Osm typů distortionu, osm presetů pro ukládání dvojic zkreslených zvuků a dva přepínače pro rychlou a efektivní práci nohou – to je nový Digital Distortion ze série Cyborg od Rocktronu.
Není tomu tak dávno, co jsme měli možnost se blíže podívat na první dva zástupce nové série pedálů Cyborg – Digital Destiny firmy Rocktron, digitálního reverbu a delaye. Po nich přichází na trh novinka v podobě na první pohled stejně vyhlížejícího zařízení s označením Digital Distortion. Koncepce je vlastně naprosto shodná – jde o kombinaci jednoduchosti ovládání, na kterou jste zvyklí z běžných krabiček, a možností – přesněji řečeno flexibility – digitální technologie. Ale teď už konkrétně k tomu, co nabízí Cyborg Digital Distortion: v kostce řečeno, máme zde osm různých druhů kvalitních zkreslení pro prakticky jakýkoliv styl hry a s širokým rozsahem nastavení a ty si můžeme ukládat do dvakrát osmi, celkem tedy 16 presetů, k nimž máme prakticky instantní přístup prostřednictvím dvou nožních přepínačů. To vše při zachování intuitivnosti ovládání srovnatelné s běžnými „primitivními" distortiony analogového věku. Jako drobný bonus pedál obsahuje také osvědčenou Rocktronem patentovanou, funkci Hush pro odstranění nežádoucího šumu a podporu MIDI.
Design
Z pohledu designu vypadá všechno opravdu jednoduše. Na trošku rozměrnější a robustně vyhlížející kovovou krabičku o velikosti zhruba tří malých standardních pedálů se vešly dva kovové nožní přepínače, čtveřice potenciometrů a řada osmi LED, které slouží jako indikace úrovně všech nastavovaných parametrů – zobrazují buďto změnu nastavení pro potenciometr, jímž právě „kroutíte", nebo v klidovém stavu ukazují, který z osmi presetů (se dvěma zvuky Crunch a Solo) je právě zvolen. Kromě toho se na ovládacím panelu nachází také miniaturní přepínač, s jehož pomocí můžete přepínat mezi dvěma režimy každého z ovládacích potenciometrů; jinými slovy, každý potenciometr ovládá dva parametry.
Funkce
Vše funguje velmi jednoduše – v základní poloze použijete potenciometr Preset pro výběr jednoho z osmi paměťových míst, kde jsou uložena dvě nastavení pro zvuk Crunch a Solo (mezi nimiž se přepíná jedním z nožních spínačů) a Type dovoluje výběr jednoho z osmi typů zkreslení – volba těchto parametrů je signalizována vždy rozsvícením jedné z osmi LED. Gain klasicky nastavuje míru zkreslení a Level výstupní úroveň. Přepnutím na druhou funkci získáváte přístup k dalším důležitým parametrům. Preset se změní na Hush Treshold pro nastavení prahu citlivosti šumové brány a trojice ovladačů po pravé straně stupnice LED slouží jako korekce Bass, Middle a Treble, tedy klasicky basy, středy a výšky. Také dva nožní přepínače mají hned několik funkcí. Ten první, u nějž dominuje nápis On/Off (Preset Select), zajišťuje to základní – zapnutí nebo naopak vypnutí efektu způsobem „true bypass", kdy signál neprochází digitálními obvody. Pokud jej však podržíte stisknutý, můžete následně druhým nožním spínačem přeskakovat mezi presety, aniž byste museli namáhat hřbet, a takto vybraný preset je aktivován opětovným sešlápnutím On/Off-Preset Select. Druhý spínač nabízí sám o sobě další zajímavé funkce. Tou základní je přepínání mezi režimem Crunch a Solo, druhou pak možnost ukládání nastavení v presetech. Každý z osmi presetů obsahuje dva subpresety Crunch a Solo. V typickém scénáři můžete první nastavit a použít pro doprovod. Na druhém si přidat více Gainu a vyšší hlasitost, aby se vaše vyhrávky lépe prosadily v mixu… nebo také nezávisle na prvním nastavit úplně jiný typ distortionu. V praxi tedy máte po volbě presetu okamžitě k dispozici dva zkreslené zvuky, a pokud distortion jedním sešlápnutím On/Off vypnete, máte vlastně třetí, čistý kanál.
Ovládání má svá specifika. Potenciometry jsou digitální (otáčejí se o 360 stupňů) a pracují tak, že po prvním pootočení se nejprve na škále LED zobrazí aktuální stav parametru a teprve následným otáčením se začne měnit jeho úroveň (vše signalizováno LED). Při delší práci s nastavováním je to mírně otravné, ale je to opravdu jen minimální daň za možnosti, které vám takový systém ovládání dává.
Nemělo by se ovšem zapomenout na to, že Digital Distortion je podobně jako ostatní produkty této řady plně programovatelný a ovladatelný prostřednictvím MIDI. To lze realizovat připojením některého z MIDI ovladačů Rocktron přes konektor vedle výstupního jacku. Výhoda je prostá – můžete si poté naprogramovat a uložit celkem až 128 presetů. Samo o sobě totožná příliš zajímavě nevypadá, ale pokud byste do hry zapojili ještě třeba revers nebo delay z této řady efektů, máte k dispozici profesionální kombinaci, která vyhoví i náročnějším podmínkám. Opět stojí za to připomenout, že záměrem výrobce není nabídnout levný pedál, který zapadne v prachu přesyceného trhu, ale zařízení, které kromě jednoduchého ovládání nabídne také flexibilitu profesionálního produktu. Asi není třeba zdůrazňovat, že nechybí napájecí adaptér, a že v balení najdete i propojovací kablík (redukci) právě pro MIDI, což jen dokresluje, že to výrobce myslí opravdu vážně.
Osmkrát naostro
Abychom si načrtli rozpětí možností, jaké tento zázrak nabízí, pojďme nyní po jednotlivých typech zkreslení a stručně si je charakterizujme. Tím prvním je Edgy Coils a i kytarista s chatrnější angličtinou snadno odhalí, že záměrem je nabídnout zkreslení vhodné či typické pro singly. Zvuk je posazen spíše do výšek a i dvoucívkovým snímačům propůjčí příjemný a konkrétní stratosférický rozměr. Neznamená to ale, že by jeho použití bylo omezeno jen na sólovou hru, poskytne i velmi dobrý základ pro příjemný rockový doprovod. Dirty - nakřáplé zkreslení, které získáte pootočením potenciometru Type do druhé polohy, vidím jako ideální pro bluesový či hardrockový doprovod, je plnější a „špinavější" (v dobrém slova smyslu), a nejlépe se při testování jevilo nastavení s méně basy a s větším důrazem na středy a výšky. Austin – jestli máte představu, co znamená, když se řekne texaský zvuk, pak vězte, že tady dostanete věrnou a musím říci, že povedenou variantu tohoto fenoménu. Po většinu dráhy Gainu se zvyšuje příjemná bluesová nakřáplost zvuku, která se poté zlomí do středního, nakopnutého zkreslení. Zvuk je pěkně kulatý, plný a obhroublý, ideální pro bluesový doprovod i sólo. Crunch je typický doprovodný distortion, u nějž se stále ještě pohybujeme spíše v bluesově/hardrockových vodách. Zkreslení tak trošku marshallovského typu se z umírněné úrovně zvedá opět až ke konci rozsahu Gainu, kde poskytne dostatek „harmonických”. Corrosive – u tohoto typu zkreslení už na nás Cyborg začíná pěkně cenit zoubky, ne nadarmo jej označuje jako „hard edge grind distortion". Už od třetiny dráhy je pořádně nabroušený a pak už jen přibývá na pěkné hardcorově/crustové chlupatosti, kterou ocení i vyznavači grunge; nemusí být ale příliš vhodný, pokud je klíčovým prvkem vašeho hudebním projevu mocné „džžžn” (jistě rozumíte, pokud se vás to týká). Stack je distortion, který tónem evokuje zkreslení velkého stacku zesilovačů, ale pozor, nepředstavujte si, že absenci skutečného stacku supluje přemírou gainu, spíše naopak – zkreslení se pohybuje ve středních vodách, a aby to pěkně vyznělo, nesmíte se bát pořádně přitlačit. Pak se vám kyborg odmění ostrým atakem a průrazným zvukem marshallovského typu, který velmi dobře působí při nastavení více basů a umírněných středů a výšek. Recti’ed – už z názvu je asi každému vyznavači moderního, hutného zvuku jasné, že půjde o populární variaci na téma Mesa Dual Rectifier, čemuž se zvuk svým charakterem v zásadě přibližuje. Ideální pro drsnější riffy. Už zhruba uprostřed dráhy gainu je zkreslení víc než dost (zvláště máte-li nažhavenější snímače), a pokud to přeženete, začnou se pak objevovat chlupy, které, jestliže vám jde skutečně o hutnost, už by mohly být nadbytečné. Armageddon, aneb čistokrevný heavy metalový distortion, opět nabídne zkreslení, co hrdlo ráčí. Výrobce sice nenaznačuje, odkud vzešla inspirace pro tento zvuk, ale dá se říct, že evokuje zkreslení ve stylu modelů Soldano. Čili nabroušený distortion vhodný ve střední poloze pro metalový doprovod nebo potom pěkný a konkrétní sólový zvuk.
Takže?
To vše jsou spíše subjektivní dojmy. Každý typ distortionu však má své kvality, vždy se dá najít dostatek poloh, ve kterých zní opravdu dobře, a snese, myslím, poměrně širokou škálu uplatnění. Všem zkreslením je vlastní určitá, řekl bych, „rocktronovská šťavnatost" a výborně a přirozeně se chovají ve všech polohách na hmatníku. Přitom škála nastavení je velmi široká – začíná zpravidla u prakticky čistého či mírně nakřáplého zvuku a končí dle typu zvuku u střední úrovně zkreslení nebo až u nekompromisního high gainu, se kterým udělá metalovou „sekeru" i z koštěte, co stojí v rohu vaší zkušebny. Jestliže vás zpočátku vystrašilo slovíčko Digital (ačkoliv averze vůči němu je dnes už snad díky kvalitě současných produktů překonána), pak vězte, že výrobce si z technologického pokroku bere jen to lepší, aby mohl nabídnou více muziky za stále ještě přijatelný peníz. A verdikt? Dobrá práce, skvělý zvuk.
