Při pročítání reklam a inzercí v časopisech s hudebními nástroji a příslušenstvím několik let pomalu, ale jistě získávám dojem, že už brzy přijde doba, kdy nám výrobci přivezou kvalitní výrobek či nástroj přímo domů, pozvou nás na oběd do restaurace a ve finále nám za to ještě zaplatí. Musím tak reagovat, když sleduji ceny zařízení, které by dříve byly desetinásobné a dnes jsou k mání doslova za pakatel…
Copak mi to dneska dorazilo do mé laboratoře? Dva krásné (i těžké a masívní) mikrofony od firmy SAMSON. Samotnou firmu netřeba asi nijak hluboce představovat. My, co se třeba již delší dobu odmítáme během koncertů zamotávat do kabelů a proto používáme vysílačky, jsme s ní vešli v kontakt. Jejich „wireless" systémy používají hudebníci po celém světě ve vší spokojenosti. Já sám mám od Samsona vysílačku s integrovaným DBX noise reduction. Přede mnou ji vlastnil Vilda Čok a já nevím, kdo ještě, pořád spolehlivě funguje. Firma povstala jako „Fenix z popela" někdy v roce 1980 a od té doby „vesele frčí". Postupně dodává na trh další a další nové výrobky - grafické equalizéry, zvukové procesory, a v neposlední řadě i studiové mikrofony. O nich bude řeč i v tomto testu.
CO1
Prvním z testovaných modelů je studiový kondenzátorový mikrofon CO1. Lze jej dle výrobce použít k natáčení veškerých akustických nástrojů, sólového zpěvu či vokálů. Mikrofon je balený do plastikového kufříku vyloženého molitanem. Kufřík je ještě kryt vkusným papírovým obalem. Uložení mikrofonu je bezpečné a nehrozí nebezpečí, že po nechtěném pádu dojde k jeho poškození. Design mikrofonu je velmi elegantní - stříbřitý kovový povrch alá Champagne. 19 mm kapsle je pak kryta černou drátěnou kovovou síťkou s integrovaným popfiltrem. Pod firemním logem SAMSON se nachází LEDka informující uživatele jasně modrým, nepřehlédnutelným světlem o tom, že do mikrofonu „teče" phantomové napájení. Přiznám se, že tento svit je opravdu masívní a pokud ho máte na stojanu, osvětlí kosmickou září obličej zpěváka, tak, že vypadá jako Fantomas. Toto však vůbec není na škodu, protože se nestane, že z něho budete rvát konektor v ještě aktivním stavu (někteří hudebníci dokonce mají rádi. když za své peníze vidí svítit ve studiu hodně věcí a přístrojů). V kufříku je dále k mikrofonu přiložen jednoduchý, bohužel plastový držák, přišroubovávaný přímo na tělo mikrofonu. Oblíbeného studiového „pavouka" si musíte ale koupit zvlášť. Pokud budete nahrávat zpěvy, určitě to udělejte. V případě nástrojového snímání vám klidně postačí dodávaný úchyt. Výrobce u mikrofonu udává hyperkardioidní charakteristiku a zvuk přístroje charakterizuje jako „smooth and transparent sound reproduction".
Tedy pro nás rusofily - „jemný a prokreslený zvuk". O chování jednotlivých charakteristik bych toho mohl napsat mnohem více, obávám se, že bych technickým popisem některé čtenáře asi pěkně znudil. Doufám, že redakce přiloží tabulky s frekvenčními diagramy, kde je dobře znázorněn průběh v souvisloti s proximity efektem. Prozradím, že kmitočtový rozsah mikrofonu je mezi 40 Hz a 18 kHz (bez tolerančního pásma - z grafu bych si dovolil odvodit +/- 6 dB. Drahé mikrofony přesahující obvykle hranici 15 tisíc korun mají obvykle 20 Hz a 20 kHz. Líbí se mi, že výrobce zde nelže a uvádí skutečnost. Moc mě vždy pobaví, když tento rozsah nalézám i u laciných mikrofonů asijských stánkařů jako například doplněk ke karaoke. Citlivost je pak okolo -33 dB/Pa a dynamické rozpětí 136 dB. K našemu mikrofonu je pak dodáván vyčerpávající manuál ve čtyřech jazycích.
CO3
Druhým model se vizáží příliš neliší od svého jednoduššího (trochu lacinějšího) kolegy. Vzhled, balení, úchyt i kufřík je naprosto stejný. Na svém přitažlivém tělíčku však kromě „blue" LEDky má i tři tajemné páčky s piktogramy. Na předku mikrofonu se nachází dvě. První slouží k aktivaci, či deaktivaci Hi-pass filteru. Při spuštění tohoto filtru odříznete z nahrávky různé pazvuky, ruchy či hučení. Podle výrobce - pokud použijete CO3 k natáčení overheadů (musíte samozřejmě mít dva mikrofony), můžete filtrovat např. přeslech velkého bubnu. Myslím, že lepší řešení, je nastavit tento ořez někde na preampu - tedy za situace pokud nějaký máte a touto funkcí disponuje. Asi to bude účinnější. Hučení a vibrace stojanu či podlahy to však může eliminovat. Filtr funguje na 100 Hz. Druhou čarodějnou páčkou je PAD switch, tedy cilivost 0 a –10 dB. Tato funkce je výtečná zejména při nahrávání dynamicky odlišných zdrojů (housle a pak hned nahulený kytarový box). Jednoduše přepnete a snížíte citlivost. Posledním ze tří zmiňovaných přepínačů je volba charakteristiky (a už jsem zase u toto, ono to však při testování mikrofonů je to nejdůležitější). Máme zde k výběru: 1.Superkardioda, 2. Koule, 3. Osmička. Možnost výběru z těchto tří charakteristik dělá z CO3 velice univerzální a šikovný mikrofon pro snímání takřka všeho.
„Superkardioda" potlačuje zvuky přicházející na mikrofon ze stran - tedy různé přeslechy a nežádoucí odrazy. Výborně se uplatňuje např. při snímání jednotlivých komponentů u bicí soupravy. Jinými slovy - snímá akorát to, co chcete. Naproti tomu „koule" zachová ambientní ráz nahrávky a posluchač vnímá zdroj, ale i prostor okolo něho. Poslední charakteristikou je „osmička" - tu můžete použít např. při natáčení dvou vokalistů či dubbérů proti sobě na jeden mikrofon. Kmitočtová rozsah je pak stejně jako u modelu CO1 40 Hz až 18 kHz. V přiloženém manuálu (pouze v angličtině) je znázorněn průběh jednotlivých charakteristik při použití filtru a různých citlivostí. SPL zde výrobce udává 142 dB.
Mé osobní dojmy
Oba mikrofony jsem podrobil několika testům při různých situacích ve studiu. Nejprve jsem se svými studenty zvukové praxe snímal pomocí obou mluvené slovo. Toto nahrávání není nic jednoduchého, vše je okamžitě slyšet-jak špatně nastavený mikrofon s korekcemi, tak řečníkovy prohřešky. Je to o dost těžší, když slovo není ničím provázeno (hudba či jiný podkres). Pro porovnání jsme stejný test natočili i s mým AUDIXEM CX 111 nepoměrně dražším. Oba Samsony se jevily jakoby basovější, méně rovné. Při následovné úpravě jsme museli ubírat frekvenci okolo 250 Hz. U CO3 pomohl filtr. Zbytek frekvenčního spektra byl v pohodě, avšak zvukově trochu ostřejší. Vše však bylo v mezích normy.
CO1 jsem pak použil ke snímání kytarového komba. Zde basovější charakter nebyl v žádném případě na závadu a nemusel jsem ani přidávat druhý zadní mikrofon pro zvýraznění basů. Provedl jsem též několik testů s CO3 a přepínáním charakteristik. Ze všeho nejvíc se mi líbíla „koule". Přestože mám ve studiu dozvuk minimální, při snímání akustické kytary a klarinetu byla jasně slyšet ambience místnosti. Tato věrohodnost v jiném prostoru s delším dozvukem např. v kostele či polozatlumené místnosti musí udělat divy. Pokud by byly mikrofony dva, do stereopáru, bylo by to ještě lepší. Sám mikrofony s kulovou charakteristikou nevlastním a tyto testy mi napověděly, že bych to měl co nejdříve udělat. Maličko mě zklamala „osmička", přišla mi příliš tvrdá a dost špatně se mi se zpěváky pracovalo. Možná to však bylo právě jimi. Při všech testech jsem používal lampové preampy s generováním „vyšších harmonických".
Co říci závěrem
Asi se vrátím k úvodu, když jsem hovořil o cenových výhodách dnešních výrobků. Ano netvrdím, že oba Samsony snímají jako Neumanny. Ale jsou to velmi funkční výrobky s decentním designem a obslužným komfortem. Na sólový zpěv v profi studiu bych je asi nepoužil, ale na nástrojové snímání, či vokály určitě. Rozhodně bych je doporučil všem lidem, kteří se zaobírají home recordingem. Tito uživatelé získají vynikající mikrofon a věřím, že své „vyhaslé dynamiky" odnesou do popelnice. U C03 dojde pravděpodobně během používání jednotlivých přepínačů k setření jejich popisů, kteréžto nejsou pod úrovní povrchu. Správná orientace kapsle je ale oproti tomu zcela jasně dána modrou diodou. No a to nejlepší nakonec: Co1 stojí 2 310,- Kč a Co3 3 300,- Kč - neuvěřitelné, úchvatné, geniální, jo a k obědu si dám kachnu se šesti pane Samson….
