Tři písmena, která vždy představovala synonymum pro špičkový zvuk?
Áááá... oranžoví už vědí?
Pokud nepatříte mezi „oranžové“ a po vyzkoušení všech možných variant vám ani jednou nepřišla na mysl kombinace písmen JBL, měli byste se asi trochu zastydět. Tuto značku, podobně jako další legendární třípísmenné nálepky patřící koncernu Harman Pro (AKG, DBX, BSS) by měl přece znát každý, kdo se kolem muziky a zvuku netočí úplně první den.
Ač úvodník jednoznačně řadí amerického výrobce do kategorie „o níž se nepochybuje“, je faktem, že tři písmena JBL bývala před nějakým časem též synonymem pro výrobce, „jenž si sladce hoví na vavřínech vydobyté slávy a blahosklonně sleduje koncová světla vzdalujícího se vlaku...“. Zůstává totiž poměrně známým faktem, že i když ozvučovací systémy JBL EON patřily ve své době k jedněm z prvních kvalitních malých aktivních reproboxů na trhu, následný razantní nástup aktivní BiAmp/TriAmp technologie do střední cenové i výkonové kategorie v posledním desetiletí u JBL poněkud přehlédli a ponechali tak volné pole konkurenci, ponejvíce italské.
Ovšem nikdy nic netrvá věčně. S aktivní produktovou řadou JBL PRX, představenou v roce 2007, chytila firma znovu vítr do plachet a ukázala Italům i ostatním, že „nejsou sami kdo to tady umí“. Jak tedy vidno, systémy PRX sice nenáleží dnes již k úplně nejžhavějším novinkám, nepatří zatím ale ani mezi „provařené“ stálice našich klubů a tanečních parketů. Jistě tedy nebude na škodu se s nimi trochu blíže seznámit, dnes konkrétně s reproboxem/monitorem PRX 512M.
Konstrukce
Box je vyroben z 18 mm překližky nastříkané či snad potažené hrubým a patrně i odolným materiálem zvaným DuraFlex. Skříň o rozměrech 650 mm x 380 mm x 350 mm je tvarována tak, aby umožňovala snadné použití v úloze FOH boxu i pódiového monitoru. Umístění konektorů na zadní straně a celkově symetrická konstrukce však dovoluje pouze jeden úhel naklopení monitoru.
Pevná mříž překrývající reproduktory slibuje vydržet i v případě, že si o odposlech frajersky opře nohu i stokilový metalista. Bodíky dešťové ochraně přidává průzvučná pěna, jíž je ochranná mříž podlepená. Elegantním módním doplňkem je modro-oranžovo-bíle svítící logo, které informuje uživatele o tom, že box vznikl za družné a bratrské spolupráce dvou předních firem koncernu Harmann Pro, tedy JBL (repro) + Crown (zesilovač/elektronika).
Příjemnou specialitou, kterou v poslední době rádi kopírují i další výrobci, je tzv. „Dual Angle Pole Mount“. Jedná se o dvojitou přírubu pro 35 mm reprotyč, umožňující nasadit reproduktor na stojan nejen v obligátní vzpřímené pozici, ale i v poloze mírně naklopené směrem dolů, kdy reproduktor svými decibely „sprchuje“ přední řady diváků a lépe tak využívá směrovost horny. Po pravdě – funguje to dobře, ale na pohled to vypadá podivně a trochu nebezpečně. Jediné transportní ucho na „deklíku“ dovoluje spolu s nízkou hmotností boxu (pouze 18 kg) průměrně zdatnému zvukaři přenášet po rovině i dva boxy najednou. Siláci, kteří to zvládnou i do schodů, pak mohou u baru vesele propít peníze ušetřené za odměny nadpočetným darmožroutům = bedňákům.
Zesilovač má, jak jsem již psal výše, „urozený“ původ u firmy Crown. Digitální třída D má lví podíl na nízké hmotnosti výrobku, a to i přes slušný trvalý výkon 500 W, jenž ve špičkách atakuje až dvojnásobnou hodnotu, a to při zkreslení nižším než 0,1%. BiAmp systém se dvěma výkonovými jednotkami přiděluje 100 W vyšším frekvencím a celých 400 W středobasům. Vedle patřičného zesílení signálu se elektronika samozřejmě stará i o správné frekvenční dělení signálu mezi woofer a výškový driver (crossover 1,6 kHz), jejich ochranu, ekvalizaci a dynamickou úpravu signálu. Vstupní zdířka Neutrik Combo se vypořádá s Jackem i XLR a to v symetrickém i nesymetrickém provedení a díky přepínatelné a nastavitelné citlivosti umí pracovat se signálem mikrofonní i linkové úrovně. Výstupní XLR pak dovoluje propojit dva či více boxů mezi sebou.
Pokud je box nasazen v roli pódiového odposlechu, můžete mu přepínačem Main/Monitor ořezat pár Hz z jeho spodního rozsahu.
Reproduktory patří ke klenotům firmy JBL. Použit je velmi citlivý 12“ Woofer Differential Drive s dvojitou cívkou, extrémně malým neodymiovým magnetem a hliníkovým košem, což jsou atributy, které ubírají další nenáviděné kilogramy z celkové hmotnosti. Konstrukce se chlubí nízkým zkreslením a díky chytrému využití koše v úloze pasivního chladiče můžeme doufat i v její dlouhodobou spolehlivost.1,5“ tlakový driver je také „poháněn“ neodymiovým magnetem, zvláštností je polymerová membrána, nabízející dle tvrzení výrobce nižší zkreslení než tradiční titanová. Rozptýlení zvuku v úhlu 70 stupňů x 70 stupňů má na starosti pečlivě opracovaná horna WaveGuides.
Zvuk
A teď už ke zvuku. Z hlediska papírových parametrů box nabízí frekvenční rozsah 76 Hz – 20 kHz v případě, že jsme ochotni tolerovat odchylku +/- 3 dB od ideálního rovného průběhu. Pokud použijeme přepínač Monitor, budou odřezány frekvence od 90 Hz směrem dolů. Pozoruhodným parametrem je hodnota maximálního akustického tlaku (SPL), který ve špičkách dosahuje až 133 dB!!! Tak vysokou úroveň konkurence zpravidla udává až u výrobků s dvojnásobným výkonem. Napadá mě, že s ohledem na svou hmotnost je PRX 512M pravděpodobně boxem s nejlepším poměrem dB/kg na světě, což může být pro nejednoho zvukaře docela důležitá hodnota. Box jsem testoval v různých prostředích na různé hudební styly a to jak v úloze FOH, tak i monitorové. Jako hlavní box ve spojení se subwooferem mi PRX 512M vyhovoval spíše pro tvrdší hudbu, kde se ideálně uplatní jeho schopnost „přerazit“ hluk jenž produkuje kapela na pódiu. Jak známo potřebuje zvukař nejméně 3-6 dB navíc oproti hluku pozadí (zvuku z pódia), aby mohl alespoň trochu ovlivnit barvu signálu a poměry nástrojů. To například v malém rockovém klubu a s kapelou, která není zvukově zrovna disciplinovaná, může být občas trochu problém. Nicméně JBL je právě pro tyto situace ideálním „parťákem“. Jednoduše řečeno: „tlačí to jako prase a přetlačí zpravidla i šroťák fyzicky zdatného ranaře“. Na druhou stranu u klidnějších hudebních stylů – folk a jazz se mi jevil zvuk plošší a v tišších pasážích mu malinko chyběl zvukový detail. Vnitřně mám totiž pořád potřebu jej srovnávat s našimi boxy RCF TT22A, které mají sice o pár dB méně, ale jejich zvuk je více dynamicky prokreslený. Musím však uznat, že TTčka se svou o 50% vyšší cenou nepředstavují úplně férového konkurenta a cenově srovnatelné produkty jiných výrobců zpravidla projevují podobný nebo i menší dynamický detail než testovaný PRX. Opět jednoduše řečeno, tento reprobox se musí trochu osolit, aby ukázal, co v něm vězí.
Aplikace JBL PRX 512M v FOH roli bez subwooferu je sice prakticky možná, ale teoreticky nepředpokládám, že by jej tak někdo ve větší míře používal. Pro samotné mluvené slovo poslouží dobře i levnější výrobky a v hudební oblasti si neumím představit styl, kde by byl potřeba tak velký tlak a zároveň nebyla vyžadována patřičná odezva v basech, kterou samotný 12“ woofer pochopitelně nenabídne.
Pokud „512ku“ využijete jako pódiový monitor, není vůbec o čem mluvit, protože představuje to nejluxusnější, s čím se muzikanti na pódiu mohou setkat. Frekvenční křivka neobsahuje žádné výrazné hrby ani propady, takže ve spojení se solidními mikrofony (a zpěváky, kteří s nimi umí zacházet) se prakticky nemohou vyskytnout problémy se zpětnou vazbou. Pokud tento monitor už někdy zavazbí, je chyba téměř vždy na straně uživatele mikrofonu. Rezerva výkonu a akustického tlaku je pro monitorovou úlohu obrovská – ani ten nejdrsnější hardcoreový bubeník si nenechá delší dobu „foukat“ do uší 133 dB.
Jedinou poznámku, která sice není výtkou, nicméně představuje ono pověstné „ale“, které musí doprovázet recenzi každého superproduktu a dodává jí tak punc objektivity, je zmínka o směrovosti, resp. úhlu naklopení. Box totiž při položení na podlahu míří hodně vysoko, což je velmi dobré pro mělká pódia, kde hraje zpěvákovi rovnou do uší. Pokud je však stage hlubší a zpěvák v rámci show ukročí více do jejích útrob, poměrně rychle opustí oblast pokrytou signálem odposlechu. Poté zpravidla následuje obvyklá pantomimická hra, při níž si vokalista ťuká ukazovákem jedné ruky na ucho a palcem druhé mává zběsile směrem vzhůru a občas přidá i otřepanou frázi: „...hele ty prosimtě, mohl bys mě tady trochu přidat?“. V tomto ohledu je škoda, že PRX nenabízí dva různé úhly zkosení zadní stěny, nicméně šikovný český kutil si s tím jistě nějak poradí.
Závěrem
Již od prvního pohledu je zřejmé, že výrobce dobře ví, co zákazník (zvolená cílová skupina) opravdu potřebuje. Série PRX si totiž nehraje na nějaký top touringový aparát pro mega koncerty, který má zaručeně „Metallica ve svém rideru“. Tváří se jako to, čím doopravdy je – výborným a dokonale vychytaným řešením pro menší a střední kategorie ozvučování, ať už si pod tímto pojmem představíte zábavu v místní Sokolovně, koncert v rockovém klubu, malou diskotéku, anebo cokoli jiného.
Na první pohled se jeví velmi odolným – při testování se na něm opticky nijak neprojevily ani mnohé těžké boty opřené o jeho hranu, ani exploze Bohemia Sektu při křtu té zaručeně nejlepší desky. Zvukové kvality ocení především rockeři – ostatně takovým dojmem na mě působí celá produkce této oranžové značky. Akustický tlak je na box této kategorie opravdu drtivý a jeho zvuk má díky tomu schopnost prosadit se za všech okolností. Cenově se nyní nachází zhruba uprostřed konkurenčních produktů, kvalitativně však určitě představuje nadprůměr. Kromě toho vypadá velmi profesionálně a během testování jsem na něm i přes velkou snahu nenašel žádná vyložená negativa. Howgh!
