Schecter JD Deservio BlÜCHER

Čtyřstrunná baskytara
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
24 000,00 Kč

Zatímco ve své americké domovině jsou kytary Schecter již pár desítek let vyhledávaným artiklem, u nás se ještě před několika lety o Schecteru mluvilo jen mezi opravdovými znalci a v celé republice bylo jen pár kusů dovezených ze západu. Tato situace se ovšem k naší potěše radikálně změnila. Schecter si u nás našel solidní obchodní zastoupení a my hudebníci se tak můžeme dosytosti těšit z kvality, moderního zvuku, originálního designu a cenové dostupnosti kytar a baskytar, které jsou z větší části orientovány na hráče tvrdých, temnějších, pochmurných a jinak „ulítlých“ hudebních žánrů.

První basu Schecter (Stiletto Custom 4) jsem držel v ruce téměř před pěti lety a musím se přiznat, že jsem z ní tehdy byl velice unešen. Je až s podivem, jak dlouho český trh „odolával“ vpádu této značky. Dnes je náš trh již doslova nasycen kompletním sortimentem, který se navíc za poslední dva roky rozrostl o dvě zbrusu nové série: Riot a Raiden. Pravě jistým speciálním klonem druhé jmenované série se budu v tomto testu zabývat. Jedná se o signovaný model basisty Johna „JD“ DeServia ze skupiny Black Label Society, kterou řada z vás zná zejména díky frontmanovi a dlouholetému kytaristovi Ozzyho Osborna Zakku Wyldovi.

Vzhled, konstrukce a materiály

Tento tvarově ořezaný P bass (nebo chcete-li nakynutý Ibanez SR) vychází z relativně čerstvé modelové řady Schecter Raiden, která lahodí mému oku snad nejvíce ze všech nabízených. Jednoduché a účelné křivky těla jsou doplněny hlavicí připomínající legendární Rickenbacker. Vše v černé barvě, kterou však na přední straně těla překrývá stylizovaná americká vlajka s písmeny BLS na místě obvyklých hvězdiček. O vkusnosti tohoto designového prvku by se dalo diskutovat, nicméně připouštím, že zarytý fanoušek Black Label Society bude nadšen.
Použité materiály, osazení a hlavně zvolená konstrukce napovídají, že nepůjde o žádný old schoolový nástroj, naopak. Javorový krk je průchozí a pro větší stabilitu je slepen ze tří dílů proložených proužky ořechu. Křídla těla jsou vyrobena z mahagonu a hmatník je v rámci zachování jednotného černého designu ebenový. Oživuje ho jen perleťové vykládání v oktávové poloze ve tvaru kříže s písmeny „S“, „D“, „M“ a „F“, které jsou akronymem odkazujícím na ideály (či chcete-li krédo) BLS a jejich fanoušků (Strength, Determination, Merciless, Forever = Síla, Odhodlání, Neúprosnost, Navždy). Krytka přístupu k výztuze krku ještě nese slovíčko Blücher, zde se však přiznám, že se mi nepodařilo zjistit, k čemu odkazuje. Že by legendární pancéřový křížník?

Basa je osazena kvalitním hardwarem. Kobylka Hipshot poskytuje dvě možnosti uchycení strun: klasické zaháknutí na konci kobylky (bez nutnosti protahování = quick release), nebo protažení strun skrz tělo. Kromě toho se s ní dobře pracuje a nastavování výšky kamenů i ladění oktáv je velice pohodlné. Umí nastavit dokonce i rozteče mezi jednotlivými strunami. Ladící mechaniky jsou firemní Schecter a fungují bez problému. Snímače jsou tradičně od známé firmy EMG a Schecter jimi osazuje všechny svoje lepší modely. Jde o dvoucívkové, tedy bezbrumové - pasivní soapbary z řady „Hz“. Signál dále zpracovává aktivní elektronika s 3pásmovým ekvalizérem (basy, středy, výšky). Oceňuji přehledné a logické uspořádání ovládacích prvků elektroniky, kde 3 potenciometry ekvalizéru jsou pěkně v řadě a nad nimi je klasicky hlasitost a poměr snímačů (krkový/kobylkový) plus „speciální“ přepínač (Kill Switch), který basu prostě vypne.

Hratelnost a zvuk

Basička je lehoučká, příjemně kompaktní a dobře sedí na popruhu. Samotné hraní je komfortní pro obě ruce, zvláště moje levačka si oblíbila štíhlý a rychlý krk s dobře začištěnými okraji a příjemnou matnou úpravou zadní části krku. Dobrá je také dostupnost i těch nejvyšších poloh. Po zvukové stránce jde o typickou ukázku moderního pojetí, tedy tzv. „hi-fi“ zvuk, s dostatkem i těch nejhlubších basů omezenými jemně texturovanými středy a brilantně čistými cinkavými výškami se spoustou vyšších harmonických frekvencí, které výsledný zvuk úžasně projasní. Zde se nekoná žádné vintage pumpování, ale tóny jsou přesné čisté, vyrovnané, s dlouhým dozvukem, až trochu sterilní. Na vyrovnanosti nese podíl jednak aktivní elektronika, ale také průchozí krk, který sráží dynamické rozdíly a působí jako „přírozený“ kompresor. To je skvělá vlastnost, která se hodí především na slap, kde se alespoň trochu srovnává rozdíl mezi údery palcem a trháním prsty. Stejně tak je to výhoda pro trsátkovou techniku, protože údery trsátkem mohou být někdy nepříjemně ostré a nejsou-li následovány hutným basovým tónem, mohou v muzice působit trochu nepatřičně. Na base zněl skvěle také tapping a vůbec všechny perkusivní zvuky. Vůbec nejlépe vyzní při razantnější hře, kdy se do celkového soundu dostane i drnčení o pražce. Base také sluší mírné zkreslení, kterým se zvuk trochu zahustí a nabude na hrubosti. Naopak při decentní hře na čistý zvuk je nástroj poněkud „bez ksichtu“, zato ale působí velmi čistě, a to i při hraní akordů a nejrůznějších virtuozit.

Závěr

Tuto pěkně zpracovanou baskytaru (výroba Korea) mohu doporučit nejen vyznavačům moderních (zejména) tvrdších žánrů, ale i basistům se sklony k sólovému hraní. Naopak rozhodně není vhodná pro vyluzování dřevitých vintage zvuků. Je to sympaticky tvarovaná a dobře padnoucí basa, se kterou se dá odehrát dlouhý a velmi živý koncert, aniž by člověk musel následně vyhledat pomoc chiropraktika. Řekněme, že je zvukově skvělá, i když trochu specifická, a díky své „tichosti“ zcela vhodná i na studiovou práci. Vzhledem ke kvalitám nástroje a ceně bych možná ocenil kvalitní gigbag, ne-li rovnou pevný kufr.