Pro Co Deucetone RAT

Kytarový pedál Pro Co Deucetone RAT
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
6 900,00 Kč

Když jsem v rámci pracovního nasazení obdržel na test nenápadnou, ale poměrně těžkou bílou krabici, zaostřil jsem na nápisy, ve snaze bleskově se orientovat oč tu běží. PRO CO DEUCETONE RAT. Pojem, uznávaná značka, ikona mezi distortiony let minulých…

Americká firma Pro Co, která je na hudebním trhu skoro třicet let a jejíž výrobky používá spousta kytarových celebrit jako Dave Gilmour (Pro Co Rat II), Jeff Beck (dtto), Carlos Santana (Pro Co Rat Vintage) či Brian May (Pro Co Rat II, Pro Co TURBO RAT) – prostě, srdce zaplesalo, že se mi dostalo té cti, „zkusit" si nový model od této firmy.

Abychom se příliš nezdržovali s nějakou tématickou historií; „znalým" kytaristům to zajisté není třeba (ostatní se ostatně mohou podívat na povedené webové stránky www.procosound.com) pojďme se raději společně podívat, co tato „myšička" dovede.

Začněme nejdříve (klasicky) charakteristikou vzhledovou. Po vyndání z krabice nám vklouzne do dlaní skoro kilové masivní černé kovové pouzdro, které působí doslova „terminátorsky" (čti nezničitelně). Už první pohled nám dává najevo, že nejde o standardní stomp box, ale že v rukách držíme něco speciálního. Dva stříbrné přepínače, trojité korekce se stejnými popisy na obou stranách – kdybych nepsal zásadně střízlivý, měl bych pocit, že vidím dvojmo. Některým z vás už asi začíná svítat; skutečně, jde o krabičku, kterou lze použít v nezávislém „double" módu nebo kaskádově – jeden kanál za druhým. Co z toho vyplývá je asi nasnadě. Bude zde řeč o obrovské variabilitě, která je schopna dodat vaší hře jedinečné zážitky. A už na začátku musím čtenáře upozornit, že je to skutečně tak, a po právu přiznávám – tento stomp box mi musí říkat pane! Ale nepředbíhejme a trochu více si řekněme o korekcích.

Při pohledu shora krabičky vidíme v levé polovině masivní nožní přepínač (3PDT – tedy True Bypass), kterým aktivujeme či vypneme efekt. Nad ním je červená LED dioda zapnutého, popřípadě deaktivovaného efektu, a ještě výše následují ovladače kanálu A - Distortion, Filter (v podstatě jiný výraz pro běžnou Tone clonu) a Volume. Jelikož jsme si už řekli, že jde o dva separátní kanály se stejnými korekcemi, kanál B je totožný. Alespoň co se týče ovládacích korekcí shora efektu. Malinko mi vadí přehlednost korekcí; asi bych uvítal větší zvýraznění rysek, byť jsou zdůrazněny fluorescenční barvou na potemnělém pódiu jsou opravdu hůře čitelné - ale člověk nemůže chtít všechno.

Při pohledu zezadu nastává mezi kanály menší rozdíl. Pomyslnou čarou si rozdělme krabičku přesně na polovinu a vraťme se ke kanálu A. Vidíme zde další přepínač (tentokráte tahový a v černé barvě), který umožňuje zvukový výběr ze tří možností. Jsou nazvané Turbo Rat, Vintage Rat, Dirty Rat, a v případě prvních dvou možností jde vlastně o starší modely stomp boxů firmy Pro Co - Dirty Rat je novinkou. Vedle přepínače jsou nezbytné zdířky Output a Input. Stejně je řešen i kanál B. Ten se liší v postavení korekcí i zdířek, které jsou zrcadlově obráceny oproti kanálu A, čili přepínače režimů jsou umístěny vedle sebe. Kanál B má k dispozici varianty Turbo, Vintage a také novinku v podobě Clean Rat.

Abychom měli vzhledovou charakteristiku kompletní je třeba ještě zmínit napájení efektu. Jsou klasicky dvě možnosti – baterií (9 V) či adaptérem. Přístup na baterii je ve spodu krabičky a vstup pro adaptér (3,5 mm jack podobně jako to mají některé starší efekty DOD) je zezadu efektu, přesně v pomyslném středu mezi ovládáním charakteru zvuku. Při testování jsem zjistil, že bateriový provoz (a platí to i pro alkalickou baterii) přináší podstatně kratší „life time", než jaký by odpovídal deklarovaným parametrům proudového odběru, uvedeným v manuálu. Ideální je skutečně používat adaptér, který jsem měl od dovozce k dispozici. Nuže, jak to tedy hraje?

Možná bych měl ještě zmínit, že nejde o overdrive, ale spíše o distortion a jednotlivé módy jsou jednoduše řešeny záměnou dvojice limitačních (clipping) diod zařazených v obvodu (jak je patrno z fotodokumentace). Nejprve si představíme samostatné modely zvlášť. Teprve poté si nastíníme možnosti kaskádového zapojení. Pokud držíte efekt v ruce poprvé, nenechejte se překvapit opačným průběhem korekce Filter, která přidává presentní frekvence netradičně proti směru hodinových ručiček!

TURBO RAT 

Zadním přepínačem si přepnu na Turbo Rat a korekce dávám na pomyslných dvanáct hodin. True bypass funguje bezchybně, a na mém kombu (Carvin Vintage 16) není slyšet žádný úbytek či změna charakteru signálu. Aktivuji Turbo a první příjemné překvapení je zde. Hutný, středový a šťavnatý sound připomínající aparáty Messa Boogie ve všech jejich kladech i záporech – to je Turbo Rat. Opět podotýkám, že mám korekce na rovno! Zkouším přidat trochu více Distortionu a z aparátu mi najednou leze marshallská chlupatina. Stačí přidat Volume, Distortion dát na čtvrt, ubrat Filter čímž vlastně oříznu basy a máme tu Fender Twin. Stačí jakoukoliv korekci jen třeba o milimetr posunout a charakter zvuku se okamžitě změní. Tato vskutku neuvěřitelná variabilita je společná pro všechny modely!!!

VINTAGE RAT 

Vintage Rat při rovných korekcích bych spíše připodobnil Fender Twin vytavenému na maximum. Trochu mě zarazila o poznání menší hlasitost než má předchozí Turbo, což je ale, dle vysvětlení znalejších kolegů, dáno právě změnou limitačních diod. Zvukově je z mého pohledu o něco konkrétnější než Turbo, a tento model výborně vynikne v akordové hře, kde se nádherně rozezvoní. Ale pozor! Originální Fender Twin nemá možnost většího zkreslení zato Vintage Rat ano. Při přidání Distortionu (tři hodiny) totiž máte sound jako Soldano či Peavey 5150. A protože si občas rád zahraji nějaké ta arpeggia, tappingy apod. hned jsem si je také vyzkoušel. Vše je nádherně konkrétní a téměř to hraje samo – ani jsem se nemusel moc snažit :-)) Přidejte ještě trochu více zkreslení a pokud máte kytaru s trochou více dřeva, jako jsou Gibsony či P.R.S., přepněte na vaší kytaře na přední snímač, uberte tónovou clonu a kytara začne zpívat. Proto také originální Vintage Rat používá Mr. Santana. Obzvlášť s tímto modelem jsem si vyhrál moc a moc...

Oba tyto modely jsou společné pro oba kanály, ale nyní přijdou novinky, které firma Pro Co představila před třemi roky. Na kanálu A je Dirty Rat a na kanálu B Clean Rat.

DIRTY RAT 

Dirty – špinavý, hříšný. Skutečně, doslova špinavý Crunch, se line z mého komba. Hlasitost se ještě více snížila a tento model se chová podobně jako overdrive (při rovných korekcích). Protože mám lampový aparát, zkusil jsem ho také tak použít. „Bravis!”, jak volá Jack Nicholson v Čarodějkách z Eastwicku – tento model mě zase v dobrém překvapil. Výše zmíněné modely mají excelentní zvukové vlastnosti, ale na můj vkus někdy až moc přebíjejí charakteristiku mého Carvina. Ostatně, vždyť jsou také distortiony a ne overdrive... Dirty Rat oproti předpokladu nijak nenarušuje zvukovou charakteristiku komba, ale naopak podpoří jeho originalitu a krásně ho „nakopne". To se projeví jak v beglajtech, tak i v sólech. Pravda, je to trochu silnější než klasické overdrivy, ale jak jsme s kolegou prověřili, není problém natočit zvuk, který je v 90% shodný s Boss SD-1 či Ibanez TS808.

CLEAN RAT 

O něco méně zkreslení než Dirty Rat, ve srovnání s Turbo a Vintage opět menší hlasitost a zvukové vlastnosti podobné Micro Ampu od MXR či Tube Screameru v jeho nízkých hodnotách gainu. Velmi bezproblémové „nakopávadlo", které ale díky záběru zkreslení a korekce dokáže solidně „kousat". Půjčil jsem si na tento model pro srovnání Fender Stratocaster, zkusmo zahrál pár taktů od S.R. Vaughana a pustil nahrávku ze svého přehrávače. Slovo identické zní sice trochu přehnaně, zvláště uvážíme-li kolik lidí po celém světě se snaží za pomocí modifikovaných reissue Tube Screamerů TS-9 dosáhnout shodného zvukového výsledku, ale podobnost opravdu není čistě náhodná a s lehkým tenisovým nadhledem „deuce tone", tedy zvukový shoda, je zde v množství více než malém! Samozřejmě, i zde lze nastavit korekcemi odlišný charakter, ale téměř pro to nevidím důvod.

Tolik popis jednotlivých charakteristik zvukových módů. Obě poloviny efektu lze použít zcela separátně pro dvě kytary a dva aparáty, ale spíše bych předpokládal použití v kaskádovém zapojení – kytara/kanál A/ kanál B/aparát (zde stačí zapojit kytaru do vstupu A kanálu, a ze sekce B vytáhnout výstupní kabel – zbytek je propojen HW přímo uvnitř krabičky), které ještě zvyšuje už i tak vysokou variabilitu tohoto efektu. Dostáváme se tak do pozice, kdy máme „pod nohama" minimálně tři přímé kanály (čistý bypass a dva drive zvuky), plus čtvrtý, který může vzniknout současnou vhodnou kombinací zkreslení obou polovin Deucetone najednou, kdy A zkreslení budí B kanál. Zde není v silách popsat co vše je možné se zvukem provést a kam až se dá zajít, ale v obecné rovině neexistuje v podstatě žádný zvuk od vintage fuzzu po moderní hi-gain, který by jste z této krabice nevytáhli.

Výrobce v originálním manuálu nabízí nákresy několik možností nastavení potenciometrů, jak je používají kytaristé světové extratřídy. Je tu například: D. Gilmour, J. Beck, B. May, Metallica, Green Day, ZZ Top, C. Santana; dají se také nastavit zvuky kytaristů, kteří už nežijí nebo nikdy na efekty Pro Co nehráli jako Hendrix, Creed, Stone Temple Pilots či představitelé jižanského rocku. Sami vidíte, že s Deucetonem jste schopni vytvořit jakýkoliv styl hudby, který vás napadne...

Závěrem

Už asi není příliš co dodat. Skvělé zkreslení s bezpočtem tváří, které jsou limitovány jen vaší fantazií, schopností otočit skvěle pracujícími korekcemi Distortion a Filter (jejichž průběh budete jen těžko hledat u jiného podobného zařízení), a také vlastnostmi nástroje a aparátu do kterého hrajete, a jejichž výraz hraje na celkovém výsledku též nemalý podíl. Cena zcela odpovídá kvalitě, provedení a schopnostem tohoto stompboxu. Prostě, jakmile to někde v hudebninách uvidíte, na nic nečekejte a běžte si ho zkusit. Věřím tomu, že spousty z vás Deucetone osloví stejně tak jako mě...