Prodipe Pro 5

Near field monitory
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
9 390,00 Kč

Už pomalu týden poslouchám muziku přes studiové monitory Prodipe Pro 5 a opět, jako pokaždé v takovém případě, přemýšlím, jak psaným slovem zprostředkovat slyšené, jak zvídavému čtenáři co nejlépe přiblížit zvuk, který tyto monitory produkují. Pro dnešní test máme před sebou další přírůstek do velmi, velmi početné rodiny studiových monitorů.

Tento je produktem společnosti IPE Music, která má sídlo ve Francii, fyzicky však spatřil světlo světa v Číně. Abych vám mohl v úvodu testu říci něco o parametrech a konstrukci monitorů, zapátral jsem nejprve v přiloženém manuálu a pak na internetových stránkách IPE Music. Získaných informací je bohužel poměrně málo, nicméně ani dnes však nebudete ochuzeni o obvyklou technicko-popisnou část.

Data

Studiový monitor Prodipe Pro 5 je dvoupásmová, aktivní reproduktorová soustava s udávaným výkonem 75 wattů (bez bližší specifikace). Přenos vysokých frekvencí má na starosti klasický jednopalcový tlakový reproduktor, spodní pásma přenáší reproduktor o průměru 5" . Každý z obou reproduktorů je buzen samostatným zesilovačem, o němž výrobce žádné bližší parametry neudává. Dělící frekvence je na 3 kHz. Udávané přenášené frekvenční pásmo je od 45 Hz do 22 kHz. Frekvence pod 45 Hz jsou potlačeny subsonickým filtrem (strmost 18 dB na oktávu). Monitor je magneticky stíněn. Poměrně malá skříň monitoru (291 x 196 x 228 mm) je vyrobena z MDF, povrchová úprava je provedena černým lesklým lakem.

Zadní část skříně monitoru je vlastně celá tvořena panelem, na kterém jsou umístěny všechny ovládací prvky a propojovací konektory. Pokud ho odšroubujeme a pomalu vysuneme z tlumícího materiálu uvnitř skříně, zjistíme, že zevnitř je na něm upevněna veškerá elektronika. O té si můžeme říci asi tolik: desky plošných spojů jsou provedeny klasicky, není použita technologie SMT. Všechny operační zesilovače, které se na deskách plošných spojů nacházejí, jsou typu JRC 4580D. Oba výkonové zesilovače jsou tvořeny integrovanými obvody typu TDA 2052. Jde v zásadě o výkonnějšího bratra u nás dobře známého IO TDA 2030. S jedním IO TDA 2052 lze postavit zesilovač s výkonem 65 wattů.

Ovládání

Obraťme panel s elektronikou a podívejme se na jednotlivé propojovací a ovládací prvky. Přivedení signálu do monitoru je možné přes tři konektory. Jednak přes symetricky zapojené konektory XLR a 1/4" TRS, pro nesymetrické signály (většinou z HI-FI zařízení) je určen konektor typu RCA-Cinch. Jak se ukázalo, symetrické vstupní konektory se dají použít současně s nesymetrickým konektorem RCA. Z obou symetrických konektorů lze použít vždy pouze jeden, buď XLR nebo 1/4" TRS. Vstupním konektorům je společný potenciometr VOLUME. Pokud ovšem podle názvu očekáváte skutečný potenciometr hlasitosti, tak jako já, jste vedle. Označení VOLUME tu neodpovídá běžným zvyklostem. Fakticky se jedná o potenciometr, kterým se nastavuje citlivost vstupů. I když je totiž potenciometr na svém minimu (značka -30 dB), hraje monitor celkem nahlas, pokud do něj přivedete dostatečně silný signál. Jak silný? Stačí přímo připojit výstup z CD, nebo DVD přehrávače a docela slušně si ozvučíte obývák. Při testu se ukázalo, že jsem spíše signálovou úroveň před monitorem ještě naopak ubíral, takže rezerva pro přidání citlivosti vstupů je opravdu veliká. Posledním ovládacím prvkem je krokový přepínač HF LEVEL, kterým se provádějí kosmetické úpravy průběhu vysokých frekvencí. Jde opravdu jen o jemné úpravy v rozsahu -2 dB, -1 dB, 0 db a +1 dB. Tolik tedy vlastnosti monitoru Pro 5.

Jejich výčet uzavírám konstatováním, že monitor Prodipe Pro 5 lze použít nejen v klasickém stereo páru, ale že je z nich také možné sestavit soupravu pro poslech vícekanálového zvuku a tu je možné doplnit přidáním subwooferu, který nese typové označení Pro10s.

Reprodukce

Na řadě je tedy poslechová část testu. Začal jsem tak, že jsem testované monitory připojil přímo na výstup z CD přehrávače, abych zkrátil signálovou trasu na minimum. Jako pokaždé při poslechovém testu jsem si samozřejmě připravil porci muziky na CD, ve které byly zastoupeny nahrávky zhruba od šedesátých let až po současnost. V první poslechové linii nastoupila ta nejvybranější rocková klasika: Beatles, Rolling Stones, Yardbirds. Jimi Hendrix, Doors. Jedná se o nahrávky z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, z nichž některé byly pořízeny na čtyř, nebo dokonce dvoustopých analogových magnetofonech. Na monitorech se při poslechu dala jasně rozlišit jejich technická kvalita, která s v některých případech dost podstatně lišila. Musíme si uvědomit, že kvalita záznamů z té doby byla ovlivněna poměrně snadnou přebuditelností tehdejších záznamových materiálů a také, někdy až několikanásobným přepisem z pásu na pás, pokud se provádělo vrstvení více nástrojů na sebe. Sám Jimmi Hendrix se během natáčení svého prvního alba v Anglii, kdy byly použity čtyřstopé magnetofony, zmínil o tom, že v Americe viděl už i osmistopý magnetofon(!). Neuvěřitelné, že? Dokáže dnes někdo nahrát něco smysluplného do čtyř stop? Vraťme se ale zpátky k poslechu. Monitory se tedy jeví jako dostatečně analytické, aby bylo možné posoudit kvalitu nahrávky, zachytit různé nečistoty, lupance, šum a zkreslení.

Pokoušel jsem se využít možnosti úpravy průběhu vysokých frekvencí pomocí potenciometru HF LEVEL, jestli se reprodukce přidáním trochu „rozsvítí", nebo, naopak, jaký vliv bude mít zatlumení. Několikrát jsem korektory přepnul do všech poloh, které jsou k dispozici. Když jsem však vstal, šel k monitorům, u obou na zadní straně přepnul korektor do té, či oné polohy, znovu se pak usadil do místa poslechu, už jsem si vůbec nebyl jist, jestli se nějaká změna vůbec udála. Úprava o jeden, dva decibely je opravdu velmi jemná. Jistý rozdíl jsem zaznamenal až když jsem zůstal u monitoru s uchem na reproduktoru. Kdo takto ovšem poslouchá hudbu, že? Změny jsou o něco více zřejmé až při vyšších hlasitostech monitoru, které ovšem v případě Pro 5 příliš nedoporučuji. Monitory Pro5 nejsou vhodné k „ozvučování" prostoru. Lépe jim sedí nižší poslechová hlasitost.

Ještě jednou se vrátím k Hendrixovi. Jeho nahrávky mají totiž vyšší úroveň, než například třeba nahrávky Beatles (alespoň ty, co vlastním já) a ty samozřejmě budily monitory více. Jak jsem pak při poslechu postupoval v čase a dostal jsem se až do žhavé současnosti (např. Red Hot Chilli Peppers – Stadium Arcadium, nebo Wolfmother), byl jsem nakonec nucen mezi CD přehrávač a monitory zapojit mixážní pult, abych mohl snížit úroveň signálu, který šel do monitorů. Současné nahrávky mají jak známo podstatně vyšší průměrnou hlasitost, než ty staré, o kterých byla řeč a monitory tedy hrály mnohem hlasitěji.

Monitory samozřejmě zvládají hrát nahlas, ale poslech už není tak přehledný a čistý. Při vyšších hlasitostech se při plném hudebním forte, kdy v nahrávce přítomné nástroje jedou tzv. naplno, poslechový prostor jakoby zahlcuje, klesá čitelnost nahrávky, poslech dříve unaví. Mějme na paměti, že i když monitory dodají výkon 75 wattů, jsou to přece jen objemově malé soustavy.

Jaká je tedy pro ně optimální hlasitost? Já osobně jsem zvolil následující způsob. Z nahrávek, které jsem chtěl poslechnout, jsem vybral ten největší „nářez" a hlasitost jsem nastavil tak, abych se v nahrávce dobře orientoval, abych byl schopen od sebe odlišit jednotlivé detaily. Chvilku to dalo, než jsem byl spokojen, ale s takto nastavenými monitory jsem si pak užil hodiny a hodiny příjemného poslechu.

Když jsem se proposlouchal vším připraveným materiálem na cédéčkách, připojil jsem nakonec také svůj starý dobrý půlpalec Tascam a projel jsem si některé vlastní nahrávky přímo z pásů. Potvrdily se mi předchozí dojmy: monitory Prodipe Pro 5 jsou stvořené spíše pro komornější hlasitosti, které zajišťují dostatečnou rezervu pro přehledné podání dynamiky nahrávky. Jinými slovy: jejich kvality vyniknou nejvíce tzv. při poslechu v blízkém poli. Pak jsou dobrým referenčním nástrojem pro mixáž audiosignálů. Pokud se pokusíme využít dostupného výkonu k „ozvučení" poslechové místnosti, pak jejich kvality studiového monitoru klesají úměrně s rostoucí hlasitostí. Vztaženo k ceně, jsou monitory Pro 5 určitě jedním z možných dobrých řešení, která trh nabízí.