V uplynulých dvaceti letech se Behringer na hudebním trhu soustředil na hudební produkty s výborným poměrem cena/výkon, především v kategorii „low-end“. Nedávno však, pro někoho možná poněkud nečekaně, založil divizi zacílenou také na náročnější klientelu. Nová divize BUGERA (viz www.bugera-amps.com) by tak měla svými užitnými vlastnostmi, designem i cenou konkurovat zavedeným značkám – i právě ve třídě „high“.
Takto, aktuálně, celolampové kytarové zesilovače, reproboxy a komba doplnil hybridní baskytarový zesilovač BVP 5500, jehož přesnější charakteristiku bychom mohli uvést následujícím výčtem: výkon 550 W/4 Ohmů, 300 W/8 Ohmů, čtyři (!) elektronky v předzesilovači a (jak se alespoň domnívám) na korekcích, volič pěti středových frekvencí, devítipásmový grafický ekvalizér, vstupy i výstupy na úrovni profesionálního zesilovače. A to vše v kategorii o dvě třídy vyšší a především: vše za omračujících deset „litrů“! „Papírovými“ parametry se tak jedná o přímou konkurenci modelů Gallien-Krueger Fusion 550 nebo Ampeg SVT-3 PRO, ten druhý ovšem nepořídíte za méně než 23 000,- Kč, přestože Ampeg i Bugera jsou oba vyráběny v Číně. O tom, jak se baskytarový zesilovač Bugera BVP 5500 povedl, vypoví následující text. Zesilovač rackového provedení hned zkraje zaujme střízlivým a vkusným designem, zvláště čelní hliníkový panel působí (dovolím si napsat) hodnotně. Masivní ucha umožňují relativně snadnou manipulaci; zesilovač o výšce 2HU totiž není příliš hluboký a při sympatických rozměrech 485 x 95 x 315 mm určitě neočekáváte váhu kolem 12,4 kg. Napájecí trafo zřejmě výrobce nepoddimenzoval a ani ocelí se evidentně nešetřilo. Čelní panel opticky zeštíhluje kontrastní černý podklad kolem ovládacích prvků. Uspořádání zesilovače, včetně rozmístění ovladačů, se očividně „inspirovalo“ modelem Ampeg SVT - 3 PRO, velmi oblíbeným a vysoce hodnoceným na webových stránkách věnovaných baskytaře. Proč ne? Je přeci třeba umět vybrat ten správný vzor… Kdo zná nebo používá Ampeg SVT – 3 PRO, může však následující řádky popisu vynechat, protože oba zesilovače jsou v tomto směru prakticky totožné.
Přední panel
Přední panel je členěn do 4 částí. Vstupní část obsahuje jack se dvěma podsvícenými přepínači: spodní pro nastavení útlumu -15 dB pro baskytary se silným výstupním signálem, horní s tlačítkem BRIGHT zvýrazní o +6 dB frekvenční pásmo na kmitočtu kolem 2 kHz. Přepínač útlumu má díky podsvícení další funkci – červeně signalizuje klipování (příliš silný signál) na vstupním předzesilovači. Občasné probliknutí při napěťových špičkách samozřejmě nevadí, nesmí ale dojít k trvalému rozsvícení kontrolky do ruda. Opticky oddělen svislou linkou následuje ovladač GAIN s tlačítky „ULTRA HIGH“ (+6 dB na 5 kHz) a „ULTRA LOW“, který ale zasahuje celé pásmo (+1,5 dB na 50 Hz, -12 dB na 560 Hz a +1,5 dB na 5 kHz), projeví se podobně jako např. přepínač PRE SHAPE na zesilovačích Trace Elliot. Korekce jsou u tohoto modelu navrženy poněkud komplikovaněji, totiž jako „dvojité“. Hlavní - se čtyřmi otočnými potenciometry - ovládají basy v rozsahu +/- 12 dB na 50 Hz, výšky v rozpětí +14/-19 dB na 5 kHz, zatímco pětipolohovým přepínačem zvýrazní či potlačí středy o +/- 15 dB na frekvencích 220 kHz, 450 Hz, 800 Hz, 1,6 kHz nebo 3 kHz. Jedná se o účinné a oblíbené řešení a již „základní“ korekce spolu s přepínači BRIGHT, ULTRA HIGH a ULTRA LOW zřejmě z 95% stačí pro nastavení požadovaného zvuku. Možnosti znásobuje vpravo umístěný devítipásmový grafický ekvalizér, kterým ještě v případě potřeby „jemně doladíme“ příslušná pásma v rozsahu +/- 8 až +/- 15 dB: 33 Hz, 80 Hz, 150 Hz, 300 Hz, 600 Hz, 900 Hz, 2 kHz, 5 kHz a 8 kHz. Grafický EQ může být výhodný, pokud potřebujeme např. přizpůsobit zvuk akustice problematičtějších prostor potlačením nežádoucích frekvenčních pásem anebo (s připojením nožního přepínače EQ - MUTE) přednastavením jiného frekvenčního průběhu nastavit odlišný zvuk např. pro slap nebo sólo apod. Úroveň signálu z grafického EQ lze samozřejmě upravit tahovým potenciometrem LEVEL o +/- 10 dB. Mezi uvedené korekce se vklínila sekce s ovladači MASTER a VALVE GAIN. U poloprofesionální a profesionální třídy zesilovačů dnes již nepostradatelný spínač MUTE odpojí výkonový stupeň pro výměnu baskytary nebo tiché ladění. Spínač EQ aktivuje 9pásmový parametrický ekvalizér, oba najdeme vedle ovladače VALVE GAIN. Funkce MUTE a grafický ekvalizér lze navíc ovládat nožním přepínačem. Přestože celkový design zesilovače (včetně popisů čelního panelu) působí moderním nadčasovým dojmem, ovladače jsou vyvedeny v lehkém retro stylu. I přes omezenou velikost ovládacích prvků – rozměry „knoflíků“ ani rozpětí drah tahových potenciometrů nejsou nijak oslnivé – jsou tyto dobře dostupné a manipulace s nimi je bezproblémová. („Přehuštění“ lze do jisté míry přičíst nadstandardnímu počtu ovládacích prvků na relativně malém panelu). Uvítal bych však ještě o něco „tvrdší chod“ ovladačů; jejich poloha se např. při přepravě může nekontrolovaně měnit a spolu s tím se může změnit i námi „vychytané“ nastavení. Všechny uvedené funkce jsou při jejich spuštění barevně podsvícené (útlum – 15 dB na vstupu červeně, BRIGHT, ULTRA HIGH, ULTRA LOW žlutě, MUTE červeně a EQ zeleně…), takže i vizuálně informují uživatele o tom, co je právě zapnuté. Po spuštění všech uvedených spínačů se tak může BVP 5500 „rozzářit“ až šesti LED diodami. Přesto rozsvícení nepůsobí nijak přeplácaně nebo rušivě. Hlavní spínač na čelním panelu zcela vpravo doplní barevné spektrum o zářivě modrou.
Zadní panel
Celou třetinu plochy zadního panelu vyplňují připojovací konektory. Celkem tu najdeme osm 1/4“ TRS konektorů – jacků, jeden konektor typu SPEACON a jeden XLR výstup („Canon“) ve dvou řadách. V horní řadě zprava doleva (při pohledu ze zadu) nacházíme FOOTSW a dále pak TUNER – sem připojíme ladičku, buď malou podlahovou (třeba firemní Chromatic tuner TU - 300) nebo rackovou (BEHRINGER BTR 2000), přesně tak jak nás na čtvrté straně manuálu nabádá výrobce v návrhu propojení „STEP1: Hook-Up“. Podle informace na webu výrobce lze tento výstup také použít pro napájení aktivního monitoru. EFFECT LOOP slouží pro připojení libovolného efektového procesoru. INSERT CHANNEL se dvěma zdířkami umožňuje signál z předzesilovače vést do jiného externího koncového stupně (PA, aktivní odposlech) nebo naopak do koncového zesilovače v BVP-5500 přivést externí signál. LINE OUTPUT s konektorem XLR je vybaven jednak regulací úrovně, ale i nezbytnými tlačítky GRN/LIFT pro „odzemnění a PRE/POST pro volbu upraveného nebo čistého signálu do mixážního pultu nebo nahrávací jednotky. V případě pochybností, jak propojovací cesty fungují, určitě nic nezkazíte nahlédnutím do manuálu zmíněného „rivala“. Poslední tři konektory jsou nadepsány PARALEL SPEAKER OUTPUT a jsou tvořeny jedním „spíkrem“ a dvojicí 1/4“ jacků. Plný výkon 550 W dostaneme do zátěže 4 Ohm (jeden box o impedanci 4 Ohm nebo dva boxy o impedanci po 8 Ohm). V prvním případě je jedno, do které zdířky box připojíme. Ve druhém případě máme dvě možnosti. Pokud boxy nemají paralelně zapojený vstup a výstup na jejich zadním panelu, jednoduše do zesilovače zapojíme každý box samostatným kabelem, např. jack-jack. Osobně jsem využil druhé možnosti a dvojici boxů (full-stack 4 x 10“ + 1 x 15“) s konektory XLR propojil mezi sebou jedním kabelem XLR – XLR, zatímco zesilovač s horním boxem kabelem SPEACON - XLR. Zesilovač má jednu drobnou, ale nadmíru praktickou „vychytávku“: kromě obvyklých čtyř gumových nožiček jsou stejné čtyři umístěny na zadním panelu, takže dovolují postavit zesilovač do svislé polohy, aniž by byly jakkoliv ohroženy konektory či ovladače.
Pohled dovnitř
Šasi zesilovače je vyrobeno z 2,4 mm (!) silného ocelového plechu, čelní panel navíc překrývá hlinikový profil o síle 3 mm. Nejen při pohledu zvenku, ale i zevnitř (po demontáži horního panelu), vypadá zesilovač mimořádně robustně. Navíc je řemeslně velmi čistě a přehledně zpracován: opravdu profesionální práce. V úvodu zmíněné čtyři nízkošumové elektronky nesou označení domácí stáje BUGERA se specifikací 12AX7A a 12AX7B (po dvou kusech každého typu). Elektronky jsou zabudovány vodorovně. Aby však nedošlo k jejich nežádoucímu uvolnění z patic, jsou pružně fixovány v gumových „čepičkách“ na společném „hradle“. Případnou výměnu elektronky lze snadno provést po uvolnění dvou šroubů hradla. V dodaném anglickém manuálu, který je mimochodem zajímavý svým minimalistickým pojetím, se sice dozvíte, jak co kam připojit nebo ovládat pomocí obrázků a ikon, nicméně blokové elektrické schéma bohužel chybí. Předpokládám, že podobně jako u Fussion 550 od G-K nebo u SVT PRO-3 od Ampegu čtyři elektronky slouží nejen pro GAIN, ale také i pro hlavní korekce. Měkký sametový sound zesilovače tomu jednoznačně odpovídá. Útroby zesilovače v těžišti vyplňuje velkoryse dimenzovaný chladič koncového zesilovače, na který navazuje chladicí ventilátor. Jeho hlučnost za běžného provozu je pozoruhodně nízká. Při větší zátěži otáčky pochopitelně stoupnou, ale určitě nepřevýší „hlučnost jazzového tria v půlnočním baru“. Toroidní transformátor navržený na příkon cca 700 W je umístěn vpravo. V celém zesilovači najdeme překvapivě jenom několik silnějších „kabelů“, propojení je realizováno plochými „počítačovými“ Cord vodiči, klasické „desky plošných spojů“ nejsou vidět.
Prakticky
Vždy nejprve zkouším zesilovač na „rovné“ korekce a tak ani u Bugery neudělám výjimku. Při GAINU na cca polovičním rozsahu (na 12 hodinách), rovných korekcích BASS, MID, TREBLE, deaktivovaných spínačích BRIGHT, ULTRA HIGH, ULTRA LOW a vypnutém grafickém EQ z deseti graficky vyznačených úrovní nastavuji MASTER na první stupeň… A „plnokrevný“, „tlustý“, lampově výrazný tón vyloudil úsměv na mé tváři; v duchu si uznale říkám: „Tak tohle určitě bude hrát dobře, o tom už nemám žádné pochybnosti“. Trochu ještě přidávám výkonu, ale raději hned ubírám, abych nedráždil sousedy. Zapnutí vstupního přepínače útlumu -15 dB se projeví jen docela lehkým lupnutím, které je podstatně výraznější, je-li současně aktivován spínač BRIGHT, ULTRA HIGH nebo pásma 900 Hz, 2 kHz nebo 5 kHz na grafickém ekvalizéru. Zajímavé může být při seznámení se zesilovačem trochu si zaexperimentovat s pětipolohovým přepínačem v závislosti na nastavení středů v krajní nebo „nulové“ poloze, tj. MID na „0“, „10“ nebo „5“. Viz rámeček. Po aktivaci funkce BRIGHT se při prstové technice zvuk velmi přibližuje hře trsátkem, zvláště pokud jsou současně „v akci“ ULTRA LOW a ULTRA HIGH… Ovladač VALVE DRIVE pravděpodobně mění napájecí vysoké napětí elektronky umístěné před mosfetovým výkonovým stupněm…; předpokládám, že jde o analogii stejně umístěného ovladače TUBE GAIN na SVT – 3 PRO. VALVE DRIVE se nejvýrazněji projevuje v polohách mezi „5“ až „10“. Především ve středobasovém pásmu zvuk zmohutní a probarví se. Velmi užitečný ovladač. Po nějakém čase jsem dospěl k nastavení, které mi kupodivu fungovalo na všech použitých baskytarách: MM, PB, JB i bezpražec (heslovitě): GAIN na 12 až 14 hodin, BRIGHT aktivní pro hru prsty i pro slap, pro trsátko ne, ULTRA LOW aktivní podle baskytary a akustiky prostoru, ULTRA HIGH „spíše“ aktivní, BASS na 12 hodin, MID na 12 hodin na 450 Hz (nebo 800 Hz), TREBLE na 14 hodin, VALVE DRIVE na maximum, MASTER podle potřeby (samozřejmě), a EQ někdy pro zvýraznění nastavený na mírný „hrb“ na 900 Hz, 2 kHz a 5 kHz. Sestavu zesilovače Bugera BVP 5500 a boxů 1 x 15“ a 4 x 10“ jsem používal jednak ve zkušebně a dále na živém hraní (celkem cca 7 hodin koncertování). Vzhledem k poměrně rozměrnému pódiu a k mé určité pochybnosti, zda půjde signál z baskytary připojit do P.A. (omezený počet vstupů na mixu, okupovaného mikrofony pro ozvučení bicích), vzal jsem s sebou raději oba boxy. Přeci jenom, kdyby měla jít basa do sálu pouze z pódia, pak se větší výkonová rezerva určitě hodí. Deklarovanému výkonu výrobce věřím (550 W do 4 Ohm a 300 W do 8 Ohm), výkonová rezerva se jeví dostatečná; např. v porovnání se skvělým G-K Fussion 550 se stejnými boxy (viz MS 10/2009) jsem rozhodně nepociťoval žádný výkonový handicap.
Souhrn
Baskytarový zesilovač Bugera BVP 5500 si určitě nezaslouží jen obligátní konstatování, že je „vítaným obohacením trhu ve své kategorii“. Rozhodně svými parametry i zvukem splňuje (minimálně) požadavky náročných amatérských hudebníků nebo poloprofesionálů. Svojí solidní konstrukcí, vybavením i zvukem mě přesvědčil o tom, že se jeho tvůrcům podařilo postavit zesilovač, který bude ve své cenové třídě hledat konkurenci jen velice obtížně. Obvyklý výrobci vlastně zesilovač podobné koncepce, výkonu a vybavení nenabízejí; v úvodu jmenované modely Gallien-Krueger a Ampeg jsou pochopitelně minimálně o 150% dražší. Pokud by někdo pocítil jistou nedůvěru vůči nové značce, dovolím si doporučit návštěvu www.youtube.com a zadání hesla „Bugera vs. Marshall“... Takže odpověď na otázku z úvodu? Pokud jsem limitován cenou a nemohu si pořídit cokoliv od M-B, G-K, EBS, Aguilar aj., jdu rozhodně do Bugery BVP 5500.
Dodatek:
Označení produktu „BVP“ evokuje obojživelný obrněný pásový transportér známý bigošům (= motorizované pěchotě…) jako „Bojové vozidlo pěchoty“, alias „BéVéPé“ vulgo „Bévépéčko…“ (na vysvětlenou pro mlaďáky, kteří unikli ZVS (základní vojenské službě), jde o předchůdce dnešních transportérů PANDUR). Nejsem si jist, zda výrobce BUGERA tuší, jaké asociace tímto označením vzbuzuje u tuzemského uživatele, u mě však jsou jednoznačně pozitivní.
