Pomyslným vrcholem oblíbené řady Warwick, označené dvěmi americkými „babkami", Corvette $$ s originální konfigurací snímačů, může být korveta s přívlastkem NT Ash v provedení Nirvana Black Oil. Už tak vynikající vlastnosti původního provedení jsou zde totiž umocněny průchozím javorovým krkem s hmatníkem Wenge a jednotícím černým designem.
Pokud úplně rozšifrujme poněkud delší označení tohoto modelu, jedná se o jeden ze základních tvarů warwickovského korpusu s mohutným horním rohem (Corvette), s dvojicí velkých snímačů typu MM a aktivní elektronikou ($$/Double Buck), s tělem z bahenního jasanu (Swamp Ash), s průchozím třídílným javorovým krkem (NT) a čtyřmi strunami. Celý nástroj je oděn do černého kabátu ve stylu basisty legendární grungeové kapely Krista Novoselice (Nirvana Black Oil).
Baskytara byla dodána k testu (a stejně byste ji měli obdržet i při nákupu) ve stříbrnočerném „leteckém" kufru Flight Case (Rockcase RS 10805 B). Ten svou robustností a provedením z překližky s hliníkovými prvky zaručuje naprosté bezpečí pro jakýkoliv baskytarový klenot. Výrobce uvádí, že do kufru se uloží každá baskytara Warwick s výjimkou atypického modelu Stryker.
Vnitřní rozměry jsou 1150 x 36 x 60 cm (vejde se ale i Precision), přičemž prostor pro korpus má délku plných 50 cm.
Kufr je určen speciálně pro basy Warwick, má proto zvětšené rozměry proti obvyklým velikostem a je uvnitř účelně členěn tak, že kromě baskytary v pohodě pohltí běžné příslušenství, tj. řemen, kabely, ladičku, trsátko atd. Vtipně je vymyšlena „fixace" nástroje v kufru, a to dvojicí vyjímatelných a posunovatelných měkčených bloků, kopírujících tvar horního a dolního „lubu" těla.
Největší vnější rozměry kufru dosahují 1240 x 445 x 170 mm, tedy včetně vystouplých ochranných hliníkových rohů. Rozměrům a masivnosti odpovídá také váha přes 10 kg. Lehčí basy kolem 4 kg jako třeba tento Warwick se ještě na krátkou vzdálenost nechají přenést, ale nosit v něm dál než pár desítek metrů téměř šestikilového Schectera nebo olšového Jazz Basse bych vážně nechtěl. Na delší pěší přesuny v ruce to určitě nebude, zde jsou ale na místě oblíbené tkaninové „gigbagy". Tak jako tak, jejich účel není lehká přenosnost, ale ochrana nástroje.
Dovnitř kufru výrobce umístil pro Warwick obligátní „User Kit" v podobě černých textilem potažených desek s řadou užitečných doplňků, praktického příslušenství a s manuálem vlastníků baskytar Warwick. Až z toho máte pocit, že patříte do „rodiny" a nejste jen anonymním kupujícím. Z neobvykle obvyklé výbavy mě nejvíce příjemně překvapilo přiložení sady náhradních strun Warwick nejvyšší řady EMP (ve stejné tloušťce jako na baskytaře 0.45 – 0.65 – 0.85 – 0.105). Jedná se o struny Warwick „Enhanced Molecular Protection", tedy se zvýšenou ochranou proti stárnutí a otěru (pravděpodobně díky speci- ální nanoskopické povrchové úpravě). Pokud jsou identické s těmi nataženými na base, potom jsem na rozdíl od zkušenosti se strunami Elixir Nanoweb kvitoval s povděkem, že jsem nezaznamenal žádnou „mýdlovou klouzavost". Subjektivní pocit z dotyku struny byl naprosto stejný jako u normální hrubě vinuté niklované struny.
Z pohledu dlouhodobé strategie lze „User Kit" výrobce nepochybně hodnotit jako chytrý marketingový tah.
Vrátíme se k vlastní baskytaře, která je vyrobena s velikou pečlivostí, z prvotřídních materiálů a s kvalitními komponenty. Testovaný model má korpus složen ze dvou dílů lehkého bahenního jasanu. Jasan poskytuje dle mého názoru plný vroucný tón (nikoliv „vrčivý", jak byl někde charakterizován), v tomto případě s „nekonečným", desítky vteřin trvajícím, sustainem. Komu by nevyhovoval svými akustickými vlastnostmi, může zvolit bubingu, která tvoří druhou alternativu pro korpus modelu Corvette $$ NT.
Hlavní zdůrazňovanou předností tohoto nástroje je průchozí třídílný javorový krk. Proti „běžným" šroubovaným krkům lze očekávat ještě lepší sustain, pevnost a konkrétnost tónu.
Korpus nese všechny typické znaky modelu Corvette s dlouhým horním rohem, který má tu podstatnou výhodu, že při použití dostatečně širokého, neklouzavého a drsného popruhu se daří úspěšně eliminovat lehké „padání" přeci jen poněkud těžšího krku (proti relativně lehčímu tělu).
Na vnitřní straně zdrsněný kožený řemen zájemcům proto vřele doporučuji koupit spolu s nástrojem. Nadstandardně komfortním, ale zároveň vysoce praktickým prvkem příslušenství, jsou černé (jak jinak u Nirvana Black modelu?) značkové zámky popruhu. I přes robustnost provedení by přeci jenom vyvlíknutí baskytary z řemene (bez „zámků") nemuselo dopadnou vždy dobře. Přiložené zámky tuto nevítanou nahodilost prakticky vylučují.
Hmatník o tloušťce cca 7 mm z tropické dřeviny wenge s nádhernou „žilkovanou" kresbou nese 24 dokonale zabroušených jumbo pražců (2,9 x1 mm), vyrobených ze zvonové mosazi. I díky těmto „detailům" baskytara již „nasucho" zní kouzelně a těšíte se na zapojení do aparátu. Plně dvouoktávový krk je vybaven orientačními „perleťovými" značkami pouze na horní hraně hmatníku, takže z čelního pohledu nic nenarušuje kakaově čokoládovou řeku vláken dřeviny wenge. Rozměry krku jsou následující: klasická menzura 34" (864 mm), šířka krku na nultém pražci 38,5 mm, tloušťka krku na prvním pražci 20,5 mm, šířka krku na dvanáctém pražci 55 mm, tloušťka tamtéž 25 mm. Rádius hmatníku uvádí Warwick 20", tj. 500 mm, čili jedná se o relativně plošší zaoblení.
Krk připadne v ruce na první dojem sice poměrně masitý, příčný průřez je naštěstí zdařilým kompromisem mezi oblíbenými „C" Fender profily a mohutnějšími „D" průřezy jiných výrobců, ale díky šířce pouze 38,5 mm (á la Jazz Bass) je v nejvíce využívaných spodních polohách překvapivě „ovladatelný" i při techničtějších pasážích. Rozhodně mi přijde příjemnější než třeba masivní krk staršího japonského Jazz Basse, kterého jsem měl nedávno možnost vyzkoušet.
Nultý pražec tvoří poslední generace warwickovského „Just-A-Nut III" se stavitelnou výškou strun nad hmatníkem. Její přesné nastavení usnadní zejména měkkost dohmatu, respektive „sílu", jakou je třeba tisknout struny v nejnižších polohách. Materiál, ze kterého je nultý pražec vyroben, se jmenuje Tedur a jde o plast vyztužený skelnými vlákny, který může být použit pro výrobu výlisků pod vysokým tlakem. Asi je zbytečné uvádět, že v aktuálním případě jsem neměl ani nejmenší nutkání výšku nultého pražce měnit – basa byla seřízena na můj vkus dokonale.
Baskytara Warwick je vybavena plně seřiditelnou kobylkou, která umožňuje kromě obvyklého nastavení výšky strun a jejich doladění posuvem kamenu v podélném směru navíc také posun kamenů v příčném směru, tzn. změnu rozteče strun. Tovární nastavení mezi ladicími kameny se pohybuje mezi 18 až 19 mm, liší se podle tloušťky struny - měřeno jen orientačně. Struny jsou ukotveny v samostatném kovovém sedle.
Ladicí mechanika Warwick s tradičně vyosenými strojky, nevyžadujícími mazání, má podstatný vliv na bezproblémové ladění. Nastavení tuhosti chodu lze regulovat šroubem v ose ladicí mechaniky. Tovární naladění v oktávách je zcela přesné, i v nejvyšších polohách byly sluchem ověřeny čistě znějící intervaly. Výška strun je nastavena poměrně nízko pro hodně rychlou hru. Při preludování „nasucho" při rasantnějším ataku prstů pravačky byly proto slyšet občasné údery strun o pražce, ale při hře přes aparát se to překryje elektrickým zvukem.
Veškerý hardware na baskytaře je stylově v černém provedení, tj. typická dvojdílná kobylka, nultý pražec, ladicí mechanika v charakteristickém šikmém vyosení ladících strojků, černá hlavice i krytka zakrývající přístup k výztuži krku (se zlatým nápisem Corvette NT), otočné knoflíky ovladačů hlasitosti, balance i korekcí, snímačů MEC, i plastové krytky přístupu k aktivní elektronice a baterii na zadní straně korpusu.
Protože jsou celý korpus i krk namořeny jednotném odstínu Nirvana Black Oil s jemným žíháním, jsou jedinými kontrastními prvky pouze stříbřitě kovové otevřené pólové nástavce snímačů, konektor jack na boku a „zlatem" svítící mosazné pražce. V jednoduchosti je krása, osobně mi toto decentní provedení připadá esteticky povedené a navíc i účelné. Ačkoliv název „Black Oil" by možná vzbuzoval dojem přírodního povrchu s nutností občasného olejování pastou a vyleštěním, skutečnost je jiná: povrch je mořený matným lakem.
Oba snímače od německého výrobce MEC jsou velké humbuckery typu MM s otevřenými pólovými nástavci, které lze nezávisle na sobě zapojit sériově, paralelně nebo rozpojit na singly. Snímače se zvukově liší pouze polohou na korpusu, rozměrově jsou stejné: 88,5 x 48 mm. Zřejmě i díky značnému průměru pólových nástavců asi příliš nevadí, že u snímače blíže ke hmatníku neprocházejí struny G a E přesně nad pomyslným středem pólových nástavců. Aktivní dvoupásmové korekce vyžadují napájení jednou 9voltovou hranatou baterií, ta je snadno přístupná po odstranění plastového krytu nehtem, tj. bez použití šroubováku.
Pro přepínání snímačů slouží dvě třípolohové páčky, umístěné poblíž kobylky.
Jak umístění, tak barevné možnosti jsou zdařilé. Různá zapojení snímačů se liší intenzitou signálu, barvou a průrazností zvuku, ale vždy dostanete konkrétní, hutný, barevný a nosný tón.
V poloze přepínače „dolů" (směrem k nohám) je podle manuálu každý snímač zapojen paralelně, ve „střední" poloze dojde k rozpojení na singly a při přepnutí páčky „nahoru" směrem ke kobylce je snímač zapojen sériově. Tak dostaneme celkem 9 zvukových kombinací pouhým přepínáním obou třípolohových páček pod kobylkou, aniž je třeba točit potenciometry korekcí basů a výšek na baskytaře. Korekce jsou velmi účinné, ale není s nimi ani třeba příliš experimentovat - základní nastavení upravíte korekcemi zesilovače a zvuk si „doděláte" kombinacemi snímačů.
První potenciometr v provedení Push-Pull ovládá celkovou hlasitost, při jeho vytažení nahoru dojde k odpojení aktivní elektroniky a baskytara hraje „pouze" pasivně, ovšem s vyřazením aktivních korekcí. Tato možnost je vítaná nejen při neočekávaném vybití baterie, můžeme ji s výhodou uplatnit také při změnách techniky pravé ruky během hry. Například slap s aktivními korekcemi – mžikem přepnout na pasivní vytažením čudlu a pokračovat finger style… I v pasivním módu basa hraje skvěle. Druhý potenciometr umožňuje volit balance, tj. poměr mezi snímači. Vstřícnost vůči široké škále herních stylů dokazuje Corvetta také „svou citlivostí" při tappingu. Ne všechny baskytary, třeba i podobné cenové kategorie, se s touto technikou snášejí.
Baskytara byla hrána přes aparáty Marshall, Trace Elliot a Warwick, pokaždé s výborným zvukem. Z kombinací snímačů se mi osobně nejvíce líbilo nastavit oba snímače v poměru 1:1 a obě páčky přepínače nahoru - do sériového zapojení. O celkových zvukových vlastnostech nástroje lze mluvit jen v superlativech, podobně i materiály a zpracování jsou prvotřídní. Zvuková proměnlivost a přizpůsobivost různým stylů a technikám je díky použitým snímačům a aktivní elektronice nadprůměrná a právě tato variabilita dělá z Warwick Corvette $$ NT špičkový nástroj universálního dosahu a řekněme i velmi milé ceny.
