DigiTech Vocalist Live 2

Dvouhlasý harmonický zpěvový procesor
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
9 990,00 Kč

Již poměrně dlouho píši testy do tohoto časopisu a většinou se tyto mé recenze týkají kytar nebo příslušenství, které s tímto nástrojem souvisí. Bystrým kolegům z redakce ovšem neuniklo, že mi v kapele náleží i role zpěváka a zřejmě asi ani neignorovali mé občasné stesky nad tím, že na trhu není mnoho „hračiček" pro pěvecká hrdla, a že úplně nejideálnější by bylo, kdyby se nějaká z firem pochlubila produktem, který bych mohl upotřebit zároveň při obou mých muzikantských „profesích". A protože tajná volání hlubin pěveckého hrdla a svrbění ručiček byla vyslyšena, Vocalist Live 2 skončil zrovinka v mých rukou…

O co jde?

DigiTech Vocalist Live 2 je definován jako vokální harmonický a efektový procesor pro vytváření vícehlasů s volitelným vyzněním. Pokud tedy budete hrát na kytaru a zpívat, tento přístroj vám umožní k vašemu hlasu přidat až dva sborové zpěváky, kteří budou ladit s tím, co v danou chvíli na váš nástroj hrajete. Jak už u DigiTechu bývá, výrobek skrývá novou a patentovanou technologii. V případě procesoru Vocalist hovoříme o „musIQ", která odstraňuje potřebu programování, respektive zadávání informací o tónině a stupnici do procesoru. MusIQ prostě „poslouchá" noty nebo akordy a na základě tohoto svého „poslechu" generuje v reálném čase harmonické vokály (tj. takové, které ladí). Abychom byli trochu konkrétnější, uvedeme, že tato technologie využívá detekční algoritmy schopné analyzovat audiosignál a určit, které tóny jsou rozhodující pro vytvoření správné harmonie. Takto získanou informaci o vámi hraných tónech a tóninách potom využije harmonický generátor, který vygeneruje vokální harmonie, které doplňují vaši reálnou pěveckou linku. Pokud tedy budete například hlasem držet jeden tón a budete pod ním na kytaru střídat tři různé akordy, uslyšíte jak se vokální harmonie produkovaná procesorem jemně „pohybuje" i v souladu s těmito akordy.

S Vocalist Live2 odpadá v podstatě nutnost cokoliv předem programovat. Nad těmito „realtimeovými" vychytávkami srdíčko plesá a plesá, neboť například nahrát si dopředu sbory a pak se třeba „ztratit", to je (alespoň pro mne) nepěkná noční můra. Zde si jednoduše hrajete, co potřebujete, nemusíte se o nic starat, nemusíte ostatní nezpívající spoluhráče nutit do zpěvu, zkrátka jen šlapete na „pedály"… Co je ovšem také příjemné je to, že Vocalist pracuje s klasickým kytarovým výstupem, a nikoliv s MIDI či jinými „x-pinovými" formáty, jak to známe od některých kytarových syntezátorů.

Popis

Tradičním popisováním vzhledu výrobku se asi nemusíme tolik zdržovat, neboť jej detailněji vidíte na obrázcích. Přesto si řekněme, že Vocalistovo šasi je celokovové (přesto je jeho váha poměrně nízká (cca 1 kg)). Konektivita je řešena výhradně na zadním panelu, i když připojení kytarového a mikrofonního signálu je indikováno na vrchním panelu, který patří víceméně všem tlačítkům a „poťáčkům" procesoru, včetně dvou nožních přepínačů. Rozměry procesoru jsou 200 x 230 x 50 mm.

Čelní panel

Pokud „pojedeme" pěkně od spodu, prvními funkčními prvky, které na tomto harmonizéru potkáme, jsou dva černé nožní spínače, jimiž podle potřeby aktivujeme/deaktivujeme vokální vícehlasy (Harmony), efekty a ladičku (Effects). Jen pro doplnění, ladičku aktivujeme stisknutím a cca 2sekundovým přidržením spínače Effects. Ladička je chromatická, což má svoji logiku (asi byste si jen těžko vystačili se základní tónovou výbavou klasických kytarových ladiček) a pracuje s LED displayem procesoru (viz níže). Nad nožními přepínači je pěkně v zákrytu (před špičkou vaší boty) schovaných deset černých tlačítek s červenou LED indikací aktivace. Ta jsou rozdělena do tří sekcí a můžeme jimi volit jeden ze tří typů dozvuku (Studio, Room a Hall), jeden ze tří ekvalizačních presetů (Resonance, Clarity a Shine) a dva z šesti harmonických hlasů (High, Unisono1 a Low; Higher, Unisono2 a Lower). Každá z těchto sekcí (Reverb, Enhance a Harmony Mix) má ještě otočný potenciometr, jímž efekt přidáváme k suchému signálu mikrofonního vstupu. Samostatnou korekcí (bez tlačítek) je Compressor, kterým můžete uhlazovat případnou nevyrovnanou dynamiku vokálu. Doplnění základního popisu tvoří LED indikace. Velký LED displej je ukazatelem laděných tónů. Další LED indikace ukazují (jak již bylo naznačeno výše) status fantomového napájení a úrovně přicházejícího signálu pro kytaru a mikrofon. Diody pro kytaru a mikrofon svítí zeleně (když je signál na vstupu přítomen); jantarově (když se blíží přebuzení) a červeně, pokud signál přebudíte.

Zadní panel

Někam musíte „strčit" kabely od kytary a mikrofonu, a také je někam „poslat" dál; eventuelně aktivovat fantomové napájení atd. K tomu slouží zadní panel, který je oproti klasickým efektům poněkud více „nabitý". Nejvýše položené tlačítko slouží k aktivaci fantomového napájení (48 V), které je určeno pro kondenzátorové mikrofony. Níže potom máte otočnou korekci pro nastavení úrovně vstupního signálu mikrofonu a linky (Mic/Line Input Level), „XLRkový" vstup pro mikrofon (Mic In); linkový vstup jack 6,3 mm (Line In, například pro připojení kláves), linkový stereo výstup (Line Out L/R); dále tu je tlačítko Guitar Ground Lift, kterým můžete odstranit případné nežádoucí brumy ze zesilovače/komba nebo PA. Pro kytaru zde máte vstup Guitar In, pro přímé zapojení zesilovače nebo aktivního monitoru zdířku Guitar Thru. Zadní panel nabízí i symetrický XLR mono výstup. Posledním dílkem popisu zadního panelu je Power Input, do kterého vsunete přiložený adaptér (DigiTech PS0913B).

Hra, funkčnost, využití

V originálním manuálu jsou pěkně popsané možnosti zapojení/propojení a protože vždy nejdříve testuji doma, zvolil jsem zapojení přes kombo a poslechové monitory. Do Guitar In vsunuji kabel od kytary, do Guitar Thru kabel od komba, do Mic In vsunu kabel od mikrofonu (používám klasiku Shure SM58) a z výstupů vyvedu signál do mých aktivních poslechových monitorů. Nastavím hlasitosti tak, aby mi signál nekreslil a zároveň abych ho dobře slyšel. Zkusmo zahraji pár taktů na kytaře a do toho „mluvo-zpívám". Vše je o.k., mohu si začít „hrát". Skoro všechny korekce natočím na dvanáct hodin. Z reverbů nejprve volím Studio, což by měla být simulace studiového plate reverbu s hladkým, krátkým dozvukem a velkým rozptylem (Room napodobuje místnost střední velikosti a Hall velkou koncertní halu). V sekci Enhance volím Shine, který hlasu přidá zvláštní lesk zdůrazněním vysokých frekvencí a fyzickou blízkost, což mám rád. (V případě ostatních dvou presetů Resonance zvýrazňuje spodní a střední frekvence a Clarity střední frekvence.). Compressor zesiluje spodní úrovně signálu, nastavím jej pouze na deset hodin. Šlápnu na levý pedál Effects a všechny zvolené efekty tím zaktivuji. Zatím zkouším pouze samotný hlas, který zní díky efektům výborně. Každý, kdo kdy zpíval ví, že malá porce prostorových efektů může zpěvákovi pomoct zvýraznit jeho hlasové přednosti, občas mu dodá na větší přesvědčivosti a také (hmm) na sebedůvěře. ;o) Jako výborný hodnotím Enhance, neboť hlas zní při jeho zařazení opravdu věrně i při zpětném poslechu z nahrávky. Pokud máte „štěstí" a jste vlastníkem většího hlasového rozsahu a také pestřejšího pěveckého rejstříku (tj. nezpíváte pouze v jedné tónině a hlas má i jiný témbr než jen rockový chraplák), variabilita efektů je pro vás při využití Vocalist Live 2 obrovská! Přiznám se, že jen s efekty jsem si docela vyhrál, a to jsem se ještě ani nedostal k tomu nejdůležitějšímu. Pokud zmáčknete nožní pedál Harmony, máte najednou doma v obýváku sboristu a dokonce i sboristku. Korekci dám opět nejdříve na dvanáct hodin. Šest tlačítek umožňuje vybrat sbory k sólovému hlasu. High je o tercii výše, Higher o kvintu výše; Unisono je logicky stejné jako hlavní vokál; Low je o tercii níže a Lower o kvintu níže. Můj „klidový” hlas je baryton a tak si zkusím přidat výšky (High). Protože chci ještě podpořit hlavní hlas, zvolím Unisono 1. Výsledek zní zajímavě, hlavně vyšší hlas dává zpěvu zcela jiný rozměr. Nejde jen o vokál o tercii výš, ale charakter vyššího hlasu se chová jako ženský „gender", což je ona „sboristka". Unisono 1 zní velmi mírně rozladěně, což je samozřejmě v pořádku. Hlas tím dostane větší hutnost. Ještě jsem si musel lehce upravit otočnou korekci efektu Harmony, který do hlavního vokálu sbory přidává. Poloha dvanáct hodin poněkud pohlcuje hlavní vokál, proto jsem úroveň harmonií ubral na jedenáct. To mi přišlo v pořádku.

To „pravé ořechové” však nastane, když začnete hrát na kytaru a zpívat. Nejprve jsem se lekl, jak „strašně" rozladěně to zní, ale pak jsem si uvědomil, že bych také mohl pořádně naladit kytaru... Po naladění (ladička pracuje v pohodě) je vše už v pořádku a vy se můžete kochat sbory. Celkový sound zní pravda trochu chemicky, ale podotýkám, že zatím testuji doma, tj. v místě, kde nejsou žádné rušivé elementy a je vše slyšet detailněji. Jiná situace tedy nastane, když začnete zkoušet Vocalist ve zkušebně s kapelou nebo při živém hraní. Charakteristiky hlasů zůstávají a hlavně zmizí i ten jemný chemický „odér". Mám rád experimenty a rád zkouším hranice možností nástrojů i hlasů. Ani zde jsem neodolal. Trochu toho „štěstí" ohledně většího rozsahu i rejstříku mám a tak jsem si zkusil zahrát a zazpívat (já vím, že se rouhám, Pane Gillane) pár taktů v podstatě „neznámé skladby" Child In Time. V originální nahrávce jsou vyšší hlasy zdvojené až ztrojené a při opravdu pořádném poslechu slyšíte lehké disharmonie. Po menším laborování (je potřeba aktivovat High a Unisono a namíchat správný poměr mezi hlavním a sborovým zpěvem) jsem se přiblížil celkem věrně k originální nahrávce. Páni! Má vrozená „skromnost" mi nedovoluje říct, že to zní stejně, ale alespoň trochu věrně určitě... Díky efektům máte opravdu velký výběr, a pokud si zkusíte i jiné pěvecké rejstříky jako jazzové scattování, armstrongovský chrapot nebo operní árii, vše zní velmi dobře. Další rozměr vám pak může dodat alternativní ladění na kytaře. Sbory zní potom opravdu inspirativně.

Pokud zkusíte (nyní opět v klasickém komorním A) i netradiční kytarové techniky jako rytmické sextoly nebo tříprsté melodické tappingy a zvládnete do nich něco „zapět", nu, zde již inspirace přímo tryská (dokonce mě při tom napadl motiv do nové písně mé kapely). Zkusil jsem také ještě jeden experiment, kdy jsem pouze zpíval, šlapal na pedály a kolegyně v kapele hrála kytarové party. Žádný problém se nevyskytl, pouze je potřeba si zvyknout a být sehraný.

Těžko ještě nějak komentovat, jednoduše jsem si s tímto přístrojem vyhrál, a pokud hledáte variabilitu (a to velkou) nebo netradičně inspirativní možnosti, mohu jenom doporučit! Tím se skoro loučíme, a proto pojďme k závěru.

Závěr

Můj názor je asi zřejmý... Ano, jsou zde nějaké limity, to však neznamená, že bych z toho nebyl lidově řečeno „hotovej". Je to vážně výborný pocit, když hrajete nějaký svůj song a v místě, kde jste si v klasickém studiu dotočili sbory, máte jindy na živo tzv. prázdno, nyní najednou ono místo krásně „vystřelí". Samozřejmě, pokud si ve studiu vytvoříte sbory s jinou melodií než tvoří hlavní vokál, pomůže vám jen „živý člověk"... Tento přístroj, respektive jeho funkce „sborů", je podle mne skvělým zejména pro muzikanty, kteří hrají „one man show" nebo hrají styly, kterým stačí hlavní vokál podpořit nebo zvýraznit některé pasáže (folk, country, „lehký" rock, blues, funky nebo například dechovku). „Nabubřelý" art rocker či jiný muzikant hrající složitější formy hudby a využívající vrstvené harmonie s často odlišnými vokály asi bude Vocalist používat jen zřídka. To ovšem ani zdaleka neznamená, že by ono zřídka bylo méněcenné! Naopak, už jen díky dobře znějícím efektům Reverb a Enhance, mohou Vocalist používat permanentně. Myslím, že většina muzikantů ocení hlavně minimální uživatelské úsilí, které musíte vynaložit k tomu, abyste si přidali k vašemu hlasu harmonie. Veškeré vaše programování spočívá ve stiknutí dvou tlačítek a sešlápnutí nožního přepínače. No a komu by se dvě harmonie zdály málo, může sáhnout po procesru Vocalist Live 4, který jejich počet ještě zdvojnásobí…