t.c. electronic G-Systém

Jako nic jiného!!!
Distributor: 
Cena: 
42 990,00 Kč

Opravdu s velmi zajímavou, a dá se říci téměř revoluční novinkou v oblasti kytarových systémů, přišla letos na trh dánská firma t.c. electronic, a nazvala ji G-System. Musím uznat, že se mi už dlouho nedostalo do ruky něco, co by mě tak zainteresovalo, a to jak vlastní propracovaností celé koncepce, tak i profesionální kvalitou a konec konců i výborným užitným designem. Pojďme si tedy, alespoň v mezích prostor tohoto článku, tuto kytarovou novinku představit. Nebudu se zde, vzhledem k rozsáhlosti celého systému, o kterém by mohlo klidně vyjít extra číslo, pouštět do příliš podrobných záležitostí, a ani se mi moc nechtějí přepisovat všechna technická data, která si stejně můžete najít na stránkách t.c. electronic, ale spíše se podívám na praktičnost a možnosti, které tato novinka přináší.

Pokud jste ten typ kytaristy, který používá nebo se chystá používat efektové procesory, určitě znáte mnohá úskalí, která tyto systémy provázejí. Tak například, pokud používáte vícekanálový zesilovač či kombo, které nemá MIDI (což je ostatně asi 90 % všech) a potřebujete zároveň měnit preset na vašem procesoru, a zároveň změnit kanál vašeho preampu, musíte si prostě zmáčknout nohou dvakrát. Do toho třeba ještě máte chuť kanál přikrmit krabičkou – to už máte tři dupnutí. Teď navíc sháníte 10 minut před hraním pro toto zkreslovadlo baterku či zdroj. A to vám pak vše leží pod vašima nohama, krabičky, MIDI kontrolér k procesoru, přepínač kanálů na kombo, teď A/B box pokud používáte komba dvě – všude hromada krabiček, šňůr, zdrojů, kabelů, a co já vím čeho ještě všeho, a vy mezi tím musíte jak nerytmická opilá korpulentní baletka poskakovat, přepínat a vypínat. Přitom by se měl člověk soustředit především na hudbu. Nebo zase odjinud, trápí vás věc, že by jste potřebovali kompresor či distortion na našem procesoru dát před preamp (mezi kytaru a vstup do zesilovače) a naopak efekty, jako jsou například delay a reverb, dát do smyčky, ale prostě to nejde. No a určitě bych těch úskalí našel ještě mnohem víc a víc. Tak asi takhle nějak si nejspíš vypsali všechny tyto body páni inženýři z „týsí", přidali k tomu všechny poznatky z předešlých produktů G-Force a G-Major, zabalili to do skvělého šasi, nazvali G-Systém a šup s tím na trh. Bohužel, teda bohu dík za know how se platí, a tak za celý produkt dáte něco kolem 43 000,- Kč. Jo jo, i mně ta cena přišla zprvu přece jen vysoká, ale když jsem se postupně s přístrojem seznamoval, malinko jsem měnil názor a dokonce jsem se začal rozhlížet, kde bych těch prokletých 43 tis. Kč našel. Teď se tedy pokusím seznámit s poznatky o G-systemu i vás.

Co je tedy G-System?

Jde v podstatě o rackovou (1U) efektovou DSP jednotku nazvanou GFX01, vycházející z procesorů G-Force a G-Major, která je propojena a zasunuta pod opravdu mastodontní multifunkční kovový nožní kontrolér. Pokud používáte rack, například na preamp, můžete jednotku z kontroléru jednoduše vyšroubovat a zařadit si ji do racku - velmi praktické. Buď tedy s kontrolérem vše na zemi, pro toho kdo rack nevozí (takže už efekt nemusíte pokládat někam na kombo), či hezky upevněná s ostatními přístroji ve vašem racku.

Nejprve se tedy podívejme na vlastní rackovou jednotku. Už když ji otočíte zezadu, vykoukne na vás na první pohled obrovská řada samic konektorů, ze které se může člověku, který není na tyto digitální hračičky zvyklý, malinko zamotat hlava. Po čase však zjistíte, že vše je docela přehledně a hlavně účelně uspořádáno. Tak tedy pěkně po pořádku zprava do leva. Jeden Input pro připojení nástroje, dále 4 smyčky (Loop 1-4) pro připojení externích vámi oblíbených zkreslovacích krabiček, včetně možnosti napájení 9 V DC (již nikdy problémy s baterkami či ext. zdroji!). Následuje Insert (Send a Return), smyčka určená pro propojení s preampem, pak výstup do koncového stupně samozřejmě s možností mono či stereo. Dále dvě jackové samice (SW Out) sloužící k propojení se vstupem pro footswitch vašeho preampu, hlavy či komba, což vám umožní jednoduše přepínat kanály v ampu pomocí t.c. kontroléru. Nechybí ani možnost připojení externího Volume a Expresion pedálu (Pedal In (Vol, Exp.)), a aby toho nebylo málo, tak přidáme také MIDI (DIN In/Out) a S/PDIF (digitální výstup). No a ještě se nám dozadu vešel vstup pro USB kabel - připojení k PC z důvodu update na novou verzi softwaru a nakonec samozřejmě ještě síť. Tak snad jsem na nic nezapomněl – ááá, přece jen. Pokud se rozhodnete vyjmout GFX01 z nožního kontroléru, vstup pro kytaru můžete použít z přední strany a například volume pedál či exp. pedál připojit přímo ke kontroléru. Je hezké, když výrobci myslí na všechno!

No a teď bych se zlehka podíval na vlastní floor kontroler. Jeho míry jsou zhruba 513 mm x 266 mm x 103 mm. Je vyroben z téměř centimetr silného kovu, což by mohlo zajistit jednak dokonalou stabilitu na pódiu a jednak totální nezničitelnost. Ostatně to celé váží necelých 8 kilo, tak si dejte pozor, aby jste ho při vybalování nepustili vašemu bubeníkovi na nohu – zabije vás! Asi nejhlavnější částí celého pedálu je 18 tiše chodících pochromovaných a pozor, pokud jsou aktivní, tak červeně podsvícených, switchů (vypadá to naprosto skvěle), které plní jednak funkci přepínaní presetů, či aktivaci nebo deaktivaci daného efektu nebo smyčky atd., a jednak, protože se dá se switčem otáčet (jako nekonečné datové kolečko) i k velmi rychlé a snadné editaci všech parametrů procesoru. Všechny funkce daných switchů jsou popsány přímo na kontroléru, takže se dá obsluha systému či jednoduché naprogramování nastavit celkem v pohodě i bez manuálu. Ještě pro větší přehlednost je zde instalován displej. Ten může, jen tak namátkou, zobrazovat např. číslo a název presetu či editačního parametru, dále dobře viditelnou ladičku, indikaci přebuzení nebo například rychlost delaye atd.

Možnosti zapojení, ovládání, editace…

V tomto odstavečku se pokusím nastínit alespoň některé možnosti, které celý G-sytem nabízí. Tak v první řadě můžeme k procesoru připojit až 4 různá zkreslovadla. Krabičky jednoduše připojíte do smyčky, dáte do nich „šťávu“ a zapnete je. Jejich aktivace pak probíhá jednak, řekněme manuálně, kdykoliv sešlápnutím jednoho ze čtyř switchů na kontroleru (Loop 1- 4) a nebo je přivolíte k vámi vybraném presetu, který pak aktivujete. Pokud si schováte efekt. jednotku do racku, můžete tam schovat i všechny vaše krabičky a na podiu vám zůstane pouze kontroler. Jestliže dále propojíte G-Systém i ze vstupem pro footswitch na vašem aparátu, můžeme pomocí relátek přiřadit k danému presetu i to, který kanál ve vašem ampu se má aktivovat. Jednoduše pak jedním sešlápnutím můžete navolit jak algoritmus efektů, tak i aktivovat připojené analogové krabičky, tak přepnout kanál v ampu. Prostě celá filozofie je jen jednou si sešlápnout, a tím aktivovat celý řetězec.

Velmi konstruktivní jsou i možnosti propojení s vaší aparaturou. Jednak můžeme vše jednoduše připojit do vstupu vašeho komba a hrát. Tím však budete mít vše, včetně všech efektů atd., před vstupem. Někomu to ale může vyhovovat.

Další, už trochu zajímavější, je využití efektové smyčky na vaší hlavě (zesilovači) či kombu. Jen pro příklad - Insert Send efektového modulu propojíte se vstupem do hlavy, výstup ze smyčky aparátu pošlete do Returnu DFX Instertu a celkový výstup (Out) propojíte s návratem efektové smyčky vašeho aparátu. Tímto propojením dosáhnete toho, že např. kompresor, filtry a hlavně vámi připojené krabičky se dostanou před preamp a Delaye, Reverby a Modulace za něj. Výsledek je dokonalý. Pokud používáte zvlášť preamp a zvlášť koncový stupeň, je způsob propojení obdobný. Velmi zajímavým zapojením, může být i využití například až tří komb najednou. Jedno centrální, do něhož půjde suchý signál bez efektů pouze s možnosti aktivace připojených analog. krabiček. Poté jedno doleva a jedno doprava, do kterých pouštíte pouze stereo efekty. Je to fakt nářez jako kráva! Já vím, že trochu ulítávám, kdo z vás na koncerty tahá tři komba? Ale ta možnost tady prostě je. Tak už máme vše připojeno (už úplně pomíjím připojení expresion a volume pedálu či pomocí MIDI další EFX jednotky atd.) a můžeme si začít hrát, vesele editovat a přepínat.

Celý systém pracuje, řekněme ve dvou módech, a to buď Play Mode (hrací) a Edit Mód (editační). Aktivací jednoho z těchto módů měníme pochopitelně i funkci jednotlivých switchů kontroleru.

Nejprve tedy mód hrací

K dispozici máme 100 továrních a 200 uživatelských presetů seřazených do bank vždy po pěti. Vyvoláme je spínači označenými číslem 1-5. Máte-li potřebu přepnout jinou banku, jednoduše použijete switche Up či Down a nalistujete si tu, kterou potřebujete. K danému navolenému presetu můžete kdykoliv, dle potřeby, ještě navíc aktivovat či naopak deaktivovat další pětici efektů, jako jsou Modulace, Pitch, Delay, Reverb a Boost (možnost zvednutí celkové hlasitosti například při sólech) případně zapnout či vypnout kompresory, nějaký ten filtr či nějaké to připojené zkreslovadlo. Takže buď využijete, co jste si do presetu navolili, nebo vám bleskne hlavou nápad na zvuk a prostě si on-line preset upravíte. Uf, to se to špatně vysvětluje. Dnes už samozřejmostí je využití Tap Tempa, a to např. u delaye, kde si můžete jednoduše pomocí podupování v rytmu na switch Tap Tempo nastavit delay k ideální potřebě. Na displeji se vám dokonce ukáže i v jaké rychlosti tempo nastavujete (v BMP). Pro kontrolu vám rychlost dealaye indikuje ještě zprava doleva blikající ledka. Nechybí ani stále aktivovaná ladička. Pokud by jste chtěli ladit tak, aby to nikdo neslyšel, stačí přidržet jeden ze switchů, celý systém zamutovat a v klidu si nástroj doladit (kolegové, není nic horšího pro ucho, než když se z P.A. systémů na plné kule ozývá každou skladbu deeeéééén, to bych vraždil). Displey vám neukáže pouze jste-li výš nebo níž, ale pořádným velkým písmenem taky jaký tón dolaďujete. Možná se to zdá být banální, ale při koncertě, když se nástroj hodně rozladí a vy pořádně neslyšíte při vymutovaném aparátu kytaru, může se vám snadno stát, že strunu naladíte sice přesně, ale o půl tónu nebo o tón výš, a to je pak hokej při hraní. To tak vznikají jazzy J.

Určitě velkou výhodou celého systému je, že si ho můžete do jisté míry celý přizpůsobit více či méně, tak jak vám to vyhovuje. Skvělé je podsvícení switchů, takže máte neustále výbornou vizuální kontrolu nad tím, který preset, případně efekt, je v danou chvíli aktivován atd.

Mód editační

V tomto módu můžeme, pomocí tlačítek na kontroleru, editovat a nastavovat všechny parametry jak efektů, presetů, tak všech utilitek apod. Pokud už jste se někdy s podobnými zařízeními setkali, neměl by být s programováním větší problém (tím víc, pokud se vám do ruky někdy dostal výrobek t.c.). K jednoduchému programování by mohlo pomoci to, že jsou všechny switche dobře popsány, případně můžete použít velmi přehledně napsaný manuál. Myslím, že i se základní znalostí angličtiny na vše, co potřebujete nastavit, velmi brzo přijdete. Těm z vás, kteří jsou od podobných přístrojů oproštěni, a přesto se pustí do nastavovaní, bych doporučil přece jen si před tím, než se do tohoto systému a vlastně do jakéhokoliv jiného pustíte, malinko se seznámit se základním obecným slovníkem pojmů ohledně efektů, presetů, atd. Určitě vám to půjde všechno rychleji. Teď mě ale napadá, že by mohl přece jen výrobce, vzhledem ke všem možnostem a ceně přístroje, manuál přece jen nechat přeložit do češtiny. Asi by to bylo takové příjemnější.

Nyní k možnostem nastavení. Pokusím se být hodně stručný, tak to prosím vydržte. Celý edit. mód můžeme rozdělit celkem do sedmi kategorií, ve kterých můžeme nastavovat jednotlivé parametry. Tak jen namátkou - Levels -vstupní i výstupní citlivost, Routing - navolení jakým způsobem (paralelně, semi paralelně či sériově) budou jednotlivé řetězce efektů řazeny, nebo Pedal – přizpůsobení a navolení expresion a volume pedálu. Utility - kde najdeme ekvalizér či nastavení úhlu displeje, vstupní zámek a mnoho dalších funkcí k celkovému přizpůsobení pro vás. Další kategorií může být samozřejmě MIDI a hlavně Preset. V presetu můžeme navolit to, které efekty budou aktivovány, jak budou nastaveny, v jakém poměru k suchému zvuku atd. Případně je můžeme různě mezi sebou kopírovat, ba dokonce i jednotlivé efekty můžeme zkopírovat z presetu do presetu, pojmenovávat si je a hlavně uspořádat za sebou jak je potřeba. Nebo třeba nastavovat co vše bude preset aktivovat (krabičky, kanál z apmu atd,).

Efekty - možnosti, editace a zvuk

Mluvit o kvalitách a editačních možnostech všech algoritmů, kterými plní své procesory firma t.c. electronic je myslím nošením dříví do lesa. Všechny efekty jsou v opravdu profi kvalitě. A i oproti například G-Majoru mně přijdou, například delaye a reverby, o něco lepší. Možná, že je to jen pocit, protože už nemám G-Majora nějakou dobu doma, tak jsem neměl s čím srovnávat, ale přijdou mi opravdu lepší. Hlavně takový ten nepříjemný ocas na konci reverbu zmizel atd.

Tak se tedy podívejme co vše G-System nabízí. Tak za prvé zde najdeme Compresor či několik typů Filtrů jako je např. Auto Resonance Filtr, Wah Wah, Auto Wah, Formant filtry atd. U všech typů můžeme samozřejmě nastavit nejrůznější parametry od šířky pásma, po změnu křivky atd. Dále modulační efekty jako jsou Chorus, Flanger,Vibrato, Phaser, Tremolo, u kterých máme krom klasického nastavení všech možných parametrů (hloubka, rychlost modulace a podobně) možnost výběru z několika typů, jako například Classic Chorus či Advanced Chorus (řekněme moderní). Nechybí zde ani efekty pracující s laděním, jako jsou Pitch Shifter, Octaver, Whammy či Detune, rovněž s množstvím možností editace. No a samozřejmě následují skvělé Delaye, jako jsou Singl delay, Tape delay (simulace páskového echa), Reverse, Lo-Fi, Ping-pong, výborný Dynamic delay (převzatý z legendární TC 2290) a tzv. Dual Delay. U delayů bych se jen malinko zastavil, ohledně pár obecných informací. Delay zde můžeme nastavit od 0 do 1800 ms, navolit se dá i typ tempa od hodnoty 0 do 1/32T (T-trioly). To aby vám delay opravdu co nejpřesněji zapadal do tepu skladby. Nastavit se nechá pochopitelně i množství feedbacku o 0-100 procent atd.

Další výborně zvládnutou disciplínou „týsí" jsou Reverby. I zde máme na výběr z několika možností simulací prostoru jako jsou Spring, Hall, Room a Plate, opět včetně úprav všech známých parametrů. Taky bych ještě neměl opomenout parametrický třícestný Eqvalizer (ten se dá použít buď centrální jako Mastre EQ pro všechny presety nebo pouze doladit frekvence jen u vámi navoleného třeba jen jednoho presetu). Nakonec pokud vám to vše co jste pozapojovali pěkně šumí, použijte Noise gate.

Závěr

Abych pravdu řekl, psát by se dalo ještě dlouho s každým zapnutím vždy na něco přijdu. Tak abych to nějak shrnul. G-System je výborný nápad, dle mého, aspoň tak jak jsem si mohl vyzkoušet dobře fungující a navíc skvěle vypadá. To jak se s touto novinkou poperou kytaristé a jaké má případně systém neduhy (pokud tedy jsou) ukáže bohužel až čas – mne snad napadla jen nepřítomnost inteligentní harmonizace. Každopádně laťku v oblasti procesorů, nasadil konkurenci dánští t.c. electronic poměrně vysoko. Pokud jste tedy ten typ kytaristy, který využívá kombinaci analogových krabiček a digitálních procesorů, budete nejspíš spokojeni.

Pokud si vystačíte s jedním Chorusem a jedním Screamerem, asi by bylo zbytečné vrážet tak vysokou částku do takového zařízení. Ostatně pozor, i s tímto jednoduchým vybavením se dá nadělat spoustu krásné muziky. G-System bych asi hlavně doporučil těm kytaristům, kteří naprosto ví, co od zvuku chtějí, jinak se stanete otrokem ovladačů a budete točit a neustále hledat. A to bych ten čas využil raději třeba k cvičení. Tak tedy mnoho úspěchů.