Firmu Klark Teknik jistě není zapotřebí představovat profesionálům, spíše bych se obával o její pozici v obecném povědomí mezi běžnými uživateli z řad zvukařského „dělného lidu“. Výrobky s touto značkou se totiž vždy pohybovaly na vrcholné světové úrovni nejen z hlediska zvukové kvality a zpracování, ale - zcela logicky - také v oblasti cenové. Změnu s sebou přinesla až právě série Square One, určená méně movitým zákazníkům.
O firmě
Těm, kteří tak úplně neví, s kým máme tu čest, nabídneme několik úvodních řádků. Firmu Klark Teknik založil v roce 1974 britský konstruktér Terry Clarke se svým bratrem Philem. Celosvětový věhlas jí zajistily především dnes již bez nadsázky legendární grafické ekvalizéry - asi vůbec nejslavnější DN27 (jednokanálový model v 3 HU mechanice, jehož filtry byly tvořeny reálnými LC články s přesnými cívkami), následovaný modelem DN360 (2 x 30 pásem v 3 HU mechanice), u něhož je již využíváno technologie syntetických induktorů a části filtrů jsou integrovány do hybridních obvodů s firemním označením MELT. Tohoto modelu bylo prodáno přes 35000 kusů a je stále ve firemní nabídce. Mezi stěžejní vlastnosti (samozřejmě kromě excelentní zvukové kvality) patří také praktická nezničitelnost. (Jen tak na okraj; nedávno jsem získal jeden starší kus DN360, u něhož byl roh předního panelu ohnut mně nepochopitelnou silou… Po rozebrání přístroje jsem se panel marně pokoušel vyrovnat vyklepáváním mezi dvěma bukovými špalíky. Ve finále jsem mlátil půlkilovým kladivem přímo do panelu, aniž by to na něm zanechávalo viditelné stopy. Zjevně se jedná opravdu o „letecké aluminium“. Obávám se tedy, že ekvalizér musel snad absolvovat pád z prvního patra na beton nebo nějakou podobnou újmu. V každém případě zůstal plně funkční!) Při maximálně kvalitní a odolné konstrukci a použití těch nejlepších materiálů a součástek se ovšem nelze divit prodejní ceně přes 40 000,- Kč. Ta je také důvod, proč se bohužel s těmito EQ v Čechách setkáte převážně jen u profesionálních rentovacích společností. Ekvalizéry Klark Teknik představují v profesionálním touringu celosvětový standard a jsou podobným etalonem jako kupříkladu Drawmer DS201 mezi „gejty“ nebo dbx 160 mezi kompresory. Nicméně, předmětem našeho dnešního testu není DN360 ani jiný z proslavených „klarkovských“ ekvalizérů, jakkoli se zde o nich nadšeně rozepisuji… Přístroje ze série Square One jsou navrženy tak, aby při co nejnižší dosažitelné výrobní (a tím i prodejní) ceně poskytovaly maximální zvukovou kvalitu, která zůstává zcela v intencích renomé produktů Klark Teknik. Kromě dnes testovaného aktivního splitteru jsou součástí série ještě osmikanálový dynamický procesor (testovaný v Music Store 5/06) a dvoukanálový EQ. Charakteristickým rozpoznávacím znakem všech výrobků této série je nápadná a přitom elegantní kombinace ostře fialové barvy čelního panelu s šedým potiskem a šedými ovládacími prvky. Tentokrát jako obvykle nezačnu popisem přístroje, a dovolím si nejprve zařadit malý výklad pojednávající o tom, k jakému účelu je zařízení určeno. Ti z vás, kteří bezpečně vědí, mohou následující pasáž klidně přeskočit… K čemu vlastně slouží takový aktivní splitter? Odpověď na tuto otázku kupodivu nelze najít ve slovníku, alespoň můj slovník Lingea 2002 hezké české slovo rozbočovač nezná. Hledejme tedy raději ve velmi pěkně zpracovaném uživatelském manuálu, kde jsou graficky znázorněny všechny možnosti, které při „splitování“ signálu máme. Představme si klasickou situaci. Signál ze všech jednotlivých mikrofonů na podiu potřebujeme rozbočit jednak do F.O.H. pultu, za druhé do monitorového pultu a navíc ještě do mobilní nahrávací nebo vysílací režie.
Nejprimitivnější možností je paralelní rozbočení každého vstupu do třech výstupů. Při propojení dvou pultů (F.O.H./monitor), síťově napájených z jednoho bodu, to obvykle bez problémů funguje, avšak s připojením třetího si většinou šeredně naběhneme. Většina zdrojů signálu na tom není proudově tak dobře, aby dokázala dostatečně „nakrmit“ celou chobotnici multikabelů, zatěžovací impedance díky paralelnímu spojení tří pultů drasticky klesla… Všichni musíme důkladně „vzít“ za potenciometry gainů, čímž se markantně sníží odstup... S délkou kabelů utěšeně narůstá kapacitní složka zátěže, což se nám projeví na barvě zvuku úbytkem výšek a ztrátou „lesku“. V neposlední řadě nelze často zajistit, aby i třetí pracoviště bylo připojeno do stejného rozvodného okruhu jako pódium a ozvučovací aparatura (např. přenosový vůz mimo budovu), čímž nám vzniknou fatální problémy se zemními smyčkami. Výsledkem často bývá jeden velký průšvih, abych tedy použil toho slušnějšího, i když méně zvukomalebného výrazu.
Druhou variantou, která se nám nabízí, je použít splitter s oddělovacími transformátory. Ten nás zbaví nejpalčivějšího problému se zemními smyčkami. Ostatní nectnosti omezí jen do jisté míry. Například útlumu na vysokých frekvencích se lze zbavit jen za cenu dalšího zeslabení signálu použitím „step down“ transformátorů. Chceme–li navíc docílit dobrých výsledků, musíme použít vysoce kvalitní transformátory (Jensen, Neutrik...), které nejsou vůbec levné. No a aby toho nebylo málo, jsou-li odděleny všechny větve signálu, budeme muset nějakým způsobem zajistit externí napájení pro kondenzátorové mikrofony a aktivní DI boxy (protože phantom z pultu (stejnosměrných 48 V) jaksi z principu trafem neproleze). Představa, že touto cestou markantně ušetříme oproti aktivnímu splitování, se tedy definitivně rozplývá...
Profesionálním řešením je použití aktivního splitteru. Tato zařízení nabízí řada firem, u nás jsou nejčastěji k vidění čtyřkanálové 1 HU jednotky BSS MSR-604II (které používají naše veřejnoprávná média), popřípadě osmikanálové XTA DS800 ve 2 HU mechanice. Výbavou i provedením se všechny tyto přístroje velmi podobají. Ono zde nakonec není tak moc co vymýšlet. Druhým společným jmenovatelem bývá také docela „nekřesťanská“ cena. Zmíněné BBS stojí 31 990,- Kč a je třeba započíst ještě zdroj, který jednak přístroje napájí (až 10 jednotek) a za druhé umožňuje monitoring do sluchátek. Produktům Klark Teknik koncepčně velmi blízká XTA stojí 46 620,- Kč. Protože se jedná o výrobky pro striktně profesionální použití, kdy se hledí spíše na nekompromisní kvalitu, nikdo se nad tím tolik nepozastavuje. Aktivní splitter nám nejen dovolí galvanicky oddělit signál či rozpojit země pro jednotlivé větve, ale umožní nám i předzesílit signál pro zlepšení odstupu a omezení ztrát na následujícím vedení. V neposlední řadě nám rovněž nabídne možnost napájet kterýkoliv kanál phantomovým napájením a také přímo na splitteru monitorovat, co nám v jednotlivých kanálech do vstupů přichází. K tomu, abychom maximálně využili přínosu, který nám aktivní splitter poskytuje, je samozřejmě zapotřebí mít jej umístěn co nejblíže ke zdrojům signálu (tak, aby vedení „před“ splitterem byla co nejkratší). Zpravidla tedy jeho pozici nalezneme na podiu, kde nám vlastně plní úlohu stageboxu. Splitter musí být rovněž snadno přístupný, neboť základní „gain“ všech kanálů budeme nastavovat na něm. Jestliže například pracujeme s 32kanálovými mixpulty, je nasnadě, že budeme potřebovat 4 kusy osmikanálových splitterů. Nyní se, myslím, můžeme konečně věnovat našemu „testovanci". Po mechanické stránce se jedná o přístroj v 19“ rackové skříni o výšce 2HU, hloubce 200 mm a váze 4,5 kg…
Zezadu
Začíname opět trochu netradičně, i když z hlediska cesty signálu zcela logicky. Na zadním panelu kromě síťového napájecího konektoru IEC (s integrovaným pojistkovým pouzdrem) nalezneme především 8 elektronicky symetrizovaných XLR vstupů a 2 x 8 elektronicky symetrizovaných výstupů. Veledůležitá jsou nenápadná (a proto červenou LED indikovaná) zapuštěná tlačítka OUTPUT A LIFT a OUTPUT B LIFT, pomocí kterých lze globálně každou „větev“ po osmi výstupech „odzemnit“. Tyto dvě paralelní výstupní větve nejsou odděleny transformátory, oba paralelní výstupy jsou vyvedeny za předzesilovačem s nastavitelným ziskem (viz dále) a jsou primárně určeny připojení F.O.H. a monitorového mixážního pultu. Zajímavou a vtipnou výbavou, kterou u jiných podobných přístrojů nemáme k dispozici, je ještě zapuštěný spínač MEDIA SPLIT, jenž je indikován žlutými LED na zadním i na čelním panelu. Po zařazení této funkce je signál ze vstupu 8 vyveden na všech šestnácti výstupech na zadním panelu. To je velmi výhodné v případě, kdy potřebujeme jeden zdroj distribuovat do mnoha míst!
Zepředu
Obrátíme-li přístroj o 180 stupňů, uvidíme, že levou polovinu čelního panelu opět zabírají XLR konektory. Nahoře se nachází řada osmi transformátorem oddělených výstupů s vlastními (separátními) předzesilovači, jejichž zisk je pevně dán. To je další rozdíl od běžně užívaného řešení, kdy jsou všechny výstupy vyvedeny za jedním předzesilovačem! Tyto výstupy jsou určeny pro odbočení nahrávací nebo vysílací režie. Výhodou je, pokud nemůže do zisku zasahovat obsluha ozvučovací aparatury (a připravit tak zvukaři v přenosovém voze nepříjemná a nečekaná překvapení). Spodní řadu tvoří osm vstupních konektorů, které jsou paralelně spojeny se vstupy na zadním panelu. V případě, kdy máme do zadních vstupů napevno připojen například přibližovací multicore („párák“) a „odejde“ nám na něm jedna žíla, můžeme ji snadno a ihned nouzově obejít zapojením příslušného mikrofonu přímo do předního panelu splitteru. Ani tato velice užitečná maličkost není zcela běžná…
Na pravé polovině předního panelu nalezneme veškeré ovládací a indikační prvky, tj. osm identických sekcí, přičemž každá z nich obsahuje tlačítko SOLO se žlutou indikační LED (toto nám umožňuje monitorovat ve sluchátkách signál v jednotlivých kanálech); orientační sloupcový LED indikátor vybuzení regulovaného výstupu (-15, 0, +12 a +21 dB); otočný knob devítipolohového přepínače zisku (0 až 40 dB v krocích po 5 dB) a dvojici spínačů (červený +48 V s červenou indikační LED (zapneme jím napájení pro kondenzátorové mikrofony a aktivní DI boxy) a šedý - označený symbolem HPF s popisem 30 Hz (můžeme zařadit hi-pass filtr)). Devátá sekce zcela vpravo je tvořena potenciometrem hlasitosti sluchátkového výstupu, konektorem pro připojení těchto sluchátek (zdířka pro stereo jack 6,3 mm – jak jinak také?) a modrou LED kontrolkou POWER (síťový vypínač přístroj nemá, což u profesionálního zařízení hodnotím kladně). Zcela poslední položkou popisu čelního panelu je žlutá LED s popiskem MEDIA SPLIT (o ní již byla již řeč v souvislosti s její dvojnicí umístěnou na zadním panelu).
Uvnitř
Vlastní provedení mechaniky je maximálně jednoduché, a přestože je použito poměrně tenkého plechu, ani po sejmutí vrchního krytu nemá „krabice“ tendenci se nějak kroutit (jako tomu bylo například u dynamických procesorů SQ1D). Ani čelní panel není z nejtlustších a v uživatelském manuálu dokonce najdeme upozornění, že se máme vyvarovat přílišného utažení šroubů při montáži do 19“ racku. Krabice přístroje je však tvořena zároveň i subpanelem, takže smontovaný celek je vzorně rigidní. Co se mi ovšem nelíbilo, to jsou otvory pro západky XLR konektorů. Jsou poměrně velké a snadno jimi může proniknout do nitra přístroje prach a jiná nečistota (o vylitých tekutinách nemluvě).
Uvnitř skříně nalezneme celkem 5 desek plošných spojů (první dvě jsou namontovány na čelním panelu těsně nad sebou, třetí je uchycena na panelu zadním; část místa na dně skříně zabírá spínaný napájecí zdroj, zakrytovaný tradiční „skládankou“ z plastové fólie a největší prostor je vyplněn deskou s osmi precizně zapouzdřenými a poměrně mohutnými oddělovacími transformátory s označením A26A2C od anglické firmy OEP Audio. Deska je pečlivě uchycena ke dnu pomocí šesti šroubů. Veškeré spoje zajišťuje dvojice mohutných plochých vodičů, jejichž masivní konektory jsou vybaveny zámky. Všechny desky jsou oboustranné, jsou kvalitního sklolaminátového typu a jsou samozřejmě osazeny převážně SMD. Navzdory poznámce „Designed and engineered in England, assembled in China“ působí přístroj uvnitř naprosto „nečínsky“. Použití řadičů (přepínačů) k regulaci zisku namísto obvyklých potenciometrů eliminuje i poslední možný „slabý bod“ (levné potenciometry) a ani moje kritické oko skeptika nenachází důvod k výtkám. (Můžeme se, pravda, bavit o vhodnosti SMT pro audio aplikace, ale vyrábět levně dnes už jinou technologií není možné a brzy „klasickým“ součástkám odzvoní úplně, bez ohledu na to, zda se nám to líbí nebo ne. Odpůrci, k nimž se tak trochu počítám, sice argumentují malou proudovou zatížitelností součástek pro plošnou montáž, možností zvýšených přeslechů díky „nahuštění“ obvodů na malé ploše…, leč ekonomická hlediska jsou neúprosná a svět se už pár desítek let ničím jiným neřídí.)
Na čem se však u Square ONE jednoznačně nešetřilo, to je obvodové řešení přístroje. Podle tvrzení výrobce jsou použity mikrofonní předzesilovače stejného typu, jaké jsou součástí „vlajkové lodi“ sesterské firmy MIDAS - digitálního mixážního pultu XL-8. Vzhledem k pověsti předzesilovačů MIDAS je to opravdu „bomba“ a už to samo o sobě je dobrým důvodem k nákupu tohoto přístroje, bez ohledu na jeho další výbavu a možnosti.
V praxi
Protože příležitostí k použití splitteru při běžné ozvučovací práci zase není tolik (zvláště v případě, kdy máte k dispozici jen osm kanálů), přístroj jsem častěji použil spíše jako špičkový předzesilovač. Koneckonců kvalita použitých preampů (a samozřejmě i oddělovacích transformátorů) je alfou a omegou každého podobného zařízení. Square ONE splitter se mnou absolvoval například koncert Suzanne Vega v Kongresovém centru. U příležitosti Karlovarského filmového festivalu jsem ozvučoval ve „Vodafone fér klubu“ a zde jsem jej měl zapojen do digitální Yamahy 01/96, abych mohl i linkové vstupy pultu využít pro připojení mikrofonů. Rovněž jsem jej trochu potrápil v improvizovaném domácím studiu. Nemohu, než konstatovat, dvě věci. Za prvé: vše fungovalo tak, jak má! Za druhé: parametry a zvuková kvalita implantovaných předzesilovačů převyšovaly všechna (navazující a mnou použitá) zařízení audio řetězce natolik, že jsem pravděpodobně jeho skutečné kvality ani nemohl zcela docenit. Přebuditelnost i odstup jsou subjektivně excelentní, zcela ve shodě s udávanými parametry (dynamický rozsah větší než 122 dB na galvanicky neoddělených výstupech a větší než 140 dB „přes trafa“; ekvivalentní vstupní šum při 40 dB zisku nižší než 128 dBu)!
Tento produkt řady Square ONE se firmě Klark Teknik vyloženě povedl a popravdě řečeno zvukovou kvalitou předčí své ostatní sourozence ve fialovém kabátě. Oznámkoval-li jsem svého času dynamický procesor SQ1D jako velmi dobrý, musím splitter SQ1S hodnotit jako excelentní.