Framus Monterey

Elektrická kytara
Autor: 
Cena: 
43 710,00 Kč

Schválně, na co ci vzpomenete, když váš pohled padne na tento nástroj? Roksové lízátko, obrazy Jacksonna Pollocka, ohňostroj uprostřed teplé letní noci, psychedelický hippie art nebo grafitti? Asociací a pocitů z této úpravy sršící barvami budeme mít hodně a budou možná smíšené, ale jednu vlastnost tomuto nástroji upřít nelze. Rozhodně překvapí!

Máme tu co do činění s opravdovým skvostem, a to ne jenom vzhledem k designu. Tedy pokud jste nakloněni něčemu nekonvenčnímu a experimentálnímu. U usedlejších konzervativců bude kytara vyvolávat otázku - proč? Tento kaleidoskopický design, připomínající pohled do „krasohledu" či barevnou explozi, jak byla kytara popsána v reportáži z dílen Warwicku potažmo Framusu v německém Markneu-kirchenu (číslo 10/05), se vyrábí nanášením barevných vrstev, jejich nerovnoměrným zbroušením a dorovnáním bezbarvým lakem. Takže výsledek je co kytara to originál. Osobitý design pro neobyčejné hráče, kteří rádi pro sebe hledají netuctovou image. Výborná pomůcka na hustý koncerty a do khůl videoklipů! Ale nebojte se ve Framusu ví …, a tak zvukové vlastnosti a kvalita nástroje rozhodně není převálcovaná designem. Samozřejmě i cena nástroje dává tušit, že nástroj není splácán z druhořadých komponent.

Konstrukce

Tělo je vyrobeno z výběrového bahenního jasanu, krk je z javoru a hmatník z palisandru, tedy naprosto tradiční a osvědčené materiály. Kytary Framus, stejně jako například nástroje PRS a Taylor, používají takzvanou „bolt-in" technologii spojení krku s korpusem kytary. Je to vlastně něco mezi „bolt-on" šroubovanými krky typickými pro Fendry či Ibanezy a „set-in" lepenými krky proslavené výrobci Gibson nebo Epihpone. Pro spojení korpusu a krku se používají šrouby a krk je hlouběji vsazený do těla kytary. Výsledným efektem je dokonalejší vazba mezi krkem a korpusem. Tón by měl mít lepší stabilitu a sustain. Přístup k matici ocelového táhla (truss rod) uvnitř krku, kterým nastavujeme předpětí, je vtipně zakrytý odklápěcím krytem s logem firmy, takže nepotřebujeme šroubovák. V propagačních materiálech je zdůrazňován nultý „low friction" pražec. Je vyroben z materiálu, který umožňuje nízké tření strun, a tak tu není velká náchylnost k praskání strun. Hmatník je osazen dvaadvaceti jumbo pražci a subtilními kulatými polohovými značkami z perleti. Tělo je tvarováno po vzoru Stratocastera takže ergonomie funguje bezvadně a kytara skvěle sedne na náš pupek. Nástroj disponuje třemi singly renomované firmy Seymour Duncan. Jedná se o kalibrovanou sadu California, sestávající ze snímačů řady SSL-1, z nichž prostřední má opačné vinutí a polaritu, takže v polohách 2 a 4 je omezen brum typický pro singly. Jestliže tři singly, pak pětipolohový přepínač. Dva chromové potenciometry – volume a tónová clona už jen podtrhují jednoduchost a přehlednost ovládacích prvků. Příjemné zjištění bylo, že víko schránky pro elektroniku na zádech kytary můžete jednoduše otevřít bez nářadí. Stačí použít nehty a nazpátek to jen cvakne. Kytara není opatřena pickguardem, zřejmě pro nerušený dojem z designu. Ladící mechaniky jsou od domovské firmy Framus, tak jako kobylka Framus vintage vibrato s pákou. Framusácký hardware samozřejmě splňuje beze zbytku tu nejdůležitější funkci – bezproblémové ladění. Pokud se ovšem zběsile nehoupete na páce. Nástroj je dodáván s domácími strunami Framus Custom Light – síla .009". Z hlediska zabroušení, leštění a začištění je kytara zpracována naprosto špičkově a přímo z ní čiší německá kvalita se smyslem pro detail.

Nástroj je dodáván v Rockbagu Warwick. Ten skrývá řadu šikovných pomůcek – imbusový klíč na jemné dolaďování strun na kobylce, klíč na seřízení táhla krku, originál antistatický hadřík Framus, který můžete darovat manželce na utírání prachu (aspoň něco bude mít z této finančně náročné investice). Ke kytaře jsou též dodávány zámky popruhu Warwick, které se elegantně nasazují na rolny nástroje a dále zde najdete celou řadu propagačních materiálů a vypasený manuál k vašemu drahému nástroji.

Když jsem “lízátko” poprvé okusil, překvapilo mě seřízení, lépe řečeno rozhození nástroje, který sice ladil, ale struny byly až příliš vysoko, takže požitek ze hry byl rušen hrubou sílou, kterou jsem musel vyvíjet konečky prstů vůči hmatníku. Musel jsem tedy řádně přitáhnout povolený krk, aby se výška strun nad dvanáctým pražcem dostala na požadovaných 1,5 - 2,5 mm. Jakmile jsem odstranil tento rušivý nedostatek, mohl jsem se ve větší pohodě soustředit na to, co nástroj umí. Jak mne informoval kolega z redakce, nástroj byl seřízen dokonale, ale pravděpodobně utrpěl během transportu. Co se s ním dělo se můžeme jen dohadovat.

Po hmatníku se dá pohybovat s velkou lehkostí, dohmat je velice příjemný, nemusíme vyvíjet velkou sílu, ba naopak při použití jumbo pražců nesmíme příliš tlačit, kvůli ladění. Všude pohodlně dosáhnete. Sem tam se ozve zadrnčení struny o pražec, zejména v nižších polohách, což je jistě důsledkem mého amatérského zásahu při seřizování kytary. Případný majitel se seřízením bude zabývat jistě mnohem precizněji. Sustain je opravdu dlouhý a resonance se příjemně rozlévají po celém korpusu kytary. Atak je agresivně břitký a pronikavý. Jasanové dřevo má skvělou odezvu a já už se těším, až zapojím nástroj do zesilovače. Již při tomto testu na sucho je jasné, že se jedná o poctivého framusáckého „strata".

Zvuk?

Nástroj jsem testoval na svých dvou kombech Laney VC 50 a Peavey Studio Pro 112. Jakmile jsem kytaru zapojil, potvrdilo se, co jsem tušil už při brnkání „unplugged". Nejprve jsem rozjitřeně klouzal po hmatníku sem a tam a kochal se nádherně pevným zvukem s průrazným atakem. Tento takzvaný twang je charaktristický pro kytary Fender Stratocaster. Obzvlášť průrazně, ale zároveň s velmi příjemným, jemným, až křehkým tónem zní kytara ve druhé a čtvrté poloze. Tento zvuk hodně připomíná rhythm and bluesové nahrávky Erica Claptona, když změníte styl, a začnete hrát kvartové kolovrátky, uslyšíte zvonivou Edgeovu kytaru z konce osmdesátých let. Snímač u hmatníku má velice expresivní, Hendrixovsky kovově hutný tón. Prostřední snímač v sobě kombinuje rourovitý (tubulární) charakter a zpěvnost až uječenost. Jako když mistr Stevie Ray Vaughan drhne svoje blues. Kobylkový snímač má zvuk agresivní, kvílivý v sólech, ale hodí se i pro tvrdší styly na doprovod.

Shrňme

Framusácké lízátko se mnou absolvovalo několik koncertů a mohu potvrdit, že na pódiu si počíná velice zdatně. Samozřejmě, že vypadá neotřele a láká okolí k bližšímu prozkoumání. Měl jsem mnohdy pocit, že kolem sebe vždy vzbuzuji malou senzaci, když jsem kytaru vytáhl z pouzdra. Kolegové kytaristé vždycky tak nějak zvláště natáčeli hlavu, a já jsem si myslel, že se hloubavě zaposlouchávají do mého geniálně invenčního způsobu hraní, ale nakonec se ukázalo, že jenom ve tmě nemohou rozluštit logo výrobce na hlavici kytary.

Kytara má široké využití pro mnoho muzikantů, kteří hrají nejrůznější styly. Skvěle se hodí do blues, rhythm and blues, funky, napříč nejrůznorodějšími rockovými žánry. Zkrátka hodí se všude, kde je potřeba kytaru rozespívat, bude mít ráda muziku, kde se dá ukázat jak umí kňučet a naříkat. Asi nebude nejvhodnější volbou pro metalisty. Zkrátka, když se kytaru nebudete bát pěkně vybudit, necháte dřevo pořádně rozeznít, účinek bude omračující.