Takamine EAN15C

Sličná gejša
Distributor: 
Cena: 
45 900,00 Kč

Dny dovolené mi redakce vylepšila přítomností exotické krásky – a ne ledajaké.

O mojí společnost se starala opravdová a nefalšovaná Japonka: Takamine EAN 15 C. Společné chvíle nepokazil ani „bodyguard" v podobě tvrdého futrálů.

Radost mi občas zakalila pouze skutečnost, že slečna je toliko vypůjčena. Za její doživotní věrnost bych totiž musel zaplatit nemalou částku 45 900,- Kč.

Co skrývá kimono?

Takamine EAN 15 C je lubová šestistrunná kytara typu dreadnought s výřezem pro snadnější hru ve vyšších polohách (cutaway), opatřená snímačem s aktivní elektronikou. Na první pohled zaujme svým střídmým, elegantním designem. Podíváme se, co za svoji cenu nabízí: Přední ozvučná deska je z masivního cedru, luby a zadní ozvučná deska z palisandru, krk z mahagonu. Hmatník osazený 20 pražci opět palisandr, jednoduché orientační značky nalezneme pouze na hraně hmatníku. Mechanika je zlatá, ladící knoflíky jsou z jantaru. Struny jsou uchyceny v kobylce z palisandru, kobylkové sedlo je plastové, dělené s výrazným odsazením strun „e" a „h". Nultý pražec plast. Rozeta střídmě zdobící ozvučný otvor je abalon. Přední i zadní ozvučná deska jsou hraněny plastem, opět jednoduché zdobení linkou. Přední deska je chráněna před nájezdem razantních „trsátkářů" plastovým pickguardem opatřeným krycí firemní samolepkou. Přístup k matici pro regulování průhybu krku je z ozvučného otvoru. Jediná rolna na popruh v lubu kytary v sobě ukrývá jackovou samici. Výraznější ozdobou je pouze zlatý nápis Takamine na hlavici. Konečné provedení výrobce označuje jako „natural gloss" – přírodní lesk, tedy transparentní lesklý lak. Kytara je osazena piezosnímačem a aktivní elektronikou Takamine GRAPH – EX Pre Amp. Nástroj výrobce dodává v masivním plastovém polstrovaném a uzamykatelném obalu opatřeném tlačeným nápisem Takamine. V příslušenství najdeme dva klíčky (zámku), utěrku, 9 V baterii k napájení aktivní elektroniky a firemní samolepku. Ještě musím zmínit bezchybné dílenské zpracování nástroje. Tolik popis kytary.

Jak to hraje

Při usazení nástroje v sedě na pravé stehno zjišťuji, že kytara lehce přepadává na hlavu. Po „ukotvení" do pohotovostní polohy se věnuji hraní. Nejprve pečlivě ladím – ladící mechanika pracuje plynně, bez skoků a zádrhelů. Lehce rozezním struny prsty a sleduji tón. Kytara hraje poměrně hlasitě, basy, středy i výšky jsou vyvážené, nic není potlačeno ani vypíchnuto. Zvuk je živější, modernější, dravější – cedrová deska je znát. Chceme – li hrát „pijánko", musíme kontrolovat atak strun. Jemnější, kultivovanější zvuk zřejmě přijde spolu s „vyhráním" kytary, až si masiv „sedne". Hraji dál různé akordy: s prázdnými strunami, barré, rozložené, využívám celý hmatník. Krk je velmi příjemný do ruky. Nástroj je velmi dobře seřízený, oceňuji nízký dohmat, přesto struny nedrnčí o pražce. Kytara všude ladí: ve vyšších polohách, oktávy i s kapodastrem. Pak přijde na řadu trsátko a kombinovaná technika s prstýnky i bez. Taky zde je opravdu „maso". Ale i při velmi razantní hře to není jenom bezduchý kravál, nástroj si uchovává svoji charakteristiku i vyvážený tón (a nerozlaďuje se). S důrazem na dynamiku hry z ní můžeme vyloudit všechno, na co si vzpomeneme. Mě se nejvíce líbí beglajtový doprovod a syrové sólování v blues a v bigbítu.

Až po několika dnech hraní a používání různých technik objevuji jedinou „vadu“ nástroje: hraji – li velmi potichu (prsty), uslyším při rozeznění basového E a tónu „e" na struně D slabé chrastění až drnčení, které vychází odněkud od kobylky nástroje. Nejde o rezonování o pražce, charakter zvuku je zcela jiný. Silnější atak struny navíc nepřirozený zvuk spolehlivě potlačí. Při hraní jemných pasáží za použití dvouzvuků však cvičené ucho muzikantovo nedostatek rychle odhalí (dokázáno při prezentaci nástroje kolegům). Tato skutečnost mi nedala, protože u nástroje v této cenové kategorii není takovýto zádrhel obvyklým. Po konzultacích s kytarářem a dovozcem nástroje jsme zdroj i řešení nalezli. Jako téměř vždy jde o zcela banální záležitost, jakou je uchycení kablíku vedoucího z kobylkového piezza. Samolepící úchyt se vlivem tepla uvolnil a způsobil ony podivné, frekvenčně závislé zázněje. A řešení? Inu prosté, stačí přitlačit zpět, eventuelně v krajním případě nechat znovu přilepit.

Tolik hraní „na sucho“.

A nyní přes zesilovač

K testování jsem použil kombo Fender Acoustasonic i přímé připojení do mixu. Takamine GRAPH – EX Pre AMP je napájený 9 V baterií, LED po stisknutí miniaturního tlačítka B-CHK indikuje stav baterie. Dále je opatřen otočným potenciometrem hlasitosti (volume), který aretujeme zamáčknutím – prostě „nevyčuhuje", tudíž o něj nezavadíme a máme zajištěnou stále stejnou hlasitost. Tahové potenciometry basy, středy, výšky jsou aretovány ve střední poloze. Posledním tahovým potenciometrem je zajímavý EXCITER neboli „budič" rozsahem „min – max" regulujeme přebuzení signálu od čistě akustického tónu, přes zvuk připomínající rezofonickou kytaru, až po nakřápnutou „elektriku".

Různým nastavením nejen exciteru, ale i EQ můžeme dosáhnout skutečně rozmanité škály zvuků od skvělých, použitelných, až po mírně řečeno exotické. Čistá akustika s jemným nahallením dává výborný, překvapivě měkký tón. Pohrajte si s táhly, přiostřete exciterem, použijte slide a zvuk se blíží dobru. A jeden z těch exotičtějších: naostřit, protáhnout u kobylky mezi strunami kus pauzovacího papíru, nasadit prstýnky – a máme „nabustřené" banjo. Ale zpět k „normálnímu" použití: Při sólováni v kytarovém duu jsem si vystačil s dynamikou ovládanou pouhým atakem strun, při hraní s kapelou jsem použil volume pedál. Nejvíce se mi líbil a nejvíce jsem také používal čistý akustický zvuk. U něj se také nevyskytly problémy se zpětnou vazbou, při užití zkreslených zvuků kytara houkla dost často jakož i při zapojení prznících pastiček. To ale není na závadu, vždyť se stále jedná o akustickou (byť snímačem opatřenou) kytaru!

Verdikt

Takamine EAN 15 C kytara postavená z velmi kvalitních materiálů. Těm také vděčí za výborný zvuk, vzhled, ale bohužel také za vyšší cenu. Své uplatnění najde ve všech akustických tělesech, neztratí se ani v tvrdších kapelách. Rozhodně vynikne v unplugged úpravách i v blues. Pokud se chystáte koupit kvalitní ozvučenou akustiku rozhodně zajděte tam, kde mají Takamine a tento model pečlivě vyzkoušejte. K nástroji této kategorie samozřejmě přísluší náležité pevné pouzdro, v tomto případě z nárazuvzdorného ABS plastu, v temně hnědé barvě s vylisovaným logem Takamine.

Úplný závěr

Pokud se vám někdy podaří dostat tento nástroj do rukou, zahrajte si. Třeba uslyšíte něco jiného, než já. Vaše názory, nejen na výše testovaný nástroj, uvítám na níže uvedené e-mailové adrese.