Genelec 8020A

Nearfield monitory
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
9 459,00 Kč

Malý, asi osmiletý chlapec soustředěně pohlíží před sebe. Jeho ruce se lehce dotýkají tahových faderů mixu, v očích se třpytí odraz monitoru, a on má ve tváři lehký úsměv. Je to úsměv spokojenosti a jistoty, protože ví, že ať udělá cokoliv, vždy uslyší svůj výsledek dokonale čistě, protože používá dokonalé monitory od firmy Genelec…

Doufám, že jsem svým literárně-reklamním úvodem neodradil hromadu drsněji založených čtenářů, protože pokud obrátí list, škodní budou jen oni sami. Proč takový začátek? Inu protože mě firma Genelec k tomuto úvodu inspirovala sama jednak potiskem krabic od jejich studiových monitorů 8020A, které jsem prázdné odložil do ložnice, kde se na ně každý den před usnutím dívám a jednak též svými seversky krásnými webovými stránkami. V obou případech je zde na scéně onen zmiňovaný chlapec a slouží jako jakési logo či dokonce „deus ex machina" fy Genelec. Mám rád vkusný, nevtíravý a umělecky promyšlený design a marketing již od dob, kdy jakási firma začala obchodovat nejenom s jablky, ale i s počítači. Toto je příklad další z nich.

Krása ze země tisíců jezer...

Obě ony potištěné krabice skrývaly nejmenší přírůstky z rodiny studiových monitorů – typ 8020A bez subwooferu. Každá ze dvou krabic obsahovala samotný aktivní studiový monitor chráněný zespodu i svrchu polystyrenovým krytem, dále byl přiložen psaný a obrazový manuál, PSU kabel pro připojení monitoru k síti a v neposlední řadě kovová destička ve tvaru písmene U - určená pro montáž monitoru na zeď.

Monitor překvapí tvarově již na první pohled. Zapomeňte na onen typický-kostkovitý či kvádrovitý tvar s ostrými, geometricky přesnými hranami. Genelec se od této zaběhané skutečnosti odpoutal. Cílem tohoto kroku však není pouze zaujmout oko uživatele kosmicky zaoblenými tvary, nýbrž co možná nejvíce vylepšit vyzařovací charakteristiku, prostou ostrých hran a rohů. Tato technologie MDE™ (Minimum Diffraction Enclosure) má ještě více přispět k již tak vynikajícím zvukovým vlastnostem boxů a vylepšit difrakci (vlnový děj) na zaoblených hranách, neboť setká-li se zvukové (i jiné) vlnění s překážkou, dojde v tomto místě k ohybu, a též k deformaci. Odborníci od Genelec jsou přesvědčeni, že zaoblené tvary zamezují šíření zvuku do tzv. geometrického stínu a tím dochází k odklonu od jeho přímého směru. Monitory disponují revoluční technologií DCW™ (Directivity Control Waveguide) zajišťující přesnou kontrolu směrovosti reproduktorů. Mělo by tak dojít k eliminaci nežádoucích zvukových odrazů v místnosti. Z důvodu frekvenční vyrovnanosti je tento typ monitorů též doporučen i k profesionální počítačové práci bez předchozích speciálních akustických úprav místnosti. Mnou testované „bedny" měly černou barvu, ale jak jsem se později dozvěděl, výrobce též dodává na trh monitory v barvě bílé a stříbrné. Hned na první pohled je jasné, že jde o monitory dvoupásmové. Oba reproduktory jsou chráněny ocelovou mřížkou, tato je u basového zvláštně prohnuta dovnitř směrem k reproduktoru. U nám známých monitorů je mřížka většinou lehce vypouklá směrem od reproduktoru. Domnívám se, že se zde jedná právě o ono přesné zaměření zvukového toku směrem k posluchači. V levé spodní části nalezneme otočný potenciometr pro zapnutí/hlasitost boxu, a na straně pravé se nachází zeleně svítící LEDka značící, že je monitor spuštěn. Designově pak z černé barvy vystupuje plastický stříbrný nápis GENELEC.

Zadní stěna 8020A je poměrně členitá. V horní části se nachází bassreflex (ještě o něm bude řeč), pod ním jsou pak otvory se závity pro přišroubování „U" držáku k přichycení na zeď (křížové šroubky s podložkami jsou součástí dodávky). Čtyři vystupující plošky zvyšují pevnost a zlepšují stabilitu „U" profilu. Dvojjazyčná cedulka varuje před šťouráním se v přístroji pod proudem, potápěním do vody atd…. Následuje kovová destička se dvěma natištěnými frekvenčními grafy a čtyři hluboko zapuštěné mini-přepínače pro spuštění různých ořezů krajních pásem. První z nich zhruba od 5 kHz vytváří pokles frekvence o -2 dB, na basové části spektra pak funguje bass roll off o -6 dB od 85 Hz (využijete při zapojení subwooferu). Při deaktivaci filtru bass roll off začíná tento pokles na 65 Hz. Další tři zeslabují basové pásmo o -2 db, -4 dB, -6 dB. Pokud není aktivován žádný útlum, je průběh v podstatě rovný. Je tedy na uživateli, jak se popere s těmito filtry. Dobré je využít zde ucho i oko, tedy zapojit nějaký frekvenční analyzér a v součinnosti s poslechem najít tu správnou referenci pro určitou místnost. Manuál obsahuje frekvenční grafy, zároveň i tabulku, kde se dozvíte jak co zapnout či vypnout při různém umístění monitorů a různé odrazivosti místnosti. Pod těmito ovladači jsou na kovové desce zdířky pro dva konektory XLR. Jeden pro vstup signálu do boxu, druhý pro výstup (např. pro subwoofer, atd.). Poslední je standardní PSU zdířka. Finský výrobce kupodivu dodal šedivé síťové kabely, které dle mého názoru příliš neladí s elegantními černými bednami. To je ale detail, stejně nejsou vidět, nebo je vyměníte za černé. Všechny zdířky směřují dolů, tudíž nic z monitoru nevyčnívá. Konektory jsou schovány v „průlisu" přístroje. Souvisle s manuálem je k výrobku dodávána kartička s nákresem, jak správně monitory umístit. To dle výrobce hraje velmi důležitou roli pro další správnou funkčnost DCW. Neměly by vám mířit nad hlavu, ani do prsou, a neměli byste je pokládat naležato. Jak to ale vyřešit se zaoblením? Zde výrobce vymyslel velikou „vychytávku" - Iso-Pod. Pod samotnou bednou se nachází jakási profilovaná gumová podložka se čtyřmi vyvýšeninami kulovitého tvaru. Na těchto čtyřech bodech celý box spočívá. Díky gumovému materiálu se zmenšují vibrace přenášené například z plochy stolu. Celá konstrukce lépe pruží. To ale není vše. Tato Iso-Pod podložka je přišroubována k zadní straně a umožňuje oblé bedně díky jejímu tvaru náklon vpřed či vzad a tím zároveň měnit směr zvukového toku. Pokud vám tedy monitor míří nad hlavu, přitlačíte na spodní část, po kulovitých gumových nožkách se celá konstrukce sklopí a změní náklon a směr hudby. Málokdy je vidět tak dokonalá a promyšlená konstrukce do detailu. Samozřejmě, pokud si chcete 8020A přišroubovat ke zdi, pak Iso-Pod pomocí dvou šroubů demontujete. Na stránkách Genelec jsem nalezl ještě rozličné příslušenství včetně stavitelných stojanů a do těch bych určitě šel. Můj kolega z kapely zprvu nevěnoval 8020A žádnou pozornost, pak řekl, že mu připadaly na první pohled jako normální plastové bedny k počítači. Tak jsem jednu odpojil a podal mu ji. Bylo srandovní sledovat, jak vykulil oči. „Co v tom proboha je, a proč je to tak těžký?" Monitory jsou totiž vyrobeny z hliníkového odlitku. Jedná se o velmi masivní výrobek zajišťující tlumení rezonancí stěn. Chlapcům od Genelec se ještě podařilo vylepšit a zvýšit záběr bassreflexu. Uvnitř bedny je veden dlouhý zakřivený tubus s rozšiřujícím se hrdlem. Zlepšuje basovou artikulaci boxu. Stejně dokonale byly použity reproduktory a frekvenční vyhybky. Monitory vyvíjejí akustický tlak při vzdálenosti 1 m - 96 dB, a 0,5 m – 102 dB. Bez použití subwooferu 7050B „chodí" od 66 Hz do 20 kHz, s použitím pak 25 Hz - 20 kHz. Každá z beden váží téměř 4 kg.

Křišťálově polární zvuk…

Asi by bylo hodně naivní myslet si, že výrobek sice krásně vypadá, ale hraje bezpohlavně či dokonce nanic. Trochu jsem byl naštvaný, že jsem si je nemohl pustit hned, protože jsem neměl doma požadované kabely. Po jejich výrobě mě zvuk tak nějak zarazil. Sakra, co to s tím je? No jasně. Přefázoval jsem je. Po pár minutách bylo vše v pořádku. První dojem mě na lopatky nepoložil. Cítil jsem, že zvuk je pevnější, ale čekal jsem větší zázrak. Po pár hodinách se náhle začalo vyjasňovat - ale v mé hlavě. Uvědomil jsem si, že věci jsou velké právě pro svoji nenápadnost. Vše co jsem si pustil, ať už z nesmíchaných, roztočených projektů, či z normálních komerčních CD, bylo krystalicky čisté a průhledné. Vše se prezentovalo měkkým, nevtíravým jakoby analogovým zvukem. Přestože bedny chodí od 66 Hz, vůbec jsem neměl pocit absence basového spektra, či nějaké plochosti. Monitory nevytvářely žádné zvukové skrumáže či jiné nečitelnosti vznikající v hustém mixu. První, na čem jsem je testoval, byla komorní hudba. Klavír - sólo, smyčcové trio, klarinetový dvojkoncert s doprovodem klavíru atd. Slyšel jsem vše. Velmi dobře jsem rozeznával použité hally a jejich spojení s hudebním materiálem. Vyzkoušel jsem zkusmo i pár masteringů a následně si je poslechl ve své masteringové místnosti na velkých bednách. Nezaznamenal jsem žádný problém. Svou funkci referenčně-mixážních boxů dle mého názoru plnily na 99%. Se subwooferem to pak musí být panečku tlak. Výhoda je též v tom, že se jednotlivé bedny dají dokupovat, řetězit za sebe a vytvořit z nich klidně 5.1 systém.

Poděkování

Dovolím si ocitovat, o co vlastně výrobcům a konstruktérům šlo: „Chtěli jsme vyrobit poslechový systém, který by vždy odhalil věrnost zvukového záznamu. Nic by neměl přidávat ani vypouštět, natožpak maskovat něco, co je obsaženo v nahrávce. Monitorovací systém by měl být neutrální, pravdivý ve své reprodukci a účinek vnějšího prostředí by měl být zredukován na minimum". Tečka, hotovo, punktum… Když tak nad tím přemýšlím, říkám si, zda toto není snem snad každého výrobce studiových monitorů? Ale ne každému se to podaří. Jsou boxy tvářící se jako něco velkolepého, a kde nic tu nic. A jsou výrobky, které sice neoslní na první pohled, ale již po pár dnech máte na nich těžkou fyzickou a psychickou závislost. Tuto závislost jsem utrpěl i já. Rozhodně vím, jaké monitory budu v nejbližší době kupovat. Chtěl bych pozvat konstruktéry a designéra 8000 řady monitorů na několik panáků (jak jinak než pravé finské vodky – mimochodem tento a několik dalších produktů od Genelec mají stejného designéra jako jedno z balení Finlandia vodky :) – klobouk dolů pane Koskinen) a poděkovat jim za skvělou práci. Mám rád ten nápoj, finskou přírodu, kapelu Leningradští kovbojové, filmy od Aki Kaurismäkiho a nově též monitory od Genelec…