Magix AM & VE Suites

Efektové VST plug-iny
Distributor: 
Cena: 
Ceny v textu

Nahrávací a masteringové balíčky Samplitude od firmy Magix se těší stále větší oblibě mezi hudebně tvůrčími nadšenci a podle jednoho z renomovaných zahraničních periodik je jedním z hlavních „viníků" kvalita připojených plug-inů, které kromě více či méně obvyklých možností jdou ještě o něco dále než moduly běžných konkurenčních DAW

Zda-li je či není tento úsudek oprávněný, si čtenáři Music Store mohli ověřit cca již před půl rokem, kdy jsme si společně představili geniální dozvukový modul VariVerb. Ten, ostatně jakožto i dnešní nadílka plug-inů, vystoupil ze svého „uzavřeného formátu" a je prodáván přístupný i pro jiné softwarové aplikace než je Samplitude. Uživatelé konkurenčních DAW jako jsou například Cubase, Nuendo, Sonar či Ableton mohou tedy s klidným svědomím číst dále.

Řada těchto otevřených plug-inů Saschy Eversmeira, které jsme se rozhodli testovat, je tvořena třemi balíčky. Nám zbývá podívat se na kobylku setům Analogue Modelling Suite a Vintage Effects Suite. Každý z těchto balíků obsahuje hned tři moduly. První jmenovaný je, jak je patrno z jeho názvu, zaměřen na modeling analogových hardwarových zařízení a původně byl dostupný pouze jako součást profi verze Samplitude Pro. Tento balík, sada či svazek modulů (jak chcete), obsahuje kompresor a simulaci magnetického pásku AM Track, emulaci lampového preampu a channel stripu AM Phibia a málo běžný plug-in AM Pulse pro detekci a úpravu (respektive omezení) tranzientů. V případě sady Vintage Effects, které je součástí snad všech verzí Samplitude (kromě těch nejzákladnějších), se můžeme těšit na v retru pojaté modulační efekty chorus/flanger Corvex, delay Ecox a filtr Filtox.

Několik společných prvků

Pokud bychom měli v rychlosti proběhnout zásadnější společné rysy modulů obou sad, potom je na místě zopakovat to, co jsme již konstatovali k VariVerbu v minulém článku. Oba balíky jsou sice prodávány jako otevřené VST zásuvné moduly i pro jiné aplikace, pořád zde však platí omezení platformou Windows. Pokud své DAW zapřísáhle hostíte v jablkovém háji rodiny Macintoshů, máte smůlu. AM i VE Suite mají totožné systémové (ne)nároky, tj. CPU 1,5 GHz, RAM 512 MB a 250 MB volného místa na disku. Shodný je logicky i způsob instalace a aktivace, kterou uskutečníte pomocí sériového čísla, na jehož základě obdržíte uživatelský kód a s jeho pomocí se přes email dostanete k aktivačnímu kódu. Může to znít složitě, ale věřte, že jde o velmi jednoduchou záležitost (navíc aktivace jednoho balíku je automaticky platná i pro ty ostatní). Magix navíc neumožňuje pouze jednu autorizaci, ale hned tři (to asi pro případ, že byste měnili PC či vaše DAW). Dalším společným jmenovatelem všech tří sad je základní layout, ve kterém se otevírají grafická rozhraní jednotlivých plug-inů. S tím souvisí i shoda ovládacích prvků, které obsahuje, tj. rozbalovací nabídka továrních presetů, bypass, resetovací tlačítko a ovladače pro ukládání a načítání „efektových" programů a bank. Stejně jako u VariVerbu nechybí dvojice tlačítek A/B, která jsou určena k praktickému a rychlému porovnávání dvou různých nastavení. Tím jsme v podstatě (tedy až na otazníček, který je klíčem k nápovědě) vyčerpali možnosti této kapitolky…

AM Suite/Track

Procesory obsažené v sadě Analogue Modelling Suite dávají již po prvním shlédnutí jasně najevo, proč jsou součástí pokročilejší verze Samplitude.

AM Track je kombinací v podstatě duálního kompresoru a simulace magnetického pásku, přičemž v prvním případě máme na výběr, zda-li budeme využívat emulaci chování starých dobrých vintage kompresorů, a nebo budeme pracovat se současněji znějícím kompresorem na bázi VCA (napětím řízeného zesilovače). Kompresní úpravě je věnována celá levá polovina rozhraní AM Track. Pokud pracujeme s dopředným VCA kompresorem, máme k dispozici pět aktivních ovladačů, tj. (zleva) ovladač Threshold pro nastavení prahu, od kterého budeme komprimovat (-48 dB až 0 dB); kompresní poměr Ratio; Knee aneb nastavení (tzv. „kolene") charakteristiky přechodu do komprese, respektive průběhu kompresní křivky v oblasti over easy; a také dobu náběhu Attack a dobu doběhu Release. (Pod každým potenciometrem se ještě nachází modrý displej, který zobrazuje hodnoty nastavení daného parametru). V případě vintage kompresoru pracujeme s parametry Drive (Ratio), Attack a Release. Vedle přepínače kompresorů je ještě umístěn malý sloupcový display, který indikuje aktuálně nastavené hodnoty parametru Threshold. Tvůrci rozhraní nám nabídli ještě VU metr, fungující v režimu gain reduction. Pravá sekce tohoto modulu patří simulátoru magnetického pásu a aktivuje se (stejně jako kompresor) kliknutím (respektive rozsvícením) na modrou LED u popisku. Páskový emulátor využívá kromě vlastního VU metru také trojici ovladačů Level (úroveň), EQ lo/hi (pracuje podle zvláštní křivky v rozsahu +/- 4,5 dB) a Bias (nastavení strmosti). Pokud se opravdu nebudete bát „vytáčet" tyto ovladače, výsledkem bude přemíra saturace s ostřejším skřípavým šumem přebuzeného přehrávače magnetických pásek, tak jak se s ní můžeme setkat u skutečného přístroje. Lze se ale shodnout na tom, že umírněnější přístup může přinést zajímavé výsledky při zpracování zvuku bicích, vokálu či akustických kytar. Poslední sekce je výstupní a je v ní umístěn potenciometr Output a dva sloupcové displeje znázorňující intenzitu vstupu a výstupu (in / out). Podobně jako tomu bylo u VariVerbu, tak i AM Track má svůj pokročilejší režim ovládání. Pokud tedy aktivujeme jinak neviditelnou sekci Expert, dostane se nám možnost nastavení Mix parametrů, které nám dávají kontrolu nad paralelním použitím kompresoru a páskové emulace.

AM Suite/Phibia

AM Phibia je velmi zajímavý modul, který si můžeme označit jako tube preamp/channel strip. Hned na úvod lze předeslat, že co do možností a zvukové variability je na tom z testovaných asi nejlépe a své uplatnění najde (nejen!) při zpracování vokálních partů, při emulaci kytarových zesilovačů či při potřebě „oživení" středového pásma. Phibia (trochu svádí k familiérnějšímu oslovení Phoebe) pracuje hned se čtyřmi stupni signálového processingu. Na scénu nám tak vstupuje dokonce optický kompresor/limiter, tzv. Pre Filter, Gain a Post Filter. Všechny jsou navíc provedeny v logické a praktické vzájemné interakci, takže směle do toho, Phoebe.

Na levé straně panelu jsou umístěny hned tři páčkové přepínače, kdy první je označen symbolem hi-pass filtru, druhý slouží k útlumu -20 dB a třetí je určen k otáčení fáze. Následuje článek opto kompresoru, který se do provozu uvádí modrým spínačem a pro jeho nastavení slouží potenciometr Drive a přepínač mezi kompresorem/limiterem. Další sekce je označena jako Prefilter a na první pohled je patrné, že se jedná o korekční obvod spojený s předzesilovačem (aktivace je stále stejná). Prefilter využívá tři potenciometry - Low, Mid a High (s rozsah od -10 do +10, nulová pozice je uprostřed). Nad těmito ovladači je umístěna modrá lišta, jež se nám po kliknutí rozbalí do nabídky osmi přednastavených presetů (active A/B, passive cut A/B, guitar active, guitar passive, bass active a bass passive). Jejich prostřednictvím pak volíme emulace aktivních a pasivních ekvalizérů s algoritmem modelujícím obvody kytarových nebo basových zesilovačů. Například preset guitar passiv emuluje korekce Fender a Marshall.

Následujícím knobem je Gain, který pracuje v rozsahu od -12 dB do +72 dB, není pod vlivem spínače Prefiltru. Kousek vedle je umístěn přepínač, který umožňuje zařadit opto kompresor až za zmíněné korekce prefiltru. Dále pokračujeme sekcí Postfilter, která obsahuje dva potenciometry Low a High (rozsah od 0 do +10, nulová pozice je zcela vlevo) a opět lištu s roletovým menu, ve kterém najdeme sedm presetů (active, passive cut, exciter, cab 4 x 12, cab 4 x 10, cab 1 x 12 open a cab 1 x 12 clsd). Ty nám, obecněji řečeno, nabízejí emulace aktivních i pasivních ekvalizérů, simulaci enhanceru a reproboxů několika málo konfigurací osazení. Součástí Postfiltru je v podstatě také knob Volume (rozsah od -24 dB do +24 dB) a výstupní, ručičkový VU metr. I Phibia nabízí uživateli režim expert s pokročilejším ovládáním. Jeho aktivace nám umožní manipulovat s dalšími parametry - Opto Mem, Clipping, Character, pre MF, post LF a post HF. Dlužno dodat, že hodnoty rozsahů se mění v závislosti na zvoleném programu.

Musím přiznat, že Phibia mě zaujala svou důmyslností a především množstvím zvuků, které „z ní" dostaneme, ať už jde o sotva slyšitelné „zahuštění" vokálu či o pěkně namaštěné zvuky metalových kytar. V tom musím souhlasit s kolegou ze SoundOnSound, který tvrdí, že Phibia není náhražkou za virtuální simulace kytarových zesilovačů, jaké známe například od firem Native Instruments či IK Multimedia, ale jde o profi plug-in, který je s to výrazně pomoci slabým nebo neinspirativním signálovým zdrojům. S větším počtem ovládacích prvků se sice budete muset trochu popasovat a bude to chtít čas, ale výsledek určitě stojí za to.

AM Suite/Pulse

Poslední plug-in z programového balíku AM Suite, je AM Pulse, jehož funkce je označována jako transient modeller. Úprava tranzientů (extrémně rychlých špiček signálu, uchem nezachytitelné) není na platformě virtuálních plug-inů nijak masovou záležitostí. Jako příklad si můžeme uvést snad Transient Designer firmy SPL či plug-in Dominion (také z hlavy mistra Eversmeiera). Tranzienty, respektive pokud je nějaké zařízení není schopno přenést, většinou hrozí ztrátou věrnosti podání, které souvisí se zkreslením sinusoidy a ztrátou rozlišení (zvuk není zkrátka dostatečně hi-fi). Takové nežádoucí zkreslení se projevuje většinou na vysokých frekvencích. Zachycení tranzientů a jejich omezení potom můžeme s plug-inem AM Pulse využít především k vylepšení dynamiky perkusních a bicích nástrojů či k zvětšení úrovně signálu.

AM Pulse nabízí ovladače, kterými můžeme, pokud algoritmy modulu detekují tranzient, specifikovat trvání a míru posílení či omezení; a uplatnit efekt enhanceru a saturace. Na levé straně panelu nalezneme tedy sekci Attack, jejíž součástí jsou modrý vypínač (zapíná a vypíná tuto sekci), dvojice faderů Level (rozsah od -36 dB do +36 dB, nula je uprostřed), sloupcový stereo VU metr a Fader Lenght (funguje v rozsahu od 20 ms do 500 ms). Další sekce vypadá zcela identicky a nese název Sustain. V této sekci má tahový potenciometr rozsah od 250 ms do 4 s. Vpravo je umístěna sekce Hf Details a skládá se z knobů Tune (rozsah od 1 kHz do 10 kHz) a Level (rozsah od 0 dB do 6 dB, přičemž 0 je zcela vlevo). Mezi dalšími prvky nalezneme potenciometr Saturation (0 dB až 36 dB) a potenciometr Mix (0 % až 100%). Poslední dva knoby jsou opatřeny sloupcovými indikátory a nesou výmluvné popisky In a Out. Oba pracují v rozsahu od -12 dB do + 12 dB a nulovou hodnotu mají uprostřed.

VE Suite/Corvex

Dostáváme se k sadě Vintage Effects Suite, jejíž součástí jsou plug-iny. Corvex, Ecox a Filtox. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že tyto moduly (jakoby se jmény postaviček z nějakého sci-fi seriálu) patří svou povahou k běžné efektové výbavě DAW, nabízejí přece jenom o dost více než klasické chorusy, flangery či delaye…

VE Corvex je kombinací klasických modulačních efektů jako je chorus a flanger. Kromě tradičních ovladačů á la Depth, Speed Feedback apod. nabízí ovšem uživateli ještě několik méně obvyklých nastavení (a také několik značně ulítlých presetů :o)). Tak tedy popořádku. Corvex je rozdělen na tři sekce - Delay, Modulation a Tone. První tvoří potenciometry Time (nastavuje delay), Voices (vybírá počet přidaných hlasů v rozsahu 2 až 8), Span (procentuelně mění dobu zpoždění napříč hlasy) a poslední (bohužel nepopsaný) knob je hloubka modulace. Čím více přidáváte hlasů, tím více také roste zatížení CPU vašeho počítače.

Sekce Modulation je vybavena jediným knobem Speed (rychlost, udávána v Hz) a čtyřmi oranžovými přepínači. Vrchní přepínač Sync, umožní uživateli synchronizovat rychlost modulace s tempem vaší skladby. Další přepínače slouží k nastavení typu modulace sinus (sin, sqre, rand). Skupina ovladačů Tone je vybavena pěti páry otočných potenciometrů a je uspořádána tak, že potenciometry umístěné ve spodní řadě jsou vždy závislé na potenciometrech nad nimi. Jejich funkcí je příslušný signál „rozpohybovat". Je to obdoba již zmíněného nepopsaného potenciometru (hloubka modulace). Tyto fungují v rozsahu -50 až +50 a nulová pozice je uprostřed. K nim se ještě vztahuje pět sloupcových indikátorů, které zobrazují míru modulace. V horní řadě jsou první dva knoby určeny k ovládání frekvence. První obsáhne 50 Hz až 5 kHz a druhý pracuje v rozsahu od 200 Hz do 20 kHz. S jejich pomocí je například možné nechat kmitat hloubky a výšky proti sobě v opačném směru. Ještě jsou tu potenciometry Feedback a Diffusion. Druhý jmenovaný pracuje podobně jako u testovaného algoritmického reverbu VariVerb, tj. docílíte zjemnění efektu a jednotlivé ozvěny budou s větším rozptylem méně zřetelné. Uprostřed nad těmito ovladači najdeme přepínač Complex, vytvářející vzájemnou závislost mezi levým a pravým kanálem ve stereo obraze. Konečně posledním knobem této sekce je Stereo Width, jehož úkolem je logicky ovládání šíře sterea. (Ještě jsem nezmínil, že plug-in je vybaven LFO displejem a knoby Input a Mix.)

VE Suite/Ecox

Dalším podivně nazvaným modulem je Ecox. Název sice trochu vzbuzuje jisté reminiscence pěknou psychedelickou chumelenici, ale věřte, že jde o relativně jednoduchý univerzální delay, který zaujme především podařenou simulací páskového echa.

Ecox je svým upořádáním a ovládáním velmi podobný předchozímu Corvexu. Opět zde najdeme tři základní sekce (Delay Time, Modulation a Feedback Path). První umožňuje nastavení zpoždění pro každý kanál zvlášť i pro oba společně. Nabízí se také možnost nastavení rozladění a opět je na vás, zda budete pracovat s oběma kanály společně nebo zvlášť. Vše je závislé na přepnutí tlačítka se symbolem visacího zámku. Také Ecox je vybaven možností synchronizace s tempem (sync), a to hned dvojnásobnou. První najdeme v sekci Delay Time a jejím použitím budeme synchronizovat opakování s tempem skladby. Druhé „synchronizační" tlačítko je umístěno v sekci Modulation a synchronizuje nám tempo s rychlostí modulace. Tím se dostáváme ke skutečnosti, že Ecox je založen na principu modulace, což u delaye není úplně běžné. Rychlost modulace zde řídíme potenciometrem Speed v rozsahu od 0,2 Hz do 20 Hz. Typy modulace jsou zde totožné jako u Corvexu, tedy sine, sqre a rand. Další podobnost s Corvexem se objevuje hned v další sekci, kterou je Feedback Path. Tato sekce je až na malé detaily v podstatě totožná. Prvním detailem je nižší korekční obvod, jehož záběr začíná už na 20 Hz. A druhým rozdílem je záměna parametru Feedback za parametr Drive.

VE/Filtox

Jako poslední nás čeká VST Filtox, jehož funkci bych popsal jako multifunkční stereo filtr s modulačními a overdrive přesahy. K jeho dobru bych připsal především plynulou změnu filtrů a svébytný sound. Panel Filtoxu je rozdělen opět na tři sekce ovladačů. V první najdeme nastavení pro modulaci (pro každý kanál zvlášť). Všechny funkce v této sekci jsme si již popsali u předešlých modelů, tedy až na jednu. Filtox totiž využívá ještě obálku, k níž se vztahují ještě dva ovladače Gain. Poslední dvě sekce jsou zcela identické, protože jedna ovládá levý a druhá pravý kanál. První potenciometr v horní řadě plynule volí mezi typy filtrů - low pass, band pass, notch / band reject a high pass. Knobem, který je umístěn hned vpravo, ovládáme frekvenci, na které bude již dříve zvolený filtr uplatněn. Filtoxem můžeme také řídit míru resonance a vnitřní saturace. Sympatický plug-in (podobně jako někteří jeho kolegové) umí nabídnout širokou škálu zvuků a například z jednoduché linky elektrického piana dokáže vykouzlit monstrózně znějící synth bass linku. V tandemu například s Ecoxem se zase doberete zvukům ne nepodobným například starým mellotronům.

Pár postřehů na závěr

Plug-iny jsem testoval na počítači s procesorem Intel Pentium 4 o taktovací frekvenci 3 GHz, RAM 512 MB a pod Windows XP. Testovacím prostředím byl Cubase SL. Výsledný zvuk jsem poslouchal přes zvukovou kartu Motu 828 MK II. a poslechové monitory Event TR 8. Nyní se pokusím shrnout dojmy z testování obou sad plug-inů. Pro pořádek to vezmu pěkně popořadě. Můj první dojem z modulu AM Track bylo menší zklamání, které bylo způsobeno zřejmě vysokým očekáváním zvuku, který by odpovídal opravdu analogovému pásu. Při porovnání se skutečným přepisem do pásu to zkrátka nebylo ono. Teprve delší doba zkoušení a trpělivost mě přivedly AM Tracku na chuť a na to, jak ho pro sebe využít (viz výše). Následovala AM Phibia a tady zcela otevřeně přiznávám, že tento efekt se mi z celé sady Analogue Modelling líbil nejvíce. Výtečně fungoval opto kompresor a moc se mi líbil jeho celkový zvuk. S AM Phibia jsem upravoval například stopu s mužským mluveným slovem a výsledek byl zkrátka dost fajn. Přesto, že výrobce skvěle vybavil tento modul také pro úpravu zvuku elektrických kytar, já (ať mi někteří z vás prominou) budu dále preferovat cestu hráč – nástroj - aparát a kvalitní sejmutí pomocí více mikrofonů. Přesto platí, co jsem k AM Phibia na toto téma napsal výše v článku. Kladně hodnotím také AM Pulse, který se mi nejvíce líbil na insertech bicí soupravy, a to jak na grupě, tak i na jednotlivých stopách (hlavně snare a kopák). AM Puls přidal zvuku celkově trochu jiný prostor a celkově jej ještě více „našlápl". Velmi dobré. Ze setu VE Suite mě nejvíce uchvátil Ecox. Je fakt super, jen si musíte zvyknout na trochu specifické ovládání. Vůbec všechny plug-iny Vintage Effect Suite mají skvělý zvuk a je možné jít s jejich nastavením až do krajností. Zde bych ještě jen připomněl, že je s nimi potřeba zacházet jako s kořením a méně znamená mnohdy více. Při shrnutí mě napadá snad jen jediná výtka, týkající se obou setů a spočívá v zobrazení hodnot parametrů přímo pod potenciometry, respektive v tom, že není bohužel možné do těchto okének zadávat parametry přímo, numericky. (Nezbývá tedy nic jiného (pokud nemáte kontroler), než změny parametrů zadávat pomocí myši.) To je asi vše, tedy snad kromě té škody, že Magix opomíjí platformu Mac. I přes tyto drobnosti lze oba balíky považovat za profesionální záležitost a využijete je v řadě projektů. Porovnám-li poměr cena /výkon (i s konkurencí), není co řešit. AM Suite i VE Suite jsou sady velmi kvalitních VST plug-inů za velmi rozumnou cenu. A je dost možné, že z pracovních PC audio stanic vytlačí snadno některé konkurenční produkty, ať už jako samostané VST, nebo jako součást DAW programu Samplitude.