Schecter Guitars Damien Elite Solo 6

Elektrická kytara
Distributor: 
Cena: 
16 500,00 Kč

V nabídce každé firmy najdeme něco, co se podobá Stratocasteru a něco, co zase připomíná Les Paula. Nejinak je na tom firma Schecter. Ty Les Paulovské křivky zde najdeme například u nástroje s označením Damien Elite Solo 6.

Už dávno všichni víme, že u tohoto kalifornského výrobce si můžeme nástroj vybrat hned z několika sérií. Předmět tohoto testu patří do řady Damien, v níž najdeme dva modely, které jsou si názvem podobné (Damien Solo a Damien Elite Solo), ale liší se jak použitými snímači, tak materiálem korpusu.

K testu dorazil „elitní“ model prodávaný ve třech barevných variantách (černá, červená s javorovým topem a temná metalická modrá). Modrý metalický lak testovaného nástroje je krásný a mnohem temnější, než jak jej zobrazují internetové stránky výrobce. V horších světelných podmínkách vnímání barvy korpusu dokonce balancuje na hranici modré a černé.

Tělo kytary je vyrobeno z mahagonu, přičemž horní strana je lehce bombírovaná. Její okraj je olepen vrstveným lemováním, které zvýrazňuje kontury nástroje bílou trojlinkou. Rubová strana obsahuje jemné vybrání, které přináší kytaristovi trochu více pohodlí a to v situacích, kdy si okraj kytary opře o své břicho. Pokud byste – především v sedě - hráli na nástroj, který takové vybrání postrádá, podobný komfort by byl nejspíše ten tam... Javorový krk je s kytarou spojen v tomto případě čtyřmi šrouby, přičemž výrobce se snažil i v tomto místě alespoň jemně ubrat kus materiálu tak, aby měl kytarista vyšší polohy hmatníku lépe přístupné. Napojení krku mně celkem zaujalo, a proto jsem si tuto „vlastnost“ otestoval u všech kytar, které jsem měl zrovna k dispozici. Zajímalo mně, jaká je přístupnost pražců 21, 19 a 17 při hraní jednoduché stupnice. Zrovna tento Schecter dopadl v testu dobře. K políčkům jsem se dostal pohodlně, jen mě trochu tlačila jedna hranka zespodu na krku. Je pravda, že s těmi nejvyššími polohami (Solo Elite má čtyřiadvaceti pražcový hmatník) jsem měl problém, ale vzhledem k tomu, že se zde „obecně“ moc nehraje, nepřikládám tomu žádnou váhu. Další kytarou, kterou jsem podrobil testu, byl velmi podobný model od firmy Washburn (WI 320 PRO). Ten nemá dvouoktávový hmatník, nemá žádnou vychytávku typu „heeless neck“ a krk je s tělem spojen lepením. I u této kytary jsem na testované pražce dosáhl. Nejhůře v tomto porovnání dopadl Stratocaster, u kterého jsem si na dvacátý první pražec na struně E vůbec nesáhl. O moc lépe na tom nebyl ani můj Superstrat. U obou stratů prostě patka krku vadila.

Co se týče samotného krku Schectera, není to úplné „poleno“, tedy nějaký hodně půlkulatý tvar, ale je relativně masivní (žádný zploštělý fast neck). Nicméně nedá se říct, že ploché krky k těmto kytarám nepatří. Výše zmíněný Washburn disponoval právě plošším krkem. Pro kytaristu je tato volba však spíše otázkou osobních preferencí a také zvyku.

Hmatník Schectera je palisandrový - opět s nenápadným černým lemováním. Je vykládán složitějšími ornamenty ve tvaru křížů, které jsou pravděpodobně z abalonu nebo jeho imitace. Hlavice je napojena klasicky kosým řezem pod druhým polem hmatníku. Ladící mechaniky jsou značkové – originál Grover.

Pojďme se mrknout na elektroniku. Kytara je vybavena dvěma aktivními humbuckery. U krku je to známý EMG-85, no a u kobylky nás “vítal” zcela podle očekávání EMG-81. Oba jsou do kytary zasazeny s mírným sklonem. Přepínání je řešeno třípolohovým přepínačem umístěným tak, jak tomu je zvykem u Les Paulů od Gibson (tedy nad strunami). Naopak u potenciometrů se nejedná o známou dvojici volume + tone pro každý snímač, ale tónová clona je společná. Baterie se vkládá do samostatného otvoru z rubové strany korpusu. Je to mnohem profesionálnější řešení, než předvádějí jiní výrobci, u jejichž nástrojů je baterka vložena ve stejném otvoru, jako zbytek elektroniky a navíc zapletena mezi ostatní propojovací drátky (tak tomu je třeba u srovnávaného Washburnu).

Struny na této kytaře jsou vedeny skrze tělo, přes kobylku TonePros TOM, což vlastně není nic jiného, než „můstek“ s možností nastavení intonace pro jednotlivé struny. Vsazené pražce jsou extra tlusté (X-Jumbo). Osobně je mi celkem jedno, jak tlusté pražce kytara má – nikdy mě to nijak neovlivnilo (anebo jsem si to ani neuvědomil). Nultý pražec je od Graph Tech, přičemž se jedná o „Tusq“ materiál, který tím, jak je kluzký, má velmi pozitivní vliv na to, aby kytara držela ladění. V této souvislosti musím uznat, že na dolaďování kytary jsem si během testu ani nevzpomněl.

Zvuk

Už před nějakou dobou jsem v recenzi polemizoval o tom, jaký význam v dnešní době mají aktivní snímače, zvlášť když některé pasivní znějí podobně silně jako „éemgéčka“. Nedalo mi to a i tentokráte jsem dal do kupy několik kytar a porovnával. Došel jsem k závěru, že rozdíl mezi kytarami se silnými pasivy a aktivními snímači typu EMG nemusí být až tak slyšet, a to hlavně při plně vybuzených zesilovačích. Na druhé straně ne všechny kytary takovými silnými pasivními snímači disponují. Jestli chcete slyšet evidentní rozdíl, zkuste porovnávat na méně vytaveném zesilovači. Zatímco testovaný Schecter zde předvedl pěkný rockový nášup, některé kytary s pasivními snímači zněly poněkud „nudně“, jako by jim chyběla chuť do života.

Já jsem měl ale to štěstí porovnat spolu hned dva typy aktivních snímačů. Na testovaném Schecteru dvojici od EMG a na Washburnu zase známé Blackouty (Seymor Duncan). Kterépak asi zněly líp? No, přiznám se, že na tuto otázku nemám žádnou rozhodnou odpověď. Podle mě měly Blackouty silnější výstup a cítil jsem v nich ještě o něco málo více dravosti, více objemu a více frekvencí. Obecně by se dalo říct, že zvuk byl širší a prostornější. Oproti tomu mi zvuk Schecteru připadal sice užší, ale zase striktnější a ve výsledku dokonce průraznější. Tento dojem jsem měl při hraní metalových i rockových riffů. Vůbec se nedá říct, že bych mohl některé ze snímačů doporučit spíše na metal nebo na jiný styl. Obě kytary na mě působily inspirativně a nutily mě hrát maličko jiné riffy.

Vzhledem k tomu, že na kytaře jsou pouze dva humbuckery, je jasné, že z ní nejde dolovat cinkavý zvuk typický pro Stratocastery. Díky tomu však získáváme jinou barvu humbucking zvuku od krku. Jako vždy, tato barva je temnější díky velké míře basů. Zvuk se díky nim stává méně zřetelný a tupější, ale pořád je ještě použitelný. Osobně mi vyhovoval při pomalejším „drhnutí“ akordů, ale při hraní rychlých stakát na tlustých strunách byly tóny méně zřetelné. Ovšem i tato „tupost“ si najde své místo, pokud se snažíte vytvořit třeba nějaký old school sound. Kytara Washburn, která mě po dobu testu provázela, touto tupostí palm mutingů sice netrpěla, ale zvukový rozdíl mezi kobylkovým a krkovým snímač byla znatelně menší. Schecter v tomto případě nabídl rozhodně větší variabilitu, kterou je pak možné ocenit třeba v sólech. Pokud vás zajímá, co přináší kombinace obou snímačů, tak musím říct, že výsledný zvuk má charakter podobný krkovému snímači. Jestliže tedy chcete využít Shcecter Elite Solo 6 pro ostřejší sólo, volte kobylkový snímač. Pokud chcete „medovější zvuk“, volte jednu ze zbývajících dvou poloh. No, a pokud si chcete hrát nejen se zkreslením, asi se vám budou zamlouvat možnosti obou volume potenciometrů, pomocí kterých lze plynule namixovat do zvuku patřičnou úroveň signálu jednoho či druhého snímače. Tónová clona funguje standardně. Neopomenul jsem ani testování čistého zvuku. I zde samozřejmě hrály prim aktivní snímače, které produkovaly jednoznačně vyšší hlasitost než jiné kytary s pasivy. A nebylo to jen o hlasitosti. Při stejném nastavení zesilovače bylo prostě ve zvuku znát zkreslení. To bylo závislé na intenzitě úderů trsátka do strun. Abych se dopracoval k tónům, které „nevystrkují růžky“, musel jsem si opět pohrát s volume potenciometry.

Závěr

Kytara Schecter Damien Solo Elite 6 je designově povedený, poctivě a bez chyb řemeslně zpracovaný nástroj. Už ze samotné specifikace člověka zaujmou hlavně použité aktivní snímače EMG, které jsou dlouhodobě oblíbené mezi metalovými hráči. Tato skutečnost předurčuje zacílení nástroje do komunity vyznavačů tvrdých rockových a metalových stylů. Jasně, dá se na ni zahrát cokoli, ale počítejte pak s tím, že intenzitu signálu budete muset sami snížit.