Crafter Congress 5

Hodná holka
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
12 490,00 Kč

Předchůdkyni korejské firmy s dnešním názvem CRAFTER založili v r. 1972 čtyři lidé ve sklepě domu na 20 metrech čtverečných. Renomé si postupně vydobyla nejdříve doma výrobou klasických kytar. V r. 1986 byla přejmenována na CRAFTER, značku, která je dnes registrována ve více než 40 zemích světa. Šíře sortimentu akustických a elektroakustických kytar je opravdu pozoruhodná, viz www.crafterguitars.com. Nelze se divit, že následovalo rozšíření výroby o elektrické kytary a baskytary. Podívejme se na představitelku řady Congress s číslovkou pět, přesněji Congress 5 FM/TBK.

Design, provedení

Baskytara Congress 5 tvarem korpusu připomíná např. některé novější modely Ibanez, tvarově svébytná je hlavice. Celkové proporce těla i hlavice i vzhledem k mohutnému krku jsou vyvážené a oku lahodí. Žádná extravagance, spíše klasická moderní umírněnost. Na první pohled basička upoutá barevným „tabákovým" provedením, i když z nabízených tří barevných provedení mi zrovna tohle šedočerné připadá nejméně atraktivní. Ty zbývající jsou hezčí. Na druhý pohled pak zjišťuji solidní provedení detailů, výborné celkové zpracování, bezchybný lak.

V papírovém kufru byla basička pečlivě uložena a zabalena i s miniaturním sáčkem silikagelu pro regulaci vlhkosti. Potěšil přiložený kratší a tenčí propojovací kabel jack-jack. Nejdříve jsem si pomyslel, na co ho tam výrobce asi přibalil? Ve chvíli, kdy jsem potřeboval doma basu propojit s efektovým pedálem, mi svitlo. Blahořečil jsem výrobci, že nemusím běžet pro „plnohodnotný" kabel do zkušebny.

Korpus nástroje je vyroben z dobře rezonující lípy („Basswood"), velmi slušnému sustainu napomáhá i poměrně široký, rozhodně ale povedený krk. Upevnění krku k tělu je provedeno běžným způsobem - čtyřmi zapuštěnými šrouby. Celkové barevné vyznění nástroje je velmi decentní, což podporuje stříkaný lak imitací „vrchní javorové desky" s nepravidelným vlnkováním (Quilted Maple Grain). Výsledný image vhodně podporují černé kryty snímačů, černá ladicí mechanika, černé čepičky poteciometrů a černá kompaktní kobylka typu Hipshot.

Velké vykrojení spodního zubu těla usnadňuje přístup až do nejvyšších poloh plnohodnotného dvouoktávového krku. Palisandrový hmatník je osazen dobře začištěnými ocelovými „jumbo" pražci o rozměrech šířka x výška: 2,5 x 1,7 mm. Umožňuje dostatečně komfortní dohmat, přesto existují i příjemnější profily pražcového drátu. Javorový krk má zdařilý příčný profil a výborný matný lak.

Basa je vybavena dvojicí noname dvoucívkových snímačů pod mohutnými plastovými černými kryty. Každý snímač je upevněn poměrně volně a pružně dvěma stavitelnými šrouby, zespoda pravděpodobně podloženými pružinkami. Je tak sice možné snadno nastavit výšku snímačů od strun, ale zároveň díky většímu výřezu v korpusu jsou snímače poněkud viklavé. Navíc, při poklepu nebo nechtěném dotyku prsty mírně rezonují. Tady by asi mohl ještě výrobce zapracovat. Umístění a provedení potenciometrů v klasické sestavě 2 x volume, 2x tónová clona je bez připomínek.

Ačkoliv tvar hlavice v uspořádání 3+2 lze považovat za zdařilý, menší výhradu bych měl k její velikosti. Při uspořádání 2+2 na stejné hlavici u čtyřstrunné kolegyně asi nebudou problémy, ale pro umístění 5 ladicích mechanik je zde poměrně málo místa. Rozteč mechanik je malá a vhodná tak leda pro menší tlapku. Zkrátka, přístup k ladicím kolíkům je trochu méně pohodlný. Samotná funkce ladicí mechaniky označené na spodní straně nápisem Crafter (asi licenční Gotoh nebo Grover) je ale dostačující.

Protože výrobce na svých webových stránkách mlčí o číselných parametrech, pár čísel pro evidenci a možnost porovnání - celková délka 1115 mm, celková šířka 330 mm, tloušťka těla 43 mm. Menzura 864 mm (34").

Parametry krku - 0. 49 mm, 1. 51 mm (tloušťka 21 mm), 12. 68 mm (tloušťka 25,5 mm), 24. 78 mm. Rozteč strun na kobylce se pohybuje mezi cca 18 až 19,5 mm. Váha nástroje nepřesahuje 4 kg. Hrb tedy rozhodně nezpůsobí.

Zvukové a herní vlastnosti

Jak již bylo uvedeno, nástroj jako celek se vyznačuje ve své třídě nadprůměrným řemeslným zpracováním (reklamní spoty v hudebních časopisech tady nepřehánějí). Především kvalita krku a hmatníku rozhodují o pocitu ze hry a z nástroje. Zde je vše v pořádku, trochu ale zamrzí, že stejnou pozornost výrobce nevěnoval lepšímu vyvážení nástroje. Přece jenom mohutný krk (navíc jak jsem při seřízení zjistil, vybavený dvojicí paralelních ocelových výztuh) má snahu relativně lehké lipové tělo převažovat... Tomu může částečně odpomoci širší neklouzavý popruh. Škoda, že tady se výrobce drží zažitých konvenčních velikostí korpusu, objemnější nebo širší tělo by asi přispělo k podstatně lepšímu vyvážení.

Při hraní na sucho, bez aparátu, se projeví žádoucí dlouhý kultivovaný tón, který se pohybuje spíše v nižších basech. Tón je kulatý, medový, bez náznaku ostrosti a průraznosti tvrdších dřevin jako třeba jasan nebo javor. Zvuk na strunách G až E je pevný, ale H je poměrně nekonkrétní a „blátivé", což bývá typický problém mnoha pětistrunek bez ohledu na původ a značku. Já vím, že pětka je dnes v kursu, ale přesto mne to vede k úvaze, zda má smysl vůbec v této cenové kategorii vyrábět basy, u nichž je přidané Háčko na standardní 34" menzuře spíš pro ozdobu?! Radši bych jednu znělou slečnu Krafterovou se čtyřkami, než druhou neznělou s pětkami.

Nejen při hře přes aparát se ukázal ještě malý problém s nastavením krku z výroby. Krk byl totiž až příliš dokonale rovný („jako když střelí"), což ale působilo dosti nepříjemné drnčení strun o pražce ve střední oblasti hmatníku. Nezbylo než seřídit správně průhyb krku přiměřeným povolením obou paralelních výztuh v krku. Po mírném snížení výšky strun kameny na kobylce již nic nebránilo komfortní hře. (Výška strun nad hmatníkem se pak pohybovala mezi 4,8 až 5 mm). Ladění bylo již z továrny nastaveno správně a doladění oktáv nebylo ani po výše uvedených úpravách vůbec nutné.

Zvuk přes aparáty - celolampový a hybridní - potvrdil výchozí předpoklady. Velmi slušné a příjemné basy a ušlechtilý tón. Celolampový zesilovač při téměř rovných korekcích přidal něco navíc alikvotních tónů, takže zvuk ve středech se rozjasnil a zvýraznil. Překvapivě malý se ukázal barevný rozdíl mezi oběma snímači, které jsou možná až příliš blízko u sebe. Snímače mají dostatečný signál, podtrhují přirozený neagresivní kulatý tón nástroje. Určitým zklamáním byla funkce obou tónových clon, jejich vliv na možnosti volby barvy zvuku je dosti omezený. Zda je to dáno logaritmickým (?) průběhem nebo jiným faktorem, jsem nezjistil. Proto se jako nejlepší nastavení osvědčilo jednoduché a jednoznačné - vše vpravo a naplno - volume i clony.

Souhrn

Basa Crafter Congress 5 je zdařilý nástroj, dobře konstrukčně a řemeslně zpracovaný. Za přiměřenou cenu zákazník dostane solidní baskytaru s vyváženými vlastnostmi. Přes některé v článku uvedené připomínky, z nichž většinu lze odstranit snadno po kratším seřízení, se jedná o basu, která plně uspokojí mnohé zájemce o baskytaru „nižší střední třídy". Je ovšem faktem, že konkurence v této třídě je dosti nabitá, přeci jen za 10 až 15 tisíc lze vybírat z mnoha modelů dalších značek. Tato třída je trochu specifická i tím, že začátečníci nebo šetřílci obvykle volí v cenové relaci řekněme 5 až 10 tisíc, zatímco náročnější již přeci jen pošilhávají o patro či dvě výše a dívají se i na značku.

Takže komu je basa Crafter Congress 5 vlastně určena? Stylem a zvukem vyhoví zřejmě poklidnějším žánrům, s kulatějším basovým zvukem. Rovnou řeknu, že do rocku nebo do hard and heavy moc nepasuje. Na to je slečna Kongresová-Pětková příliš hodná a učesaná.

Materiál, zpracování a provedení jsou silnými stránkami nástroje. Cena bezpochyby odpovídá, přesto se nemohu ubránit dojmu, že prolomením psychologické hranice 10 litrů by asi prodejce oslovil mnohem více potenciálních zájemců. Slabším místem jsou snímače a elektronika. Možná by base pomohla aktivní elektronika, přestože nejsem jejím příznivcem. Daleko atraktivnější mi ale připadá její sestra - Kongresska 4 s aktivní elektronikou a s pravou vrchní javorovou deskou. Oboje by se ve zvuku mělo kladně projevit... Poslední dobou chodí z redakce samá pětka. No, snad někdy příště.