Warwick Thumb Bolt-On "Flamin´ Blonde" LTD 2007

Čtyřstrunná baskytara z limitované série
Autor: 
Cena: 
76 720,00 Kč

I v roce 25. výročí založení firmy přichází Warwick s novou baskytarou v limitované LTD sérii 300 kusů. Letošní nástroj (4 a 5strunný) opět potvrzuje schopnost Hanse-Petera Wilfera objevit a úspěšně použít pro výrobu svých baskytar nové exotické dřeviny, tak jak tomu bylo v minulosti se dřevinou Wenge.

O novátorskému přístupu svědčí i důvtipný design polohových značek, vyrobených z přírodního červeného korálu s motivem planoucího ohně, který se opakuje rovněž na vrchní plošce potenciometrů, kde je zasazen do perleti. Uvnitř každého plamene je světlejší odstín, vytvářející ve spojení s barvou dominantní dřeviny dojem "Flamin‘ Blonde"...

Tvarové provedení těla a konstrukce šroubovaného krku vychází z obvyklého Warwick konceptu Thumb Bolt-on, který firma použila u limitovaných edic hned čtyřikrát ze sedmi případů (od r. 2001, kdy se představil Thumb Bolt-On LTD 2001, Warwick pravidelně každý rok uvadí v limitovaném počtu baskytary, které mají prezentovat „to nejlepší" z firemního umu).

Třívrstvé tělo je sendvičového typu. Horní a spodní plocha korpusu jsou vyrobeny z „perlového" – velmi krásně a pravidelně paprskovitě pórovitého – dřeva Lacewood, které má svůj původ v Austrálii, ale nachází se na vícero místech kolem rovníkového pásu. Nejsem si jistý, ale v tomto případě se jedná zřejmě o Brazilian Lacewood, i tiskové materiály uvádí jako původ dřeviny Jižní Ameriku. Barevnost dřeviny spoluutváří odstíny temně růžové až tmavší hnědé a svou texturou nepatrně připomíná hadí kůži. Žlutý střed je zhotoven z dřeviny Pau Amarello, jejíž původ naleznete v brazilském státě Parana a setkat se s ní lze také pod názvy Yellowheart, Pequia Setin či Satinwood. Pau Amarello se vyznačuje krémově žlutou barvou a výrobce ji zde použil se záměrem vytvořit optický kontrast s materiálem rezonančních ploch. Tato vrstva je ještě ohraničena odýhováním černým dřevem z Ekanga. Musím přiznat, že dřeviny, jejich textura, barva, řemeslné zpra- cování a optické působení jsou precizní v každém detailu! (Nástroj váží 3,4 kg, s pevným kufrem cca 16 kg, takže z majitelů budou nejen dobře vybavení basisté, ale i trénovaní sportovci.)

Také šroubovaný krk s menzurou 34" (863,6 mm) je proložen dvěma pruhy žlutého Pau Amarello. Wenge, z kterého je krk vyroben, používá německý výrobce pro tento účel již jen u nástrojů Custom produkce, což má kromě zvukových vlastností na svědomí především také poměrně vyšší cena této dřeviny. Wenge, které je u sériových baskytar používáno pro hmatník, se vyznačuje tvrdostí, hrubším vláknem, větší hustotou a texturou, jež kombinuje téměř černá vlákna s tmavě hnědými. Zajisté nejen Warwick si tento materiál cení jak pro jeho stálost, tak i pro jeho estetické využití, čímž mám na mysli například možnost tvořit kontrastní barevné kombinace se světlejšími dřevinami, které v případě "Flamin‘ Blonde" zastupuje právě sytě žluté Pau Amarello. Vizuálně tuto variaci posiluje také podlepení ebenového hmatníku světlounkou javorovou dýhou.

Samotný hmatník nabízí 24 pražců a je v místech polohových značek intarzován planoucími ohni, o jejichž původu jsem se již zmínil v úvodu. Jako nultý pražec využívá basa třetí generaci „warwickovského" Just A Nut, který je vyráběn z kompozitního materiálu (Tedur) a zesílen je skelnými vlákny. Kromě delší životnosti tento sedlový pražec nabízí poměrně flexibilní možnosti nastavení, což lze jen kvitovat.

Symbol rudého plamínku zdobí společně s tradiční iniciálou „W" i hlavu nástroje, která je z přední strany polepena černou hmotou. Limitované edici nechybí samozřejmě podpis (fixem) Hanse Petera Wilfera, který je umístěn na zadní straně hlavy mezi ladícími mechanikami, v blízkosti malého kovového štítku s nápisem LTD EDITION 2007 a 7/013 (vida, třináctá z 300, štastný kus, že?).

Krk nástroje je podle mého názoru stabilní a má správný průhyb. Zmáčknu strunu na prvním a posledním pražci, kontroluji okem výšku struny nad pražcem... nemusím ji měřit, odhaduji ji na 0,3 mm na G i E. Pokud je vzdálenost pod strunou G a E stejná, nebudou problémy. Verdikt? U "Flamin‘ Blonde" je vše o.k.

Povrchová úprava "Flamin‘ Blonde" je provedena přírodními oleji a dokončena speciálně vyvinutým včelím voskem. Vyniknutí přirozené krásy této dřeviny v matném provedení je zcela na místě a logické. Ochránci přírody by z toho jistě měli a mají radost, stejně jako skupina muzikantů, která nepreferuje lakované a na vysoký lesk leštěné nástroje, k jejichž úpravě se používají především polyesterové laky (pro jejich vynikající plnící schopnost). Každý jistě zná pach nitrolaku, a možná se setkal s polyuretanovými nebo akrylátovými laky, ale dýchal jste někdo výpary s polyesteru? V Delicii v Hořovicích (kde jsem pracoval) bylo technologicky vyspělé vybavení stříkárny, ale když se pracovalo s tímto lakem, bývalo to cítit kolikrát až 300 metrů od areálu firmy... Na pach acetonu se můžete stát závislými a takové případy znám, ale polyester je mnohokrát agresivnější (i z tohoto dúvodu přesouvají některé firmy své výrobní haly do rozvojových krajin.). V každém případě, včelí vosk (což mi na základě zkušeností z návštěvy továrny v Markneukirchenu potvrdil kolega z redakce) působí při úpravě korpusů na čichové buňky člověka mnohem příjemněji než agresivní nitro místní lakovny.

Zapomeňme teď na dřevo, pachy i vůně a podívejme se v rychlosti na ostatní komponenty. V případě hardwaru nástroj nijak nevybočuje z výbavy modelů Warwick (bez ohledu na to, zda jde o sériový model či ne) a je „osazen" tradiční firemní ladící mechanikou a dvoudílnou kobylou. Trojice otočných ovladačů se dělí o nastavení aktivního třípásmového ekvalizéru. Čtvrtý, duální, nese funkce Volume/Blend. Pokud je vytažen (Pull), signál z snímačů je nasměrován přímo do výstupu kytary, v opačném případě (Push) prochází přes aktivní elektroniku ekvalizéru. Ovladačem lze kromě korekce hlasitosti také míchat poměr signálů dvojice snímačů z produkce německé firmy MEC. Stejnou konfiguraci (snímačů) nalezneme například na firemním modelu FNA Jazzman – máme tu lehce natočený pasivní snímač typu J u krku a kobylkový MM s velkými otevřenými pólovými nástavci, jehož zapojení lze přepínat 3polohovým páčkovým přepínačem (sériové či paralelní zapojení a singlecoil).

Luxusní nástroj si zaslouží i luxusní příslušenství, což vybavení limitovaného modelu splňuje. K nástroji je v ceně dodáván pevný flightcase, v němž kromě nástroje objevíte pomůcky pro servis nástroje (imbus klíče, seřizovací imbus pro výztuhu krku, surface finisher včelí vosk, čistící bavlněná antistatická utěrka), dále vícejazyčný manuál, poznámkový blok či certifikát pravosti…

Zvukové vlastnosti

Vzhledem k tuhosti konstrukce se dalo předpokládat že tón basy bude vyrovnaný. Tón je rychlý, pevný a čitelný ve všech pozicích. Nepodařilo se mi nikde najít „vlka".

Celkově bych zvuk tohoto nástroje při testování "na sucho" charakterizoval jako živý a inspirativní. Krk, alespoň v mém případě, sedí do ruky a pohodlně a rychle se dostávám do všech poloh.

Nástroj zapojím do 500 W zesilovače Phil Jones Bass, napojeného na Ampeg SVT 115 a 210. Jo, jo... jsme doma! Basa hraje dobře i přes aparát. Kroutím všemi potenciometry, klapu přepínačem a „ždímu z blondýny, co se dá". Pasivně, aktivně, paralelně, sériově... I jednocívkové zapojení u kobylkového snímače funguje dobře. Dostávám mohutné basy, čitelné brilantní výšky, zvýrazněné středy, dynamiku a barevnost se všemi očekávanými kombinacemi. Použiji Blend a vytáčím krkový snímač na plný pecky… Ale? Hlasitost slyšitelně padá a nejsem schopen najít dobrý zvuk. Šroubovákem povoluji uchycovací vruty snímače, u MM je naopak utahuji. Nedochází však k výrazné změně, což je divné, zpravidla bývá situace opačná a snímač blíže středu struny generuje silnější tón.

Snad právě kromě „zvukově utopenějšímu" krkovému snímači nemá tato baskytara výraznějších mínusů. 300 vyvolených a s největší pravděpodobností i movitějších basistů si užije výborného řemeslného zpracování, krásných dřevin, promyšleného a léty prověřeného designu s ověřenou kvalitou. Osobně bych na tomto exceletním nástroji vyzdvihl univerzální využití a výborný zvuk z MM snímače v aktivním i pasivním režimu.

PRUBNI A ŘEKNI (Láďa "Wagon" Neugebauer)

Jelikož se mi minulým rokem dostalo té cti a měl jsem možnost testovat basu Warwick Thumb BO "Dirty Blonde" (vyrobenou v limitované edici), byla mi redakcí v rámci této rubriky nabídnuta možnost zkusit i její, o rok mladší, sestru "Flamin´ Blonde" (rovněž limitku) a pokusit se snad o jakési srovnání obou blondýn. Nuže, srovnávejme.

Na rozdíl od "Dirty", která je vybavena snímači MEC TJ u kobylky a "precissionovským" MEC P Style u krku, "vášnivka Flamin´ Blonde" se, díky kobylkovému humbuckeru MEC MM a u krku MEC J, dostává zvukově zase poněkud jinam. Jestliže jsem u "Dirty Blonde" tehdy nabyl jakéhosi dojmu, že se tato basa hodí spíše pro muzikanty hrající jazz nebo funky, tak dnes už bych si na tuhle diagnózu naordinoval "Flaminku". Myslím, že hlavně jazzmani, slapaři atd., budou s povděkem kvitovat singl u krku, který je zasazen do těla nástroje jakoby nakřivo, což se mi nejen velice líbí, ale také to má, dle mého názoru, podstatný účel. Při hraní prsty se palec velice pohodlně opírá o snímač a při slapu má hráč více místa u krku. Další odlišnost spočívá v ovládání aktivní elektroniky. Dolní trojicí potenciometrů regulujeme basy, středy, výšky, horním „potem" hlasitost a přibyl 3polohový přepínač pro přepínání mezi snímači (humbucker efekt). Stejně jako "Dirty", tak i "Flamin´ Blonde" disponuje silným výstupním signálem a díky kombinaci, zapojení snímačů a aktivní elektroniky, máme před sebou nepřeberné spektrum zvukových možností. Při hraní s kapelou jsem si nástroj fakt skvěle užíval. Basa zní dokonale i na sucho, ve všech polohách, žádná hluchá místečka, žádné drnčení, nástroj samozřejmě ladí, atd. :-))

Co se týče ergonomie, komfortu hry, ale i designu nástroje, k tomu již nelze nic moc dodat. Basa mi prostě a jednoduše okamžitě padla do oka i do rukou, stejně jako tenkrát "Dirty Blonde". "Flamin´ Blonde" je poněkud snědší blondýna :-)), dost zajímavě působí červené perleťové plamínky, vsazené do knobů potenciometrů a také na hmatníku coby orientační značky ("Dirty" má perleťové racky, což se mně osobně ale líbí více). Kdybych se měl mezi oběmi blondýnami rozhodnout, tak si prostě nevyberu. Oba nástroje jsou opravdu, ale opravdu :-) nástroje s velkým N, nebo - chcete-li - s velkým W. That´s all folks.