Berte prosím tuto recenzi spíše jako jakýsi odpočinek, a možná trochu odreagování od všech těch technických statí, a někdy téměř vědeckých elaborátů, které naplňují obsah toho časopisu, a pojďme se podívat na věcičku, na první pohled velmi jednoduchou, ale zato velmi užitečnou a do jisté míry možná nepostradatelnou.
Popis
Označení skrývá kovový skládací stojan určený výrobcem pro 3 elektrické a 2 akustické kytary či baskytary, který je navíc opatřen lehkým, mega velkým plátěným „spešl" obalem, s kapsou na cokoliv, který se honosí logem Rockbag by Warwick (ách jo, chudáci jazzmani, na ně nikdo nemyslí, musí své odřené stojánky tahat v igelitce :)
Stojánek tvoří poměrně lehká černá kovová skládací konstrukce s přihrádkami pro nástroje. Určitě bych neměl zapomenout na rozměry, takže, 80 x 73 x 42 cm při rozložení spodní základny a 80 x 73 x 12,5 cm v přepravním složeném stavu. No, žádný drobek, který bychom vzali jen tak pod paží a cestovali s ním v tramvaji, to není. Ale vlastně ani k tomu není určen, jak jsem se už výše zmínil, je předurčen pro umístění až pěti nástrojů, a ty stejně jen tak na zádech tahat asi stejně nebudete. Určitě potěšující je fakt, že všechna místa, kde se nástroje dotýkají stojánku jsou opatřeny měkkou pěnovkou, aby se vám vaši miláčci nepodřeli. Jak dlouho pěnovka ale vydrží, než se rozerve či zpuchří, bohužel nedokáži odpovědět. Ale ze zkušenosti vím, že u konkurence stačila jedna náročnější šňůra. Naštěstí se dají obalit kovové části čímkoliv jiným (ale nebojte, pokud budete mít stojánek pouze doma, a pokud se k němu i při cestovaní budete chovat ohleduplně, k čemuž rozhodně napomáhá dodávaný látkový přebal, určitě vám měkká pěnovka nějaký ten pátek vydrží).
Co se týče pevnosti vlastní kovové konstrukce, pokud budete stojánek používat pouze k účelům, ke kterým je vyroben, určitě vydrží hodně dlouho. No, nedivte se, úplně si dovedu představit některé své kolegy nabyté fantazií, co by s ním večer na hotelu vše prováděli.
Nástroje do stojánku vkládáme bokem, a je potřeba na to vytvořit malinko grif, jinak se vám může stát, že s nimi pěkně praštíte o zem - a to hlavně v případě, že nástroje do stojánku vkládáte v rychlosti, například při koncertech – pokud jste zvládli naučit se aspoň pár akordů na kytaru či basu, určitě se velmi rychle naučíte i to, jak nástroje do stojánku umístit tak, aby tam dobře držely. Pokud se vám to povede, pak by se s nimi už nemělo nic stát, a to ani když stojánek zcela naplníte nástroji. Myslím, že je velmi stabilní, a jen tak se nepřevrhne – což je obrovský neduh některých levnějších stojanů.
Využití atd…
Trápí-li vás, ať už doma, ve zkušebně či na koncertním pódiu stará nerudovská otázka „kam s ním?", mám na mysli pochopitelně vaše nástroje, tak právě vám by mohl pomoci tento typ stojanu. Určitě znáte ten problém, když vlastníte více jak jeden nástroj, kam je opřít tak, aby se s nimi nic nestalo, a současně jste je měli vždy snadno po ruce. Na to je, myslím, tento stojánek naprosto ideální. Podle výrobce do něj můžete umístit až 3 elektriky či basy a 2 akustiky a tahle kombinace do stojánku padne jak ulitá – samozřejmě kolik nástrojů, a jak je tam umístíte, je s ohledem na množství přihrádek, zcela na vás. Pokud by jste toužili po stojánku, třeba na více nebo naopak méně nástrojů, není problém, v nabídce firmy Warwick je jich několik, a určitě vám aspoň jeden padne.
Závěr
I přesto, že se to zdá možná trochu absurdní, psát test na stojan na kytaru, jsem rád, že se dá čas od času prostor věcem, jako jsou různé stojánky, držáky, futrály, řemeny, tašky, a co já vím co ještě všechno, které působí na první pohled jednoduše, a možná až nepodstatně, ale které na druhé straně můžou hudebníkům velmi usnadnit či zpříjemnit život, a určitě patří do každodenního muzikantova života stejně jako jeho nástroje. Pamatuji ještě nedávnou dobu, kdy sehnat něco podobného, jako je například takový stojánek či dobrý futrál na kytaru, bylo téměř nemožné, a jediná možnost byla (aspoň pro mě) se skamarádit s někým z Braneckých strojíren (někdo snad nezná Brano co zavírá samo?!!!!!!), kdo mi stojánek někde v pauze mezi zavíračem na dveře a zámkem do „stopětky", vyrobí. Ta doba už je naštěstí pryč!!!
