Posledních pár let jsou počítače opravdu výkonné a dostupné téměř každému. Má to na svědomí spousta aspektů a hlavně firem, které dokázaly vymyslet jak dostat technologii k lidem co možná nejlevněji. A právě firma M-AUDIO byla z těch, které před pár lety začaly nabízet profesionální, ale i domácí zvukové karty za výtečné peníze a hlavně v kvalitě, která vždy o nějaký ten stupínek převýšila svojí cenu. A tak se stalo, že má doma spousta z nás vícevstupové karty jako jsou třeba DELTA 44, 66, 1010, 1010 lt, FW 1418 atd. No a k těmhle kartám je sem tam zapotřebí nějakého předzesilovače, pokud ovšem už nevlastníte kvalitní mixpult s Direct Outy. A protože takovéto mixážní pulty bývají velice drahé, nezbývá než pořídit nějaký ten adekvátní předzesilovač. Když si to tak spočítám, tak za cenu tohoto předzesilovače bych si stejně žádný kloudný mix nepořídil. Dnes je totiž řeč o novém produktu výše zmiňované firmy, jenž se zove OCTANE.
K čemu to může být?
Jak jsem se snažil vysvětli v úvodu, jedná se o předzesilovač vybavený osmy vstupy a samozřejmě stejným počtem výstupů. Pokud jsou tedy mezi vámi majitelé karet s linkovými vstupy a uvažujete o nahrávání více mikrofony najednou, je tento produkt určen právě vám. Podobně pak ti, kteří chtějí pořizovat živý záznam z patřičného pultu do 8 stop v PC nebo ADATu, využijí 8 přímých linek vedoucích mimo mikrofonní předzesilovače přímo na A/D převodník.
Abychom to poznali!
Jedná se o 2U vysoký, 19 palců široký a asi 15 – 20 cm hluboký přístroj, který je vyveden v krémově světlé barvě. Ten nepřesný údaj o hloubce berte s rezervou, neboť na zadní části se nachází obrovský chladič o kterém není ve specifikacích zmínka. A celá záležitost je s poctivého plechu a je pěkně robustní, takže i do cestovního racku na mobilní studio nebude problém.
Ovládací prvky
Na předním panelu přísluší každému kanálu samostatné oddělení a v každém oddělení najdeme ovládání Gainu s PADem pro utlumení silného signálu a tříledkovou indikaci.
Kanál 1 a 2 je ještě navíc vybaven tzv. „HiZ" vstupy v podobě 1/4" jacku TS, neboli vstupy určenými pro připojení nějakého hudebního nástroje jako je třeba kytara, basa a já nevím co ještě. Nechybí samozřejmě regulace Gainu a potřebný Low-cut filtr.
Kanál 3 – 4 a 5 – 6 je vybaven vždy po jednom přepínači na otáčení fáze. Ovšem kanál 7 – 8 má kromě otáčení fáze ještě jednu lahůdku a o té bych se s dovolením rád rozpovídal. Jedná se o otočný regulátor s jedním přepínačem, který má tajemný název M-S matrix. Velmi dlouho jsem kroutil i s tímto knoflíkem, nakonec i se svojí hlavou, než jsem usedl k návodu a zjistil jsem následující.
M-S Matrix
M-S je jednou z metod stereofonního snímání. Ke správné funkci využívá dva souose umístěné mikrofony s odlišnou směrovou charakteristikou. Tzv. Mid mikrofon s ledvinovitým polárním paternem a Side mikrofon, který musí být vybaven charakteristikou osmičkovou. Při pohledu na obrázek pak snadno pochopíte, že M dodává do nahrávky tělo zvuku a S si pohrává s ambiencí. Ovladač M-S matrix Width pak namíchává jejich vzájemný poměr a tedy velikost stereofonního prostoru snímaného nástroje. To samozřejmě umí i jiné metody, ale M-S metoda přináší výhody při převodu do monofonního formátu, kde výrazně omezuje náchylnost ke ztrátám, objevujícím se vinou smíchání signálů s fázovým posunem.
Ono vůbec v poslední době se v těch manuálech člověk dozví spoustu zajímavých věcí. Doufám že se jednoho dne dožiji i českých vydání těchto zajímavých čtení.
Tuto funkci ale můžeme využít i jiným způsobem, stačí být kreativní a mnohdy dosáhneme nečekaných výsledků, které bychom za pomoci, byť studiových mašin, je těžko „lovili". Zkusil jsem tedy i něco mimo veškeré návody.
Posadíme kytaristu na židli. Umístíme k němu dva mikrofony, předpokládáme že kytaru již drží, v opačném případě opakujeme postup. Jeden mikrofon dáme k ozvučné desce zepředu, já jsem použil umístění mezi koncem hmatníku a začátkem ozvučného otvoru. Druhý mikrofon jsem umístil k lubu kytary. Je velmi zajímavé pohrát si s různými typy a značkami mikrofonů. Zajímavá kombinace byla kondenzátorová tužka zepředu a u lubu klasická kapsle 1". Na další pokus byla tužka u lubu a ze předu klasická SM 57 a posléze Beta 57. Prostě dle gusta a hlavně kytary a kytaristy. Nejdříve je nutné nastavit Gainy na obou mikrofonech a pak na mixpultu (zde jsem to nastavoval už rovnou v Cubase), nějaké to panorama, a pak už zkoušíte optimální polohu a posloucháte zda-li je to dobré, a zda-li se nám to nezačíná rozfázovávat atd. No a teď přijde ke slovu MS Matrix. Po zapnutí nebo vlastně po vstupu do něj (on je totiž přepínač popsán jako IN/OUT ) začněte pomalu otáčet regulací „středo-stranové matice" a posloucháte naprosto úžasnou práci ecoderu, jenž se stará o naše stereo nebo vlastně prostor mezi mikrofony. Ono je velmi těžké popsat pocity, neboť je to potřeba slyšet. Dosáhnout se dá opravdu zajímavých výsledků.
Pak jsem si zkusil dát vedle sebe dva vokalisty, a to schválně tak, abych dosáhnul i znatelných přeslechů. I zde jsem narazil na netradiční a inspirativní výsledky. No prostě, pomineme-li spoustu procesorů pro vylepšení zvuku na konci, přijde mi tohle jako prvotní, užitečný a kreativní „efekt".
Ale vraťme se ještě k přednímu panelu kde jsme zapomněli ještě na zapínání phantomového napájení (vždy jeden pro kanál 1 - 4 a 5 - 8 ), otočný volič samplovací frekvence Worldclock a nezbytný Power Switch, u kterého je tolik módní modrá LEDka.
A hurá na zadní panel
Tam nás na první pohled upoutá nezvykle velký chladič. Proboha proč, řekl jsem si když se vedle něj krčí docela malinká dírka představující vstup pro externí síťový napáječ? No po celé hodině práce pochopíte, neboť v okolí chladiče se nedá vydržet. Ono se také stačí podívat na nápis u zdrojového vstupu.
18 V a 3500 mA. To je nářez. Dlužno dodat, že si po takovém krmení náš OCTANE opravdu svoji práci odvede. Je pravdou, že mě trochu mrzí ten adapter neboť je to již 15 kus co mi leží pod stolem, ale ono i vzhledem k té ceně která je bratru 23 890,- nám musí být jasné, že někde se musel nějaký kompromis udělat. A v racku to nebylo vidět. Ale je potřeba udělat kolem Octane místo, abychom nezahřívali i okolní mašinky víc než je celostátní průměr.
Od chladiče napravo je optický výstup ADAT, vedle něj dva BNC konektory pro In a Out Worldclock. Následuje 8 krásně vyrovnaných sloupečků, kde má každý od shora dolů obsazení konektorem XLR (slouží pro symetrický vstup mikrofonu), pod ním se nachází 1/4" TRS – tedy symetrický jack - ale je možné zvolit i variantu nesymetricky vyvedeného výstupu z preampu a nakonec úplně vespod ještě jeden 1/4" TRS sloužící pro linkový vstup do A/D převodníku (při živém nahrávání si zde mohu vytáhnout z mixpultu vybaveného Direct Outy rovnou linku ven a pak už jen optikou pustit do svého ADATu).
No a to je z ovládacích prvků vše. Kdo by čekal ještě nějaké „kudrlinky" navíc bude zklamán, ale je třeba si uvědomit k jakému použití je náš Octane určen. I když…Vrátím-li se ke snímání signálu přes mikrofonní XLR, pak máme možnost použít preampové outy ve funkci Insertového sendu a A/D line vstupy jako adekvátní returny. Vše je ošetřeno náležitým rozpojování cest uvnitř vstupního pole. Ochuzeni tedy nezůstaneme při snímání mikrofony ani o primární kanálové použití dynamického procesování , ekvalizace, či jiných běžných analogových efektů, které se do kanálových insertů zpravidla používají.
V provozu
Kromě studiových experimentů neušel Octane ani mým komerčním potřebám a hned jsem si na něm natočil pár reklam, kde se mi vystřídalo pár lidí i typů mikrofonů a potom jsem si pohrál důkladně i s MS MATRIXEM. Tady ale opět jedna tradiční rada. Jakákoliv vymoženost ulehčující nám život může být někdy při přehnané míře velmi špatným sluhou. Takže i tady doporučuji zacházet s ním jako s pálivým kořením. Jinak, ale práce naprosto v pohodě. Signál, který OCTANE posílal do linek byl naprosto v pořádku. Deklarované parametry jsem neměřil, neboť se nikdy nedostanu do podmínek za kterých tato měření prováděl výrobce, ale i frekvenční rozsah (výrobce uvádí 20 Hz – 20 kHz) stejně tak odstup signál-šum a dynamický rozsah (výrobce u obou těchto parametrů uvádí 110 dB) byly dostačující a navíc pokud jde o šum i dynamiku tak mi nepřišlo, že by bylo potřeba tyto parametry nějak zpochybňovat. Tak jako pokaždé, jsem si testovací nahrávky vypálil a poslechl na NAUTILECH od B&W, a to na modelech 802 a 800, ale podržte se, tentokrát jsem měl tu čest i možnost poslechnout originální „šneky" a výsledek zcela odpovídal očekáváním. Jediné co bych já vytknul OCTANu jsou ovládací prvky. Ne počet, ale provedení. Z dálky to vypadá moc dobře, ale když si s tím zatočíte tak poznáte ten samý plast jaký je použit na AUDIOBUDDY apod. Jasně, není to tak zásadní, je to jen kryt potenciometru, už vás úplně slyším, ale celá krabice je ze solidního plechu a je krásně robustní, tak by snad i tady mohlo být něco jiného. Ale to je pouze můj subjektivní dojem a je to víceméně pitomost. Něco na tom přece najít musím.
