Není to tak dávno, co jsem se setkal s kvákadlem od firmy Morley Power Wah. Pokud patříte mezi čtenáře našeho časopisu, mohli jste si jeho test přečíst. Power Wah tehdy nabídl jak zajímavé inovace, které stály za zmínku, tak ovšem i „věci", které nebyly zcela dle mého gusta. Nyní se mi dostal do rukou, nejen pro porovnání, další „kousek" ze stáje morleyovských kvákadel… Tentokrát slibně nazvaný podle písně Stevieho Vaie z alba Alien Love Secrets - Bad Horsie.
Ti, kdo se trochu orientují v psychologické válce o zákazníka/muzikanta, jistě vědí, že spolupráce Vaie a firmy Morley není nijak ojedinělá (viz například nedávno publikovaný test volume pedálu Little Alligator). Stejně tak určitě tuší, že i Bad Horsie se v produktové paletě amerického výrobce neobjevuje poprvé. Vai signuje například také countour wah Bad Horsie 2, nemluvě o první verzi „zlého koníka" uvedené již v roce 1997. Pokud nějaká firma požádá respektovaného muzikanta o spolupráci nebo zaštítění produktu populárním jménem, každý takový „signatář" mívá obvykle celkem „svébytné" požadavky a u Stevieho Vaie to platí dvojnásob. Díky Vaiovým nárokům máme potom my zákazníci určitou garanci toho, že nejde jen o placenou reklamu, ale o opravdový přínos osloveného umělce… Tolik na úvod a směle do sedla!
Popis
Podobně jako v případě Power Wahu (a de facto většiny výrobků Morley) tu máme robustní podstavec, na kterém je posazen tvarovaný ovládací pedál s drsněným povrchem proti skluzu. Jeho bytelná celokovová konstrukce a velikost pedálu zajišťují nebývalý komfort i stabilitu při hraní. I zde je řešen obvod „optikou", nežádoucí lupance jsou tak ze seznamu kytaristových nočních můr vyškrtnuty. Nulový úbytek signálu zajišťuje režim TrueTone Bypass; na propojení s aparátem a kytarou máme zdířky IN a OUT (umístěné po obou stranách efektu). K vizuálnímu sledování aktivace/deaktivace kvákadla slouží červená LED indikace u paty pedálu. Bad Horsie může být napájen buď 9 V baterií (úložný prostor je umístěn ze spodu efektu) nebo adaptérem (9V DC). Tolik k podobnosti s jinými produkty Morley. Nyní přijdou na řadu specialitky páně Vaie.
První, co velice rychle zaměstnalo moji pozornost, byla absence jakéhokoliv přepínače nebo aktivátoru efektu. Bad Horsie funguje zkrátka tak, že šlápnete na pedál a „kvákáte". Pokud nechcete efekt využívat, dáte zkrátka nohu pryč z pedálu a efekt se vypne. Tedy ne okamžitě, a to je další specialitka. Po sejmutí nohy z pedálu Morley ještě chvíli (cca dvě sekundy) „pracuje" a teprve potom se definitivně přepne do režimu bypass. Nejedná se samozřejmě o poruchu, nýbrž o přání Stevieho. Vai má rád nepatrné zpoždění (když sundá nohu z pedálu). Je to pochopitelné. Na sóla i na některé riffy používá Vai delaye a zkrátka nechce, aby mu ve skladbě po vypnutí kvákadla tzv. „chcípl" tón. Skvěle je toto slyšet právě ve skladbě, která dala tomuto efektu jméno. Rychle přechází z riffu na sólo (hrané s wahem) a zpět. Zde by byl „mrtvý tón" slyšet, ale díky doznění efektu tón plynule hlasitostně klesá, aniž by narušoval dynamiku skladby. Někomu to však vyhovovat nemusí, a proto Morley „zařídil" i případnou „nápravu". Stačí rozšroubovat pedál, najít malý přepínač Wah Off Delay a posunout na vyžadované nastavení. Lze jej nastavit od nuly až po pauzu 3,5 sekund.
Zvuk
Jaký je rozdíl ve zvuku například v porovnání s již zmíněným pedálem Morley Power Wah? Propastný! Jestliže jsem psal, že zvuk kvákadla Power Wah nemá onu charakteristickou „kvákavost" a spíše než „kváká", „mňouká", zde jde o zcela jinou záležitost. (Hmm, asi je vidět, že pokud si chcete udržet „hvězdu" pod svou stájí, je nutné „slevit" .) Bad Horsie „kváká" jedna radost a zvukově je hodně podobný Cry Baby. Dokonce jsem se dočetl na „nepoužívaných diskuzních fórech", že je v Bad Horsie schováno za vstupními line buffery a přepínači regulérní Cry Baby s typickými hodnotami součástek včetně modifikace Craiga Andertona pro ovládání přes optický pedál! To společně s výše zmíněnými specialitkami činí z tohoto kvákadla jistojistě zajímavý hybrid, který je ovšem zcela kompatibilní se smyslem pro originalitu Steveho Vaie. K samotné hře s Bad Horsie. Na čistém i na zkresleném kanálu se k mé převeliké radosti neobjevují jinak bohužel časté řezavé výšky, které jsou typické pro velké množství kvákadel. Zvuk je naopak položen spíše ve středovém frekvenčním pásmu, což mu víceméně zaručuje schopnost dostatečně „prolézt" zvukovou koulí. O lahodné nadílce posluchačově uchu ani nemluvě. Kytarové techniky jsou hratelné, zvuk se na konci netřepí a pokud se s Bad Horsie trochu více sžijete, můžete v mezipoloze dosáhnout příslovečné medovosti. Musím znovu zdůraznit, že se efekt nedá zafixovat jinak než držením nohy na pedálu. To samozřejmě nemusí být a také nebude vhod každému. Wah velmi dobře reaguje na práci s nástrojem, tj. s tónovou clonou a volume nebo s kombinacemi mezi snímači. Vai ve skladbě Bad Horsie používá bottleneck, i já zkusil a zvukově je projev tohoto Morleyho s nahrávkou přinejmenším srovnatelný. (Záměrně nezmiňuji hratelnost, protože Vai je se svými „zlodějskými" prsty prostě „dobytek".)
Pokud do řetězce zapojíte k Morleymu i modulační efekty, nastanou pravá kouzla. O delayi jsme již hovořili, funguje báječně a divím se, že se toto řešení nevyskytuje častěji. Pokud zkusíte s kvákadlem a flangerem/phaserem hrát sextoly, doberete se vskutku inspirativního a legendárního Hendrixova kulometu (skladba Machine Gun). Co dodat?
Závěr
Mé subjektivní pocity jsou veskrze pozitivní. Wah splňuje přesně to, co od efektu tohoto typu očekávám. Tedy zvukovou originalitu, jenž mě inspiruje, dále komfort při hraní a variabilitu bez omezení hudebně-stylového zařaze ní. Jistě, člověk si musí trochu zvyknout na nemožnost fixace ovládacího pedálu, ale rozhodně to jde a dokonce se musím přiznat, že mi takové řešení vyhovuje mnohem více! Znovu vyzdvihuji pauzičku mezi opuštěním pedálu a přepnutí do bypassu. Pokud hrajete s delayem, pak lze jednoznačně mluvit o velké výhodě. Zkuste se také povozit….
