Line6 TonePort UX8

USB nahrávací a modelingové rozhraní
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
15 120,00 Kč

Jestliže se kolega dopisovatel v minulém čísle Music Store věnoval jedné ze „základních” jednotek, kterými firma Line6 dobývá svět zvukových karet, respektive home recordingových produktů, musím ho politovat. Nikoliv však proto, že by jím testovaný produkt byl špatný, ale spíše z toho důvodu, že se mu nepoštěstilo to, co mně. Získat do testu vlajkovou loď mezi zvukovými kartami Line6, která nabízí opravdu velmi bohaté vybavení…

Ještě než možná trochu netradičně, avšak ne nelogicky, přistoupíme k obeznámení se se zadním panelem nejnovějšího zástupce řady TonePort, uveďme, že se jedná v podstatě o výjimečný model této řady. Ponecháme-li stranou neskromnou konektivitu, oko uživatele zaujme hlavně rackové provedení karty (2 U) s 1/8” tlustým kovovým šasi v matné černé barvě se stříbrnými knoby a prstenci dvou podsvícených analogových VU metrů…

Čelem vzad

Osm analogových vstupů (XLR a jacky 6,3 mm pro linku; nikoliv kombinovaný konektor) a stejný počet analogových výstupů jsou pro Line6 TonePort UX8 slušným základem. Převodníky pracují od 44,1 kHz do 96 kHz na 16 nebo 24 bitech. Digitální signál lze do karty dostat díky S/PDIFu, použity jsou klasické RCA konektory. Line6 je firma, která i u svých zvukových karet, které by nemusely nutně být pouze pro kytaristy, stejně na svou hlavní cílovou skupinu myslí. Zřejmě proto nabízí UX8 vstupy pro dva nožní přepínače a jeden kontinuální pedál. Těmto ovladačům lze přiřadit různé funkce buď v libovolném hudebním softwaru a nebo přímo v systému. Na zadní straně je kromě již zmíněného k nalezení ještě USB 2.0 konektor pro komunikaci s počítačem a konektor pro připojení napájecího kabelu. Teoreticky je USB schopné UX8 i napájet, ale zařízení takovéhoto kalibru potřebuje baštit o trochu víc, než by USB zvládlo, proto je nutné vždy napájet přímo ze sítě. Uspořádání zadního panelu je velice přehledné a ergonomické. Vstupy jsou seřazeny horizontálně (1-8), konektory jack a mikrofonní XLR pro jednu stopu jsou umístěny vždy nad sebou. Střední část je věnována připojení výše zmíněných nožních ovladačů, konektoru USB a digitálnímu rozhraní S/PDIF In/Out. Tato část logicky odděluje vstupy od výstupů, které jsou seřazeny do dvou řad nad sebou (1-4/5-8). Raději bych sice uvítal takové řazení, kde by výstupy 1 a 2, respektive každý stereopár, měly své konektory nad sebou, avšak dané provedení se dá pochopit a navyknout mu. „Grafické ztvárnění” zadní strany doplňují velice jasné popisky jednotlivých konektorů a několik výstražných textů.

Suma sumárum – konektivita zadního panelu UX8 nám nepřímo vykresluje obraz toho, co vše můžeme k tomuto rozhraní připojit. Pominu-li vstup pro kytaru či baskytaru, který je (stejně jako sluchátkový výstup) záležitostí přední panelu, pak je na výsost jasné, že TonePort UX8 není vůbec striktně určen „nahrávajícím kytaristům”. Možnost připojení signálů linkové i mikrofonní úrovně dává prostor pro „přenos” a záznam vokálů, klávesových nástrojů, automatických bubeníků, digitálního signálu… Ostatně, jak uvidíte, toto spektrum nepodporuje jen samotné I/O, ale i firemní softwarová nářadíčka.

Zády vzad

Přední strana nijak nezaostává za zadní, naopak! Působí ještě lépe (ostatně také na ni hledíme mnohem častěji) a nabízí potřebné ovládací prvky. Každá z osmi stop má vlastní otočný potenciometr pro nastavení vstupní hlasitosti. Jeho chod je příjemně jemný. Žádná přehnaná citlivost se nekoná, takže úroveň lze nastavit přesně tak, jak potřebujeme. Potenciometry skvěle padnou do ruky. Jsou u sebe sice hodně blízko, ale nepředpokládá se, že bychom s nimi během záznamu neustále hýbali. Takže to ani nevadí. Nedají se sice otočit od minima do maxima najednou (musí se přehmátnout), ale i to je v rámci předpokládaného použití naprosto v pořádku. Nad každým potenciometrem jsou dvě tlačítka. Levé z nich slouží jako přepínač pro zapnutí/vypnutí útlumu -20 dB na daném mikrofonním vstupu. Pravý je spínač Low-cut filtru, který je pevně nastaven na příjemných 75 Hz. Low-cut se tak dá použít v podstatě téměř pro všechny stopy (zpěv, kytaru, klávesové zvuky), pochopitelně vyjma basy a kopáku. Tlačítka jsou sice dosti titěrná, ale ani tak jsem neměl problém s jejich pohodlným přepínáním. Navíc, tady se už vůbec nepočítá s přepínáním při záznamu, takže je na vše dostatek času. Trošku mi ale vadí, že i ve stisknuté poloze jsou tlačítka poměrně dost vystouplá a tak není na první pohled jasně patrný jejich aktuální stav. Nad tlačítky jsou nad sebou dvě LED diody. Zelená pro indikaci signálu na vstupu a červená pro indikaci clipu. Osm vstupů je na čelním panelu rozděleno do dvou sekcí po čtyřech stopách. Pro tyto dvě skupiny lze nezávisle zapínat/vypínat phantomové napájení (+48 V). Při šikovném nastavení signálových cest se tedy nemusíme bát, že bychom napájení pouštěli třeba do dynamických mikrofonů. Nad tlačítky je žlutá LED dioda pro rychlou kontrolu phantomového napájení. Tlačítka mají opět velmi mělký stisk. Tuto vlastnost ostatně vykazují všechna tlačítka, kromě dvou PAD přepínačů (-10 dB) u dvou nástrojových vstupů. Výrazným prvkem jsou dva přiřaditelné analogové VU metry signálu, měřící od -66 dB do 0 dB. Měřit lze signál jak na vstupu, tak na výstupu. Respektive existuje 10 variant toho, co měřit (vstupy 1-2; vstupy 3-4; vstupy 5-6; vstupy 7-8; výstupy 1-2; výstupy 3-4; výstupy 5-6; výstupy 7-8; GearBox 9-10; GearBox 11-12). „Budíky” jsou oranžově podsvícené a citlivost ručiček reaguje poměrně svižně. Signálová špička je navíc indikována u každého VU metru červenou LED.

V poslední části ovládacího panelu karty jsou umístěny dva nezávislé sluchátkové výstupy, každý s vlastním potenciometrem nastavujícím výstupní úroveň signálu a vlastním jack 6,3mm konektorem. Potenciometr řídící hlavní výstupní úroveň (hlavní výstup 1 a 2) je o trochu větší a stále perfektně padnoucí do ruky. Vedle potenciometru je i praktické tlačítko MUTE, pomocí kterého lze rychle ztlumit zvuk směřující do hlavního výstupu. Bohužel, tlačítko nelze nastavit tak, aby ztlumilo všechny výstupy současně. Posledním tlačítkem se celá karta zapíná nebo vypíná.

Drivery

Instalace ovladačů proběhla v Mac OS X (10.4.11) naprosto bez problémů a rychle. Line6 nabízí celý balík ovladačů, v podstatě tedy není potřeba starat se o to, jaký model přesně instalujeme. Trošku rozhozen jsem byl jen z toho, že v krabici nebylo vůbec přiloženo CD s ovladači. Bez alespoň jednoho připojení k internetu, kde jsem ovladače rychle našel na stránkách výrobce (je ale nutné vytvořit si vlastní účet na stránkách line6.com), karta nechodí. Po dokončení instalace bylo nutné Mac OS X restartovat. Poté se v System Preferences v sekci Other objevila ikona s popisem Line 6 Audio-MIDI Devices. Zde je pak možné spravovat veškeré nastavení karty softwarově. A to včetně skupin pro stereo vstupy, nastavení typu jednotlivých vstupů (linka, mikrofon, u prvních dvou vstupů také nástroj a S/PDIF), úroveň a směrování ve stereu jednotlivých výstupů, nastavení hlavních hodin a dokonce i nastavení presetu, který se jako první otevře po spuštění GearBoxu. Naměřená latence byla 6 ms při 44,1 kHz a 5 ms při 48 kHz a vyšší, což je na USB kartu (ne, že bych u takové karty neviděl raději FireWire) takových parametrů slušný výkon.

Software

GearBox™ je virtuální studio pro kytaristy, nabízející stejné modely zesilovačů a efektů pro kytary a basy, jako nabízí řada POD® XT téhož výrobce. Přikládaná verze softwaru nabízí 18 kytarových zesilovačů a 24 kabinetů, 5 basových zesilovačů a 5 reproboxů, 6 modelů standardních mikrofonních předzesilovačů a 29 stompboxů a studiových efektů. Hardwarový monitoring nabízí nulové zpoždění. GearBox lze spouštět buď samostatně ve stand-alone režimu a nebo jako plug-in v libovolné hostitelské aplikaci podporující AU, VST nebo RTAS. Zvukové presety pro modelování jsou vydařené a velice modulární. Navíc žádnému kytaristovi nebude dělat problém se v nastavení zorientovat. Přehlednější už nastavení asi být nemůže. Ve stand-alone režimu navíc GearBox nabízí velice jednoduchý rytmer, který lze ale použít spíše jako metronom, než jako skutečného bubeníka. I tak je to příjemné. Papírově je minimální konfiguraci pro Mac OS X vyžadován Power PC® G4 nebo Intel® s 1,5 GHz a alespoň 512 MB RAM. Operační systém 10.4 nebo vyšší (na Leopardovi jsem to ale nezkoušel). Pro PC jsou minimální požadavky Pentium® 4 na 1,2 GHz, také s minimální pamětí 512 MB. Operační systém je buď Windows XP (pouze SP2) a nebo i Windows Vista. Kartu jsem zkoušel na MacBooku 1,83 GHz se 2GB RAM. Problémy nebyly žádné, CoreAudio se nezasekávaly a efekty zněly čistě.

Zvuk

Přiznám se, že od kytarové firmy jsem čekal nadupanější, ale také trochu zahuhlaný zvuk. Byl jsem mile překvapen. Zbytečně přehnaná nadupanost zvuku se nekonala. Naopak, zvuk je hezky sametový a působí vyváženě po celém frekvenčním spektru.

S kanónem na komára?

Mohlo by se zdát, že na kartě je těch „čudlů” snad až moc. Jistě, pro kytaristu, který řeší zvuk jen své kytary, bude tato karta poněkud předimenzovaná. Pokud se ale na ni podíváme jako na investici pro celou kapelu, pohled se rázem mění. Dva vstupy vezmou kytara s basou, dva klávesy (pokud nemají digitální výstup nebo pokud jich máme více a klávesák si je sám míchá ve svém analogovém sub-mixu), další dva vstupy vezmou dva mikrofony zpěváků a na bicí nám zbyly přesně další dva mikrofonní vstupy. Není to ideální řešení pro demosnímky (ovšem už na slušné úrovni) klasicky postavené kapely? A je jedno, jestli tuhle kartu přinese do zkušebny/studia kytarista, klávesák, zpěvák, bubeník a nebo zvukař. Vlastně je to tedy také velmi vhodné řešení pro studia, která se právě na takovýto žánr zaměřují.

Hodnocení

Karta rozhodně mile překvapí řadou pěkně vyřešených maličkostí, jako jsou například přiřaditelné VU metery na předním panelu, podrobné nastavení vstupů přímo z panelu, intuitivní a přitom podrobné a funkční nastavení ovladačů, pěkným softwarem pro kytaristy GearBox, ale především zvukem. Nedostatky jsou jen kosmetické, jako je třeba mělký ponor tlačítek předního panelu nebo absence nějakého většího softwarového mixu a routingu signálu. Osobně bych také preferoval FireWire rozhraní před USB 2.0. Vím ale, že řada muzikantů má naopak USB raději.

Za cenu 15 120,- Kč rozhodně dostanete kartu s kvalitními převodníky a nezanedbatelným vybavením. Doporučovat se nemusí nutně jen kytaristům, ale v podstatě komukoliv.