Focusrite ToneFactory

Zaostřete na zvuk
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
25 722,00 Kč

Jeden z rozdílů mezi valnou většinou našich studií a jejich zámořskými ekvivalenty je především v četnosti výskytu určitých značek výrobků.

Pominu-li skutečnost, že zatímco u nás se za frekvenci platí v korunách a v zahraničí to jsou většinou dolary, přičemž částka bývá velmi podobná, přístup k zákazníkovi je již také srovnatelný. U sousedů však naleznete narozdíl od tuzemska firmu Focusrite snad v každém studiu. Vím, že to nejsou zdaleka stejné podmínky, ale s novou řadou Platinum se situace mění.

Než se pustíme do obecného i méně obecného popisu, rád bych přednesl jednu myšlenku. Začnu poněkud upraveným citátem, který na nás, jako jeden z mnoha, každodenně útočí. „Chcete posílit svoji image? Nechte si každý den posílat naše obrázkové „šklebouny" do vašeho „debila"…..".Určitě se tím posílí vaše manažérské postavení a sebevědomí stoupne do závratných výšin! Připadá mi to jak z filmu „Po velkém třesku", protože nevážně se toto již nedá brát. Začne-li se jednat o plošnou realitu, a ne o malomyslnost několika okravatovaných, nebo jinak upravených lidí, kteří si z kultury ekonomických velmocí berou jen odpad, potom Pán bůh s námi. Začal jsem sice úplně jinde, ale vše vede k jednomu cíli, a to, že něco podobného nečekejte od Focusrite, protože se jedná o výrobky pro profesionály. Firma Focusrite, jako většina předních světových vývojářů a výrobců tohoto zboží, si je vědoma toho, že kvalita se musí hledat a ne viset na každém rohu, jako levné pouťové zboží, které po přinesení domů odhodíme do koše. Donedávna nebyly také výrobky této firmy ničím, co by si člověk kupoval každý den. Když začnu od horní hranice cenové stupnice, pak první jistě budou mixážní stoly v nejvyšší kategorii. Posledním počinem je CONTROL 24 stůl, DAW ovladač a předzesilovač konstruovaný společně s firmou Digidesign . Modrá a červená série kompresorů, ekvalizérů a předzesilovačů, z nichž asi nejoblíbenější zůstává RED 3 a RED 7. Dále v ISO sérii je i špičkový channel strip ISO 430. Zelená serie již dobíhá a naopak se zabydlují zásuvné moduly (plug-in) d2 a d3 pro ProTools v intencích RED 3 a 7.

A nyní se dostáváme do kategorie i našeho přístroje. Série Platinum je nejlevnější, ale myslím, že stále překračuje obvyklý standard své cenové hladiny, protože je i na první pohled zřejmé, že nekopíruje již jakási zaběhlá klišé. Naopak přináší úplně nové pohledy na věc s využitím toho, co bylo vymyšleno a stále se cení. Zjednodušeně řečeno, působí na mě jako by konstruktérem byl zvukař a ne elektroinženýr. Je „šitá" přesně na míru a to nejde vždy dohromady s univerzálností, pokud se cena nešplhá ke špičce v tomto oboru. Kam tím směřuji? Dnes si představíme vlastně nezávislou druhou polovinu channel stripů od Focusrite. Pro úplnost dodám, že tou první polovinou je Voice Master a je konstruován především pro záznam a úpravu vokálů. Nemá direct a pasívní třípásmový EQ. Korekce i ostatní bloky jsou předurčeny pro jedno konkrétní použití. Naopak má de-esser a tube emulátor.

Pro větší úplnost, v sérii Platinum se momentálně nalézá ještě velmi dobře vybavený, kombinovaný dvoukanálový expander-kompresor-limiter nazvaný Compounder a masteringový modul MixMaster s vícepásmovým kompresorem-expanderem- EQ a limiterem.

Jak to vypadá?

Jak se sluší a patří u takové firmy prostě velmi dobře. Krabice je černá, poměrně hluboká a těžká. Jen přední panel má přírodní duralovou barvu s leštěnou úpravou. Čepičky potenciometrů jsou kónické a měkké. Velmi dobře padnou do prstů a díky jejich tvaru nevadí, že jich je na panelu poměrně hodně. Tlačítka jsou také zvláštní a některé (vypínače sekcí) jsou prosvícena LED. Ale abych dále neopakoval stále to samé, začneme u předního panelu a to zleva tak, jak je dáno procházejícímu signálu. Zde musím poznamenat, že přístroj lze samozřejmě používat naprosto obdobně jako jiné, ale nabízí též možnosti, na které je třeba se podívat do blokového schématu manuálu.

Preamp – (zde) Discrete Tranzistor Input: má pro nás možnost připojení všeho, co ve studiu najdete. Vévodí mu potenciometr Gain s cejchovanou stupnicí mikrofonu a linky a hned vedle dvě LED.

Zelená („SIG") je zapojena na vstup, červená („O/L") měří signál i v průběhu cesty, protože přebuzení můžeme vyrobit i velmi najetými korekcemi v určitém pásmu. Uvítal bych rozsáhlejší indikaci vstupu, na druhou stranu chválím funkci červené LED. Tlačítka jsou zde čtyři, z nichž tři jsou za účelem selekce vstupů (Line, Mic, Inst). Poslední tlačítko vlevo je phantom napájení. Posledním prvkem sekce je jediný konektor na předním panelu 1/4" jack pro připojení vysokoimpedančních zdrojů. Nemohu pochopit jednu kosmetickou vadu. Jedná se o to, že pod zmíněným „jackem" je tlačítko Line. Ač se to zdá banální, zpočátku jsem přepínal špatně. Po čase jsem si zvykl, ale určitě by bylo jednodušší umístit tlačítka systémem zprava mic, linka a nakonec právě instrument. Podíváme se ještě dozadu, kde k této sekci nám firma nabídla konektory XLR-3 pro mikrofony a 1/4" jack pro symetrické i nesymetrické připojení linky. Tedy insertu mixu, syntetizérů apod.

Filters: V podstatě se jedná o přeladitelný basový a výškový cut-off filtr, ale jeho funkce je v ToneFactory poněkud širší. Potenciometr „LOW" je laditelný od 15 Hz do 320 Hz. Druhý potenciometr „HIGH" je posazen mezi frekvence 24 kHz až 4700 Hz. K tomu jsou zde tři tlačítka. Pokud zvolíme pravé „To Audio", je funkce filtru klasická a odstraníme spodní a vrchní pásmo pod nebo nad užitečným signálem. Pokud k němu navolíme ještě tlačítko „Corrective", je strmost pásem pozvolnější. Tlačítko „ To Gate" nám filtr přepne do klíčovacího vstupu bloku Gate. Každý z těchto Channel stripů je svébytným druhem, ale právě u tohoto bloku ToneFactory bych řekl, že začíná vyjímečnost, protože pominu-li důmyslnost, tak obecně přítomnost laditelného spodního a horního filtru je skvělá.

Opto-Compressor: Komprese je proces, který využijeme velmi často. Zde ovšem není dnes nejběžnější typ komprese na bázi VCA obvodu, ale starý dobrý optočlánek. Co z toho plyne? Kromě poněkud odlišně se chovajícího procesu v podstatě nic. Chci tím říci, že je nastaven tak dobře, že by mu mohly závidět mnohé VCA kompresory. Neprojevuje se dýcháním a jeho komprese je údernější. Na panelu není mnoho ovládacích prvků, ale na channel strip je ho možné velmi dobře ovládat. Optokompresor zabírá jakoby dříve, než je nastavený Threshold (především jako Hard Ratio), proto také je zde spodní mez pouze na hodnotě -26 dB. Pro Ratio je zde jen přepínač, ale ve dvou nejvhodněji zvolených poměrech. Soft: 2:1 (smyčcové, dechové nástroje, zpěv apd.), Hard: 6:1 (baskytary a kytary, bicí a perkuse). Pak je hned vedle tlačítko Fast pro definování křivky rychlého nasazení kompresoru – Attack. Odběh, tedy Release, má možnost plynulého řízení potenciometrem. A poslední potenciometr v sekci kompresoru slouží pro dorovnání zkomprimovaného signálu. Promiňte další zastavení, ale nemůžu jinak, než prohlásit, že konečně někdo chytrý přišel na to, že za kompresorem není třeba zeslabovat, pokud za ním není limiter bez mínusového nastavení apod., a tak je možné zde, na Output, pouze(!?) 0 až +20 dB. Tlačítko In je zapínání kompresoru a šest LED „světýlek" nám ukazuje redukci dynamiky. Optokomprese je v této střední kategorii velmi opomíjena, přitom mezi nejlepšími a samozřejmě nejdražšími kompresory (Avalon, Manley, Langevin, Pendulum Audio) jsou právě modely s tímto prvkem. Nehledě na to, že nejslavější kapely 50. a 60. let nahrávaly na komresory, které jsou dodnes považovány za špičku v oboru. Namátkou: Urei – Teletronix LA 2A (elektronkový optokompresor), Urei LA 3, LA 4 (polovodičové optokompresory). Zapomněl bych ještě na jednu fajnovost a to, že kompresor má vyveden na zadní panel klíčovací vstup v podobě 1/4" jacku. Vstup říkám záměrně, protože se nejedná o klasický TRS Side chain známý z jednoúčelových kompresorů.

Tone Controller: Další, i samostatně životaschopná sekce, má pro nás čtyři potenciometry a čtyři tlačítka. Jedná se vlastně o podobné korekce, jako jsou u nástrojových zesilovačů. Jsou pasívní, a tedy pokud máte všechna pásma na nulové hodnotě a zapnete tento blok, nesmí vás překvapit, že je zvuk rázem slabší. Pokud ovšem např. u basové kytary začnete přidávat jednotlivá pásma, začne zvuk nabývat na objemu velmi příjemným způsobem a není důvod se vrátit k vypnuté sekci. Může za to LC charakter těchto korekcí. První potenciometr nazvaný Overdrive má k sobě ještě dvě tlačítka. Vyrábí emulaci nakreslení po průchodu zesilovačem včetně reprobedny. Tlačítkem Bright se naostří signál podobně jako při vyzáření 10-ti nebo 12-ti palcovým reproduktorem. Potenciometry Bass a Middle jsou jasné a poslední Treble váže na sebe předposlední tlačítko Hi-mid. Zapnutím pracuje „Treble" (odhaduji!) zhruba od 4 kHz, vypnutím pak výše (také odhaduji) 8 kHz (?). Posledním tlačítkem je zapnutí sekce IN. Díky této sekci mohu doporučit ToneFactory do nástrojových racků basistů i kytaristů, nemluvě o studiu, kde jak jsem se přesvědčil, lze i unavenému signálu vdechnout sílu.

Parametric Equalizer: Jedná se o dva identické ekvalizéry lišící se pouze postavením frekvencí, na kterých mohou pracovat. Tedy Band 1 je možné přeladit od 40 Hz do 1 kHz a Band 2 od 500 Hz do 20 kHz. Každý ekvalizér má kromě zmíněného potenciometru ještě další potenciometr úrovně od –18 dB do +18 dB a dvě tlačítka. Pokud není stlačené ani jedno tlačítko, je navolena shelving charakteristika filtru, zmáčkneme-li tlačítko Bell, máme zvonovou charakteristiku (také peaking), a pokud k němu ještě stlačíme Fine, zůstane nám sice zvonová charakteristika, ale z celkem příjemně širokého zvonu se stává úzké „Q" velmi vhodné pro vyřezávání nepotřebných záznějů apod. Není k tomu co dodat, snad jen, že se jedná o velmi variabilní dvoupásmový ekvalizér a společně s „filtrem" a „tonekontrolerem" se jedná o superkorekční pohodu – pokud je třeba.

Noise Gate: Není podle mého názoru nezbytným efektem při nahrávání, ale „proti gustu žádný dišputát". Nabízí kromě vypínače sekce a LED indikující stav kolena ještě dva potenciometry a tři tlačítka. Threshold nastaví práh otevření brány a myslím, že mohla být zvolena ještě nižší hranice než -40 dB. Druhým potenciometrem nastavujeme časové křivky Release nebo Release + Hold tak, jak navolíme přepínačem Hold v rozmezí označeném pouze Fast až Slow. Další přepínač Fast slouží po stlačení k rychlé reakci na otevření brány, např. při perkusívních signálech. Tlačítko Deep funguje jako Ratio s vysokým poměrem, tedy hluboké umlčení procházejícího signálu, pokud je brána v zavřeném stavu. Nejsem sice nadměrným uživatelem „gejtů", ale musím přiznat, že tento se i k vokálu chová vcelku šetrně a možná by udělal i více práce, kdyby v posloupnosti efektů stál hned za filtrem ještě před kompresorem, a ne mezi „tonekontrolerem" a „param. EQ". Ještě pro úplnost. Param. EQ je v signálové cestě těsně před masterem - až za blokem Gate. Souhrnem: na Channel strip velmi dobré ovládání a tedy i variabilita včetně možnosti klíčování jak z vlastních zdrojů ( viz. Filter), tak v podobě dalšího 1/4" TS konektoru na zadním panelu.

Insert: Je v podobě TRS 1/4" jacku na zadním panelu a hned v sousedství hostí ještě jedno tlačítko stejné jako ty zepředu. Jeho funkce je přepínat úroveň pro externí efekty v hodnotách +4 dBu nebo -20 dBu. Insert sám je zapojen v místě mezi „tonekontrolerem" a „gejtem".

Master Fader je posledním blokem na ToneFactory. Zepředu se nachází potenciometr celkové hlasitosti v rozsahu nekonečno až +6 dB, šestiledkový indikátor a vypínač Power. Zezadu k němu patří poslední tři konektory. XLR-3 pro symetrické připojení s úrovní +4 dBu, 1/4" jack pro nesymetrické vstupy a úroveň –10 dBu a nakonec Amplifier Output, také nesymetrický, na úrovni –20 dBu pro připojení do nástrojové aparatury opět s 6,3 mm jackem.

Jak to chodí?

Velmi dobře a to hlavně na zdroje zvuku, pro které byl primárně určen. El. baskytary a kytary, kick, snare i další perkuse, ale i akustické nástroje jako kytara, žestě, dřeva včetně saxofonu. To vše jak při nahrávání, tak při mixdown. Velmi dobrý preamp je po mikrofonu další nejdůležitějším článkem pro uchování kondice původního signálu. Jsem si vědom, že samotný preamp špičkových hudebních vlastností stojí několikanásobek ceny ToneFactory, ale řekl bych, že i zde pracují velmi kvalitní, čisté a příjemně měkké vstupní obvody. Nevím jistě, jestli jsou zde použité na vstupech vybírané tranzistory, ale každopádně je zvuk sametovější než je trend u nižší a střední kategorie. Ta je daná průmyslovou výrobou integrovaných obvodů v podobě nízkošumových operačních zesilovačů pro vstupy. Sice s vynikajícími šumovými vlastnostmi, ale přeci jen ostřejším zvukem. Dalším důvodem je, že především prvně jmenované skupině nástrojů dokáže ToneFactory pomocí kompresoru a filtrů dodat velmi masívní zvuk, čehož výsledkem je, že dobré nástroje jsou ještě lepší a ty horší nejsou „zas tak špatné". Na každou mašinu si člověk musí zvyknout, zde to platí především pro kompresor a tonekontroler. Kompresor pracuje výborně a na malý počet ovládacích prvků se dá dobře nastavit pro různé účely. Zabírá jakoby dříve a jeho zvuk je opakem některých “blátivých” kompresorů, což je řečeno trochu přehnaně, protože jde spíše o nuance zvuku. Všechny tři filtrační bloky jsou velmi specifické a bylo by nesmyslem je správně nevyužívat. Tím nechci navádět k soustavné demolici všeho, co vám přijde pod ruku. Např. basová kytara nemusí mít průběh až nad 20 kHz. I pod touto hranicí se zpravidla nalézají jen šumy, kterých se můžeme velmi lehce LP filtrem zbavit, a tak udělat toto pásmo dynamičtějším pro jiné nástroje. „Gejtem" lze zvednout dynamický rozsah u zkreslených kytar nebo se díky klíčování zbavit otevírání hi-hat, jestliže je nasazen na malý buben. Možnosti jsou opravdu velké. Připočítáme-li velmi dobré zpracování, zvuk a cenu, tak se jedná o námět k zamyšlení. Mně osobně je rack nadmíru sympatický a myslím, že se jedná o přístroj pro opravdové tvůrce zvuku. Kdyby měl ještě limiter, de-esser, ručkové měřidlo vstupního signálu a integrovaný digitální výstup, jistě by byl nejideálnější jednotkou. Jeho cena by ovšem již ideální nebyla, a tak…

Jaký je závěr?

Vyjímečně jsem měl možnost testovat přístroj ve větším časovém období než bývá obvyklé. Nemohu ale ani tentokrát říci, co právě vy potřebujete. To záleží pouze na vás. Bylo pro mne ctí představit výrobek špičkové firmy, byť byl z nejlevnější kategorie. I když, a nic víc ani není možné, budete druhou část testu brát pouze jako názor, je dobré, že jsme společně s Music Store a dovozcem, firmou Audiopolis, mohli Focusrite mediálně uvést i u nás a rozšířit tak váš případný výběr o další skvělou mašinu.

(pozn. redakce: ToneFactory se našemu kolegovi natolik líbila, že už si jej ponechal)