hned znát na intenzitě crunche – méně jedovatosti by bylo příjemnější, bluesový hráč by jistě pronesl nejednu výhradu. V základním režimu je čistý zvuk použitelný do vlídnějších rockových pasáží, převažují středové frekvence, slušně vyznívá spojení s chorusem, troše alchymie a laborování s EQ jsem se však pro dosažení (pro mě) optimálního výsledku nevyhnul. Lepšího barevného obrazu dosáhneme vytočením master volume nad polovinu a jemnou prácí s hlasitostí vlastního čistého kanálu.
Pokud vám však low gain nestačí (a přimlouvám se za to, aby jste se rozhodně nespokojili s málem) stačí přepnout na zkreslený kanál. Mě osobně vyhovoval co do míry overdrivu více gain prvního typu (zelený) a to už při otočení jeho ovládacím prvkem na hodnotu zhruba někam kolem půlky rozsahu stupnice. Při téměř plném vybuzení aparátu, tedy master volume hodně daleko za polovinu, se teprve projevila síla jak zkreslení, tak celolampového komba vůbec. Třípásmový ekvalizér poskytuje relativně pestrou škálu zvukových odstínu, i když je pravda, že nejlépe při hledání zvukových možností dopadly středovýškově laděné zvuky, s tím, že basy se nijak zvlášť nevyhranily, jsou poněkud méně konkrétní. Zase je pravda, že ve středním pásmu se dosáhlo velmi snadno konkrétního nabroušeného plného zvuku, který respektoval hru po celém hmatníku. Je určitě třeba mít na paměti, že lampa je lampa, a jako taková vám nic neodpustí. Není to jako hrát přes simulace, kde za vás může oddřít spoustu práce aparát. U lampového aparátu se je obyčejně potřeba do hry „opřít" a pak se vám (konkrétně toto kombíčko určitě) aparát odmění zvukem, který si rozhodně své místo mezi zvuky spoluhráčů najde.
Věnujme se ale ještě gainu číslo 2 (červený). Ten je oproti prvnímu více komprimovaný, což v praxi může, zvláště při malé hlasitosti, vést k mylnému dojmu, že je při jeho volbě je tón nekonkrétní, chlupatý, zahlcený. Uvádím mylnému dojmu proto, že jakmile vytočíte hlasitost komba hodně doprava, ukáže se v plné kráse šťavnatost původně překomprimovaně působícího druhého typu zkresleného kanálu. Osobně se kloním k názoru, že pokud jste zvyklí na tranzistory nebo všemožné druhy předzesilovačů (krabiček), a nyní přecházíte na „plnokrevnou lampu", bude pro vás přechod přes tento typ overdrivu snazší. Nicméně pravdou je, že toto může být věcí hodně subjektivní.
Reverb se opět nejlépe projeví při vyšší hlasitosti (no a ono ruku na srdce, máme zapotřebí hrát potichu?!? - i když pravda - 50 W …), kdy úplně stačí k dojmu prostorovosti a plného rozvinutí a potvrzení charakteru tónů, z komba se linoucích, přidat reverbaci otočením potenciometru někam k polovině rozsahu stupnice.
Oba dva kanály, včetně všech typů zkreslení velmi ochotně reagují na volbu snímačů. Tedy žlutá, hřejivá, plná „lampa" vám samozřejmě nejlépe „vypadne" z repráku při přepnutí na snímač u krku, ale o nic menší - co do kvality, plnosti a konkrétnosti – nedopadne ani snímač zadní.
Samozřejmě jsme neodolali možnosti využít pouze koncový stupeň aparátu ve spojení s jiným lampovým předzesilovačem. Potvrdilo se výše naznačené. Nabuzený konec hraje velmi příjemně a s 50 lampovými watty na vás spoluhráči opravdu nezapomenou. Taktéž velký externí box daleko lépe využije jeho kapacitu. Možná ona výše naznačená jedovatost zvuku a méně definované basy jdou na vrub právě použitému vlastnímu reproduktoru. Značková repra Celestion a Eminence posunula barevně aparát do vyšší kategorie.
Podtrženo, sečteno
Řízný aparát, lépe znějící ve vyšších hladinách Master volume s menším nabuzením kanálů. Velmi dobře řemeslně zpracovaná ozvučnice i chassis a zajímavá variabilita zvuku obou kanálů. Poněkud hůře je čitelné nastavení jednotlivých potenciometrů, do vyfrézovaných drážek by stačila trocha černé barvy.
Toto kombo bych (kdybyste se zeptali) doporučil spíše „metalistům" nebo „tvrdým rockerům", kdežto v případě jazzových nebo bluesových hráčů bych hledal asi jinde. Osobně bych po koupi tohoto cenově příznivého modelu – zatím v kategorii celolampových dvoukanálů, nemluvě o variacích zvuku, nemá konkurenci – vyměnil reproduktor. Každopádně pokud patříte k té „tvrdší" kytarové odrůdě a nebazírujete tvrdohlavě na konkrétní značce, stojí určitě GAT-1250R přinejmenším za zamyšlení. A nebo, a to zcela určitě, alespoň za odzkoušení.
