Audio-Technica ATM250DE, ATM350 & ATM450

Nástrojové mikrofony
Distributor: 
Cena: 
Ceny v textu

Značku Audio-Technica, která patří mezi největší výrobce mikrofonů na světě, není třeba představovat. Vedle profesionálních studiových mikrofonů se Audio-Technica vyznačuje širokou nabídkou kvalitních mikrofonů pro živé ozvučení, která je nyní rozdělena do dvou produktových řad.

Součástí řady Artist je dvanáct různých modelů od ručních dynamických i kondenzátorových mikrofonů pro zpěv, přes hlavové „head-set“ zpěvové mikrofony až po nástrojové mikrofony pro snímání kytarových aparátů, dechových nástrojů, perkusí a bicích nástrojů…

Mezi nejnovější přírůstky řady Artist patří nástrojové velkomembránové mikrofony ATM250 a ATM250DE, dynamický mikrofon ATM650 a kondenzátorový mikrofon ATM450. Když jsem dostal nabídku otestovat několik mikrofonů ze série Artist, souhlasil jsem a vzal si na testování modely ATM250DE, ATM350 a ATM450.

Požadavek z redakce zněl podrobit mikrofony společnému testu, a tak jsem se rozhodl nechat je projít zkouškou ohněm, a to při nahrávání bicích. Dvouelementový model ATM250DE jsem využil i samostatně – použil jsem jej pro nazvučení basového aparátu. Nejprve vás ale seznámím s jednotlivými modely a poté se podíváme, jak tito zástupci řady Artist obstáli v testu.

ATM250DE (9 590,- Kč)

Tento hybridní mikrofon, vycházející z dynamického modelu ATM250, je bezesporu nejzajímavějším z řady nástrojových mikrofonů ATM. DE v názvu produktu znamená Dual Element, což je právě to, čím se mikrofon odlišuje od ostatních. Ve skutečnosti se pod černým prodyšným krytem ukrývají dva mikrofony – jeden dynamický a jeden kondenzátorový. Nyní si dovolím malou odbočku, kerou bych rád vysvětlil, k čemu vlastně takováto koncepce je (zkušení zvukaři nechť tuto pasáž přeskočí).

Každému zvukaři je známo, jaké jsou výhody a nevýhody dynamického mikrofonu. Dokáže zaznamenat i velmi vysoký akustický tlak bez zkreslení (což je důležité zejména při nahrávání bicích nástrojů) a je poměrně odolný. Na druhou stranu obvykle neposkytuje tak vyrovnaný a detailní zvuk jako kondenzátorový mikrofon. Kondenzátory dokážou velmi dobře zaznamenat nejjemnější nuance zvuku a ve stereo páru poskytují výborný prostorový obraz. Nejsou však příliš odolné a při velmi vysokých hladinách akustického tlaku mohou signál zkreslovat. V případě záznamu vokálů ve studiu na plné čáře zvítězily kondenzátory, na podiu zase převažují dynamické mikrofony, ale když je třeba nazvučit některé nástroje, volba už tak jednoznačná není. Je vždy třeba se rozhodnout, který typ mikrofonu je pro danou aplikaci vhodnější. Už dávno někoho napadlo připevnit k sobě dynamický a kondenzátorový mikrofon a využít výhody obou najednou. Ovšem takové řešení s sebou nese nástrahy v podobě různé citlivosti i směrovosti mikrofonů a především fázového posuvu obou zaznamenaných signálů. Nejde jen o fyzické zarovnání obou membrán, ale také o stejnou polaritu a fázi elektronických součástek uvnitř mikrofonů. Konstruktéři z firmy Audio-Technica všechny tyto problémy za uživatele vyřešili a výsledkem je velkomembránový dual-element mikrofon ATM250DE.

A nyní zpět k prvnímu testovanému modelu. Pod černým krytem je nahoře umístěna dynamická kapsle a pod ní kondenzátorová. Směrová charakteristika obou elementů je zvolena záměrně odlišně – pro dynamický superkardioida a pro kondenzátor kardioida. Už na první pohled je zřejmé, že mikrofon je konstrukcí určen primárně pro zvučení velkého bubnu (ovšem lze jej použít i jinak - prakticky všude, kde se zvučí zblízka a kde se lépe uplatní velká membrána). Podle slov výrobce je hyperkardioidní vložka soustředěna na agresivní „attack“ beateru, zatímco kardioidní dvojče snímá kulatější tonalitu korpusu. Obě vložky jsou fázově dokonale sladěny, a tak lze pomocí jednoho přístroje zaznamenat zvuk do dvou stop a při zpracování záznamu zvolit nejvhodněší poměr obou signálů a samozřejmě také každý z nich nezávisle upravovat procesory. ATM250DE obsahuje pro kondenzátorovou vložku integrovaný low-cut filtr (80 Hz, strmost 12 dB/okt.) a přepínatelný útlumový článek -10 dB. Frekvenční rozsah je u dynamické vložky 40 – 20000 Hz a u kondenzátorové kapsle 40 – 15000 Hz. Dynamický rozsah mikrofonu se pohybuje okolo 122 dB a maximální úroveň akustického tlaku je úctyhodných 148 dB. Součástí sady je držák AT8471 pro uchycení mikrofonu, závitová redukce 5/8“ -27 na 3/8“-16, měkké ochranné pouzdro a speciální osmižilový stíněný kabel o délce 5 m s 5pinovým vstupním konektorem XLRF na jedné straně a s dvěma klasickými 3pinovými XLRM konektory na opačném konci.

ATM350 (8 590,- Kč)

Dalším testovaným výrobkem je nízkoprofilový nástrojový kondenzátorový „clip-on“ mikrofon kompaktních rozměrů s kardioidní směrovou charakteristikou. ATM350 je svou koncepcí určen k připnutí na žesťové nebo dřevěné dechové nástroje, smyčcové nástroje a některé bicí nástroje – hodí se zejména pro malý buben nebo přechodové bubny. Mikrofon je dodáván s univerzální klipsnou UniMount a nově také s houslovým držákem. ATM350 je navržen tak, aby poskytoval čistý a vyrovnaný zvuk i při vyšších hladinách akustického tlaku. Mikrofon je vybaven low-cut filtrem (80 Hz, strmost 12 dB/okt.), který lze volitelně zapnout, a vyžaduje fantomové napájení v rozmezí 11 – 52 V. Dvoužilový stíněný kabel o délce 4 m, dodávaný s mikrofonem, není odnímatelný a je vybaven na vstupním konci konektorem TA3F a na opačné straně klasickým 3pinovým XLR konektorem. Součástí sady je napájecí modul AT8542, nástrojová klipsna AT8418 UniMount, houslový držák AT8468 a měkké ochranné pouzdro.

ATM450 (6 590,- Kč)

Tento mikrofon je top modelem série Artist. Jedná se o kondenzátorový nástrojový mikrofon s malou membránou, který je svou konstrukcí poněkud atypický, protože membrána není umístěna na špičce tubusu, ale je orientována ke straně, jak tomu bývá u velkomembránových mikrofonů. V zásadě se nejedná o žádnou vadu, jen je třeba s tím počítat při umísťování mikrofonu. Výhodou je, že při zvučení některých nástrojů se tak lze s mikrofonem dostat blíže ke zdroji zvuku, aniž by mikrofon překážel. Na druhou stranu je při stranové orientaci membrána vystavena většímu nebezpečí mechanického poškození. Vložka mikrofonu má kardioidní charakteristiku, tedy nejčastěji uplatnitelný typ směrovosti. ATM450 je vybaven integrovaným low-cut filtrem (80 Hz, strmost 18 dB/okt.) a přepínatelným útlumovým článkem -10 dB. Jeho frekvenční rozsah je 40 – 20000, dynamický rozsah je 127 dB a maximální úroveň akustického tlaku je úctyhodných 152 dB. Součástí balení je odpružený uzavřený držák AT8471 s kloubem pro vhodné upevnění a flexibilní polohování mikrofonu, měkké ochranné pouzdro a molitanový windscreen.

Mikrofony ATM v praxi

Vzhledem k tomu, že všechny z testovaných mikrofonů byly nástrojové a dva z nich byly pro zvučení bicích přímo stavěné, rozhodl jsem se otestovat jejich vlastnosti během nahrávání bicí soupravy. Konfigurace byla následující: ATM250DE na kopák, klipsna ATM350 na virbl, s ATM450 jsem přizvučil hajtku a zbytek obstaraly mikrofony jiných značek – struník malého bubnu jsem snímal univerzálním Shure Beta a na overheady jsem použil 2x kondenzátor AKG Perception. Na kotle jsem samostatné mikrofony nedával, nicméně pro overheady jsem použil velkomembránové mikrofony tak, aby kromě činelů zachytily i zvuk tomů a současně poskytly základní prostorový obraz celé sestavy. Bicí byly tedy nazvučené pomocí šesti (respektive sedmi) mikrofonů (dual-element vydá za dva)) a zaznamenané do sedmi stop s použitím předzesilovačů dvou audio rozhraní. Přestože zvučení zabralo poměrně hodně času a nejinak tomu bylo u postprodukce záznamu, výsledek byl překvapivě dobrý. Nejvíce jsem ocenil velkomembránový ATM250DE, který fungoval naprosto perfektně. Na každou ze dvou stop jsem použil kompresor a ekvalizér s jiným nastavením, a přesto byly oba signály dokonale ve fázi. Na stopě z dynamické vložky jsem si našel vyšší basové frekvence i výrazný kick na středních vyšších frekvencích. Opravdu hutné basové spodky byly skvěle zřetelné na druhé stopě z kondenzátorové vložky. Kterákoliv ze dvou stop by byla použitelná i samostatně, ale jejich důmyslnou kombinací lze při nastavení vhodného poměru úrovní obou stop (a nastavení parametrů procesorů) dosáhnout vynikajícího hutného a kulatého, a přesto agresivního, kopavého zvuku velkého bubnu, který se v nahrávce neztratí. O dva týdny později jsem měl možnost využít ATM250DE pro nahrávání slapové basy přes zesilovač Gallien-Krueger a kabinet Ampeg (4x12). Mikrofon se osvědčil i v tomto případě. Nedovedete si představit, jak dobře se pracuje se zvukem basy, když si můžete nastavit poměr tří stop (jedna přes Direct Out přímo ze zesilovače a dvě z dual-element mikrofonu) a každou z nich zpracovat nezávisle, aby smícháním všech při vhodném poměru vznikl komplexní a zřetelný úderný zvuk basy. Samozřejmě, ne každému může tato metoda záznamu vyhovovat, někdo raději pracuje s co nejméně stopami, ale pro zvukaře, kteří mají čas a chuť experimentovat, mohu mikrofon ATM250DE doporučit. Zbývající dva mikrofony si vedly také velmi slušně, přestože jejich úloha v tomto případě již nebyla tak klíčová jako u ATM250DE. Mikrofon ATM350 se na korpus malého bubnu uchycuje velmi dobře, možností je hned několik a díky silnému sevření dobře drží. V tomto testu bylo jeho úkolem snímat zvuk blány bubnu shora, zatímco jiný mikrofon Shure snímal zvuk struníku na spodní straně bubnu. V první fázi zvučení jsem u ATM350 narážel na problém s příliš vysokou citlivostí vložky. Mikrofon nejen že snímal malý buben, ale výrazně zachytával celou akustiku prostoru. Tento problém vyřešilo jednak experimentování s vhodným nasměrováním mikrofonu a zapnutí low-cut filtru, ale především zapnutí útlumového článku -20 dB na předzesilovači. V mém případě již nadále nebyl problém, ovšem kdyby byl útlumový článek přímo zabudovaný v mikrofonu, jak je tomu u ostatních z testovaných modelů, bylo by to nejlepší. Myslím, že lépe by se mikrofon uplatnil na dechových nástrojích (což je ostatně jedna z prvních položek na seznamu aplikací, pro které je mikrofon určen), ale i pro malý buben nebo kotle jej lze použít za předpokladu, že máte možnost výrazně ovlivnit zisk na předzesilovači, na zvukovce nebo mixážním pultu. Zvuk malého bubnu byl po zpracování co do barvy příjemný a po přidání zvuku struníku z druhého mikrofonu zněl nakonec velmi dobře. Poslední z testovaných výrobků bych nejraději použil na overheady, ovšem měl jsem k dispozici jen jeden kus. Nakonec se tedy ATM450 uplatnil pro přizvučení hi-hat zblízka. Zvuk byl výborný – hajtka zněla velmi živě, kovově a mírný zdvih citlivosti mikrofonu na vyšších frekvencích tu nebyl naškodu. Přestože hajtku dobře zachytával pravý overhead, po přidání úrovně stopy pořízené pomocí ATM450 zvuk neměl chybu.

Závěrem mohu říci, že i přes trochu problematičtější citlivost a všesměrovost klipsny ATM350 (záleží ovšem na použití) se testované modely uplatnily velmi dobře a pracovalo se s nimi příjemně. Velký potenciál vidím v modelu ATM450 (možná že by stál i za samostatný test), nicméně nejvíce mě svou použitelností i zvukem překvapil dvouelementový model ATM250DE, který se konstruktérům z firmy Audio-Technica vskutku povedl.