Značka Fatman je relativně novým projektem TLAudio, který je v současnosti zaměřen na oblast Hi-Fi techniky, tedy na stranu konzumentů hudby. Značka Fatman není zas tak úplně nová. Někdy v roce 2000 jsem měl možnost pro Music Store testovat první výrobek s touto značkou (a s logem sympatického tlouštíka = fatman).
Byl to jednokanálový kompresor hybridní konstrukce (lampa + polovodiče) s 16 kompresními předvolbami, který tehdy vzbudil zaslouženou pozornost díky svému takřka neuvěřitelnému poměru výkon/cena.
Po něm pak v průběhu let následovalo ještě několik výrobků s tímto označením a dnes se Fatman vyprofiloval v samostatnou větev výrobků TLAudio, která nabízí ucelenou řadu elektronkových zesilovačů s moderním designem, které přinášejí to nejlepší z elektronkové éry a to tak, aby bylo možné začlenit je snadno mezi současné (digitální) technologie.
Nejvyšším modelem řady je zesilovací systém Mothership, který je samozřejmě plně elektronkový a tvoří ho sestava předzesilovače se dvěma samostatnými koncovými stupni pro levý a pravý zvukový kanál. Tato sestava je prezentována jako Hi-End produkt, který lze využít nejen jako domácí zvukové zařízení, ale také jako poslechový systém do studia. Naopak nejnižším a tedy prvním modelem řady je zesilovač Fatman iTube, o kterém je následující článek. Fatman iTube je stereo zesilovač hybridní konstrukce, který je dodáván se samostatným adaptérem (dock) pro pevné připojení multimediálního zařízení iPod. V prodeji je verze bez reproduktorových soustav a verze s reproduktorovými soustavami. Předzesilovač přístroje je elektronkový, osazen dvěmi triodami, které doplňuje elektronkový indikátor úrovně, tzv. „magické oko", výkonový stupeň je tvořen polovodičovým integrovaným zesilovačem, který dodává výstupní výkon 2 x 13 wattů.
V předzesilovači jsou použity elektronky 6N1, u nás je známější jejich ekvivalent s označením ECC85. K tomu jen poznámku, že ECC85 byly původně navrženy pro vysokofrekvenční obvody starých radiopřijímačů a televizorů. V porovnání s (mezi muzikanty nejznámější) triodou ECC83 má ECC85 menší zesílení, ale naopak asi 10x větší anodový proud. Díky většímu proudu (ve srovnání s ECC83), který je tato trioda schopna dodat, se sní o něco snadněji realizují obvody, na které navazuje polovodičový stupeň. Elektronkový indikátor je typ 6E2 (EM 87). Výkonový stupeň je osazen integrovaným obvodem, který je dobře vidět ze spodní strany zesilovače, ale jeho typ se mi nepodařilo zjistit, protože ve vniknutí do zesilovače mi zabránila záruční nálepka ne jednom ze šroubů, kterými se uvolňuje spodní strana šasi. Doplníme si tedy udávané technické parametry. Přenášený frekvenční rozsah je 20 Hz až 20 kHz v tolerančním poli +/- 1,5 dB, harmonické zkreslení větší nebo rovno 0,5%, odstup rušivých napětí (signál/šum) menší nebo roven 86 dB, vstupní impedance 100 kiloohmů, výstupní impedance 4 nebo 8 ohmů.
Propojovací možnosti zesilovače jsou následující. Na zadní straně se nacházejí dva páry terminálů pro připojení reproduktorových soustav. Jsou to klasické terminály, jak je známe z Hi-Fi zařízení a umožňují připojení reproduktorových kabelů buď pomocí banánků (těmi jsou opatřeny dodávané kabely u verze s reproduktorovými soustavami), nebo jednoduše pomocí holých odizolovaných konců vodičů. Dále se na zadní straně nacházejí dva páry konektorů RCA/Cinch linkových vstupů, kam připojíme zdroje signálu. Linkové vstupy jsou dva, můžeme tedy trvale připojit dva různé zdroje signálu. Jedním z nich bude určitě dock pro iPOD. Volbu mezi vstupem Line 1 a Line 2 provádíme přepínačem na předním panelu zesilovače. Přední panel zesilovače nese také síťový vypínač, konektor mini jack pro připojení sluchátek a sdružený potenciometr hlasitosti pro oba stereo kanály. Pokud do vstupu pro sluchátka zasuneme konektor, reproduktorové soustavy se odpojí.
Samostatnou kapitolou systému je adaptér-dock pro pevné propojení iPodu. Tento dock má vlastní napájení, jeho nedílnou součástí je dálkový ovladač pro zapnutí a vypnutí docku a pro ovládání funkcí iPodu jako je přehrávání, zastavení a přeskakování skladeb, přetáčení, opakování, nastavení hlasitosti, basů, výšek, umlčení reprodukce, podsvícení.
Všechny modely zesilovačů Fatman na první pohled rozhodně zaujmou svým skvělým designem, který potěší každého příznivce elektroniky. Fatman iTube není výjimkou. Při vyndávání jednotlivých komponentů z krabice vás překvapí hifistické čistící "nádobíčko" v podobě bílých rukavic a štětce s jemným vlasem. Tyto pomůcky mají sloužit k opatrování a udržování zařízení. Není divu. Když vybalíte jednotlivé komponenty, stojí před vámi sestava, jejíž dominantním designérským prvkem je chrom a vysoce lesklý černý „pianový" povrch. Na každém z těchto povrchů snadno zanecháte spoustu otisků prstů. Zesilovač iTube a dock pro iPod se vzhledově doplňují: chromované šasi, lesklé černé bočnice, modré LED diody signalizující zapnuté napájení. Dock pro iPod se připojuje k jednomu ze dvou linkových vstupů pomocí standardních kabelů opatřených konektory RCA/Cinch. Pár takových kabelů je také součástí dodávky spolu s kabelem pro video. Dock má totiž také běžný video výstup (žlutý konektor RCA/Cinch) a také výstup S-video (kabel pro tento výstup není součástí dodávky). Po usazení iPodu do docku tedy můžete tento propojit s televizorem a přehrávat kromě běžného audia také multimediální soubory s obrazem. Součástí dodávky jsou i reproduktorové kabely, které rovněž budí velice solidní dojem. Celkově lze říci, že sestava dobře vypadá, určitě zajímavě doplní každý interiér a při ohledání zblízka je vidět, že řemeslnému zpracování byla věnována velká pozornost.
Po usazení jednotlivých komponentů a jejich vzájemném propojení můžeme bez nějakých zvláštních operací začít s poslechem. Centrem systému se samozřejmě stane jednotka zesilovače. Na šasi zesilovače vpravo dominuje tvarovaný plechový kryt, pod kterým se nachází trafo napájecího zdroje zesilovače. Protože se jedná o hybridní konstrukci, kde je použit integrovaný výkonový stupeň, výstupní trafa jako u celolampových zařízení zde budeme hledat marně. Levá strana šasi zesilovače nese mřížkovaný kryt, pod kterým se nacházejí triody předzesilovače a „magické oko" indikátoru úrovně. Zesilovač je všude zobrazován bez tohoto krytu elektronek, ale výrobce v návodu uvádí, že by se kryt neměl sundávat z toho důvodu, že elektronky hřejí a mohlo by dojít k nechtěnému popálení (například dětí, pokud budete mít zesilovač doma jak hifi sestavu). Je to jistě rozumné doporučení, protože elektronkové technologie jsou v běžných domácnostech dávno zapomenuty a z podvědomí se vytratily návyky, jak k elektronkám přistupovat z hlediska možného úrazu popálením se o rozpálené baňky, nebo, nedej bože, z hlediska úrazu vysokým napětím, které je v obvodech s elektronkami přítomno. Ne každý je fundovaný elektronkový nadšenec a opatrnosti tedy není nikdy nazbyt. Ochranný kryt na druhou stranu nedá plně vyniknout poezii žhnoucích elektronek a zde navíc také „magickému oku" indikátoru úrovně. Kdo je tedy znalý elektronkových technologií a ví, co je třeba, nechť si kryt odmontuje (jde to snadno, kryt drží v šasi dva šroubky), kdo s elektronkami není úplně jedna ruka, nechá ho pro jistotu (alespoň ze začátku) tam, kde je.
Ještě jednou si znovu prohlížím celou sestavu iTube a v duchu opět chválím tvůrce za velmi pěkný design. Zapínám napájení. U zesilovače ručně, pomocí vypínače na předním panelu, u docku pro iPod pomocí dálkového ovládání (dodán i s náhradní baterií). V obou případech se rozsvítí modrá LED dioda. Svit těchto diod mi připadá poněkud ostřejší. Za chvíli si celkem zvyknu, ale později, při ztlumeném osvětlení (abych poslouchání doplnil také pohledem na svítící elektronky) si razantní modrá LED dioda stejně vynucuje moji pozornost. No, není to v tomto případě to nejdůležitější. Na jeden ze vstupů mám připojený CD přehrávač a tak spouštím první porci muziky. Čekám, až se začnou sbíhat zelená pole „magického oka". Ke znatelnému pohybu dochází zhruba ve čtvrtině dráhy potenciometru hlasitosti a zhruba v polovině dráhy se zelená pole téměř přibližují, občas i dotýkají (záleží na tom, jak silný záznam je na zdrojovém CD). V tu chvíli je zesilovač optimálně vybuzen a pracuje odhadem na 3/4 svého výkonu. Ještě zbývá rezerva na další buzení zesilovače, ale jakmile se zelená pole indikátoru překryjí, už je slyšet zkreslení. Přestože lví podíl na celkovém zvuku má polovodičový koncový stupeň, můžeme při nadměrném vybuzení zesilovače slyšet také charakteristické zkreslení elektronek předzesilovače. To už je ale extrém, toto není kytarový zesilovač, ale poslechové Hi-Fi zařízení. Systém za normálních okolností produkuje poctivý čistý zvuk Hi-Fi zesilovače střední třídy. Reproduktorové soustavy dodávané se zesilovačem iTube jsou svým projevem nenápadné, na některých spodních frekvencích občas zaduní, ale v žádném případě se nedá říci, že by to byl zvuk s burácejícími basy a cinkavými výškami, který je možné z některých domácích systémů slyšet. V případě iTube jde o jakousi rozumnou střídmost bez náznaku agresivity. Systém se dá poslouchat v pohodě celé hodiny. Stejně jsem ale neodolal a k zesilovači jsem připojil reproduktorové soustavy s trochu větším obsahem a to své Tannoy Mercury m2. Zesilovač v pohodě rozehrál i tyhle bedny. Je to dobrá zpráva, protože pokud případný uživatel už doma svoje bedny má, může si iTube pořídit i bez dodávaných beden. Pokud jsou jiné připojené bedny přiměřeně kvalitní, reprodukci zesilovače to neohrozí. Tímto také rovnou odpovídám na případné úvahy, zdali by se iTube dal použít jako poslechový systém pro domácí nahrávací studio. Určitě dal, osobně bych pouze doporučil připojení některých (pasivních) monitorů určených pro studiovou práci. Dodávané bedýnky jsou kategorie Hi-Fi a jejich podání, hlavně v basech, je trochu odlišné od monitorů určených k referenčnímu poslechu. I když..., po patřičném naposlouchání se dá dělat na lecjakém zařízení. Zesilovač k tomu dodává dostatečných 13 wattů výkonu pro každý kanál. Zdánlivě to není mnoho, ale zkuste „zvučit" místnost běžných rozměrů (obývák, ložnici, pracovnu, dětský pokoj, ...) výkonem 13 wattů. Určitě se po chvíli najde někdo, kdo vám řekne, abyste to ztlumili. A jakou úlohu v tomto systému hrají elektronky? Když pominu vizuální stránku celého designu, tak tedy elektronky tvoří stupeň předzesilovače. Jako takové mají vysokou vstupní impedanci (100 kiloohmů), takže lze na linkové vstupy bez problému připojit takřka jakékoliv zařízení. Díky této vysoké vstupní impedanci už by bylo také celkem možné (jsme časopis pro muzikanty) na vstup připojit kabel přímo z kytary (otázkou je, jestli by měl předzesilovač pro signál z kytary dostatečné zesílení - tuto schopnost jsem neměl možnost vyzkoušet). Přestože, jak už jsem poznamenal, výsledný zvuk zesilovače iTube určuje jeho polovodičový koncový stupeň, nelze přeslechnout určité změkčení zvuku typické pro elektronkové stupně. Někdo si toho třeba vůbec nevšimne, pro někoho to může být příjemným oživením v šedivém světě zvuku multimediálních mp a jim podobných přehrávačů. To ať ale posoudí konečný uživatel sám.
Závěr zahájím malým vzpomínáním. Vyrůstal jsem v době rozmachu polovodičů a masivní propagace prvních integrovaných obvodů, přesto mě elektronky neminuly a vlastně mě provázejí dodnes. Pamatuji si, jak jsem jako školák obdivoval elektronkový indikátor, tzv. „magické oko" na elektronkovém magnetofonu Grundig ZK140 svých rodičů. Indikátor „ukazoval" pouze během nahrávání a tak jsem tajně, když rodiče nebyli doma, nahrával přes mikrofon z příslušenství různé zvuky, abych si „magické oko" pěkně užil. Strašně se mi to líbilo. Od té doby se datuje moje závislost na elektronkách a magnetofonech. Později, na střední škole, jsem se s „magickým okem" (a s elektronkami) setkal u legendárních zesilovačů Tesla Mono 50 ve zkušebně své první kapely. A dnes, v době, kdy jsem měl k testu iTube, jsem byl překvapen, jaký veliký údiv a zájem vyvolalo „magické oko" indikátoru úrovně u devatenáctiletých muzikantů, se kterými zrovna pracuji na jejich nahrávce. Jako muzikanti už o „lampách" samozřejmě slyšeli, ale takhle „naživo" se s nimi ještě nesetkali (kde taky, že?) a o „magickém oku" nevěděli vůbec. Když zjistili, že tohle zařízení je Hi-Fi „na doma" a je možné k němu bez problémů připojit iPod (nebo jiné možné přehrávače), ptali se po ceně zařízení. V ten moment mě napadlo, že zde TLAudio vlastně možná přichází se zařízením, které potencionálně, v moderní podobě, vrací elektronkovou technologii okruhu běžných spotřebitelů, pro které může být žhnoucí elektronka novou, dosud neprozkoumanou možností. Elektronková technologie byla možná vývojem překonána, ale určitě to neznamená, že by měla být úplně odstraněna. Myslím si, že by člověku měla vždycky zůstat volba poznat a vybrat si to, co mu vyhovuje. Pokud jde o zvuková zařízení, není důvod, proč by elektronky nemohly být přístupné široké spotřebitelské veřejnosti v koexistenci s nejmodernějšími technologiemi. Z tohoto pohledu je iTube, ať už záměrně nebo náhodně, dobře zacíleným produktem, který může představovat odrazový můstek směrem k plně elektronkovým zařízením.
