AVID Sibelius 6

Notační software
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
17 390,00 Kč

Od svého vzniku v roce 1986 urazil notační program Sibelius poměrně dlouhou cestu.

Není tedy divu, že po vyslovení názvu Sibelius většina hudebních profesionálů přitaká a souhlasně odpoví, že nějakou zkušenost s tímto programem má. Již jen tento fakt nás opravňuje k tomu, abychom si mohli dovolit označit Sibelius za profesionální aplikaci pro notovou sazbu.

V letošním roce došel program do svého nového převleku s pořadovým číslem šest. K recenzi jsme použili verze pro Mac i PC. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o nedůležitou poznámku, ale ona důležitost vyvstane, když zmíním, že verze pro PC nabízí plné české jazykové prostředí narozdíl od verze pro Mac, která tuto výhodu zatím nemá. (Budeme-li se odvolávat na příkazy z české verze, pak budou uvedeny v závorkách.)

Prostředí programu

Prostředí programu se od předchozích verzí nijak nezměnilo. Pod lištou hlavního menu se nachází lišta, která obsahuje základní nástroje pro práci se souborem (partiturou), editací a zobrazením, a proto bychom ji mohli pojmenovat jako lištu pracovní. Na tomto místě přibyly v šestém pokračování Sibelia ikony pro práci s uložením a editováním různých verzí vaší práce s partiturou. V podstatě se jedná o sofistikovanou podobu klasického příkazu známého například z textových editorů „Ulož jako“. Program Sibelius umožňuje navíc verze porovnávat a vkládat k nim vlastní komentáře.

S tím souvisí další nový nástroj - „Comment“ (Komentář). Ten vkládá k libovolnému místu vaší partitury vlastní popisek (vzkaz) v podobě textového rámečku s barevnou výplní. Funkce se hodí především pro kooperativní práci se sdílenou partiturou, o které však ještě budeme hovořit níže.

Ve výčtu novinek na pracovní liště ještě připomeňme ikonu „Fretboard“ (Hmatník) - možnost vkládat noty pomocí zobrazeného kytarového hmatníku, a „Compare“ (Porovnání) – vzájemná analýza dvou partitur.

Koncepce programu vychází z minimalistické podoby hlavního okna. Je zde vidět snaha po co největším omezení v nabídce pracovní lišty, kde se vyskytují skutečně jen ty nástroje, které jsou nejčastěji používány. Tato koncepce se ukázala časem jako hlavní důvod rozšíření programu mezi hudebníky, kteří volí raději jednoduchost v počátečním seznamování se s programem před komplikovanou nabídkou, ve které je nutno se nejdříve orientovat a posléze začít tvořit. I člověk neznalý programu Sibelius si za krátký čas osvojí ovládání základních funkcí a může se věnovat vlastní tvorbě. K dalším funkcím programu je třeba si osvojit speciální postupy, zapamatovat si umístění toho kterého nástroje a organizovat svou představu podle možností programu.

Jak již bylo předesláno, Sibelius najde své místo dnes již nejen u notového sazeče, ale také u skladatele, učitele, hudebního teoretika, amatérského hudebníka, či ve studiu jako program pro tvorbu hudby k videu nebo jako specifický MIDI sekvencer. Pro každou z těchto skupin nabízí mnoho základních, pokročilých a profesionálních funkcí, které práci urychlí a organizují. Na některé z těchto funkcí se zaměříme v tomto článku.

Notová sazba

Ještě donedávna byl jednou z mnohých hudebních profesí notorytec, popř. notový sazeč. Notografické techniky se v minulosti vyvíjely od manuálních postupů k digitalizaci notové sazby. S rozvojem počítačové techniky vznikalo mnoho programů, které se snažily pomoci notovým sazečům při organizaci práce a při samotné práci vkládání hudebních grafických symbolů. Dodnes je tedy dominantním cílem notových programů právě notová sazba. Sibelius v tomto směru představuje profesionální produkt, který je využíván mnohými hudebními vydavatelstvími.

Vkládání not je možné provádět rozličnými způsoby. Z minulých verzí zůstaly možnosti vkládání pomocí klávesnice, MIDI zařízení, pomocí myši a skenováním tištěné partitury. Jako novinka přibyla možnost vkládat noty pomocí analýzy audio záznamu. Zjednodušeně si to můžete představit jako možnost přepsat do not to, co zpíváte do mikrofonu. Místo zpěvu pak můžete zaznamenávat jakýkoli hudební projev. Sibelius poté provede sluchovou analýzu nahrávky a následně ji notově zapíše. Tato funkce byla dlouho samostatně rozvíjena v programu AudioScore Lite, který je v nejnovější verzi standardní součástí programu Sibelius 6.

Byla také rozšířena možnost vkládání pomocí myši. Můžeme použít klasický výběr rytmické hodnoty a následně pomocí myši umístit notu do příslušné notové výšky. Lze ale také zobrazit podobu skutečného nástroje a poklepáním např. na klaviaturu klavíru či kytarového hmatníku zapíšeme do not příslušnou notovou výšku. Osobně preferuji vkládání not pomocí MIDI zařízení, v mém případě jde o MIDI klaviaturu. Díky ní můžu zaznamenat notový zápis v reálném čase během hraní, ale též notu po notě. Vkládání pomocí klávesnice počítače je v některých případech zdlouhavé. Vyplatí se však například při cestách ve vlaku. Z tohoto pohledu mi přijde vkládání myší jako zbytečnost, kterou jsem nikdy nevyužil. Uznávám ale, že hudebním amatérům může tato funkce vyjít vstříc v tom případě, kdy neznají noty a orientují se jen vizuálně na hudebním nástroji. Jako zajímavou novou funkci Sibelia 6 vidím v dodatečném záznamu tempových změn pomocí poklepávání dob na klávesnici počítače, nebo zadáním z MIDI zařízení v reálném čase během přehrávání. Tempové změny se pak zaznamenávají a zobrazují jako pomyslný liniový 2D graf nad notami, kde stoupající křivka znamená zrychlování a klesající křivka naopak zpomalování. Je však škoda, že není možné tyto parametry dodatečně graficky editovat např. snížením sklonu tempové linie pomocí myši. Uvidíme, jak si s tím poradí vývojáři v případných upgradech.

Kromě not se do hotové partitury vkládají také upřesňující technické, výrazové a doplňující údaje v podobě textové nebo grafické. Tyto prvky jsou rozděleny do jednotlivých skupin podle různých parametrů. Jednotlivé značky se pak vkládají do partitury pomocí myši – poklepáním na příslušný prvek, nebo pomocí klávesové zkratky. Textové příkazy, grafické značky a symboly jsou skryty a je nutno se naučit nalézt jejich umístění.

Textové příkazy najdeme v menu Create/Text (Vytvořit/Text). Jejich klasifikace je věcná a logická. Složitější je vyznat se v grafických značkách. V programu Sibelius se dělí na ty, jenž jsou vytvořeny pomocí čar a křivek – jejich nabídka se vyvolává v menu Create/Line (Vytvoř/Linkový znak); na ty, které jsou zahrnuty v obecné nabídce a které Sibelius pojmenovává jako symboly – nabídka je v menu Create/Symbol (Vytvoř/Symbol); a v neposlední řadě jsou to ty značky, které bychom mohli popsat jako technicko-výrazové. Jejich umístění je v pomocném plovoucím okně nazvaném Keypad (Panel klávesnice). Ten se zobrazuje v menu Window/Keypad (Okno/Panel klávesnice). Každý znak je zde zastoupen jednou klávesou numerické části počítačové klávesnice. Jestliže tuto klávesu zmáčkneme, pak se znak přiřadí k právě označené notě (nebo objektu). Uvítal bych uživatelské nastavení Keypadu s možností uložení a exportu.

Nabídka všemožných značek a grafických příkazů je rozsáhlá. Pokrývá obecnou notaci, ale své si najdou jednotlivé hudební nástroje a specializované notace hudebních slohů. Osobně bych viděl potřebu rozšíření o značky zaměřené na starou notaci. Některé specializované trylky jsem musel vytvářet v jiném grafickém programu a vkládat je jako nové objekty. Pro uživatele představuje tento postup poněkud složitou cestu pralesem.

Na druhé straně je vidět, že v každé nové verzi programu Sibelius se zvyšuje počet značek a symbolů, a že se potřeba jednotlivých sazečů reflektuje. Krom staré a obecné notace se vytvářejí nové standardy v moderních partiturách. Některá stará řešení se nahrazují novými a to často i takovými, které nejsou ještě zažité a uznané. I pro tento vývoj notace vytváří program Sibelius prostor. Nutno však říci, že postup při vkládání nových značek patří do složitých operací a vyžaduje minimálně dokonalou znalost programu Sibelius. Možné ulehčení vkládání nových symbolů by se jistě hodilo.

K symbolům je nutné říci ještě jednu poznámku. Linkové značky a značky vložené přes Keypad se při přehrávání akceptují. Jinak je tomu u symbolů – ty se nepřehrávají. Pokud vložíte trylek přes Keypad, bude přehráván, ale pokud ho vložíte přes Symboly, pak přehráván nebude. V notové sazbě může být tento jev nedůležitý, ale těm, kteří vyžadují přesné řízení přehrávání notového záznamu to může vadit.

Velký posun od předchozích verzí se udál v možnosti editace legata. Toto zlepšení bych viděl jako jedno ze zásadních argumentů pro přechod na novou verzi. Editace obloučku je řešena stejně, jako v grafických programech specializovaných na vektorovou grafiku. Po označení obloučku se zobrazí editační body zakřivení. Oblouček je v této fázi rozdělen na tři části: zakřivení začátku, prostředku a konce obloučku. Pomocí tažení bodů se mění výsledný tvar. Záleží jen na vaší fantazii a potřebě, jak budete s editačními body pohybovat. V této fázi bych uvítal možnost nastavení tloušťky stínování obloučku. U malých a extrémních velikostí toto představuje nutnost, kterou doposud nelze aplikovat.

Jako závažný nedostatek ale vidím editaci neukotvených obloučků. Pokud ručně editujete a dotváříte vzhled tvaru obloučku, pak při změně vzdálenosti not Sibelius vytvoří nový tvar, který bude do určité míry stejný. Sibelius sám podle svého algoritmu mění tvar obloučku, změní-li se notové vzdálenosti. Toto funguje relativně dobře pro obloučky, které jsou ukotvené k notám jednoho hlasu (jsou modré).

Nešvar však vyvstane, pokud vkládáme oblouček jako neukotvený (je zobrazen červeně). Pak jakákoli změna vzdálenosti not tyto obloučky ponechá nezměněné v původním tvaru. V tomto případě není nastaven žádný algoritmus a autor si musí obloučky editovat ručně jeden po druhém. Stalo se mi to jednou, když jsem vytvářel spartaci klavírního partu na 60 stránek. Složitá klavírní notace si vyžadovala častý přesun hlasu mezi notovými osnovami a oblouček pokrýval několik hlasů. Takové legato je nutné vložit jako neukotvené a ručně nastavit jeho parametry zakřivení. Těchto obloučků jsem měl na 70. Musel jsem ovšem změnit na požádání zákazníka velikost hotové partitury a veškeré úpravy byly pryč. Bylo nutné všech 70 obloučků nově upravit. Výsledek vypadá hezky, ale práce je mnoho. Určité zjednodušení by ani zde nebylo na škodu.

Ještě jeden argument pro přestup na program Sibelius 6 z pohledu notových sazečů. Týká se nové funkce Magnetic Layout (Přichytávání), která pomáhá při výsledné grafické editaci prvků partitury. Automaticky umístí a rozestoupí grafické elementy tak, aby se nepřekrývaly. Funguje to na různé grafické prvky, např. Text, Symbol, Line, aj. Při dodatečném rozestupu jednoho objektu se navíc automaticky rozestoupí i ostatní. Funkce Magnetic Layout dokonce automaticky přepůlí dynamické svorky, jestliže jimi prochází dynamické znaménko. Když pomyslíte, že jsem musel každý grafický prvek rozmísťovat ručně, pak toto představuje pomocnou ruku.

Skladba a aranžmá

Další hudební profesí, pro kterou se hodí program Sibelius, je hudební skladatel a aranžér. Tyto profese nevyžadují dokonalou znalost notoryteckého vědního oboru, zato kladou důležitost jiným oblastem jako skladba, orchestrace, hudební sémantika, atd. Skladatelé a aranžéři od programu Sibelius budou vyžadovat pokud možno automaticky řízené notografické procesy, budou chtít co nejdokonaleji nastavit a řídit zvukový výstup jejich díla, budou chtít ukládat verze a porovnávat je, budou chtít pracovat po stránce formy a sémantiky hudebních myšlenek. V neposlední řadě budou vyžadovat dokonalý grafický výstup pro případ instrumentálního provedení jejich díla. To vše a ještě mnohem více Sibelius dokáže.

Vytvoření a editace partitury je řízena průvodcem, s jehož pomocí si vybíráme hudební obsazení pro naše dílo, nastavujeme tóninu a taktové značení, klíče, názvy, komentáře, aj. Vzor partitury je tak za několik sekund hotov a můžeme pracovat na vkládání hudebních myšlenek. Pokud budeme chtít udělat změnu, pak je kdykoli možno jakýkoli parametr odebrat, přidat, změnit či nastavit.

Pojednáváme-li o zvukovém výstupu, pak si tuto stať musíme rozdělit na několik částí. První část obsahuje zamyšlení nad kvalitou jednotlivých nástrojů. Sibelius 6 je instalován se zvukovou bankou, která pokryje základní požadavky na orchestraci různých arteficiálních i nonarteficiálních obsazení. Tuto základní banku je možné doplnit instalací dalších zvukových bank, jako např. Garittan, Kontakt nebo i Vienna Orchestra aj. To však za finanční poplatek, který leckterého odradí.

Pokud máte nainstalovaný Sequencer a v něm některé VST instrumenty, můžete pro práci s programem Sibelius využít také tyto nástroje. Jedinou podmínkou je, aby váš sekvencer byl DAW aplikace, která podporuje standard ReWire. Tak je možné synchronizovat program Sibelius 6 s programem např. Logic, Cubase nebo ProTools. Osobně jsem používal propojení s Logic a fungovalo to bez problémů.

Další oblastí kapitoly o přehrávání je editace a nastavení parametrů jednotlivých zvuků. Program Sibelius 6 nabízí několik možností, jak nastavit přehrávání vaší partitury či jejich jednotlivých prvků. Začněme u mixu. Zde lze nastavit pro skupinu nástrojů, popřípadě pro jednotlivý nástroj, hodnotu hlasitosti, panoramy, přiřadit a editovat efekty. Další možnosti nastavení přehrávání se nalézají v menu Play/Live Playback (Přehrát/Živé přehrávání). Zde editujeme atributy dynamiky a časových změn. O možnosti Live Tempo (Živé tempo) jsme již pojednávali výše.

Shrňme tedy, že parametry pro přehrávání jsou zastoupeny v programu Sibelius tak, aby uspokojily i náročného uživatele. Přesto nalezneme mouchy v případě nepřehrávání některých znaků a symbolů, viz výše.

V případě, že je potřeba označit nějakou část skladby – myšleno z pohledu hudební formy – existují pro to některé tvůrčí nástroje. Klasickou možností je označit příslušný motiv nebo větu pomocí Create/Highlight (Vytvořit/zvýraznění). To však představuje pro orientaci ve skladbě problém za předpokladu, že je skladba rozsáhlá. Proto se objevila ve verzi 5 možnost uložení označené části do speciální „úložny“ pojmenované jako Ideas (Motivy), ze které je možné hudební myšlenky vkládat do partitury a naopak. Toto bylo lépe rozpracováno a doplněno novými možnostmi ve verzi 6. Jako novinka se objevila možnost přiřadit k libovolnému místu nebo části skladby komentář, o němž bude ještě řeč.

Pro skladatele a aranžéry se může hodit nová funkce porovnání. Uplatní se však jen tehdy, pokud ukládáte verze vaší práce. Pak si můžete vybrat dvě libovolné verze a nechat je porovnat programem Sibelius. Ten zobrazí obě verze, provede soupis odlišností a zvýrazní je. V některých případech tak rychleji mohou vyvstat nové souvislosti.

Sibelius 6 pro pedagogické a výzkumné profese

Program Sibelius využijí také pedagogické a výzkumné profese, jako např. učitel hudby, autor hudební publikace, hudební vědec aj. Pro tyto profese je zde připraveno několik funkcí, které jistě uplatní. Začněme u učitelů.

Všechny možnosti práce s pracovními listy zůstaly z předchozí verze nedotčeny. Navíc existuje stránka www.sibeliuseducation.com, která je věnována pouze pedagogům a kde kromě mnoha jiných užitečných věcí naleznete nové vypracované pracovní listy od různých přispěvovatelů. Kdyby měl někdo chuť, může také přiložit ruku k dílu a vložit zde své výtvory. Stránka je však v angličtině a tak vidím možnost úpravy a umístění např. na český metodický portál www.rvp.cz.

Pokud se některému učiteli poštěstí, že bude mít počítačovou učebnu osazenou programem Sibelius 6, tak bude mile překvapen novou funkcí vzájemného sdílení partitur a možností práce na jedné partituře. Tato funkce je logickou novinkou, pokud vezmeme v potaz udávaný trend druhé generace webu, ve kterém komunikace a sdílení jsou klíčovým prvkem. Společný pracovní prostor se hledá snad ve všech programech od úprav fotek, až po notační programy, a tak není divu, že i zde jde Sibelius 6 s dobou. Tato funkce File/Classrom control se však nevyskytuje u produktu s jednou licencí. Pokud si pořídíte Sibelius 6 Site, pak se vám nabídnou nové možnosti řízení a správy programu ve třídě. Tento program se instaluje na server a řídí, spravuje, sleduje práci ostatních uživatelů programu Sibelius 6 ve třídě.

Při práci s touto verzí se vyplatí nová možnost vkládat komentáře. Označím si notu, kliknu na nástroj Comment (Komentář) – nachází se na horní liště – a nad notou se zobrazí žlutý obdélníček s blikajícím kurzorem. Napíšu komentář a potvrdím klávesou Esc. Tím se k obdélníčku připojí hlavička s popiskem jména, kdo komentář napsal, datum a čas sepsání. Tímto způsobem může vkládat libovolný počet uživatelů do jedné partitury. Komentáře se samozřejmě netisknou.

Poněkud jsme opomněli kytaristy a jiné hudebníky, kteří využívají pro svou provozovací praxi harmonické vyjádření prostřednictvím akordických značek. Jim vývojáři „zjednodušili“ proces vkládání akordových značek. V této oblasti se Sibelius jaksi stále hledá. Každá verze přichází s novým pojetím, od něčeho upouští a něco nového zavádí. Uvidíme, jak si s novým prostředím uživatelé poradí. Akord je možné vkládat prostřednictvím klávesnice počítače, MIDI klaviatury, nebo MIDI kytary. Knihovna typů akordů obsahuje na 600 druhů. Pokud však nenajdete ten svůj, je možné ho vytvořit. Samozřejmostí je zápis různých variant stejného akordu v podobě textu i tabulatury. Vše je možné editovat nebo vytvořit. Mně osobně nové prostředí vyhovuje a rychle jsem se na něj adaptoval.

Resumé

Než přistoupím k závěrečnému odstavci, rád bych shrnul dosavadní text. Cílem bylo přiblížení nových funkcí a možností poslední verze programu Sibelius s číslem 6. Ať bude využívat Sibelius odborník, pedagog, hudebník nebo amatér, každý z nich si nalezne to své. Skoro každé profesi přidali vývojáři nějakou novinku. Pro notosazeče editaci obloučků a automatické přizpůsobování rozestupu různých značek. Pro skladatele nové možnosti záznamu a editace tempa a tempových změn, možnost propojit program přes ReWire do DAW aplikací, možnost ukládat a porovnávat verze jejich díla. Pro pedagogy vkládání komentářů a řízení programu prostřednictvím serveru ve třídě. Kytaristům a „akordikům“ zjednodušení vkládání akordových značek a pro amatéry přibyla nabídka možnosti vkládání not skrze grafické zobrazení klaviatury a hmatníku kytary, což se hodí pro práci ve školách s interaktivní tabulí. Také se automaticky nabízí program AudioScore, který umožní vkládat noty pomocí zvukové analýzy audiozáznamu. To jsou dle mého názoru hlavní novinky v poslední verzi programu Sibelius 6, nad kterými rozhodně stojí zato popřemýšlet, pokud si nebudete jisti, zda přejít na novou verzi či nikoliv.

Doufám, že se nedotknu některých zarytých uživatelů programu Sibelius, když uvedu i to, co ke správné recenzi patří - jeho negativa. Složitost (na úrovni znalosti kódu programu) při zavádění osobních a nových značek, omezené možnosti „psaní“ chorální a „staré“ notace. Osobně bych uvítal možnost uživatelsky nastavit Keypad (Panel klávesnice), vkládat audio stopy a rozšířit možnosti výsledných tiskových grafických úprav. S tím souvisí také absence vložení jiného formátu grafiky než tiff. Při celodenní práci s programem narazíte někdy na dílčí nelogičnosti, které se budou lišit od typu uživatele. Na usmířenou ale uvedu, že takové problémy má skoro každý program a nikdy nebude nová verze tak dokonalá, že by se na ní nedalo něco vylepšit. „Šestka“ představuje velký vývojový skok směrem k uživateli. Oproti jiným notačním programům představuje Sibelius 6 takový, ve kterém si prostředí a práci osvojíte velmi rychle, který vás přesvědčí kvalitou tiskového výstupu a promyšlenou propojeností s ostatními produkty v hudebním softwarovém průmyslu. Navíc Sibelius 6 je první profesionální notační program, který existuje plně v českém prostředí. To dokazuje, že český zákazník - v softwarovém obchodu globálně vnímán jako minorita - je pro dceřinou společnost Avid důležitý a zaručuje jistotu podpory při řešení různých problémů. Neoddělitelným faktem je i skutečnost, že komunita uživatelů programu Sibelius je v Čechách obsáhlá.

Závěr

Pro pořízení nebo upgrade programu Sibelius na verzi 6 vidím jako hlavní důvod zrychlení notové sazby a existenci plně českého prostředí (v PC verzi), které ocení především začínající uživatelé. ReWire, komentáře, práce s verzemi, práce na síti, editace obloučku, aj. - to jen odkazuji na text výše. V porovnání s ostatními notačními programy se Sibelius 6 řadí mezi profesionály, tomu také odpovídá cena kolem sedmnácti tisíc korun (pro školy, učitele, studenty a církevní organizace kolem deseti tisíc korun). K dispozici jsou i multilicence s výrazným snížením ceny, např. pět licencí je za cenu kolem dvaceti tisíc. Podle úhlu pohledu to nejsou vyhozené peníze. Pokud by se vám zdálo, že to je dost peněz, a že vlastně platíte za hodně možností, které ani nevyužijete, máte možnost pořídit si slabší variantu programu.

Existuje Sibelius 6 student a Sibelius First. Jejich cena nepřesáhne pět tisíc, za to ale počítejte s některými omezeními po stránce počtů notových osnov v systému, aj.