S firmou Warwick, potažmo s jejími výrobky se v našem časopise setkáváme již pravidelně. Německý výrobce luxusních baskytar z exotických dřev jistě nepředstavuje pro nikoho z muzikantů neznámý pojem. Rozhodně také i proto, že nevyrábí jen drahé basy a aparáty pro známá hudební esa, ale také proto, že svou kvalitu dokáže nabídnout i mladým začínajícím hudebníkům.
Domnívám se, že díky tomu, že jsem již otestoval a recenzoval několik baskytar od Warwicku, a to i v různých cenových relacích, mohu si výše uvedené tvrzení o kvalitě nástrojů dovolit prohlásit za jakousi bernou minci. A opravdu musím potvrdit (vzdor více než jen mému kladnému vztahu k basám americké provenience, zvláště těm, o které se nějakým způsobem otřel Leo Fender), že warwickovy basy skutečně „slují“ německou precizností a smyslem pro detail. Pokud k této preciznosti a smyslu pro detail přidáte ještě kvalitu „dřeva“, ze kterého jsou „vysochány“ a vše „okořeníte“ slušným snímačem a laděním držící mechanikou, získáte jedinečný recept, jak uvařit to pravé „germánské basomaso“. Právě takovou krmi jsem pro vás dnes ochutnal a o získaný chuťový zážitek bych se s vámi nyní rád chtěl v následujicím textu podělit.
The Legend Returns
Model ve stojánku, na který se právě dívám, nese označení po svém legendárním předchůdci Framus Star Bass. Jedná se o tzv. reissue, nebo-li o znovuzrozený model. Když jsem poprvé otevřel opancéřovaný kufr, v němž byla basa uschována, kmitlo mi hlavou: lubová Jolana! Tato vzpomínka však bleskurychle zmizela a já se díval na nádherně stylovou bezpražcovou retro basu vyrobenou z jakéhosi voskovaného dřeva s mimořádně krásnou kresbou připomínající „bird eyes“, kterými oplývají dražší dýmky. V našem případě nejde o žádnou nízkorozpočtovou basu pro začínající muzikanty, ale o nástroj téměř za osmdesát tisíc „kaček“ - takže luxus de luxe.
Retro is cool
Jedná se o čtyřstrunný bezpražcový semiakustický model. Tedy jinými slovy: klasická pololubovka. U takovéhoto typu nástroje ona „pololubovitost“ kladně přispívá k charakteru zvuku. Baskytara má více kontrabasový charakter tónu, protože má kratší sustain, než masívní modely. Taktéž attack tónu je jiný. To je právě u bezpražce super. Je jasné, že tento nástroj bude vhodný spíše pro jemnější styly hudby než zrovna pro hardcore. Jak jsem již na začátku recenze řekl, Warwick se specializuje na výrobu nástrojů z velmi drahých materiálů. Až si někdy říkám, zda jimi používaný materiál nemá větší estetickou hodnotu než rezonanční vlastnosti. Ale rozhodně firmě nebudu mluvit do její filosofie. Každopádně tělo je vyrobeno ze tří vrstev laminované bubingy čokoládové barvy. Přední i zadní deska vytváří pak velmi nádhernou kresbu, která je umocněna přírodní voskovanou úpravou. Tato úprava je příjemná nejenom okem a hmatem, ale i čichem: dřevo totiž krásně voní. Luby nástroje jsou tvořeny taktéž z bubingy, ale masívní a leštěnou po letech dřeva. Spojnice desek a lubů tvoří perfektně zapracovaná intarzie á la slonovinová kost. Krk je ze zlatohnědého ovangkolu a je lepený. Hmatník je vyroben z wenge, téměř černého, tvrdého dřeva, velmi odolného proti prohmatání. Souběžně s krkem prochází středem nástroje dva zpevňovací trámce. Jednak drží obě desky pohromadě, jednak fungují trochu jako basové rezonanční trámce a též je v nich ukotvena mechanika a snímače. Mechanika je klasická chromovaná dvoudílná (struník a kameny zvlášť) s možností nastavení výšky strun.
Nástroj je osazen masivními snímači MEC Star Bass Single Coil s pasivní elektronikou typu MEC. Ladicí kolíky jsou standardní typ Warwick, stejně tak nultý pražec je též patentem ze stáje Warwick: tedy syntetický se skelnými vlákny s možností nastavení výšky. Za ním je umístěna šachta pro ovládání výztuže krku. Ovládání elektroniky je jednoduché, zdůrazňující retrodesign. Každý snímač disponuje ovládáním hlasitosti a tónovou clonu. Pro volbu snímačů v zapojení 1, 2 nebo 1+2 pak slouží velký chromovaný třípolohový kolébkový přepínač. Podobný můžeme nalézt u některých starých přístrojů nebo mikrofoních preampů. K ovládání hlasitosti a clony slouží čtyři potenciometry. Akrylátové knoby na nich nasazené mohl dle mého názoru vymyslet návrhář jinak. Osobně se mi zdá, že ruší celkový masivně - klasický design. Velká šachta zakrytá černým plastovým víčkem (na zádech nástroje) se může vzhledem k pasivnímu typu elektroniky jevit jako zbytečná. Chromovaný je též výstup z nástroje umístěný na lubu a zámky pro chycení řemenu.
Number and numbers
Nástroj je dlouhý 1118 cm a široký 390 mm. Hmatník je dlouhý 625 mm, menzura je „long scale“, tedy 34“. V nejužším místě je krk široký 35 mm, ve dvanácté poloze pak měří 53 mm. Nástroj je dodáván v okovaném polstrovaném futrálu velké váhy, který sice nástroj bezpečně uchrání před poškozením, ale v ruce ho pro jeho váhu nedonesete málem ani za roh. Uvnitř futrálu naleznete ještě výtečnou servisní sadu s leštícím hadříkem, imbusy na mechaniku a s klíčem k seřizování výztuhy. Aby sebou nástroj uvnitř neházel jsou tu ještě dva volné, sametem potažené polštářky. Již jednou jsem napsal, že já osobně bych je ztratil už na prvním kšeftu - a to si myslím i nadále. Je však pravda, že basu krásně přidržují na svém místě.
Plug´n play
Baskytaru jsem začal zkoušet od okamžiku, kdy jsem kufr doslova přivlekl před vánoci domů. S nástrojem jsem se nejprve pomazlil esteticky a pak jej hned začal zkoušet akusticky. První, co je pro mě vždy směrodatné, je to, jak se nástroj drží v ruce. Tím si mě Starbass získala napoprvé. Oproti mému bezpražci má trochu užší hmatník (ale to má jazzbass také); též mě překvapilo minimální zaoblení hmatníku, které však vůbec nepřekáželo při hře. Nástroj byl velmi dobře seřízen, rezonance, tolik typická pro bezpražcový zvuk, fungovala na všech strunách, i ve vyšších polohách. Jen téměř poslední dva tóny na G struně již maličko drnčely, ale ruku na srdce: kolikrát je asi bude kdo využívat? Flažolety jsou krásně znělé a jejich vytváření je téměř bezpracné. Basa má téndenci maličko přepadávat na hlavu, ale dobrý řemen vše spraví.
Pokud zní nástroj „nasucho“ a není osazen snímači pochybného původu měl by přes aparát hrát přinejmenším uspokojivě. V případě Star Bass II jde o nadstandardní zvuk. Basu jsem zkoušel nejen přes aparát, ale i přes lampový preamp UAD 610 Solo rovnou do záznamu. V obou případech jsem získal plný, měkký zvuk, který však neměl tendenci se slívat dohromady. Ze všech možných kombinací snímačů se mi nejvíce líbilo použití pouze toho zadního u kobylky. Zvuk je mručivější, krásně táhne, ale přitom není řezavý. Troufnu si říci, že by mi stačil pouze zadní snímač. Krkový zase vytváří hutný, dunivý zvuk, blížící se již téměř kontrabasovému pizzicatu (s použitím clony ještě více). Snímače kromě čistého zvuku již nevytváří žádné nechtěné pazvuky.
Resumé
Baskytara Warwick Starbass II je velice kvalitním nástrojem, opracovaným s precizností téměř houslovou. Je koncepčně jednoduchý a tedy maximálně účelný. Disponuje plným a měkkým tónem a dobře se pojí s hudebním materiálem. Za sympatické lze považovat také to, že je dodávána s futrálem včetně seřizovací soupravy. Já osobně tak jako jedinou vadu na kráse vnimám její opravdu vysokou cenu. Nicméně kvalita musí být zaplacena. A v případě Starbass se jedná o kvalitu skutečně mimořádnou.
