Boss CE-20 & OD-20

Boss s vámi!
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
8 580,00 Kč

Proslulá firma Boss velmi dobře zná a také uspokojuje muzikantské potřeby a přání kytaristů a mnoha hudebníků. Zná ovšem také nemilosrdné podmínky trhu a ví, že „kdo chvíli stál, již stojí opodál", jak praví marketingová poučka.

A protože konkurence je motor změn a hybná síla vývoje, a protože se některé firmy rozhodly, že „jeden (pedál) nikdy nestačí", je tu výsledek v podobě výrobkové řady Twin Pedal Series.

Mnohé jiné firmy by daly cokoliv za postavení, jaké má tato pilná japonská společnost ve svém oboru – vždyť když se řekne Boss, každý muzikant ví, o co jde ( „…to jsou ty krabičky na zem?" - zněla otázka jednoho saxofonisty). Dosavadní twin-pedálovou řadu Amp Factory, WP-20, OC-20, EQ-20 a Loop Station rozšiřují právě teď noví dva sourozenci Drive Zone a Chorus Ensemble. Konečně, protože právě zkreslovače a chorusy od Bosse jsou těmi nejpoužívanějšími efekty vůbec. Navíc, jako kdyby vývojáři slyšeli, že jedno paměťové místo je přece jen trochu málo, dali hlavy dohromady a vyřešili to elegantně.

CE-20

To první, co mě upoutalo na obou výrobcích, byl na poměry celkem luxusní vzhled (metalické barvy, stříbřité knoflíky a gravírovaný panel) a hlavně to typické bossovské „protitankové" provedení, díky kterému tyto krabičky přečkají snad všechny věky. Líbí se mi i to, že už jen podle barvy krabičky lze poznat, co že to tam ten kytarista na zemi vlastně má. Vždycky si ale u Bosse můžeme být jisti jedním: jednoduché, „knob-base" ovládání, zpřístupňující ty nejdůležitější parametry efektů v dostatečném rozsahu a okamžitě.

CE-20 je možné zapojit klasicky mezi kytaru a aparát, do smyčky či přímo do mixu. Vstupy i výstupy jsou dva, odděleně pro pravý a levý kanál, takže je možné plné stereo už i na vstupu. Zadní panel ještě obsahuje přepínač zdvihu úrovně +4dB pro send/return mixu či recorderu, a výstup pro sluchátka (tady musím říct, že se sluchátky je to opravdu zážitek).

Jak tedy ovládnout celý ten chorusový „ansábl"? Úplně jednoduše. Levý pedál slouží klasicky jako on/off přepínač, pravým pedálem se pohybujete mezi manuálním modem efektu, tedy aktuálním nastavením, a celkem čtyřmi paměťmi. To elegantní řešení, o kterém jsem mluvil na začátku, vidím v tom, že si právě můžete zvolit způsob, kterým se v pamětech budete pohybovat. Tyto pedálové mody jsou tři: první mod jednoduše přepíná mezi aktuálním manuálním nastavením a mezi pamětí jedna až čtyři postupně tak, jak jdou za sebou. U druhého modu si pevně vyberete jednu z pamětí a tu potom sešlápnutím pedálu volíte. Třetí mod nabízí to, co druhý, s tím rozdílem, že si navíc (současným sešlápnutím obou pedálů) můžete během hraní vybrat zase jinou paměť, kterou pak použijete. Docela dost to rozšiřuje možnosti a posunuje tak tuto krabičku směrem k multiefektům.

Vedle výhody čtyř pamětí a možnosti volby pedal-modů je tu další velmi praktická pomůcka, zejména pro živé hraní – „lighting pattern", tady mám-li zapnutou paměť jedna, svítí jedno světýlko, mám-li paměť tři, svítí tři světýlka. Prosté, praktické a přehledné.

Když jsem u těch světýlek (celý efekt se totiž po zapnutí rozzáří hned několika diodami) – na panelu je i dioda „peak", indikující přebuzení efektu např. silným signálem ze smyčky. Ovšem největší dojem na mě udělaly dvě diody u ovladače Rate, svítící až ultrafialově, které ukazují, jak právě probíhá vlna modulace a její tempo. Intenzita svícení se jakoby přelévá z jedné diody do druhé, je to velmi efektní a hlavně vynikající pro absolutní kontrolu nad modulací a prací s efektem; žádné dlouhé nastavování mnoha parametrů – prostě se podívám a vidím. Hned.

To, co nejvíc odlišuje CE-20 od obyčejných chorusů, je nabídka v ovládacích prvcích. E.level paralelně přimíchává efektovaný signál k původnímu, tedy v jeho nulové poloze hrajete „dry", napřímo bez efektu, a v maximální poloze je to „wet". Low a High jsou ve střední poloze aretovány a takto jsou bez jakéhokoli vlivu na procházející signál; otáčením vlevo ukrajujete, vpravo potom vybuzujete zvolená frekvenční pásma. Nutno říct, že frekvence pro tyto korekce jsou vybrány s patřičnou zkušeností dlouholetého výrobce – upravují zvuk naprosto přirozeně ve všech typech chorusů. Řeší hloubku, resonanci, attack, břitkost i částečně presenci signálu kytary a zvláště pro baskytaru v jejím typu chorusu jsou nepostradatelné. Záběr CE-20 ještě více umocňují ovladače Brillance a Ambience. Brillance vybírá ty pravé harmonické složky a typický skleněný efekt zvuku chorusu, Ambience přidává třetí rozměr – hloubku a šířku k efektovanému zvuku, je to jakoby modulovaný „půlhall" a je ho tam jen jako dobrého koření. Rate a Depth jsou klasické chorusové ovladače, jeden pro vlastní „výrobu" chorusového efektu zpožděním původního signálu, cyklickým měněním a smícháním, druhý pro určení hloubky této modulace.

Chorusuji, chorusuješ, …

Ovladačem Mode volíme mezi jednotlivými typy chorusů, což je možnost naprosto vynikající. Každý typ se chová výrazně odlišně, a i když Bass je pro baskytaru, líbil se mi moc právě pro svoji konkrétnost na basovějších tónech; Rich zase málem svojí šířkou vylezl ven ze sluchátek. Jsou tu ovšem dva velmi zajímavé mody: CE-1 modeluje starý analogový vzor i s jeho hřejivou hladkostí, Dimensional zase dřevní Roland SDD-320, jiskřivý až chrumkavý (slovenské „chrumkavý" je podle mě přiléhavější pro tento popis než trochu těžkopádné české „křupavý") chorus z dob raného bigbítu. U tohoto modu je potenciometr Rate určen k volbě zvuků z jednotlivých paměťových míst či k jejich vzájemnému smíchání. Velmi zajímavé.

Ušní dojmy

Každý ví, co udělá chorus s kytarovým tónem. Já to vím také. Jenže CE-20 je víc než jen chorus a opět posunuje laťku tohoto typu modulace dál. Dostaneme tu zvuky od suchého vibrata přes měkký, jemný a hebký chorus až po hluboký vlnivý zvuk zdvojené kytary. Možná se stalo, že jste nějaký chorusový pedál měli, nedostali jste z něho však přesně zvuk podle vašich představ a tak jste se pustili do hledání dalších úprav jinými efekty a pěkně jste se do toho zamotali. Méně je v modulaci vždycky více a možná by stačilo mít k dispozici jen další typ chorusu, protože není chorus jako chorus. Zde se navíc nabízí možnost mixu a úprav dalších parametrů pouhým otočením knoflíku; všechno přehledné a téměř dokonalé. Efekt skoro nešumí, na rozdíl od mého analogového předpotopního, a tak v hluboké úctě smekám; je to „Pan Chorus".

OD-20

je podobné konstrukce jako jeho chorusový kolega, tedy pokud se týká kvalitního provedení, možností práce se dvěma pedály, pohyb mezi paměťmi a „osvětlení". Je tu však jedno nápadité řešení. Jelikož se pohybujeme v oblasti zkreslení, a tam se občas musí přepínat mezi kanály pro volbu jiných druhů zvuku, rozhodli se u Bosse, že nám usnadní život. Pomocí „Amp Control" totiž umí OD-20, po propojení s vaším zesilovačem, přepnout jeho kanály (!) a vy tak nemusíte šlapat během hraní po dalším spínači. Tak se rázem z vašeho jedno či dvoukanálu může stát virtuální x-kanál (no, maximálně pětikanál, ale díky za ty dary) a to už zní hodně zajímavě! Samozřejmě se může stát, že zapojení switchingu vašeho zesilovače se této snaze bude zpočátku vzpírat, ale mělo by to fungovat na všech dostupných typech. Je ovšem nutné mód stisknutého tlačítka AmpCtrl zakomponovat do jedné z pamětí, aby tato volba byla přístupná pro sepnutí nohou.

Je opravdu zajímavé, jak jsou u těchto efektů, na první pohled jednoúčelových, znásobeny možnosti právě té jednoúčelovosti. Zkrátka všechno, co potřebujeme mít k dispozici při řešení kvalitního nebo variabilního zkresleného zvuku, tu najdeme. Není tu mnoho korekčních pásem ekvalizéru, na to je koneckonců jiná „mašina"; tady se řeší zkreslení, takže basy a výšky stačí a ovladač drive má i oblast „turbo", kdy se drive téměř násobí. Dále tu máme navíc přesně to, co se kolikrát tak těžce hledá a nastavuje: ovladač Attack Shape a Heavy Octave. První z nich jsem si pracovně nazval jako trsátkový knoflík; pracuje rozhodně jinak, než attack u kompresorů. Dodá ohromnou čitelnost trsátkové hře, zvláště rychlé běhy vyniknou a zdá se, jako kdybyste hráli pravou rukou víc úhozů. Je to velmi efektní. Ovladač má aretovanou nulovou polohu uprostřed rozsahu, takže doleva je smooth, zjemnění, doprava edge, naostření. Krásně také vynikne hra prsty pravé ruky, prostě nádhera. Heavy Octave přidává spodní oktávu a v maximální poloze ovladače je poměr hlasitosti tak asi 1:0,8, oktáva je trošku schovaná pod hlavním tónem a je zřetelná spíše u hlubších tónů. Umí udělat přesně to, co žádají moderní a tvrdí hard-rockoví a hard-atd. hoši: ohromně zahustí a zhutní zvuk. Vyvalí se to na vás jako voda z protržené hráze. I tady však platí všeho s mírou; více jak 3/4 rozsahu už se mi zdály neúnosné pro těžká „kila", ale to je zřejmé. Jinak je to super – nemáte ještě sedmistrunku? Nevadí - zde je trošku náhrada. Vyzkoušejte.

Lampy, lampy

Nabídka zkreslení je naprosto skvělá. S digitálními simulacemi se Boss vypořádal už v Amp Factory, takže zde bez jakýchkoliv závazků věrnosti modulací nabízí jednak své staré dobré verze analogových zkreslení, jednak, pomocí své COSM technologie, emuluje uznávané a prověřené modely jiných značek. OD, DS, BD, MT i HM jsou zkratky kytaristům dobře známé. Je skvělé, že ke všem těmto krabičkám nyní navíc můžeme přidávat attack a oktávu; všechno se to tím vlastně jakoby násobí a OD-20 tak není pouhou reminiscencí nebo sbírkou dosavadních modelů ve žlutém laku, ale je to všechno umocněno právě těmi dalšími prvky ovládání a možnostmi volby pamětí. Vynikající zvuky jsou také v patternech popsaných žlutě, které jsou nadstavbou tohoto přístroje a podle mého názoru jsou určeny (nebo se aspoň dají skvěle využít) k buzení vstupu lampového zesilovače. Ostatně toto byla moje velká otázka – jak se asi bude Drive Zone snášet s lampami? No, řekl bych, po měsíční zkušenosti, že s některými určitě vyrůstal. Nejen, že je tu skvělý a jedinečný Tubescreamer, který budí lampové vstupy skoro déle, než jsem sám na světě, nejen, že se dá skvěle napodobit ono typické nastavení nízkého drivu a level doprava, ale je tu šest dalších typů zkreslení, které se dají využít beze zbytku jako pre-drive vašeho lampového zvuku. Je potřeba pro tyto případy citlivě nastavovat ovladač drive, aby se celkový zvuk příliš nezahltil a stal se tak nekonkrétním. Stejně dobře je věnovat pozornost nastavením korekcí na zesilovači ve spolupráci s ovladačem bottom a tone, poněvadž tyto mají poměrně velký rozsah a zdvih. Ovšem opravdu to stojí za to. Jediné, co mi tu scházelo, je nějaká rychlá forma šumové brány - některé modely samozřejmě poměrně značně zvyšují nežádoucí „hlukobrum", ale jen v pauzách, takže brána by to řešila a citlivé nastavení také. Presety OD-1, BD-2, Boost a Crunch však žádný brum neprodukují (tedy téměř žádný) a tak se pro mě ve spojení s lampovým aparátem staly největšími favority. Bylo legrační pozorovat, jak tato úžasná krabička tvoří ohromný sustain právě například u presetu Boost, kdy se zahraný tón, který už na zkresleném kanále zesilovače téměř dozněl, po zapnutí efektu rozezněl téměř znovu a dozníval v tom vysněném „nekonečném" sustainu…

Mosfety a tranzistory

Nezůstanou v žádném případě „v haňbě", jak se u nás na Horňácku říká. Možná právě se zesilovači této konstrukce využijete naplno všeho, co OD-20 nabízí, protože k lampám se všechno nehodí, ty jsou háklivé, vybíravé (některé jsou i vybírané), ufňukané a věčně nemají co na sebe. Opět je třeba trochu citlivěji nastavovat, aby se na vás z boxu nevyvalil roj bzučivých včel, jako to svého času uměl populární i zatracovaný HM-2. Ovšem v dnešní módě retro a vintage zvuků, s novou oblibou jedovatých fuzzů, už mi to jeho zkreslení tak bzučivé nepřipadá, inu doba se mění, zvlášť, pokud je možné přidat attack. Zkrátka moje uši mají dojem, že rozhodně víc na vašem zvuku udělá dřevo vaší kytary a vaše ruce – špatné se zkvalitnit nedá ani s pomocí OD-20. Naproti tomu dobré se jen a jen podpoří. A kdybyste tu našli třeba alespoň tři superzvuky právě pro vás, nebo dva, nebo i jen jeden jediný, ale ten pravý, pak má smysl tuto kouzelnou krabičku mít a hrát zase o kousek lépe.

A na závěr

Ve dvou se to lépe táhne a ještě lépe hraje, mohlo by se dodat pro tento „twin" test. To nejlepší nakonec: kytara, DriveZone, lampový preamp, smyčka a ChorusEnsemble, stereo konec, nejlépe tak 4xEL84 v jednom kanále, a dvě bedny Rivera CS 212 s JBL. Kdo tohle zažil, nezapomene. Kdo to zažil a nemá to doma (jako já), bude třeba rok o chlebu a vodě, aby to měl. Úžasné. Famózní. Dokonalé a nezapomenutelné. Dokonalost díky dokonalé a umocněné jednofunkčnosti.

Nevěříte? Vyzkoušejte! Boss s vámi.