Shure SE846 CL

In-Ear sluchátka
Výrobce: 
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
23 900,00 Kč
Shure SE846 CL

Americká firma Shure je na poli sluchátek velmi známá, proto jsem se na jejich vícepásmová sluchátka, která jsou navíc jejich vlajkovou lodí v segmentu drobných špuntů, tedy přesněji řečeno sluchátek vkládaných do zvukovodu (Ear-Canal), velmi těšil. Svoji výlučnost sluchátka prezentují již při vybalování. Dorazila rozměrná, nečekaně těžká etue, ve které bylo ukryto velké, masivní pouzdro z průhledného plastu a v něm ještě jedno drobnější, černé s koženkovým povrchem, tedy transportní kousek pro všední den.

Co obsahuje balení?

Po vybalení a prozkoumání přiložených dílů jsem nejdříve ocenil, že výbavy mají sluchátka skoro jako bohatá nevěsta. Přiloženy jsou dva kabely – jeden 1100mm a druhý 1500mm, oba stejné konstrukce a průřezu. Jsou symetrické konstrukce, tedy od rozdělení společné části mají shodnou délku ke sluchátkům. Tu lze „měnit“ využitím posuvné spojky. Kromě obvyklých drobností, jako je klip na přichycení kabelu k oděvu, adaptér do letadla a redukce z 6,3 mm na 3,5mm jack, je zde také ovladač hlasitosti na samostatném vodiči, který je možné připojit na konec kablíku. Kromě hadříku na údržbu je součástí setu poměrně očekávaná pestrá sbírka různě tvarovaných a z odlišných materiálů vyrobených adaptérů pro utěsnění vložené zvukovodné trubičky do ucha. Z široké sbírky jmenujme především adaptér z pomalé pěny, kterou před zasunutím do ucha „požmouláním“ stlačíme a ona po zasunutí pozvolna nabývá původních rozměrů a tvaru. Pochopitelně pouze jemně a tím dokonale utěsní sluchátko ve zvukovodu ucha. Toto utěsnění je nezbytné nejen pro deklarované oddělení od decibelů okolního hluku (až 37 dB), ale především pro perfektní přenos zvuku, zejména hlubších kmitočtů. Je výhodné, že na rozdíl od jiných materiálů tohoto typu zde dochází k návratu do původních rozměrů opravdu pozvolna, a tak máte čas sluchátka správně umístit do ucha. 

Další ušní adaptér je z bílého plastu s trojitým zpětným „hříbkem“, který funguje obdobně, – ale mnohem operativněji pouhým zasunutím. Pryžových špuntíků je více. 

Montážní překvapení

Mezi „záhadnou“ výbavu patří také drobné elegantní podlouhlé kovové pouzdro se šroubovacím uzávěrem, které však neobsahuje ani rtěnku, ani kokain na šňupání (což jsem tak primárně odhadoval) ale dva páry drobných trubiček (zvukových trysek) v barvě bílé a černé. Ty jsou určeny pro případnou výměnu modrých trubiček, které jsou od výrobce již instalovány ve zvukovodné části sluchátek. Modrý pár zachovává lineární frekvenční křivku, černý pár snižuje vnímání oblasti kmitočtů od 1 kHz do 8 kHz o 2,5 dB, bílý pár naopak umožňuje lepší vnímání jmenované oblasti o stejné decibely. Záměrně se vyhýbám výrazu „zesiluje hlasitost“, abych vyloučil možnost vzniku dojmu, že jde o elektrické zesílení určitých frekvencí. Jde pouze o možnost záměny rozměru vnitřního průřezu trubičky, kterou je zvuk veden do vnitřku ucha. Pouze tímto mechanicko-akustickým způsobem je úpravou poměrů středu a okrajů frekvenční křivky změněna barva zvuku a relativní hlasitost středních kmitočtů vůči zbytku pásma. Černý trubičkový adaptér je pro teplejší, barevnější zvuk a bílý pro ostřejší, výraznější podání řeči, vokálů a středního pásma obecně. K výměně je potřeba pouze minimální šikovnost a tento mechanický zásah zahrnuje odšroubování části sluchátka, k tomuto účelu je dodán kovový trubičkový nástroj připevněný k pouzdru řetízkem. Po výměně vnitřního osazení za trubičky odlišné barvy jen zmíněnou část sluchátka opětovně zašroubujete zpět a uvedete vše do původního stavu. Výčet výbavy zakončím popisem výše zmíněných transportních pouzder. Průhledné je nejen nárazuvzdorné, ale i voděodolné (díky klipovým uzávěrům a těsnění) a je určené pro ochranu sluchátek při delším transportu v zavazadle. Drobnější černé pouzdro se zipem je velmi praktické pro denní provoz. Dosti řečí, jdeme poslouchat.

Sluchátka do uší!

Ke sluchátkům jsem připojil adaptéry z pomalé pěny a delší z přiložených kabelů. Oba jsou na straně sluchátek vybaveny zacvakávacím konektorem s koaxiální konstrukcí, která umožňuje snadné nekonečné otáčení kabelu ve sluchátkách o 360°. Mechanické zpracování je vzorné a na první pohled lze vítat i otočný způsob uchycení snadno snímatelného a vyměnitelného kabelu, navozující příjemnou volnost při nasazování. V praxi jsem však byl touto příliš měnlivou variantou rozladěn. Za výrazně příjemné naopak považuji opatření několika centimetrů kabelu za sluchátkovým konektorem silnějším plastem s mechanickou pamětí, umožňující si navolit přesné zaoblení „brýlového“ obloučku za boltec ucha. Právě ona nekonzistentnost vzájemné polohy sluchátek a navoleného zaoblení byla občas příčinou vyšší tepové frekvence, a také hledání správné polohy sluchátek pro zasunutí do zvukovodu bylo vždy o pár sekund delší. Nic dramatického. Přestože na pohled jsou sluchátka rozměrnější, než kvalitativně odpovídající konkurence, drží v uchu naprosto bezchybně a přestože jde o vícepásmový systém, není to na mechanických pocitech naprosto znát. 

Hodnocení

Poslouchal jsem nejen na obligátním iPodu nahrávky WAV, ale i audiofilní FLAC s vysokým vzorkovacím kmitočtem z HDD počítače přes špičkový D/A převodník se sluchátkovým zesilovačem Benchmark DAC1 USB (symbolicky také americký). Zvuk působí mohutně, plně, bohatě a jednotlivé nástroje a aranžérské finesy je slyšet samostatně a zřetelně v jednotlivostech. Vzhledem k tomu, že drobná ozvučnice obsahuje vlastně čtyřpásmový zvukový systém (viz dále), není ani příliš divu, že je pocitově frekvenční křivka opravdu velmi široká a je posunuta vlevo, tedy zejména v nízkých kmitočtech. Příjemné je, že je slyšet tóny jako takové, ale i hmota nástroje. Například je to zřetelné u nahrávky Stockfish-Records: Cris Jones – No Sanctuary Here, kde v protikladu mohutných basů tamburina nejen cinká, ale je i akusticky hmotná. Velmi působivá je členitost a mnohost zvuků reprodukce, která působí opravdu výrazně bohatě a příjemně vyváženě v množství detailů a barev. Určitou nevyváženost lze cítit u vlasově jemných detailních výšek, které sice je perfektně slyšet, ale působí jakoby širším, sice výraznějším, ale nikoli tak miniaturně vykresleným dojmem, jako u konkurence. S tím nejspíš souvisí i to, že v případě reprodukce reálného ambientního hluku, například v živých vystoupeních audiofilní klasiky: Arne Domnerus: Jazz at the Pawnshop a jinde, kde sice na Shure hluky atmosféry slyším, ale nikoli jako atmosféru, nikoli tak reálně, aby zvuky ve mně vyvolávaly přirozenou reakci otáčet se. Reprodukce mne nenutí ohlížet se, co se to okolo děje, jako se mi to stává s některými konkurenčními sluchátky. Pokud máte pocit, že zabíhám do přílišných detailů, prohlédněte si ještě jednou údaj o ceně. Špunty za tyhle peníze už mají být sakra dokonalé. A vlastě skoro jsou, vždyť jsem tolik neřekl. Naprostá většina zvukového pásma působí velmi reálně, údery bubnů jsou přesně ohraničené, dynamicky znějí včetně těla nástroje, stejně jako bohatý zvuk saxofonu a žesťových nástrojů všeobecně. Příjemné je, že přestože iPod musel pohánět vícepásmovou sestavu reproduktorů, na spotřebě energie ani na potřebu vytáčet hlasitost to nemělo vliv, zřejmě také díky devítiohmové impedanci a citlivosti 114 dB (SPL/mW). Pro pořádek také uvádím frekvenční rozsah 15 – 20.000 Hz, bez údaje o toleranci.  

Vícepásmo

Velmi technicistní konstrukce, která je ostatně velmi okázale dávána najevo čirým, průhledným plastem ozvučnice, má dvojí možnost úhlu pohledu na tyto konstrukce obecně. Stejně jako u reprosoustav je na posluchači, zda zvolí více či méněpásmovou konstrukci. Vícepásmová konstrukce přináší většinou širší frekvenční rozsah se zachováním plné dynamiky v okrajových částech. Naopak je zde určité riziko, zda výrobce zvládne zcela plynulé a bezchybné navázání jednotlivých částí reprodukovaného zvuku více reproduktory. Model sluchátek Shure SE 846 obsahuje čtyři reproduktory hrající ve třech frekvenčních pásmech a k tomu je zde zakomponován samostatný systém subwooferu, regulované dolní propusti pro dokonalou reprodukci těch nejnižších kmitočtů. Na fotografiích vnitřní sestavy je vidět deset laserem opracovaných destiček z nerezavějící ocele, které společně vytvářejí dolní propust basového reproduktoru, pokud změříme délku tohoto akustického kanálku, je to více než 100 mm. Dle informací hraje samotný nízkofrekvenční reproduktor od 75 Hz a dynamiku těch ještě nižších kmitočtů právě obstarává „labyrint“ vložený těmto kmitům do cesty. 

A já pořád, kdo to je…

Jak jsem již předeslal, kabely jsou masivnější, než bývá obvyklé, což je z audiofilního hlediska velmi pozitivní, ale přináší to jeden trochu kuriózní problém pro uživatele. Kabel je klasický s kulatým průřezem v průhledném plastu, pokud jsem jej však při poslouchání v terénu smotal do kapsičky společně s přehrávačem iPod, stalo se mi několikrát, že se samovolně měnila hlasitost a dokonce se i iPod vypnul. Po krátkém údivu jsem záhadu vyřešil. Kabel je natolik masivní (zesílený kevlarem), že pokud se dotýká ovládacích prvků iPodu (kruhové ovládací tlačítko), je schopen „svévolně“ měnit nastavené parametry. Byl jsem nucen užívat zamčení ovládacích prvků, což jindy, užívaje konkurenční sluchátka (IE 8 a 800) s flexibilnějším kabelem, nemusím. 

Krátká závěrečná úvaha

Jak jsem již dříve naznačil, umožňuje systém konstrukce sluchátek měnit intenzitu přehrávání středních kmitočtů v rozmezí +/- 2,5 dB v pásmu od 1 kHz až k 8 kHz, v jednorázovém kroku. Připomínám, že zvýšení či snížení hlasitosti o 3 dB znamená snížení či zvýšení o polovinu původního stavu, tedy změna poměrně významná. Sice nejde o ovlivňování elektrickou cestou, která by audiofilům otevírala kudlu v kapse, ale přesto se nabízí otázka, zda je to potřeba. V době superkvalitních přehrávačů, počínaje iPodem s nahrávkami WAV a strojem Astell & Kern přehrávajícím audiofilní nahrávky FLAC s vysokou frekvencí vzorkování, zdaleka nekonče, by možnost této „ekvalizace“ neměla přicházet v úvahu. Domnívám se však, že pro užití na pódiu je tato možnost smysluplná, právě oním zvýšením srozumitelnosti či zřetelnosti v nejfrekventovanějších kmitočtech, je ideální pro vokály a část akustických nástrojů. Naopak pro jinou práci se zvukem a audiofilní poslech většiny hudebních žánrů vnímám tuto možnost spíše jako diskutabilní. Neboť reprodukce bez úprav je maximálně kvalitní a věrná i pro profesionální zpracování zvuku a bude plně vypovídající o tom, co uslyší konečný uživatel. Avšak vzhledem k tomu, že jde o nabídku či funkci volitelnou a opakovaně vratnou, považuji za zbytečné do hloubky rozebírat, zda je vhodné tuto možnost implementovat do sluchátek, disponujících tak plnohodnotnou reprodukcí zvuku.

Drobná rýpnutí

Přikládaný externí ovladač hlasitosti, tím, že ho lze připojit pouze na konci relativně dlouhých kabelů, až vlastně k přehrávači (pokud nepoužíváme dlouhou prodlužovačku) mírně postrádá smysl. Stejně překvapivé je, že v dnešní době výrobce nepřiložil kabel s integrovaným ovladačem nejen hlasitosti, ale i systémových funkcí, např. komponentů Apple (jde přeci v obou případech o americké firmy). Také výrazně kratší kabel, pokud nosíte přehrávač v kapsičce u vesty, by se hodil a do ceny by se jistě vešel. To jsou však jen drobnosti na jinak opravdu velmi dobrých sluchátkách.

Shure SE846 CL